S U B S T A N Č N Í O N T O L O G I E

nám dává morální prázdniny

_____________________________________

Substanční ontologií lze nazvat každé uče-

ní které tvrdí , že za reálným světem , tedy za tím ,jenž

nás obklopuje a jehož jsme součástí, se nachází cosi, z

čehož všechno pochází,tedy jakási podstata buďto všeho či

každé jednotliviny zvlášť,nazývaná právě substance. Z dě-

jin filosofie známe takovýchto ontologiíí mnoho;vzpomeňme

třeba na racionalisty sedmnáctého století-Descarta a jeho

dualismus , Spinozu a jeho jedinnou neměnou substanci ne-

bo Leibnizovu monadologii.Substanci ze svého učení nevy-

pouštěl dokonce ani sensualista LOcke.Tito muži měli te-

společné to , že svět považovali za výtvor čehosi, co je

samo neměnné a nepoznatelné.

Jednoduše řečeno: skutečnost , ta kte-

rou vnímáme, není skutečností , nýbrž jakousi naší refle-

xí substance, která naopak pravou skutečností jest.Z to-

ho však plynou dvě věci , týkající se našeho morálního

postoje ke světu. Za prvé:přestáváme být odpovědni za

své činy,jelikož za námi je něco , co nás řídí a usměrňu-

je a za druhé: ublížíme li například někomu nebo něčemu z

onoho námi vnímaného světa, neučiníme tím vlastně vůbec

nic špatného, protože se dotýkáme jen nějakého nepravého

výtvoru čehosi pravějšího, z kteréhož může ono námi poni-

čené znovu povstat.

Každodenní zkušenost však říká, že

tomu tak není. Morální prázdniny, které nám nabízí

každá substanční ontologie, jsou tak jedním z argumentů,

proč dávat přednost ontologiím relačním.