Proč chceme znát budoucnost

Nemyslím si, že ji chceme za každou cenu znát. Někdy nás dě sí, bojíme se jí, a to snad právě proto, že je nepoznaná. Bez neznámého však ztrácí život spoustu svých kouzel. Je vůbec bu doucnost ?

To co nám umožňuje ji vnímat předvídat, či věštit, je naše schopnost induktivního myšlení. Právě jí vděčíme za to, že jsme si vůbec vědomi vlastní budoucnosti. Víme že přijde, ale nevíme jaká bude, a tak se jí obáváme. Abychom se tohoto srachu zbavili, snažíme se ji alespoň předpovídat. Jak ? Na základě dosud prožitého, pozorováním různých situací, analogií, poučením z minulých dějů, jenž kolem nás proběhly.

Jsme schopni ji předpovědět opavdu dokonale ? Myslím, že to není možné, známe totiž pouze výchozí podmínky, nevíme co s sebou přinese budoucí, jaké změny, myšleno teď nahodilosti bez kterých by vlastně nebyla možná ani sama evoluce, můžeme oče kávat. Avšak právě v nepředvídatelném je síla budoucího, tedy to co nás nutí do dalších snah o jeho uchopení.