Jiří Vaněk

* 19. 2. 1946 Piešťany

Vystudoval na FF UK filozofii a historii (1963–69); PhDr. Pracoval jako bibliograf v Národní knihovně (1969–72) a jako úředník na Národním výboru hl. m. Prahy (1972–76). Od r. 1976 působí na VŠE v Praze; v r. 1986 se habilitoval.

Ve středu V. teoretické pozornosti jsou problémy života na pomezí etiky, estetiky a umění. Hledá etiku maximální možné individuální svobody, v níž budou uspokojivě stanoveny meze veřejného a soukromého. Zároveň jeho zájem poutá tvorba jako svobodné myšlenkové a věcné přetváření a sebenalézání člověka v této činnosti a s tím spjaté estetické problémy rozvoje a omezení osobnosti, studium pozitivních i negativních hodnot. Svorníkem všech těch dílčích sond – od problémů fantazie a intuice a dalších různých poloh a procesů lidského myšlení přes tázání po povaze kultury až po hledání optimální etiky osobnosti – je otázka: jak prostý požadavek "Žít a nechat žít" (maximum možné osobní svobody a zároveň respektování druhého v jeho jedinečnosti a odlišnosti) spojit s tvorbou jako smyslem života tak, aby se sama tvůrčí činnost nestala zlem? Neboť i v tvorbě, při níž dominuje osobní estetická slast, můžeme zapomínat na druhé. Avšak bez tvorby žijeme i v tlačenici samotou své prázdnoty.

Bibliografie:
Teorie společenského vědomí, 1980;
Úvod do filosofie (spoluautor), 1992;
Teleologie Karla Engliše a liberalismus, 1992;
Základy sociální a ekonomické etiky, 1992, 21997;
Český liberalismus (spoluauor), 1995;
Hayekova obrana svobody (spoluautor), 1995;
Úvod do estetické zkušenosti, 1997.

Sborníky:
Dialektik, Denkstil und ästhetisches Bewusstsein, Int. wissenschaftliches Kolloquium, Technische Hochschule Ilmenau (ITH) 1981;
Phantasie im schöpferischen Prozess, ITH 1983;
Kollektives Subjekt, Denkstil und wissenschaftliche Schule, ITH 1986;
Dvojí poznání, dvojí tvorba, jedna kultura, Umění ve století vědy, ed. J. V., 1988;
Ästhetische Elemente des Denkstils in der Wissenschaft, ITHK 1989;
Metafora a typy exaktnosti, Úloha metafory ve vědeckém poznávání a vyjadřování, 1990;
Spannweite von Methoden und Begriffen in Denkstil der Wissenschaft, Proceedings of Czechoslovak-Austrian Symposium The Cognition of Social Processes, 1991;
Symbol a typ jako myšlenkové figury, Symbol v lidském vnímání, myšlení a vyjadřování, 1992;
Intuice a fantazie, Intuice ve vědě a filosofii, 1993;
Dvojník jako analogie, Model a analogie ve vědě, umění a filosofii, 1994;
Brutalita výrazu při proměnách hodnot, Drastickosť a brutalita výrazu – prolegomena, 1994;
Dramatičnost a brutalita v dílech surrealistického typu, Drastickosť a brutalita výrazu, 1994;
Realistická a estetická koncepce světa, Realismus ve vědě a filosofii, 1995;
Mlžný étos při jasném poznání? K filosofii René Descarta, 1996. Paradox v uměleckém myšlení, Paradox ve vědě a filosofii, 1998.

Časopisecké příspěvky:
Prognostická funkce umění, Estetika 1982;
Socialuri marthva da ekonomiuri cnobiereba, Izvestija Akademii nauk gruzinskoj SSR, Serija filosofii i psichologii (Tbilisi) 1982;
Étos a dějiny, Světová literatura (SL) 1984;
Styl myšlení a metoda ve vědě, Teorie rozvoje vědy 1987;
Styl myšlení jako konkrétní způsob vědeckého poznávání, FČ 1989;
Potřebujeme fantazii? Studia humanistica 1990;
Pesimistův sklon ke štěstí, SL 1992;
Etická propadla na ekonomických cestách? Estetický charakter postmoderny a propasti identity, Rozčarovaný tulák z periférie vesmíru, Prostor 1994;
Symbolové a typologické myšlení, Existuje hospodářská etika v postkomunistické společnosti? Logos E 1994;
Realita, pluralita a iluze, Tvar 1994, č. 21;
Drastičnost snu a brutalita imaginace jako nadrealita, Tvar 1995, č. 5;
Průmyslový design, Technický magazín, Opus musicum, Nové knihy aj.

Předmluvy:
Filosofie a její dějiny u Jana Legowicze, J. Legowicz: Filosofie – bytí, myšlení, jednání, 1975;
Spor o předmět a způsob poznání, A. F. Begiašvili: Filosofie a poezie, 1979;
Stíny myšlení a smyky činů, S. Garczynski: Chyby a omyly, 1982;
Kultura, dějiny a filosofie, (sb.) Kultura v zrcadle dějin filosofie, 1982;
Dialektika, dialog a tvorba, V. Bibler: Myšlení jako tvorba, 1983;
Kultura rozumu a neklasická věda, B. G. Kuzněcov: Einstein, 1984, 21986;
Štěstí jako nalezení těžiště, A. Schopenhauer: Životní moudrost, 1992.

Překlady:
◦ A. F. Begiašvili: Filosofie a poezie, 1979;
◦ E. Radzinskij: Pokušitel Matohlav, SL 1984;
◦ G. Altov, A. Migdal, A. Suchotin, A. Losev, J.-J. Salomon, M. Volkenštejn, I. Prigogine – seriál o vztahu vědy a umění, SL 1985–87;
◦ A. Gulyga, J. Fejnberg, B. Kuzněcov, E. Iljenkov: Umění ve století vědy, 1988;
◦ K. Svasjan, A. Gulyga, E. Fromm, A. Schopenhauer, G. Knabe, SL 1991–92;
◦ A. Schopenhauer: Životní moudrost, 1992.

a