Jan Matuška, PH-ZU, II.

Bez chaosu nelze žít

Co Platón o Sókratovi nenapsal

Sókratés Ani nevíš, Kebéte, jak jsem rád, že za mnou přicházíš zrovna dnes, kdy slunce tak jasně svítí a vítr od moře se prohání městem.

Kebés U Dia, Sókrate, což ti to nelidské vedro ani trochu nevadí? Vždyť jenom za tenhle týden mi z toho parna pošlo pět otroků.

Sókratés Kdepak, Kebéte, toto počasí totiž správně zahřívá mozek a lépe se poté lidem přemýšlí a hovory se vždy doberou ku správnému konci. Nepamatuješ si, co o takovémto počasí napsal Homér? „Jen když slunce žhne a čelo oroseno potem, je nejlépe zabývati se hovorem o věcech, jež za chladna zdají se býti nevyřešitelné.“

Kebés Cože?

Sókratés Ano, sám Homér to tak říká.

Kebés Nepamatuju si, že bych kdy něco takového v Homérových dílech četl, jsi si jist, že to vskutku napsal Homér?

Sókratés Přece bych si to nevymyslel!

Kebés Když to říkáš, Sókrate...

Sókratés Každopádně, k tomu počasí, není-li ti dvakrát příjemné vystavovat se horku, osvěž své hrdlo tímto lahodným vínem.

Kebés Ne, díky Sókrate, mám dnes ještě hodně práce.

Sókratés Nevadí, tak se napiju sám, s čím jsi to tedy za mnou přišel?

Kebés Slyšel jsem nedávno jednoho muže k ostatním hovořit, a mluvil moudře a učeně, nutno říct, ale jedna věc, co říkal, se mi nějak nezdála. Tento muž svým posluchačům říkal, že vše se děje dle předem daných zákonů a že v našem světě není místa, pro něco, co by bylo opakem řádu, teď mi ale to slovo úplně vypadlo z hlavy, že by neřád?

Sókratés Chaos?

Kebés Ovšemže, to je to slovo, tak tahle chaos...

Sókratés ...tento chaos

Kebés Pravdu díš Sókrate, tento chaos prý vůbec není.

Sókratés No, po pravdě řečeno, tato myšlenka se mi nezdá býti nijak vadnou, kdo byl ten muž, který tak moudře mluvil?

Kebés Nevím, jak se jmenoval, ale myslím, že byl potulným učitelem výřečnosti a moudré mluvy, proto nejspíše mluvil tak jemně a obratně.

Sókratés Čubčí syn!

Kebés Cože?

Sókratés Nesmíš, milý Kebéte, hned uvěřit všemu, co ti kdejaký vykuk napovídá, samozřejmě, že to není pravda. Aby ho Poseidón do zadnice trojzubcem bodl, za to, že ti tak popletl hlavu.

Kebés Necítím se být moc popletený.

Sókratés Ale jsi, jenom o tom nevíš. Jinak bys o něm neříkal, že mluvil moudře, tento prodavač lichých řečí.

Kebés Ale ty, Sókrate, přece také přijímáš od svých přátel dary, které ti nosí, když si s tebou chtějí o něčem filosofickém pohovořit.

Sókratés To je něco jiného, jak říkal Solón: „Nepřijmout dar od přítele, který ho dává s dobrým úmyslem, je horší než mu zabít otroky, rozehnat stáda, znásilnit manželku a rozlít všechno víno na zem.“

Kebés Tohle přece Solón nikdy neřekl!

Sókratés Ale je to pravda, nicméně jsem díky tomuto tvému omylu dostal dobrou ideu.

Kebés Neříká se nápad?

Sókratés Aha. Každopádně si představ situaci, že skupina lidí žije celý svůj život...

Kebés ...v jeskyni.

Sókratés Už jsem ti toto přirovnání vyprávěl?

Kebés Kdyby jednou, pokaždé, když se tě zeptám na něco, s čím si nevíš rady, vytáhneš na mě tu otřepanou historku s jeskyní, stíny a tak.

