Vladimír Tardy

* 18. 9. 1906 Louny

† 18. 4. 1987 Praha

Na UK absolvoval studium matematiky (1931), filozofie a psychologie (1936). Působil pak jako gymnaziální profesor, v 30. l. v pražském Psychotechnickém ústavu. Od počátku 30. let patřil k pilným přispěvatelům ČM (mj. tu recenzoval práce R. Carnapa, W. Dubislava, Ph. Franka, R. von Misese, K. Poppera, H. Reichenbacha, E. Rothackera aj.). V r. 1949 se na FF UK habilitoval z psychologie a v r. 1956 byl jmenován profesorem (od r. 1960 vedl tamější katedru psychologie). V l. 1957–70 byl ředitelem Psychologického ústavu ČSAV.

Za Krejčího pojetí vědecké (pozitivistické) filozofie chtěl jít pomocí podnětů filozofie B. Russella, novopozitivismu a také filozofie E. Husserla (jehož označoval za nejvýznamnějšího noetika 20. století); čerpal však i z německé filozofie klasické (G. W. F. Hegel) a poklasické (Nietzsche). Před válkou věnoval pozornost především noetice (zvláště ve vědách – matematice, právní teorii, historiografii), logice (logistice) a psychologii (psychoanalýze, charakterologii). Sám se označoval za „racionalistického naturalistu“; filozofování chápal jako „zvláštní řešení afektivních situací pomocí rozumu; cílem rozumu je pravda, projevem afektu přání nebo strach“. V poválečných letech se přiklonil k marxistické filozofii, která mu (spolu s pavlovovsky interpretovanou fyziologií) představovala základ pro práci psychologickou (za níž se mu dostalo ocenění i Řádem práce). Jeho další politický a ideový vývoj se projevil podpisem Charty 77.

Bibliografie:
◦ Teleologie lidského chtění, 1934;
◦ Teorie o stavbě osoby, 1940;
◦ Psychologie 20. století, 1964–70.

Sborníky:
◦ Noetika XX. století, Encyklopedie XX. století, 1932.

Časopisecké příspěvky:
◦ O současné filosofii, ČM 1931;
◦ Fysikalismus – dnešní stadium materialismu, ČM 1932;
◦ O sociologický objektivism, ČM 1933;
◦ Heuristické předpoklady fyzikálního bádání, ČM 1934;
◦ Odpověď Dru Patočkovi na kritiku Teleologie, ČM 1935;
◦ Subjektivnost filosofie, ČM 1936;
◦ William McDougall, ČM 1938;
◦ Předmět matematiky, ČM 1942;
◦ Za Rudolfem Mudrochem, ČM 1945;
◦ Existencialismus, ČM 1946–47;
◦ Pokrok v české právní filosofii, ČM 1947.

Literatura:
◦ J. Král: ČsF, 1937;
◦ ČBS, 1992;
◦ ČF ve 20. století, 1995;
◦ A. Plháková, O. Pechová: Život a dílo V. T., 2012.

jg, md