Bytí je problém jazykový a logický

Toto zamyšlení nad problémem Bytí má původ nikoliv originální, ale pokouší se o reflexi přednášky, a poté i diskuse, která proběhla v semináři Ontologie II (dne 7.10.1998).Tématem diskuse byla otázka po způsobu hledání předmětu ontologie a významu pojmu Bytí. Cesty nazírání Bytí byly vymezeny jakožto historická a jazyková resp.logická analýza. Historická metoda "mluví" spolu s časem, prostorem...atd., v jazyce filosofie, z čehož vyplývá, že se zabývá převážne ontologickými kategoriemi. Kdežto metoda jazyková vymezuje význam Bytí v rámci filosofie jazyka a logiky. Pokusím se podat stručný výklad, proč by mělo být Bytí problémem jazykovým a logickým.

Vyjdu z faktu, že Bytí může nabývat "hodnoty" identifikační, predikativní a existenční (podrobněji in: Josef Krob: Úvod do ontologie,Brno 1994)."Historická" ontologie se může plně věnovat pouze induktivním závěrům z těchto tří pozic.Vypovídá o významech jednotlivých případů, které poté postuluje v rámci určitého "světonázoru".Tenhle způsob vypovídání o Bytí rozhodně není způsobem degradativním, neboť je hlavním cílem ontologie, která právě z této pozice na svět nazírá a činí na něj obecné závěry.Výsledky těchto úvah poté tvoří páteř (nejen) dějin ontologie, ale celé filosofie. Vytvoření takových "vypovídání o světu", však naráží na problém, který by se dal označit jako problém "ontologické revize". Ontologické koncepty není možné revidovat nebo-li falzifikovat v plné míře. Jsou , jak bylo výše uvedeno , tvořeny z induktivních závěrů a nabývají tedy obecných soudů o světě, které je takřka nemožné z filosofických(!) pozic nejen vyvrátit, ale i přehodnotit. S ontologickými přístupy (např.Heideggerova Dasein) lze více či méně úspěšně polemizovat, není možné je však vyvrátit jako holé nesmysly.

Revizi, nebo metodu falzifikace lze plně rozvinout na bázi jazykové nebo můžeme přejít ještě do radikálnější podoby (z pohledu ontologie!) a to do logiky. V obou případech je možné bytí revidovat a neoprávněné závěry poopravit.Vymezíme-li si Bytí nějakým jeho predikátem nebo jej identifikujeme s nějakým dalším subjektem, tak po stránce logické docházíme k vymezení významu pojmu pomocí "správně utvořené" interpretace.Právě tento přesně daný postup nám umožní postulovat význam pojmu jako "jasně a zřetelně" vyplývající závěr. Metoda interpretace v rámci systému logiky je jední z hlavních důvodů, proč bych nahlížel pojem Bytí jako problém spíše logický než ontologický. Jazyková varianta řešení tohoto problému, neboť problémy se musí řešit, vyplývá z podstaty jazyka, jakožto systému znaků, které zaznamenávají naše myšlenkové pochody. Skrze jazykovou analýzu můžeme pochopit daný problém a to rozborem dané teze nebo soudu. Samotnou ontologickou abstrakci není možné tímto způsobem analyzovat, ale právě jazykem vyjádřená myšlenka je schopna předstoupit před revizi. Jazyková regulace je tím pádem primárnější, než ontologická.

Z obsahu této krátké úvahy tedy nakonec vyplývá jasný závěr.Skrze logiku, respektive její interpretační metodu v teorii pojmu(teorie pojmu však nemá jednotný výklad ani závěr!) a jazykovou analýzu dávám přednost závěru, že Bytí je spíše problémem logicko-jazykovým, nežli ontologickým. Chci však také připomenout, že ontologie se tím pádem nestává zbytečným přepychem, neboť její funkce je v posunutí těchto závěrů do obecnějších rovin, které se poté stávají základními kameny v názoru na svět.

 Petr Charvát (fil.-re.)

II.roč.