Sókratés Nu, vidím, že pro tuto příležitost použiji mýtus, který by se ani sám Homér nestyděl vyprávět.

Kebés Kdepak, Sókrate, na takovéto báchorky mě neutáhneš, svoje bajky si nechej pro ty pupkáče, ke kterým chodíš na hostiny. Já se chci něco dozvědět o tom chaosu a bez zbytečných okras!

Sókratés Dobře, dobře, tak tedy, kdo stvořil tento svět a vůbec všechno?

Kebés No bohové, to se rozumí samo sebou.

Sókratés Od bohů tedy máme, lesy, zvířata, kameny, potravu?

Kebés Podobá se.

Sókratés Pak tedy i lidé jsou na světě díky boží vůli.

Kebés Jak jinak.

Sókratés Tedy i my dva i filosofové, básníci, zákonodárci a další?

Kebés Ovšemže.

Sókratés A co tedy zlí lidé, kteří ostatním jen ubližují a na jejich existenci nenacházíme nic dobrého?

Kebés Podle toho kteří.

Sókratés Třeba tyranové, sofisté, zloději, vrazi jsou tito na světě díky bohům?

Kebés U Dia, zahnal jsi mne do úzkých, Sókrate, vskutku nevím, co ti na to mám odpovědět.

Sókratés Dobrá tedy, zeptám se tě jinak, myslíš si, milý Kebéte, že jsou bohové dobří, nebo že jsou zlí a chtějí lidem jen škodit?

Kebés Inu, těžko říct, podle mne jsou dobří, jsou to přeci bohové.

Sókratés Výborně, Kebéte, když jsou tedy bohové dobří a my jim neustále podstrojujeme, obětujeme jim, pojmenováváme podle nich města a jinak prokazujeme úctu, co je tedy vinno tím, že když byl svět ještě mladý vznikli spolu s dobrými také skrznaskrz zlí lidé?

Kebés Těžko říct, Sókrate, tvé otázky jsou ostré jako meč a pohotové jako zmije na jaře.

Sókratés Zkusme to tedy ještě jinak. Jak bys pojmenoval chování člověka, který každý den obětuje bohům, neokrádá své blízké, ani kdyby mohl, jedná ve prospěch obce, nebije svou ženu a i k otrokům se chová vlídně? Řekl bys o něm, že je to řádný člověk?

Kebés U Dia, to si piš, Sókrate, že bych to o něm řekl.

Sókratés Řekl bys tedy o tomto člověku také, že je opakem těch zlých lidí, o kterých jsme se bavili prvně?

Kebés Ovšemže, jak by ne!

Sókratés Tak tedy, díky čemu vznikli řádní lidé?

Kebés Jak se to jeví mně, tak jedině díky řádu.

Sókratés A díky čemu vznikli ti opační lidé?

Kebés Při psu! Přece díky chaosu, jsem já to ale hlupák, tak dlouho mi to trvalo.

Sókratés Máme tedy řádné lidi, kteří vznikli díky řadu, a tedy jistojistě díky bohům a pak máme zlé lidi, kteří vznikli z chaosu a jejich původ určitě nelze odvozovat od žádného z Bohů.

Kebés Je to tak, jak to říkáš, Sókrate, děkuju ti mnohokráte, že jsi mne vyvedl z mého omylu. Podívej, Sókrate, tady přichází tvá milovaná žena, což abychom se s ní podělili o výsledky našeho hovoru?

Sókratés A sakra, schovej to víno k sobě! Xanthippé, slunce mého života, co že se vracíš tak brzo?

Xanthippé Ty zase vypadáš, Sókrate, kolikrát jsem ti říkala, abys nepil tak brzo, mohl jsi aspoň počkat do odpoledne. Pořád tu jen poleháváš, piješ, a myslíš na blbosti.

Kebés Neměla bys na něj být tak přísná, věnovali jsme se tu přece filosofii...

Xanthippé Já moc dobře znám tu vaši filosofii, jenom chlastat, plácat páté přes deváté a koukat po mladejch klucích, co? Už radši běž Kebéte, než se pořádně naštvu i na tebe a nejen tady na toho starýho ochmelku.