Josef Velenovský

* 22. 4. 1858 Čekanice u Blatné

† 7. 5. 1949 Mnichovice u Prahy

Na UK vystudoval botaniku a filozofii (1878–83); patřil k žákům botanika Ladislava J. Čelakovského (1834–1902, zavedl u nás soustavné studium srovnávací rostlinné morfologie). V r. 1885 se na UK habilitoval, 1892 byl jmenován mimořádným a 1898 řádným profesorem botaniky (na UK působil do r. 1927, mj. s Bohumilem Němcem, 1873–1966, orientovaným na rostlinnou anatomii a fyziologii). Významných badatelských výsledků dosáhl zejména v oblasti mykologie a srovnávací morfologie rostlin. V Praze založil Botanický ústav a řídil tamější botanickou zahradu.

Svéráznými úvahami (především ve spisu Přírodní filosofie) zasáhl i do filozofie, kde chtěl navázat na Marešovu kritiku pozitivismu, naturalismu a na jeho úvahy metodologické. Při tom (a při studiu paranormálních jevů) se dostal pod vliv krajního spiritualismu, okultismu. K. Vorovka ho označil za „magického idealistu“ (a své recenze I. a II. dílu Přírodní filosofie v Naší vědě zařadil do seznamu svých publikací „týkajících se okultismu“). Základními kategoriemi V. přírodní filozofie jsou hmota, duch, éter. Hmota je všude v prostoru spojena éterem s duchem, duch je pojítkem všeho, a proto duchovní svět je tím pravým světem (F. Krejčí psal v této souvislosti o V. „kosmickém psychismu“). Proti evolučnímu názoru kladl asi dvacet nových principů, např. princip organické harmonie (vzájemné podpory živočichů). Ve V. příspěvcích o otázkách společenských, kulturních a politických je zřejmý jeho politický konzervatismus, odpor vůči domácí „realistické tradici“ a také antisemitismus.

Bibliografie (z díla):
Atlas rostlinstva pro školu a dům, 1887;
Květena českého cenomanu, 1889–90;
Flora Bulgarica I–II, 1891;
Mechy české, 1897;
Játrovky české I–III, 1901–03;
Srovnávací morfologie rostlin, 1905, něm. 1905–07;
České houby I–V, 1920–22;
Přírodní filosofie I (díl přírodnický), 1920, II (díl kulturní) 1922;
Systematická botanika I–VI, 1922–26;
Flora cretacea I–IV, 1926–31;
Obrázky, 1928;
Literární studie, 1932;
Monographia Discomycetum Bohemiae I–II, 1934;
Poslední moudrost čili Nauka o kosmickém duchovnu, 1935.

Literatura:
◦ J. Král: ČsF, 1937;
◦ J. Honzák: Zemřel prof. V., Vesmír 1949;
◦ (nekrolog a jubilea) Naše věda 1949, Preslia 1958, Čs. mykologie, 1958;
◦ ČBS, 1992.

jg, md