Kateřina Blahníková

AJ – PH, 2.ročník

Co nás zajímá, když se zajímáme o pohyb

Na rozdíl od času je pohyb pro člověka mnohem lépe představitelný a méně abstraktní pojem- pohyb je viditelný všude kolem nás, vždy se cosi někde hýbe a proto první, o co se budeme v případě pohybu zajímat bude to, co se hýbe, co je nositelem pohybu- ať už věci, živé organismy, člověk a nebo vesmírná tělesa. Další ohniska našeho zájmu budou plynout z postupného odvozování a rozebírání pojmu pohyb- pohybuje-li

se něco, dochází ke změně (a naproti tomu klid), až k vývoji.

Budeme-li se dále věnovat právě změně, musíme si položit otázku, co způsobuje tuto změnu, co uvádí věci do pohybu, jehož výsledkem je například nejjednodušší přeměna místa nebo složitější pohyb či rotace těles ve sluneční soustavě.

Vidíme, že pohyb je lehce empiricky pozorovatelný a první se jím zabýval právě filosofický empirismus, který však otázky pohybu zidealizoval do podoby newtonovské klasické mechaniky, to je tedy další pojem, který nás v případě pohybu zajímá a naproti kvantová mechanika.

Klasická mechanika zavedla a nebo více upřesnila nekteré pojmy úzce související s pohybem jako rychlost změny, gravitace, setrvačnost, zrychlení atd., to vše formulované v Newtonových zákonech. Relativistická fyzika o několik desítek let později musela poopravit nekteré idealistické představy klasické mechaniky jako například absolutistické pojetí pohybu na relativní. Kvantová mechanika tím, že zrovnoprávnila pohyb s klidem, také předpokládala existenci absolutní souřadné soustavy a v té chtěla určovat, zda se tělesa nacházejí v absolutním klidu nebo pohybu.

Zatímco kvantová mechanika odmítla reálnou existenci této soustavy a určila, že klid a pohyb jsou relativní, tj. že absolutní klid není.