* "Cogito ergo sum" jako novorozenecký křik subjektu

* Novověká věda jako nejlepší léta subjektu v podobě objektivního pozorovatele

Pavel Floss: Ekologické problémy a subjekt-objektový model myšlení (FČ 6/1993)

Studie Pavla Flosse se věnuje vzniku a vývoji toho způsobu myšlení, který umožnil vědu a následně technický rozvoj, jenž vedl až k ohrožení stability pozemské přírody. Subjekt--objektové myšlení, nebo jinak vyjádřeno "antropocentrismus" v horším smyslu toho slova, se dá nalézt už v renesanci. Člověk sice (např. u M. Kusánského) je něčím dokonalejším, mimořádným, ale stále zůstává částí univerza, přírody, není stavěn do protikladu. Příroda člověka zároveň obklopuje a zároveň je v něm - v koncentrované podobě - přítomna.

Snaha po přesném a jistém poznání byla pravděpodobně hlavním motivem toho, co známe pod pojmem "odkouzlení světa." "Namísto mikrokosmu nastupuje subjekt, namísto makrokosmu soubor objektů." Dělící čára nevedly nevedla jen mezi člověkem-subjektem a jeho okolím, ale i uvnitř člověka samotného. Byl rozdělen na duši (lépe řečeno rozum) a tělo - narozdíl od renesančního pojetí, kdy obě složky lidské bytosti byly odrazem makrokosmu - tělesnost odrazem jeho hmotných aspektů, lidská spiritualita odrazem duchovních sil ve světě. Rozlišení těchto dvou druhů skutečnosti je reprezentováno Descartovým res cogitans a res extensa. Zesvětštění přírody umožňující novověkou vědu můžeme vidět např. u Jana Keplera, který přírodu chápal jako fungující stroj, ne už jako živý organismus, a u Galilea Galileiho, jenž vlastnosti, které v přírodě pozorujeme, jako vlastnosti zvukové, pachové, hmatové či barvy, přenesl do subjektu a přičetl je lidskému vnímání. "To, co skutečně je, je u Galilea limitováno jediným možným předmětem vědy, kterým jsou pro něho jen kvality, tvary, pohyb a větší nebo pomalejší rychlost."

-Tato "epistemologická subjektivita" dostává praktický rozměr, vyjádřený pozdějšími mysliteli jako je Bacon a Hobbes větou "knowledge is power," a věda se opravdu postupně stává prostředkem k ovládání přírody, stává se technikou. Floss říká: "Příroda, na počátku vývoje novodobé exaktní vědy jen devitalizovaná, je nyní technikou, jakožto vrcholným produktem této vědy, postupně °deontologizována.° Z původního souboru objektů klesá ještě níže, neboť se stává jen swubstrátem technické tvorby."L