Teorie poznání - seminář Alexandr Pešák
doc. Krob Ph - Soc, 1996
304 712
Jazyk a poznání
R. Carnap a jeho klasifikace vět a funkce jazyka
Půjdu rovnou na věc a nebudu se zdržovat takovými záležitostmi jako kdo to byl Rudolf Carnap, kdy se narodil, jaké měl záliby a jaké kroužky navštěvoval atd. Čerpám z knihy Jaroslava Peregrina Logika ve filozofii, filozofie v logice.
Jedním ze základních tvrzení Vídeňského kruhu a Carnapa je, že tradiční filozofické problémy jsou důsledkem nepochopení logické struktury našeho jazyka. Metafyzické problémy jsou bezsmyslné - a jsme u Carnapovy klasifikace vět. Existují tedy věty smysluplné a bezsmyslné. Jde tu o otázku za jakých podmínek jsou výroky vědecky smysluplné. Smysl výroku je dán podmínkami, metodou jeho verifikace, což tvrdil už Wittgenstein. Podle Carnapa je věta smysluplná tehdy, když se v ní nenacházejí žádná bezsmyslná slova (pro která nemohou být udány žádné empirické znaky), a když je správně syntakticky utvořena. Bezsmyslné jsou tedy zejména všechy výroky metafyzické, které užívají bezsmyslných slov typu “bůh, absolutno” atd. Bezsmyslné výroky druhé třídy, které jsou sestaveny proti pravidlům syntaxe, mohou vypadat například takto: Cézar je prvočíslo, Nic nicuje atd. Verifikace některých výroků ovšem může být bezprostřední - takovým výrokům říkáme pozorovací (observační, protokolární) výroky.
O funkci jazyka u Carnapa jsem toho mnoho nenašel, ale o jeho obecnných úvahách o jazyku se zmíním. Carnap rozlišuje mezi zdánlivou, povrchovou strukturou jazyka a jeho strukturou logickou, skutečnou. Ve svých úvahách o jazyce se nejprve věnoval systemizaci této skutečné - logické struktury jazyka. Přirozený jazyk je jen jejím nedokonalým vtělením. Otázka jazyka mu v tomto období splývá s otázkou syntaxe - i když jen “skutečné”, logické. Brzy ovšem v jeho chápání jazyka dochází k posunu. Nyní chápe jazyk jako systém tří komponent: syntax - nauka o vztazích mezi výrazy; sémantika - nauka o vztazích výrazů k jejich významům; pragmatika - nauka o užití jazyka jejich mluvčími.
Aby nikomu nevadilo, že v nadpisu se objevuje “funkce jazyka” a v textu samotném o ní není ani slovo, ztratím ještě několik slov o tomto problému a o postoji Vídeňského kruhu k němu. Vídeňáci kritizují každodenní přirozený jazyk, protože je často nepřesný a mnohoznačný. Proto se snaží vytvořit velmi přesný umělý jazyk, k čemuž jim má napomoci formální logika. Směrodatné pro ně je, aby byl jazyk použitelný pro požadavky věd. Snaží se o vytvoření jednotného jazyka všech věd.
Že tu o funkci jazyka opět nic není? - No tak to bych se nad sebou měl vážně zamyslet...