Co všechno se změní, když se něco změní?

Je vcelku jednoduché najít ve své mysli pojem ‘změna’ a přiřadit ho nějakému jednoduchému příkladu a z toho vyvodit definici. Když se postavíte na váhu a zjistíte, že vážíte o deset kilo míň než před měsícem, registrujete změnu. Když vám na zem spadne hrnek s čajem, vidíte hned několik změn - hrnek změnil (např. vůči podlaze) svoji polohu, také se změnilo jeho povrchové uspořádání, které mu nadále znemožňuje fungovat jako nádoba, a jeho obsah změnil polohu (vůči hrnku) a tvar. Následkem toho třeba ve vašem mozku dojde k pochodům, které mají za cíl ohodnotit situaci zvláště hrubým slovem, a také se třeba dočkáte od ostatních členů rodiny poznámek hodnotících vaši schopnost vykonávat ty nejjednodušší úkoly.

Celý tento proces změn by se dal seřadit jako řetězec příčin a následků - ale narazili bychom velmi brzy na neřešitelný problém. Buď bychom byli nedostatečně přesní, nebo bychom nemohli nic vyjádřit. Při tvoření řetězce jsme totiž nuceni změny vyjádřit například písmeny a zapsat je za sebe. Pak jedno písmeno bude označovat jednu změnu. Ale jak určíme, co je změna? Pokud řekneme, že jednou změnou byla naše nepozornost (i.e. to, že jsme se stali nepozornými), která zapříčinila upuštění hrnku z ruky, pak je to samozřejmě lehce zapsatelné tvrzení. Dokud si neuvědomíme, že např. naše nepozornost je rozložitelná do množství mozkových a jiných tělesných pochodů, a že tyto pochody, které vedly k upuštění hrnku, by se ani v nejhrubším zobecnění nedaly spočítat na dětském počitadle. A můžeme jít přirozeně ad absurdum a tvrdit (myslím naprosto správně), že změna každé částečky hmoty, každého atomu se podílela na námi pozorované změně. Toto tvrzení by nám pak při tvoření řetězce kauzalit vytvořilo drobné problémy, jako například jak to všechno spočítat anebo kde sehnat tolik lidí, kteří by nad tím chtěli strávit celý život.

Ukázal jsem tedy, jak těžké je určit, co je to změna. Také jsem ukázal, co všechno a jak moc se toho změní, když se něco změní.

Jak jsme viděli, námi vnímaná jedna změna znamená ve skutečnosti změnu u velmi mnoha částic, které mohou změnit svou vzájemnou polohu anebo vazby.

Když půjde naše myšlení v opačném směru - když si hned vytyčíme za cíl určit změnu, která nebude dělitelná na další změny - dojdeme k podobným závěrům. Určeme za takovou změnu změnu elementární částice. Taková částice může změnit svou polohu vůči jiné částici, nebo může změnit silové vztahy s jinými částicemi, anebo může provést spoustu dalších věcí, o kterých nevím. Pak sice budeme vědět, co je to změna, ale za prvé ji nebudeme schopni pozorovat a za druhé ji budeme nuceni brát v kontextu ostatních podobných změn. Změna jedné elementární částice přímo ovlivňuje mnoho dalších částic - jedna změna je tedy změnou mnohého, což nám opět ukazuje, že když se něco změní, změní se toho hodně.

Pokud se máme držet toho, že nic nevzniká bez příčiny, pak musíme říct, že i ta nejjednodušší změna toho změní celkem dost. Tím oprávněněji to budu moct tvrdit, když si třeba poprvé vsadím a vyhraju v loterii nebo se mi stane něco podobně nemožného díky malé změně v mém chování.