Petra Čecháková ČJ-PH

HEIDEGGER JE LHÁŘ

V tvrzení toho, že je Heidegger lhář, vycházím záměrně z jeho vlastních
myšlenek.

1.Pravda byla tradičně chápána jako shoda věcí s poznáním, s lidským
rozumem.
V křesťanské víře jsou stvořené věci pravdivé, pokud odpovídají ideji
myšlené předem v
božím duchu.
Později na místo teologicky chápaného řádu nastoupí světový rozum.
Heidegger tvrdí, že pravda nesídlí ve větě. Nebere pravdu jako
samozřejmost,
ale ptá se
po jejím bytostném určení. Dříve bylo chápáno jako výpověď, tzn. že
shoda
sama o sobě
nespočívala  v samotných věcech, ale ve vztahu, který se uplatňuje mezi
výpovědí a věcí.
Heidegger vidí bytostné určení pravdy jinde.
Pokud bychom se důsledně drželi toho, že pravda není ve větě (a
nehledali
její bytostné
určení, prostě jenom chápali, že je-ne jak je...), cokoliv by Heidegger
řekl, by byla lež.
Protože věta, ve které není pravda, je nepravdivá. Heidegger je lhář.

2. Bytostným určením pravdy je svoboda. Ta přináleží člověku stejně jako
lež. Jenomže
lež je pravý opak pravdy, jak může být jasně bytostné ne-určení stejné
jako
bytostné
určení? Navíc o pravdě tvrdí, že je objektivní, nemůže být záležitostí
lidské subjektivity,
zatímco lež a klam jsou charakteristické pouze pro jedince.
Heidegger je lhář, protože si prostě vymýšlí. Jednoduše můžu tvrdit, že
háže
na papír
jeden blábol za druhým a ještě se ani nestydí, když si dvě po sobě
jdoucí
věty navzájem
odporují.

3.Pravda s Bytím velice úzce souvisí. Pravda je totiž neskrytost nebo
odhalení jsoucna.
Svoboda je nechání jsoucna být, což znamená oddání se sobě samému. A
začínají otázky
po tom, co vlastně jsoucno je, to způsobuje jeho odkrývání. A
odkrýváním,
tázáním se
po jsoucnu jako takovém, začínají dějiny.
Důležité je to, že Heidegger tvrdí, že (jak už jsem uvedla) pravda není
známkou správné
věty, kterou bych tvrdila (jakožto lidský subjekt) o nějakém objektu,
ale
pravda je
odkrytí jsoucna, kam se vztahuje veškeré lidské chování.

4.Pokud pravda není ve větě, ani nepravda (tedy lež) nebude vězet v
nesprávnosti
úsudku. Nepravda je narozdíl od pravdy jakožto odkrytosti skrytost.
Skrytost, ne-pravda
je starší než pravda-odkrývání. Jedná se o skrytost skrytosti, o
tajemství.
Tajemství
udržuje Pobyt-zde, tzn. opět každého člověka včetně Heideggera. Skrze
ne-pravdu se
vědoucímu ukazuje pravda Bytí. Tzn. skrze lži se vědoucímu ukazuje
pravda
Bytí. Tzn.
že Heidegger je lhář.

Je hodně způsobů, jak ukázat, že je někdo lhář.

Literatura: Heidegger, Martin: O pravdě a Bytí, Praha 1993.