Gustav Tichý

* 1880

† 1918

Předčasně zesnulý žák Františka Krejčího, podle Krejčího slov žák, který mu byl nejbližší. Zabýval se filozofy, kteří se těšili pozornosti Krejčího (Kant, Spencer, Nietzsche, Tolstoj ad.), tematicky se orientoval – vedle filozofie – na psychologii a etiku (sociálně pojatou). Jeho psychologické články neprozrazují explicitně jeho filozofický postoj. I ten je ovšem určen vyznáním jeho učitele, pozitivismem, avšak ne krejčovsky ortodoxním. Ukazuje se v něm snaha o propracovanější fundamentaci filozofickou a gnozeologickou: analyzuje některé představy metafyzické, zkoumá hodnotu náboženství pro světový názor a přijímá – byť podmíněně – monistické krédo. Své filozofické stanovisko označuje jako „subjektivní či relativní realismus“. Ve své etice odmítá rovněž úlohu náboženství a chce hlásat „sociální individualismus“. Sotva lze rozhodnout, zda jisté životně filozofické prvky pocházející z inspirace nietzschovské byly jen dobovým ohlasem, nebo zda by vedly k širším systematickým důsledkům. – V ČM vedle několika statí uveřejnil více než 50 recenzí.

Bibliografie:

Sborníky:
◦ Výchovný význam Masarykovy filosofie, T. G. M. k šedesátým narozeninám, 1910.

Časopisecké příspěvky:
◦ Etická kultura, náboženství a mravnost, Rozhledy 1904;
◦ Mandeville, ČM 1904;
◦ Filosofie náboženství u Kanta, ČM 1905;
◦ Nekonečnost a realita, ČM 1906;
◦ Sociální individualismus, ČM 1907;
◦ Studium snu, ČM 1911;
◦ O domnělém optickém klamu, ČM 1912 (něm. Zeitschrift für Psychologie 1910);
◦ Monismus jako názor a život, ND 1913;
◦ Některé názory o metodě a cílech psychologie, 1913;
◦ K psychologii zvířecí, 1913;
◦ Rozhledy psychologické, ČM 1913;
◦ Povaha Krejčího filosofie, ND 1918;
◦ Válka a etické ideály, Budoucno 1919;
◦ Hledání absolutna, ČM 1924.

Literatura:
◦ F. Krejčí: G. T., Budoucno 1918–19;
◦ J. Král: ČsF, 1937;
◦ J. Cetl: Český pozitivismus, 1981;
◦ O. Jirásková, M. Pauza: ČM. Bibliografie 1900–47, 1981.

jc