Kačer
Když něčemu nerozumím, je to složitý systém,
když to pochopím, mluvím o struktuře
Termíny "systém" i "struktura" používáme v naší každodenní mluvě v mnoha různých významech a souvislostech. Nejednou se stane, že jsme při vykonávání ať už jakékoli činnosti obviněni z toho, že "v tom nemáme systém." Mluvčí tím dává najevo, že s určitou dávkou větší míry uspořádanosti jednotlivých prvků naší činnosti bychom byli schopni dosáhnout větší efektivity a to při zvýšené rychlosti. Na druhou stranu bylo před pár lety možno na kždém kroku slyšet obvinění z toho, že ta která osoba je "starou strukturou. Autoři těchto výroků tím chtěli s největší pravděpodobností naznačit, kromě různých případů založených na osobních sporech, že dotyčný jedinec je spíše členem staršího systému, než toho právě vznikajícího nového.
I když se výše uvedené případy týkají každodenních problémů a na první pohled jsou naprosto nefilozofické, přeci jen nám mimoděk prozrazují mnoho z toho, co je v nadpisu tohoto příspěvku. Ostatně o schopnosti každodenní mluvy definovat zákeřné problémy filozofie jsme se přesvědčovali téměř v každém semináři. Sysém a struktura mají jednu společnou vlastnost: oba termíny se týkají mnoha prvků, které spolu mají něco společného. Systém je v tomto případě takový suchar, pouze nám oznámí: je tu pár věcí, mezi nimiž panují vztahy. Naproti tomu struktura je vstřícnější, neboť v sobě má obsaženou tuto otázku: chtěli byste se se mnou blíže seznámit? Odhalíte tím celý systém.
Mám dojem, že struktura je pro systém totéž, co dobře pracující mozek pro studenta. Bez něj je to jen taková prázdná věc, která drýí pohromadě a občas vydá nějaký plod své práce, ale celkově není příliš dobře použitelný. Pokud obojí dohromady funguje bezchybně a ještě k tomu to směřuje nějakým směrem, je to radost se dívat. Na druhou stranu, realita je realita...