Veronika Kucharská

* Rozdíl mezi činností profesora ve vědeckém ústavu a při nákupu v samoobsluze

* Je umění a náboženství poznáním?

Domnívám se, že rozdíl mezi tím, co člověk dělá při nějaké vědecké nebo intelektuální činnosti a tím, co dělá např. při nákupu v samoobsluze, je v odlišném přístupu k pojmům. Při vědecké práci můžeme pracovat s "předměty", které nejsou žádným způsobem přítomné, jsou to abstraktní pojmy. Při nákupu se sice neobejdeme zcela bez pojmů (získaných zobecňováním věcí, jež známe ze zkušenosti), ale zabýváme se tím, co vnímají bezprostředně naše smysly, uplatňujeme předmětné myšlení, nemusíme v mysli manipulovat s pojmy, které by v tu chvíli nebyly představovány přítomností nějakého hmotného předmětu.

Práce vědce sice může být založena na empirických faktech, ale stejně tak může pracovat s naprosto ne-empirickými údaji a představami, jako třeba v matematice nebo logice. Jediným fyzickým faktorem v takové činnosti je vědcův mozek, ale tento druh poznávání už pak žádné další hmotné veličiny nepotřebuje. Nepotřebuje je však jen v tuto chvíli, kdyby však rozum nebyl nikdy vystaven žádným smyslovým faktům, asi by fungovat nemohl. Tomáš Akvinský tento problém vysvětluje tak, že smysly jsou podmínkou činnosti rozumu, ten pak smyslové vjemy zpracovává, dává jim jinou kvalitu. Smysly a rozum jsou ve vzájemném vztahu možnosti a uskutečnění. Rozum "uskutečňuje" smyslové poznání, dává mu smysl. Vědec tedy potřebuje mít představu, kterou mu dávají smysly, na tomto základě pak může pracovat dál s pojmy ze smyslů odvozených.