\Zuzana Šturcová
2. ročník
25. 9. 1999
Bytí je problém jazykový a logický
Je velice těžké odpovědět - ať už sobě nebo někomu jinému - na otázku: Co je to bytí? Při odpovědi na tuto, na první pohled zcela jednoduchou otázku, se nám staví do cesty četné překážky. V převážné většině odpovědí, ne-li ve všech, totiž k vysvětlení používáme slovo je. A toto "je" je z hlediska logiky kámen úrazu. Vždyť v definiensu se přece nesmí objevit výraz užitý v definiendu. I kdybychom tedy našli odpověď na tuto otázku, jak ji máme vyjádřit, když nesmíme říci: "Bytí je..."? Copak nám v tomto případě opravdu nezbývá nic jiného, než sklonit hlavu a přiklonit se ke skeptikům, jako byl např. Georgiás, který tvrdil, že o bytí nelze nic sdělit? Vždyť filozofové v průběhu staletí vyzkoušeli již mnohé způsoby, aby nám řekli, co bytí je. Ale jak se zdá, pořád se žádnému z nich nepodařilo podat absolutně uspokojující a vyčerpávající odpověď (existuje vůbec?), a to i navzdory tomu, nebo snad právě proto, že si jako pomůcku vytvořili mnoho termínů: bytí, existence, jsoucno, pobyt, stávání, ... o těch ostatních ani nemluvě.
Mnoho filozofů se přiklání k názoru, že bytí je něco stálého a neměnného a snaží se najít princip změny. Pokud ale změna není bytí, co to tedy je a jakým způsobem to je? Jak vůbec může být? Je bytí ve změně a nebo změna v bytí?
V čem vlastně spočívá náš problém? Víme snad nějakým způsobem, co bytí je, bez možnosti vyjádřit to prostředky jazyka? Nebo je to spíše v tom, že bychom to vyjádřit věděli, ale nemůžeme mluvit o něčem, co neznáme? Je snad možné přistoupit k bytí jen v jakési mystické extázi, která je přístupná jen vybraným jedincům? V tomto případě by ale většina lidstva zůstala zcela bez možnosti vyjádřit a vysvětlit svou ontologickou podstatu.