Odpovědět na otázku, kde jsou věci, když jsou na svém místě, se na první pohled zdá být triviální. Pomyslíme si, že otázka spadá do kategorie otázek typu, jakou barvu má bílý kůň. Avšak o co jednodušší a jasnější se otázka zdá být, o to obtížnější se stane, pokusíme-li se nad ní zamyslet hlouběji. Ukáže se že, odpovíme-li že, když je věc na svém místě, pak je na svém místě, zůstane otázka nezodpovězena, neboť odpověď má nulovou informační hodnotu, a je potřeba se ptát, kde je místo, na němž věc je, je-li na svém místě. Objevuje se potřeba vyjasnit pojem místo, aby jsme se mohli pohnout dopředu. Na tomto místě chci podotknout, že ponechám stranou Aristotelova zoufale kmitající kyvadla, která se snaží dostat na své přirozené místo, v jejich případě na zem.

Denně mluvíme o věcech, které zaujímají nějaké místo. Toto místo musí taky někde být - a sice v prostoru. Pojmy místo a prostor jsou tedy úzce příbuzné, alespoň funkně. Jsme-li tázáni, kde jsou věci, jsou-li na svém místě, odpovíme ukázáním na určitou část prostoru, kterou zaujímají, nebo odkázáním k objektům jejichž místo známe - to znamená určením prostorových vztahů. Místo je tedy určitá část prostoru. Řekneme-li například: ryba je ve vodě a voda je ve sklenici, ukazujeme polohu ryby a vody ve vztahu k něčemu vnějšímu, konkrétně k bezprostřednímu povrchu vody, která obklopuje rybu, nebo ke sklenici, která obklopuje vodu. Přesně řečeno ne všechna voda je polohou ryby, ale pouze ta, která je v bezprostředním kontaktu s ní. Prostor zaujímaný věcmi můžeme ukázat i bez odkazu k čemukoliv vnějšímu jednoduše jako prostor obsazený uvnitř hranic a rozměrů věci, když řekneme, že věc zaujímá tolik a tolik krychlových jednotek prostoru. Tento prostor zůstane stejný i když změní prostorové relace. Ryba zaujímá stejný prostor, jestli je vodě nebo ne, avšak nezaujímá již stejné místo. Z takového vyjádření se nedozvíme kde je věc, ale spíše jaká(resp. jak velká) je věc.

Pojem místa jako části prostoru má podobu konvence, která má význam pouze v lidské komunikaci. Vzhledem k absenci pevného, absolutního bodu v prostoru se ukazují prostorové relace relativní, a proto je relativní i pojem místa. Termín místo se v každodenním běžném použití obejde bez výdobytků relativistické fyziky a relavantní pro něj zůstává chápání prostoru jak bylo zakonzervováno v podobě trojdimenzionální eukleidovské geometrie. Pro běžné použití jsou podstatné některé specifické kvality takového prostoru: a vzdálenost - to znamená, že je tolik a tolik prostoru mezi objekty; b) kapacita, schopnost obsahovat- řekneme-li, že místnost je prostorná; c) relativní prázdnota -řekneme-li, že v místnosti už není žádný prostor, to znamená, že jeho kapaita je vyčerpána, nebo je úplně obsazená. Tato prázdnota je pouze relativní ke způsobu, které od prostoru očekáváme. Prostor předpokládá tedy vzdálenost, kapacitu a prázdnotu. Vztah místa a prostoru lze vyjádřit jako vztah ohraničujícího povrchu věci a objemové kapacity věci. Poloha věci (její místo) v běžném, každodenním prostoru je proměnlivý prostorový vztah založený na trojrozměrnosti prostoru a na reálně existujících věcech, které mají reálné rozměry.Pojem místa v prostoru je založený na praktické potřebě a je výsledkem shody tázajícího se a dotazovaného. Nakolik je poloha objektů výsledkem konvence můžeme ilustrovat na jednoduchém příkladu. Kde je severní pól ví jistě každý. Kde je vzhledem k němu jižní pól, většina lidí odpoví 20000 km, ti duchaplnější odpoví 20000 km na jih, důslední .12756. km dolů. My se můžeme ptát, kde je dolů a kde je severní pól.