Kauzální vztah (tzn. vztah mezi příčinnou a účinkem) je dle Filosofického slovníku (Votobia 1998) vymezen třemi vlastnostmi: -stálostí spojení, asymetrií a podmínkovým spojením (ve starších filosofických koncepcích byl nejčastěji spojován s nutností). A mě zajímá právě asymetrie. Tam, kam dohlédnu- tím chápu svět, pak udělám tlustou čáru a za ní se nachází vesmír.

1. Svět-Musíme uznat, že svět neexistuje v nějaké strnulé podobě, které by odpovídala symetrie. Svět se neustále děje, je dynamický (o čemž svědčí rovněž evoluce)-a dynamiku vyvolává právě kauzalita. Dle mého názoru to souvisí už s tím, že nemůžeme uvažovat o absolutním čase, prostoru, což by nutně vyvolávalo představu světa statického. Není čas, jsou události, které musejí být navzájem propojeny určitým druhem vztahu. Neubráním se absurdní představě samostatných, izolovaných událostí (za události pokládám i lidské jednání a činy), pokud by veškeré jednání nebylo spojeno nějakým vztahem, mohli bychom s tímto jednáním různým způsobem manipulovat. Jedná se teď možná o představu až přepjatou, ale myslím si, že kdybychom uvažovali o absolutním čase jako nezávislé entitě a o jednáních nepodmíněných příčinou (tedy uzavřených, izolovaných), mohli bychom tato jednání v čase zcela libovolně přemísťovat. Což samozřejmě není možné.

2.Vesmír: -Co se týče vesmíru, je usuzování ohledně symetrie a asymetrie poněkud složitější. Snad je to způsobeno tím, že se jedná doopravdy o oblast, kam nemůžu dohlédnout. Jisté je, že pokud by byl vesmír naprosto asymetrický, nemohli bychom existovat,jenomže na druhé straně právě asymetrie (tzn. vychýlení se z nějakého statického, dlouhodobého stavu) je příčinou toho, že vznikla nejen Země, ale i samotný vesmír. A právě tady se naskýtá otázka po nějaké první příčině (neboli příčině všech příčin)-případně bychom mohli hovořit i o zázraku. Domnívám se, že pokud hovoříme o kauzalitě, otázce po první příčině se nevyhneme. Většina filosofů za tuto první příčinu považovala Boha. Jenomže mně to připadá jako poslední záchrana-když neumím něco vysvětlit, svedu to na Boha, jemu ta tajemnost náleží. A v tomto pátrání se najednou ocitáme v tmách metafyziky a řešení stále není na dohled. Jinou (a snad závažnější) otázkou je, zdali má takovéto hledání vůbec smysl.