Ludvík Svoboda

* 4. 5. 1903 Čejč

† 3. 8. 1977 Praha

Během studia na kroměřížském gymnáziu pracoval ve spolku pokrokového studentstva Milíč, po maturitě (1922) studoval do r. 1926 na FF MU klasickou filologii, filozofii a sociologii (PhDr.). Jeho univerzitními učiteli byli především F. Novotný, K. Svoboda, I. A. Bláha, M. Rostohar, E. Chalupný a O. Chlup. V l. 1927–36 učil na reálném gymnáziu v Hlučíně, 1936–41 na klasickém gymnáziu v Ostravě. Zde se seznámil s E. Urxem a K. Konradem. Úzce se stýkal s brněnskou levicí, zejména s B. Václavkem, a přispíval do Indexu, U-Bloku, Levé fronty, ale také do Sociologické revue aj. V l. 1941–45 působil na středních školách v Praze. V r. 1946 byl jmenován profesorem PedF UK, v l. 1948–72 byl profesorem FF UK, určitou dobu zde vedl katedru dialektického a historického materialismu. V r. 1952 byl jmenován členem-korespondentem ČSAV a několik let řídil FÚ ČSAV. V l. 1953–57 byl čs. velvyslancem ve Švýcarsku.

Ve 20. letech jeho filozofické stanovisko výrazně ovlivnil marxismus. Ten S. pokládal za logické vyústění dosavadního vývoje evropské filozofie. Zdůrazňoval zejména jeho humanistické poselství a světonázorovou úlohu. Ve 20. a 30. letech psal referáty o sovětské filozofické literatuře (SSSR navštívil v r. 1930) zejména do Sociologické revue a do Indexu, shrnul je v objevné publikaci Filosofie v SSSR. Na formování českého meziválečného marxistického myšlení měl vliv také S. překlad Leninova spisu Materialismus a empiriokriticismus. Vedle marxismu byl jeho filozofický postoj formován antickou myšlenkovou tradicí; prokazuje to i jeho úvod k překladu Zlomků předsokratovských myslitelů a úvod k Encyklopedii antiky, kterou redigoval, a také účast na díle Antika a česká kultura. Z českého myšlení, kterému věnoval pravidelnou pozornost, se nejobsáhleji zabýval osobností F. X. Šaldy; syntézu jeho šaldovských studií představuje monografie F. X. Šalda.

Bibliografie:
◦ Filosofie v SSSR, 1936;
◦ Tři studie o F. X. Šaldovi, 1941;
◦ Marxismus-leninismus. Státní filosofie v SSSR, 1946;
◦ Nástin socialistické ideologie, 1946;
◦ Marxismus a náboženství, 1947;
◦ Studie o F. X. Šaldovi, 1947;
◦ Bedřich Václavek jako sociolog literatury, 1947;
◦ Základy světového názoru, 1948;
◦ F. X. Šalda, 1967.

Předmluvy:
◦ F. M. Klácel: Listy přítele přítelkyni, 1948;
◦ B. Bolzano: O nejlepším státě, 1949;
◦ B. Václavek: Od umění k tvorbě, 1949;
◦ B. Václavek: Česká literatura XX. století, 1950;
◦ Zlomky předsokratovských myslitelů, 1962;
◦ F. Nietzsche: Tak pravil Zarathustra, 1968;
◦ Marcus Aurelius, 1969;
◦ F. Novotný: O Platónovi, 1970;
◦ Stoik Epiktétos, 1972;
◦ Myslitel Cicero, 1976;
◦ F. X. Šalda: O předpokladech a povaze tvorby, 1978.

Edice:
◦ Filosofie v dějinách českého národa, 1958;
◦ Encyklopedie antiky, 1974;
◦ Antika a česká kultura, 1978.

Překlady:
◦ V. I. Lenin: Materialismus a empiriokriticismus, 1933;
◦ V. I. Lenin: Filosofické sešity, 1953;
◦ A. I. Gercen: Listy o studiu přírody, 1954.

Literatura:
◦ J. Popelová: Studie o současné české filosofii, 1946;
◦ N. Lobkowicz: Marxismus-leninismus in der ČSR, Dordrecht 1961;
◦ S. Strohs: Marxisticko-leninská filosofie v Československu mezi dvěma světovými válkami, 1962;
◦ Sborník k šedesátým narozeninám L. S., 1963;
◦ L. S. k šedesátinám, FČ 1963;
◦ J. Zumr: Malé zamyšlení a trochu vzpomínání s L. S., FČ 1968;
◦ J. Popelová: Životní výročí filosofa L. S., FČ 1973;
◦ J. Popelová: Za filozofem L. S., FČ 1978;
◦ D. Machovec: K úmrtí prof. dr. L. S., DrSc., AUC 1978;
◦ SPFFBU 1979–80, B 26–27;
◦ J. Klapuch: Prof. dr. L. S., filosof a pedagog, 1982.

jz