Když se podrobněji zamyslíme nad výše uvedenou otázkou, tak nám připadá její smysl poněkud rozporuplný- co VŠECHNO se má změnit, když se NĚCO... Ještě hlubší analýza nám poskytne úplný vhled do problému, který zastupuje tato otázka. Úvaha nás přivede k podstatě, a hle už víme, co vlastně chtěl básník resp. filosof říci. Naše myšlenky nás navádí na cestu, která vede k rozluštění a jejíž cíl bude snadněji pochopitelný, než se zdá nyní. Evidentně se zde jedná o problém jednak pohybu, ale i času ( opět, i když nepřímo, se ukazuje, že "čas" je transkategoriálním pojmem).

Ústředním členem v tématu je sloveso "měnit se". Toto sloveso nás svým významem odkazuje k entitě, kterou se chceme zabývat. "NĚCO", jež je v nějakém výchozím stavu se mění na "NĚCO, které už je ve stavu jiném. Právě změna stavu určité věci je vyjádřena pohybem. Pohyb je vlastnost, která každou změnu charakterizuje. Když se něco mění , tak je potřeba nějakého časového úseku, ve kterém se tato změna uskuteční. Když něco trvá, tak jsme schopni to příslušným způsobem měřit, proto i pohyb (jak již bylo zmíněno) souvisí s časem. Nás však bude zajímat jiný problém. Podíváme se podrobněji na slovní spojení "co všechno". Toto spojení má , dle našeho názoru, trojí možné vysvětlení: 1. "všechno", i když to vypadá paradoxně, může také označovat NIC. Změna, v tomto případě, může být jen zástupným pojmenováním pro určitý pohyb. Tato změna je především spojována s naším myšlením a chováním. Příkladem budiž náš slib, který nakonec není vykonám. Něco slíbíme, tím narušíme určitou plynulost, ale změna, která měla s vykonáním slibu přijít se neuskutečnila. Proto se také může tvrdit, že když se "něco změní, tak se nezmění vůbec nic". Druhou možnou odpovědí může být, že se opravdu změní jen NĚCO. Tato změna se často nahlíží jako tzv. změna v systému. Do určitého systému přijdou informace, které se v systému změní na informace výstupní , ale pořád jsou v nich obsaženy i informace vstupní . V systému se nemůže změnit struktura. Pouze výchozí informace jsou odlišného charakteru, než informace vstupní. Systém umožňuje změnu při zachování hlavní struktury. Je zde tedy možné říci, že když se "něco změní, tak se opravdu něco změní". V posledním, třetím případě se nám ukazuje, že je možná změna, která změní nejen povahu, ale i smysl a strukturu. Takové změny jsou ukázány v některých fyzikálních teoriích a pokusech. kde se mění s povahou určitého subjektu nejen jeho význam, ale i jeho struktura. V těchto extrémních případech je možné mluvit o změně absolutně všeho, proto je možné taky tvrdit, že se "mění i opravdu VŠECHNO.

Je sice možné namítnout, že změna "něčeho", a to hlavně změna v systému, se může překrývat se změnou "všeho", ale zde šlo hlavně o to, ukázat problém změny v teoretické rovině. Z této úvahy by mělo vyplynout, že pohyb není "izolativní" entitou, ale že s dalšími kategoriemi přímo souvisí, ale i také že samotná změna může mít mnoho podob, které její smysl mohou opravdu hodně ZMĚNIT.