Bez příčiny ani vlas z hlavy nespadne

Tato věta, vyjadřující názor o všeobecné zapříčiněnosti všech událostí nás vede k zamyšlení nad charakterem kauzality a k pokusu o zjištění, nakolik je tento názor opodstatněný a odůvodněný.

Je jistě pravda, že řada událostí ve světě se nám jeví jako na sebe příčinně navazující. Středověká islámská filosofie tuto skutečnost vysvětlovala tak, že Bůh v každém okamžiku zcela svobodně tvoří hmotný svět a jen na jeho vůli záleží, zda bude dodržovat nám známé přírodní zákony či nikoliv. Tak by na první pohled byla nepravdivá idea přírodních zákonů a kauzality, ale základní myšlenka by vlastně zůstala zachována, protože každá událost, svět v každém okamžiku má zcela jasnou příčinu, kterou je Bůh.

Nezanedbatelná námitka proti na první pohled zřejmému pravidlu o příčinnosti vychází také z půdy britského empirismu. Ten si uvědomuje, že každý náš kontakt s vnějším světem se uskutečňuje prostřednictvím smyslů. Ideu kauzality však získáváme rozumem, který ve sledu přicházejících počitků pozoruje určitou pravidelnost, kterou si pak vykládá jako nevyhnutelnou. David Hume představující vrchol tohoto způsobu uvažování zdůrazňuje, že příčinnost je pouze naším způsobem, jak spojujeme jinak nesouvisející po sobě přicházející počitky.

Determinismus, který úvodní rčení vyjadřuje, však může narušit i náhoda, to znamená událost, která se odehraje bez jakékoliv příčiny, která by ji jednoznačně vyvolala. V běžném životě o náhodě často slyšíme i mluvíme, ale je třeba podotknout, že nemusí jít o náhodu, ale pouze o událost, jejíž příčina námi nebyla z nějakých důvodů zpozorována. Determinismus je ovšem obecně nejčastěji vyvracen různými způsoby proto, aby zbyl nějaký prostor pro svobodnou vůli, protože její neexistence by byla pro většinu lidí psychicky nezvládnutelná. Pokud by každá událost byla již předem jednoznačně určena, neexistoval by žádný důvod pro snahu o cokoliv. Na druhou stranu je takováto situace snem (a snad i tajným přesvědčením) řady vědců, a vědecká práce vlastně je založena na myšlence kauzality, když badatel svým úsilím objevuje dosud skryté zákonitosti. Je ovšem nutné dodat, že pevný kauzální řetězec je obvykle vztahován pouze na materiální svět. Běžný člověk obvykle není ochoten hledat a objevovat kauzalitu ve svém svobodném (nebo nesvobodném – to není prozatím v lidských silách rozhodnutelné) rozhodování a jednání.