Aleš Mergental

Ontologie II

Ph - Zu II, 917 855

Pohyb končí změnou

 

Pohyb se váže na empirii, na konkrétní pozorování. Z něj se často vyvozují zákony, které ale můžeme nazvat nezákony neboť nikdy není jisté, že v každé situaci bude daný zákon dodržen. Ale protože nám nic jiného než empirie při pozorování námi vybrané reality nezbývá, shodneme se snad tedy, že při pohybu dochází vždycky ke změně. Zajímáme-li se tedy o pohyb, zajímáme se také o změnu, a to buď o její průběh nebo výsledek.

Už už by se nám chtělo říct, že pohyb je změna. Změnu ale pozorujeme až tehdy, když už se pozorovaný předmět nějak liší od svého předchozího stavu. Dostali jsme se k místu, kde nesmíme zapomenout představit dalšího do čtveřice – čas nebo chceme-li událost. Rozdíl na předmětu – změnu – zpozorujeme díky odehrané události a naší schopnosti pamatovat si a reflektovat. Tak jsme tedy zpozorovali změnu, konečný ale relativně i průběžný stav.

Mohli bychom vzhledem k libovolně zvolené pozorovací soustavě začít zkoumat možnost, že něco bylo úplně statické, absolutně k lidu. To jsme teď ale přesunuli naši pozornost jen na samotný pohyb. Ta relativnost konečnosti změny je dána tedy měřítkem pozorovatele. Na nás a na našich technických schopnostech záleží, jaké časové a strukturní měřítko si zvolíme. Neboť můžeme asi libovolně dělit čas a hmotu můžeme také porcovat, i když nevíme, jestli ta námi považovaná část je opravdu konečná, je pak volba měřítka asi rozhodující.

Pokud se tedy zastavíme na nějaké pozorovací rovině, zjistíme, že pokud pozorujeme pohybující se objekt, sledujeme a registrujeme vlastně řetězec změn. Pohyb není změna, konečný stav. Pohyb je děj, je řetězcem změn objektu, pozorovaného v určitém čase a daném prostoru. Pokud se tedy něco mění, můžeme o tom říct, že se to pohybuje, ale pohyb není výsledek, není změna.

A tady je druhý možný cíl našeho zájmu o pohyb. Po samotném procesu pohybu to je výsledek námi pozorovaného děje. Pokud tedy pro nás skončil nějaký pohyb, tzn. Rozdílné velikosti interakčních sil pravděpodobně způsobující hybný proces se vyrovnaly, pak došlo ke změně. Výsledkem pohybu je tedy opět změna.

Pohyb je tak děj, který je ukončen změnou. Záleží na nás, jestli budeme tuto změnu považovat za cíl.