ČJ - PH

N E J D E O ČAS , J D E O UDÁLOSTI

________________________________________

Onehdá se mi přihodilo to , co se stane zřejmě ně-

kdy asi každému. Měl jsem domluvenou schůzku s dívkou , na kte-

ré mi tehdy vcelku dosti záleželo. Musím zde chvástavě podotk-

nout , že i já jsem jí nebyl nikterak lhostejný. Náš vztah tak

komplikovalo(ačkoliv to je pro toto velmi silné slovo)jen to,

že jsme byli každý z jiného města.Řešilo se to pochopitelně

tím , že jsme za sebou dojížděli . Tedy , já jsem dojížděl.Pra-

videlně každý víkend.Když si jen vybavím , kolik peněz jsem

tím promrhal ve prospěch ČSAD a jak potom onen vztah zkončil...

Promiňte , nechal jsem se trochu unést , vraťme se k věci.

Tu sobotu jsme chtěli jít do kina. Chystal jsem

se tedy odjet. Stál jsem v tradičních 16:30 na autobusovém sta-

novišti.Byl jsem celkově dobře naladěn , moji náladu povzbuzovalo

i zjištění, že dnes není na autobus takový nával jako vždy a já

si budu moci třeba i sednout, ba co více, budu si smět vybrat

sedadlo jaké chci, jelikož jsem stál na nástupišti zhola sám.

Prozíravější již jistě tuší , že jsem byl svým optimismem hlou-

pý a naivní,že mi má " osamělost autobusového cestujícího" mě-

la býti spíše podezřelou.A skutečně.Když měl autobus asi patnác-

timinutové zpoždění , napadlo mě podívat se do jízdního řádu.

Ten , zjistil jsem posléze , byl den starý a o sobotním spoji

v 16:30 v něm nebylo ani písmeno a už vůbec ne číslo.Prostě ho

zrušili a já to nevěděl a stál jsem tam naprosto zbytečně.

Kino jsme tehdy nestihli.Mohl jsem za to já , poco-

pitelně , neinformoval jsem se o změně řádu a tudž jsem nepři-

je nějakým dřívějším spojem.Nerozhodoval tu tedy čas,ale udá-

lost-ta ,že jsem vyšel později z domu , a tak místo abych už dá-

vno seděl v autobuse jsem sledoval TV.Kvůli tomu jsem byl večer

doma, ale i tu byl můj pobyt vlastně prospěšný , jelikož jsem

hlídal malého bratrance. Zkrátka jsem ve stejném čase dělal něco

jiného.Ale ať už bych dělal cokoliv, všechno by bylo důležitěj-

ší než čas ve kterém se to děje.Představa času je tak jakýsi sou

bor za sebou následujících událostí.Dá se říci , že události

čas vlastně tvoří , ale to je už jiné téma.

Primát události před časem ukazuje i to, že příští

víkend jsem přišel na nádraží včas a do kina jsme stejně šli.