Není tomu až zase tak dávno, kdy pojmy z výše uvedené věty byly (nejen) laické veřejnosti naprosto cizí. Samozřejmě, že míníme pojmy systém a struktura. Tyto termíny jsou i dnes užívány převážně vědeckou obcí, ale jejich použítí lze spatřit i v "obyčejné" řeči. Ale zpět k tématu! Z názvu vyplývá, že na následujících řádcích budeme řešit nejen problém jedné z "nových" ontologických kategorií, ale i problém gnoseologický. S ontologickou rovinou souvisí definování pojmů a vymezení jejich významu, neboť skrze systém i strukturu jsme schopni adekvátněji pohlížet na skutečnost. Na druhé straně se dostáváme do problému, v jakém případě můžeme mluvit o systému, a v jakém případě o struktuře. Je to jenom problém "pochopení" v dané situaci, a nebo dokonce jestli jsme s to, vůbec rozeznat systém od struktury? Tyto následující problémy, resp. odpovědi na ně, budou náplní obsahu této práce.

U problému definice narážíme na jazykové používání pojmů systém a struktura. Obecně se mluví o systému jako o nějaké kumulaci různých poznatků, které dávají dohramady nějakou souvislou třídu se specifickými vlastnostmi. Avšak v našem případě budeme systém chápat spíše jako "černou skříňku", které disponuje nějakým vstupem a výstupem. Strukturou bývá označován (v našem polistopadovém jazykovém úzu) vysloužilý soudruh, který stále aktivně vystupuje ve společnosti, resp. tedy mluvíme o "staré struktuře". V této práci spíše přistoupíme na pojetí struktury jako přesného popisu "práce" systému, kdy jsme schopni analyzovat stav při vstupu a zároveň následující stav při výstupu.

Tyto upřesňující definice nás posouvají stále blíže k pochopení vztahu mezi systémem a strukturou.Systém je tedy vnějším obalem pro strukturu, která funguje na způsobu "vnitřností". Dalo by se taky říci, že struktura může být pojímána jako "duše systému".

Dostáváme se tak odpovědi na problém, který byl tématem nastolen.Jestliže tedy nerozumím struktuře, pak nevidím podstatu systému. Jakýkoliv popis, který nepočítá se strukturou jev pouze deskripcí, nikoliv analýzou. Chceme-li poznat, tedy analyzovat a pak pochopit funkci systému, pak nám nezbývá než porozumět struktuře.

Gnoseologické hledisko zde má funkci nástoje, neboť je sporné jak rozlišujeme mezi systémem a strukturou. Naskýtá se zde analogie mezi otázkou zda je podstatou člověka duše nebo "ústrojné tělo". Částečnou odpovědí by mohl být závěr, že k poznání a pochopení struktury nám slouží dokonalá analýza, které musí vycházet z dokonalého pozorování a musí vycházet z přesných axiomatických systému. Tedy řešením bude jakákoliv vědecká metoda. Ovšem opět se vynoří otázka: Co je to vlastně ta "vědecká metoda"?. Ale to se dostáváme zase už trochu dál.

Závěr tedy vyplyne z úvodní části, kde se mluvilo o systému a struktuře jako o historicky mladých pojmech. Z této věty se dá usoudit, že konečná "slovníková" definice nás teprve čeká.