Adolf Špaldák

* 1877

† 1956

Byl členem jezuitského řádu; od r. 1924 působil jako katecheta v Olomouci. Přispíval do periodik ČKD, Slavorum litterae theologicae a Acta Academiae Velehradensis (řídil prvních 11 ročníků). Zajímal se o přírodovědná témata v souvislosti s metafyzikou a teologií (např. vztah mezi člověkem a zvířaty, psychologie zvířat), o filozofii náboženství (povaha moderní religiozity) a filozofii sociální. Na přelomu 20. a 30. let polemizoval (s A. Spisarem, K. Statečným) o poměru mezi církví římskokatolickou a nově založenou církví československou, o jejich teologických stanoviscích.

Bibliografie:
◦ Člověk a zvíře, 1907;
◦ La problème de l'évolution. Essai d'un systéme explicatif des formes naturelles, 1919;
◦ Moderní útvar náboženský. Praktické úvahy o základních otázkách filosofie náboženství, 1932;
◦ Jak předejít sociální revoluci, 1932.

Sborníky:
◦ Reální a formální pojmy ve filosofii F. Michelise, Sb. J. Kratochvilovi, 1932.

Časopisecké příspěvky:
◦ Poznámky k české terminologii scholastické, ČKD 1906;
◦ Chamberlein a Solovjov o povaze židovského náboženství a pojetí Boha, ČKD 1907.

md