Nejdříve se pozastavme nad termínem „nejlepší kniha“. Pod tímto pojmem si můžeme myslet nejlepší kniha ze všech ostatních i možných, nebo nejlepší z dosavadních. Nějaká kniha je nutně nejlepší, neboť je lepší než všechny ostatní, taková kniha nutně musí být. Ale dejme tomu, že tím budeme myslet knihu nejlepší ze všech myslitelných. Nejlepší kniha je ta, proti které nemohu postavit ještě lepší a nikdy nebudu moci, jinak by nebyla nejlepší. Taková kniha musí být dokonalá po všech stránkách. Musela by zahrnovat vše, co do dané problematiky spadá.
A pod termínem příroda zahrneme všechny zákony anorganického a organického světa.
Nejlepší kniha o přírodě je ta, která dokonale popisuje všechny její zákonitosti. Byla by to vlastně kniha všech pravd, které se o světě můžeme dovědět. Nic takového nikdo nikdy nenapsal a nikdy taky nenapíše. Řekněme, že se tak někdy stane. Bude to vrchol vědy, už nebude třeba nic dodat, stačí si jen sbalit uzlíček a jít. Proto nebude nic takového možné.