Petr Charvát

Již v předchozích seminářích v kurzu Gnoseologie II byla tato otázka zodpovězena. Došli jsme k závěru, že primární rovina lidské schopnosti poznávat je orientována (bezpochyby) na to, aby daný jedinec,resp. subjekt dokázal v daném prostředí přežít. Všechny jeho základní funkce a schopnosti jsou primárně určeny k tomu, že se adaptuje, poznává, ověřuje atd. své okolí. Je to nezpochybnitelná teze, neboť máme po ruce jasný (a opět nezpochybnitelný) důkaz: JSME TADY, EXISTUJEME, PŘEŽÍVÁME. Člověk, a je to dáno i jeho biologickým nastavením, musí tedy v první řadě poznávat, aby byl schopen vůbec přežít. Je – li potom zajištěna tahle existenciální nutnost, pak je teprve možné zajímat se o pravdu.

Otázka pravdy je jedním z nejstarších (nejen) filozofických problémů. Jsme totiž nuceni i v běžném životě posuzovat určité věci, situace atd. z hlediska pravdy, resp. jejich pravdivosti. Proto je, na druhé straně, lehce zpochybnitelné mluvit o otázce pravdy jako o nějaké nadstavbě, která je až jakýmsi luxusním zbožím v lidském poznání. Otázku pravdy jsme prostě nuceni řešit a zabývat se jí, protože její důsledky nás mohou dovést k (podle nás) fundamentům lidské existence.

Jak již jsem se zmínil, v kontextu tohoto tématu dáváme jednoznačně přednost přežití před pravdou, ale jsme si vědomi i toho, že jde ukázat vzájemně prospěšnou koexistenci obou těchto problémů, a to z toho pohledu, kdy řešení otázky pravdy vede k přežití subjektu. Podívejme se tedy na jednu z teorií pravdy, např. na tzv. pragmatickou teorii pravdy. Ta označuje takový postoj jedince, který přijímá nebo posuzuje jako pravdivé to, co je pro něj výhodné a užitečné. Když se posuneme dále, tak vidíme, že to co je pro nás výhodnější, nám svým způsobem ulehčuje řešení daného problému, prostě cesta k vyřešení problému je jednodušší. Na řešení problému je potřeba méně energie, což vede k tomu, že jedinec má větší šanci k přežití. Tedy: nalezením jednoduššího a hlavně pro subjekt výhodnějšího řešení, dává větší šanci k přežití daného subjektu.

Ano, biologická touha přežít je primární rovinou, o tu jde v poznávacím procesu nejdříve, ale pravda, tedy to, co označíme za pravdivé, nám k tomu může výrazně pomoci.