předmět: Ontologie

Vlastik Nečas; Ph-Zu; 926 463; I. roč.

 

Friedrich Nietzsche ( 1844 - 1900 )

Původně chtěl studovat teologii, ale ztratil víru. Od svých čtyřiadvaceti let přednášel klasickou filologii v Bazileji. Vinou choroby byl nucen zanechat učitelského působení. Od roku 1889 postupně propadal šílenství, v roce 1900 umírá ve Výmaru.

Pojetí světa:

- patrná inspirace Herakleitem ( veškerou filozofii po Her. považuje za zcestnou ).

- svět je nekonečný proces vznikání a zanikání; tvoření a ničení je dynamický, neexistuje v něm stav klidu

- svět se neustále cyklicky opakuje

- je konstituován vzájemností a soupeřením mnoha vůlí k moci

- není v celku jednota, nemá žádné cíle ani úmysly, je mimo dobro a zlo

Vůle k moci:

- je povýšena z animálního na obecný ontologický princip ( rozum i intelekt jsou služebníci vůle )

- popírá veškerou metafyziku; všechny “věčné ideje”, “věci o sobě” atp. jsou jen iluze

- oproti Schopenhauerovi je Nietzs. vůle pozitivní, tvořivou silou. Odmítá také Schop. morálku hříchu ( vůle není utrpení )

- Dobré je to, co chce vůle ( křesťanská morálka brání vůli; je jen omezováním, svazuje zdravé instinkty; brání přirozenosti člověka )

Nadčlověk:

- člověk je mezistupeň mezi zvířetem a nadčlověkem

- nadčlověk ovšem není biologický druh. Je to stav do kterého se člověk dostane ihned poté, co se osvobodí od toho co jej mrzačí, poté co přehodnotí veškeré své hodnoty

- nadčlověk si uvědomuje smrt boha a ví, že vše idealistické je pouhý přelud

 

 

Literatura:

Nietzsche, F. : Tak pravil Zarathustra. Olomouc, Votobia 1995

Nietzsche, F. : Ecce Homo. Praha, Naše Vojsko 1993

Nietzsche, F. : Soumrak model. Olomouc, Votobia 1995