Jiří Jagoš

Je umění a náboženství poznáním … ?

Je-li problémem pozitivní (a dostatečně přesvědčivá) definice poznání, je pravděpodobně problematická i titulní otázka, neboť lze jistě najít aspoň nějaké argumenty, jež podpoří jak kladnou tak zápornou odpověď, tudíž by nejblíže po ruce byl pokus o vyplnění daných pojmů co největším množstvím přijatelných významů a konstrukci nějakého (trochu) koherentního systému výpovědí, v němž by se podařilo ukrýt vše co by mohlo odporovat závěrům, k nimž tento systém chce (… chce-li …) dospět … To by mohlo vést k potenciálně nespočetnému množství výpovědí na téma souvislostí mezi poznáním, náboženstvím, uměním, kdy jedna každá by mohla vést k jednoznačným, relativně bezchybným, případně závazným závěrům. Vyvodím-li nyní z poslední věty nemožnost existence jediné správné Interpretace, či Odpovědi na titulní otázku (na základě hmatatelné mnohosti interpretací a zároveň neexistence dostatečně dobrého "inerciálního" kritéria), musím se zároveň přiznat k předpokladu neexistence takové Interpretace/Odpovědi. Na druhou stranu, kdybych byl přesvědčen o tom, že jediná správná nauka vykládající poměr mezi uměním, náboženstvím a poznáním existuje, pak a) bych mohl říci například, že jsem jejím jediným znalcem a vykladačem … atd., či b) mohl bych vyhledat někoho kdo by se prohlašoval za autoritu v této problematice (pak bych ovšem musel bezvýhradně souhlasit s předloženými fakty, byť sebevíc nepochopitelnými … ostatně - jakékoliv pochybnosti by vzhledem k uvedenému předpokladu zřejmě byly vyloučeny) … existuje ještě nejméně 24 dalších možností různých stavů, v nichž bych se v poměru k dané nauce mohl nacházet, v každém případě by základem jejího uznání za jedinou správnou byl právě daný předpoklad, takto omezující možnou rozmanitost interpretací plynoucí z jeho absence. Nicméně je nasnadě, že je-li nutné formulovat něco pozitivně, dojde nutně ke "kolapsu" veškerých možných výpovědí na jedinou aktuální a zároveň je zřejmé, že do této aktuální výpovědi není možné zahrnout ani všechny z možných předpokladů,a ani žádný z nich, ale alespoň jeden … navíc je v takovém případě zcela legitimní požadavek po odkrytí tohoto předpokladu, aby mohl být zahrnut do kritické reflexe spolu se závěry uvažování, jež je na něm postaveno. V případě vztahu umění, (ale zvláště) náboženství a poznání lze (s přihlédnutím k výše uvedeným námitkám) položit například otázku zda poznání není spíše jakýmsi druhem přesvědčení, stejně jako jím je do značné míry náboženství, či zda je možné spojovat umění (jakožto tvůrčí činnost spjatou s tvořivou osobností) s náboženstvím, neodmyslitelným od své sociální role s termínem poznání …