Jan Dvořák

Hi-Ph, 2.roč.

Nejde o čas, ale o události

Čas-jde o samostatnou substanci, čas jako takový, součást našeho světa, objektivně existující veličinu, která je jednoduše změřitelná? Ne, čas-to jsou události. Čas by bez dění, změn nebyl ničím. Představme si čas samotný-k čemu by byl bez svého materiálu na který je aplikován, který může poměřovat a vyjadřovat jeho vztahy? Samotný výrok Nemám čas neoznačuje situaci, kdy se nám nedostává něčeho konkrétního, kdy máme příliš malou nádobu a příliš mnoho aktivit, které do ní jednoduše nenacpeme. Nemám čas neznamenená nemám peníze, ale: No mohl bych na to mít, ale šetřím na něco jiného. My sami si zato můžeme, že něco nestihneme, na něco nám ten čas nakonec nestačí. My sami si totiž organizujeme veškerou svou aktivitu, a sami určujeme, čemu dáme přednost-my sami si utváříme svůj čas. A jestli někomu na jeho pozvání-třeba do restaurace nižší cenové skupiny-odpovíme: No, já dneska fakt nemám čas-tak potom mu vlastně říkáme asi něco jako: Teda to radši udělám plno jiných věcí, než abych s TEBOU šel na pivo. Prioritu u mě má někdo jiný nebo něco jiného. Jenom to prostě zaobalíme, alespoň ze slušnosti nebo soucitu. A nebo to také může být důkaz naší vlastní neschopnosti, nedostatku organizačních schopností. Prostě si nedokážeme srovnat očekávané události, do kterých se naše osoba onen den dostane, pěkně seřadit, uspořádat. Čas je otázkou priorit-a také nepředvídatelných situací. Pokud se vše ten který den vyvíjí přesně tak, jak jsme si to ráno naplánovali, na naše oblíbené aktivity si vždycky volný čas najdeme. Čím víc neočekávaných situací, tím větší problémy pro naše koníčky. Ale nakonec si pro ně to místo stejně uděláme, i kdybychom onen den třeba zachraňovali celý svět.

 

Jistě, je možno namítnout, že máme veličiny jako den, hodina, minuta. Ty přeci existují nezávisle na našem konání, naopak jej usměrňují a ovlivňují. Právě na tomto místě si musíme uvědomit, že i tyto časové jednotky jsou pouze lidským výmyslem, něčím, na čem jsme se kdysi jako lidé shodli, protože nám to usnadňuje orientaci v existování. Máme čím měřit, krájet, posuzovat. Ale myslíte si, že hodiny a minuty zná i civilizace třeba z třetí galaxie zprava? Když je neznají i mnohé národy na naši vlastní planetě? Opět jde pouze o jednu z mnoha lidských berliček.

 

Čas jsou skutečně pouze události, bez nich by neexistoval. Neměl by svůj základ, byl by zbytečný. Čas je jedním z nástrojů, kterými zpracováváme dění v našich životech. Je to nástroj přinejmenším komplikovaný a naučit se s ním zacházet znamená radikálně si ulehčit život, už přinejmenším proto, že jej používáme téměř neustále.