Vesmír je hodně složitý i bez našeho uvažování o něm. I kdybychom nedisponovali věděním, které dnes ovládáme, neztrácel by pro nás mystiku a romantiku. Ta ohromná síla harmonie, která je v něm uchována, přímo bere dech. Až bych řekl, ještě štěstí, že nemáme tu moc ho zničit, tak, jako bychom již dnes mohli zničit naši planetu. I když, kdoví jestli. Ptáte se, jak to myslím ? Nuže čtěte dále.

Nejdříve bychom si měli položit zásadní otázku. Předem uvádím, že na ni není zatím odpověď. Spěje vesmír k čím dále tím větší uspořádanosti nebo naopak k entropii ? Když zkusíme zabloudit do vod fyziky pro odpověď, zjistíme, že není jasno v otázce, zda se vesmír bude rozpínat do nekonečna, či dojde do nějakého bodu, kde se jeho rozpínání zastaví, případně se opět začne smršťovat do prvotní singularity. Posledně uváděný názor by nasvědčoval tomu, že vesmír spěje k entropii, tedy k destrukci. Ve zbylých dvou případech dojde jednou buď k nastolení absolutní harmonie nebo k nekonečnému přibližování k tomuto ideálnímu stavu. Zabývejme se dále dvěma posledně jmenovanými možnostmi. Jsou pro naši civilizaci nejlákavější, neboť v nich hraje i ta naše malinká planeta velikou roli. Zničit ji, by znamenalo samovolně rušit přirozený řád vesmíru. Namítnete, že i bez našeho přičinění dochází k zániku mnoha planet i hvězd, ale uvědomme si, že vesmír je hlavně soustavou založenou na působení mnoha sil, a tak, když nějaká z nich výrazně převýší působení sil ve svém okolí, je zcela přirozeně zničena. Naše Země dnes nic takového nedělá, proto by její zničení mohlo vyvolat velice nečekanou odezvu, přestože by se jednalo o velice malou změnu směrem k entropii.

Jak to tedy vypadá, vesmír by bez nás byl tedy skutečně jiný. Buď by se jevil jiný z hlediska fyzikálních měření (i když zatraceně přesných, to tedy jo) nebo by dokonce nebyl vůbec žádný.

Ovšem nepropadejme panice, toto byl pouze jeden z mnoha náčrtů scénářů universa, ve kterém žijeme, a to navíc pro jednu z možných teorií vývoje našeho vesmíru. Ale přece, jestli se věci mají tak, jak jsem je popsal, měl by se začít bát a tahat se za mlhoviny, že nás stvořil takové, jací jsme. Možná, že byl trošku nervózní, protože se na něj někdo díval ...