13. 10.2000 ( tj. pátek třináctého…) Matěj Března CJ - PH

Jak se z prostoru stane prostředí?

Každý má jistě pocit, že se nachází v nějakém prostoru. Názory na pojem prostor se v myšlení lidstva vyvíjely. Atomisté považovali prostor za prázdno, ve kterém se nacházejí atomy. Prostor byl jakási nádoba do které byly atomy „nality“. Toto mínění převažovalo hlavně díky přijetí této teorie Newtonovou fyzikou až do dvacátého století, kdy Einsteinova relativistická fyzika vyvrátila teorii absolutního prostoru. Na Newtonův absolutní prostor nepůsobí nijak materiální tělesa, které se v něm nacházejí. Einsteinova teorie relativity naopak říká, že prostor je od materiálna neodmyslitelný – je s ním totožný. Bez materiálních objektů by nešlo mluvit ani o žádném prostoru.

Prostředí je specifická část prostoru, která se vyznačuje určitými charakteristickými vlastnostmi. Prostředí je vše co nás obklopuje. Stále jsme v nějakém prostředí. Prostor je pouze abstraktní pojem. Vnímáme jej jako prostředí. Živé organismy potřebují ke své existenci určité prostředí – na Zemi, na tak nepatrném zlomečku vesmíru, bychom nalezli nekonečně mnoho prostředí. Teplomilní živočichové nemohou žít v Arktidě, člověk nemůže žít bez pomocí přístrojů pět kilometrů pod hladinou oceánu atd. Určité prostředí vyžadují i anorganické látky – nepatrné změny teploty mění např. skupenství vody – chceme-li mít vodu v kapalném skupenství, musí mít tato voda teplotu mezi plus čtyřmi stupni Celsiovy stupnice a mezi stupni sto.

To , co kolem sebe vidíme je tedy mnohem spíše prostředí než prostor. Prostor si můžeme pouze abstraktně představit, podle moderní vědy vlastně prostor nijak objektivně neexistuje. Je pouze vztahem mezi materiálními tělesy, mezi jejich silovými poli. Pojem hmotného objektu musí předcházet pojmu prostor. Prostředí je jakési zpřístupnění pojmu prostor člověku. Z prostoru vzniká v lidském vědomí prostředí – vše, co ho obklopuje, vše v čem se nachází po celý čas své existence.