Věda a pavěda (či alternativní věda)

Nevím, co si mám představit pod pojmy pavěda nebo alternativní věda a vlastně nedokážu ani jednoznačně rozlišit, co patří pod pojem věda. Utěšuje mne však vědomí, že patrně nejsem sám, protože i v běžném jazyce se pojem věda užívá ve velmi širokém smyslu. Od vědy jako systému nezpochybnitelných axiomů a z nich vyvozených vět až po vědu, jako čehokoliv o čem se dá jakýmkoliv způsobem hovořit.

Kantovo zkoumání možnosti syntetických soudů apriori, které ve svém výsledku jako skutečnou vědu připustilo pouze teorie založené na matematice, jakožto jediné spolehlivé metodě, způsobilo pochopitelně krizi mezi všemi ostatními nematematizovatelnými naukami. Zatímco jedni z takto poškozených se pokoušeli vytvořit nějakou náhradní, ale přesnou metodu (pozitivizmus, Dilthey), jiní na požadavek vědeckosti rezignovali (obecně iracionalisté).

Je až spodivem z jakou silou přetrvává v mnohých oblastech lidského myšlení až dodnes strach z nařčení z nevědeckosti. Ale proč to všechno? Věda, resp. přírodní věda nám sice dokáže v ledasčems zlepšit tzv. životní standart, dokáže nám dokonce ledasco, co se týká otázek o světě, vysvětlit. Ledasco nám zatím vysvětlit nedokáže a ledasco jako třeba otázky smyslu života nám neobjasní nikdy.

V tomto světle se mi zdá problém věda versus pavěda naprosto smysluprázdný. Věda a pavěda jsou jen pojmy, jejichž rozlišením si asi usnadníme diskuzi, ale život sotva.