Kauzalita platí tam kam dohlédneme
dekonstrukce vivisekcí
V laboratorním akváriu spokojen
ě pobíhá bílý králíček. Už si zvyknul na čisté prostředí i nářek ostatních pokusných zviřátek. Nedohlédne totiž na záměry chovatelů, a tak mu už opičí, psí a myší bolestné skřeky nepřipadají hrozivé. Pud živočišné sebezáchovy se do jeho skleněného výběhu prostě nevešel.Králíček si nespojí do kauzálního vztahu člověka, který mu dává každý den mrkev a prostředí v němž je nucen tu mrkev chroupat. Nedohlédnutelnost na kauzální vztah mu tak popřává klidu až do doby, než se nářek začne týkat i jeho bytosti.
Vršek akvária odklopí ruce mužů v bílých pláštích. Králíček je přenesen na chromovaný pitevní stolek. „Začne řezničina,“ prohlašuje jeden z vivisektorů. Králíček nerozumí a nechápe. Miniaturní pilka mu odřízne jednu přední nohu. Králíček zalapá po dechu a pokouší se odplazit. Pila je ale nemilosrdná stejně jako její majitel. Šmik, druhá přední noha je v trapu. Králíček to nevzdává a plazí se už jen za pomoci zadních nohou. „Začněte ohřívat akvárium, na čtyřicet stupňů celsia.“, zavelel vůdce vivisektorů. Osobně pak na králíčkovi dokonal dílo zkázy.
Beznohý králíček byl vrácen do akvária zahřátého na 40 stupňů. Už nepobíhal příliš spokojeně, nepobíhal vůbec. „Vidíte říkal jsem to, mezi teplotou prostředí a pohybem organismu v tom prostředí existuje přímý kauzální vztah“, prohlásil do krvavého ticha vítězoslavně śéf týmu. „Čím více teploty, tím méně pohybu.“, dodal.
A tím míň nožiček, chtěl promluvit umírající králíček, ale co mu bylo v jeho beznohé situaci do kauzality, vždyť sotva viděl.