Rozdíl mezi hromadou kamení, počítačem a živým organismem

 

Rozdílů je samozřejmě mnoho, máme-li však mluvit o tématech jako systém, struktura či informace, rozdíl mezi těmito třemi druhy věcí se ukáže jasný.

Z hlediska těchto tří kategorií se pokusím napsat něco o každé z nich.

HROMADA KAMENÍ

 

O hromadě kamení asi neprohlásíme, že je to systém. I když, co je to vlastně systém? Neprázdná množina se souborem na ní definovaných relací… To by vlastně šlo – když už je kamení hromada, není množina, jejíž prvky jsou kameny prázdná. Jako relace bychom mohli označit ležet na, případně ležet pod a ležet vedle. Tyto relace by tvořily základní strukturu hromady kamení. Vidíme, že z hromady kamení se stal systém, až mě to samotnou překvapilo, třebaže jeho struktura je výrazně jednoduchá. Uspořádání systému je pravděpodobně zcela náhodné. Samozřejmě je možné, že v mnohým hromadách kamení je ukryto tajemství stvoření či účelu světa, možná v každé hromadě kousek a kdybychom se pídili po tajemství ukrytém v kamení, možná bychom doopravdy objevili smysl existence. Když mohl Bůh zakódovat všemocné slovo do skvrn na jaguáří kůži, jejichž uspořádání se nám jeví stejně náhodné, proč ne do hromady kamení. Tato struktura obsahující možná tu nejdůležitější informaci však zůstává skryta.

POČÍTAČ

Strukturu kamenné hromady tedy mohl vytvořit Bůh, strukturu počítače vytvořil člověk. Jednotlivé části jsou tedy racionálně a účelově, třebaže původně vlastně taky náhodně, uspořádány tak, aby počítač plnil to, proč byl sestaven. Avšak kromě mechanických částí obsahuje počítač něco mnohem jemnějšího, a to informace. A informací spousty. Informace jsou základem, aby mohl počítač vůbec pracovat. Předává si je, když ťuknu na klávesu či zadám dokonce celé slovo. Nuly a jedničky se pak můžou uběhat, aby si to všechno navzájem vyřídily. Třebaže je však počítač velmi složitý a čím dál složitější, stále mu něco chybí k tomu, abychom si s ním mohli popovídat. Život a tedy vlastní rozum.

 

 

ŽIVÝ ORGANISMUS

Složitost systému, který nazýváme živým organismem, je nesmírná. Systém systémů, struktury, které nejsme schopni mnohdy vysledovat, ač se snažíme, jak chceme. Ono je otázkou, co je vlastně život. Jedna z charakteristik živého organismu je jeho schopnost růstu a rozmnožování. Systém, který si předává dál informace zakódované v DNA. A už jsme u problému – co jsou to viry? Učili jsme se, že viry vlastně ani nejsou živé organismy. A přitom se dokážou závratně rozmnožovat, předávat si DNA.

 

Živý organismus je věc velmi složitá, kde všechny pojmy – informace, struktura, systém nabývají nejvyšších forem.