S U B S T A N Č N Í O N T O L O G I E
nám dává morální prázdniny
_____________________________________
Substanční ontologií lze nazvat každé uče-
ní které tvrdí , že za reálným světem , tedy za tím ,jenž
nás obklopuje a jehož jsme součástí, se nachází cosi, z
čehož všechno pochází,tedy jakási podstata buďto všeho či
každé jednotliviny zvlášť,nazývaná právě substance. Z dě-
jin filosofie známe takovýchto ontologiíí mnoho;vzpomeňme
třeba na racionalisty sedmnáctého století-Descarta a jeho
dualismus , Spinozu a jeho jedinnou neměnou substanci ne-
bo Leibnizovu monadologii.Substanci ze svého učení nevy-
pouštěl dokonce ani sensualista LOcke.Tito muži měli te-
společné to , že svět považovali za výtvor čehosi, co je
samo neměnné a nepoznatelné.
Jednoduše řečeno: skutečnost , ta kte-
rou vnímáme, není skutečností , nýbrž jakousi naší refle-
xí substance, která naopak pravou skutečností jest.Z to-
ho však plynou dvě věci , týkající se našeho morálního
postoje ke světu. Za prvé:přestáváme být odpovědni za
své činy,jelikož za námi je něco , co nás řídí a usměrňu-
je a za druhé: ublížíme li například někomu nebo něčemu z
onoho námi vnímaného světa, neučiníme tím vlastně vůbec
nic špatného, protože se dotýkáme jen nějakého nepravého
výtvoru čehosi pravějšího, z kteréhož může ono námi poni-
čené znovu povstat.
Každodenní zkušenost však říká, že
tomu tak není. Morální prázdniny, které nám nabízí
každá substanční ontologie, jsou tak jedním z argumentů,
proč dávat přednost ontologiím relačním.