Vítězslav Bican

Proč se věda vůbec jmenuje věda? Protože něco ví? Asi ano. Slovo věda je odvozeno od vědět, a to, že někdo něco ví, znamená, že je také vědec. Ale je tomu tak skutečně? Samozřejmě, že ne. Není důvodu dávat pravomoc a možnost vědění pouze vědě a vědcům, vždyť i v mnoha jiných oblastech nalezneme mnoho věcí, které jsou věděním, ale nejsou vědou. Věda si svůj název usurpovala zcela neoprávněně, ale zcela podle postavení, jaké jí v době, kdy vznikala (myslím samozřejmě novověkou Vědu), náleželo. Byla tím jediným správným věděním, jedinou oblastí, v níž se nechalo vědění nějakým způsobem „prokázat“ nebo „dokázat“. Ona věděla a všichni věřili, že pomocí tohoto vědění mohou také vědět tak, aby se jim žilo lépe, nebo aby poznali pravdu. Na tom, jaký cíl vědění mělo vlastně ani moc nezáleží. Každý chce vědět, ať už kvůli čemukoli, každý chce nějak dosáhnout poznání, ať už to znamená cokoli.

Pak se ale naskytlo i jiné vědění, než jaké poskytovala ona zavedená, uznávaná a nezpochybnitelná Věda. Vyskytla se alternativa, která dokázala jinými prostředky dosáhnout stejných nebo alespoň podobných výsledků, jakými se prokázala věda tradiční. Ta si ale nechtěla nechat vzít své postavení jediného možného obhájce vědění, proto začala nový způsob potlačovat a zabraňovat mu dosažení stejného významu. Proto vznikla „pavěda“. Výmysl vědy a její prostředek, jak si zachovat své postavení. Pavěda (protože je pa-) nemá právo zastávat stejné postavení jako věda tradiční a správná. Pavěda není opravdovým věděním, nemá stejnou spolehlivost, stejnou důkazní schopnost a ani možnosti vysvětlení nebo predikce nejsou stejné. Pavěda je to, co škodí rozvoji vědeckého poznání, co brání pokroku vědy k lepšímu vědění. To, čeho je pavěda možná, je vždy pouze pavědění, nepravé vědění, nevědění.

Ano, takto je to stále ještě někdy vnímáno, stále ještě panuje postavení vědy jako jedinečného a nezpochybnitelného zastánce našeho vědění, jako jediné možnosti, jak vědět. Alternativní věda je jiná, má jiné způsoby získávání poznatků, jiné způsoby jejich ověřování a „dokazování“. Je to nesmysl, věda nemá žádné právo na vědění více než jiné způsoby poznání. Naopak, alternativní způsoby vědění nám mohou přinést mnoho jiných a širších poznatků, což je pro naše poznávání jako celek pouze přínosem. Nelze některé části našeho poznávání vytlačovat a zastírat, bylo by to pouze omezením našich vlastních možností. Alternativní věda (podle vědy – „pavěda“) je jiným způsobem vědění, ale přesto nebo právě proto stejně tak kvalitním a přínosným.