Vlastik Nečas
Co všechno se změní, když se něco změní?
Budu spát na zemi, místo v posteli. Co se změní? Nic. Vypustíme do rybníka pár kapek nějaké látky, která nesvědčí vodním rostlinám. Co se změní? Vodní rostliny přestanou produkovat kyslík a pomřou. Menší rybky „vegeriánky“ nebudou mít co žrát a umřou hlady. A co větší ryby? Ty jsou „masožravky“ a žerou malé rybky.Větší ryby v důsledku nedostatku potravy pojdou. To znamená, že vodní ptáci, závislí na pravidelném přísunu čerstvého rybího masa, taky exitují. Vydry taky zdechnou a lišky, vlci a medvědi taky......atd.
To byl jeden příklad toho, co se stalo když se něco změnilo, v tomto případě jsme narušili jeden článek potravního řetězce. Pokud se působením člověka změní třeba jen jedna část ekosystému (vyhubení nějakého druhu živočichů, vykácení lesa, úpravy v korytu řek atp.), následkem je porušení celé rovnováhy tohoto ekosystému. a může to být jeden rybník, Aralské jezero nebo jihoamerické deštné pralesy.
Za většinou těchto změn stojí člověk, který se jakoby z rovnováhy přírody vyčlenil a začal ji ničit. Možná to tak má být, „přirozený“ vývoj. Zdá se mi, že jakýkoliv zásah člověka do přírody vede k jejímu zničení. Každopádně člověk toho změnil hodně a zdá se mi, že některé změny se obrátily nebo obrátí proti nám samotným. Vypadá to, že pokud „nezměníme“ náš přístup, tak pojdeme a nejen my.
Antonín Přidal, v jedné učené disputaci, nazval 20. století „stoletím nezamýšlených důsledků“. Dá se to vyložit i tak, že jsme něco změnili, aniž bychom tušili, co všechno změníme.