Bakalářská/Souborná zkouška (klauzurní práce/seminární práce)

1. Řád a chaos — základ budoucích ontologických koncepcí nejen v antice
2. Mýtická kosmogonie a počátky řecké filosofie - různé typy výkladu skutečnosti:
   • systematizace mýtů - Hésiodos;
   • hledání arché - mílétská škola;
   • kvantitativní popis světa - pýthagorejci;
   • dynamické pojetí skutečnosti - Hérakleitos.
3. Eleaté a tzv. mladší fyzikové po Parmenidovi:
   • metodická odlišnost elejského myšlení od předchozích myslitelů;
   • elejské pojetí jsoucna a jeho důsledky ve fyzice;
   • mladší fyzikové (Empedoklés, Anaxagorás, Leukippos a Démokritos) a spojení elejského myšlení s mílétsku tradicí - otázka jsoucna, prázdna a pohybu.
4. Sofisté a Sókratés - obrat k člověku a společnosti:
   • historické pozadí obratu;
   • přehled oblastí a problémů v myšlení sofistů a Sókrata;
   • srovnání sofistických a Sókratových stanovisek - rétorika, etika, gnoseologie, teorie společnosti.
5. Platónova ontologie - teorie idejí a přesahy do jiných disciplín (gnoseologie, etika, politika)
6. Platónova nauka o duši a její přesah do etiky, politiky a kosmologie
7. Systém Aristotelovy filosofie; logika a "teoretické vědy" - fyzika a metafyzika
8. Aristotelova praktická filosofie - etika (+ její souvislost s naukou o duši), politika.
9. Helénistické filosofické školy:
   • obecná charakteristika jejich systémů;
   • zdůvodnění postoje skeptiků;
   • souvislost fyziky a etiky ve stoicismu a epikúreismu.
10. Antický a středověký novoplatonismus (Plotinos, Proklos, Filon, Ps. Dionysios, Eriugena)
11. Arabská recepce řecké filosofie a její vliv na evropskou filosofii (Avicenna, Averroes)
12. Řecká a latinská patristika (Řehoř z Nisy, Origenes, Boethius)
13. Augustin — recepce řecké filosofie a polemika:
    • dva přístupy k chápání času (polemika s Aristotelem);
    • kosmogonie a křesťanská recepce platonismu;
    • nový pohled na dějiny;
    • učení o predestinaci a etika.
14. Středověká dialektika a spor o „univerzálie“
15. Anselmův argument - vysvětlení, metodická východiska (ve srovnání s Tomášovými cestami) a jeho dějiny
16. Scholastická filosofie (Tomáš Akvinský, Jan Duns Scotus, Vilém Ockham)
17. České středověké myšlení

Okruhy vybraných otázek z dějiny novověké filosofie a filosofie 19. stol. a vybrané okruhy otázek z filosofie 20. století

1. Nový obraz světa a jeho vliv na filosofii, nová věda; ideál a skutečnost (M. Kusánský, B. Telesio, M. Kopernik, G. Bruno da Vinci, Kepler, Galilei, Vico, de la Ramée, F. Bacon)
2. Sociální a politická filosofie renesance (N. Machiavelli, M. de Montaigne, H. Grotius)
3. Filosofické názory J. A. Komenského
4. Matematicko-mechanické pojetí přírody, problém bytí, problém metody poznání (R. Descartes, následovníci a kritikové; P. Bayle, B. Pascal)
5. Racionalistické pojetí substance, problému poznání, přírody a společnosti (Spinoza, G. W. Leibniz)
6. Společenské, politické a etické koncepce v anglické filosofii 17. a 18. století (Hobbes, Locke, angl. morální filosofové)
7. Pojetí skutečnosti a poznání v anglickém empirismu 17. a 18. století (Locke, Berkley, Hume)
8. Mechanický materialismus, jeho základy a meze — 17.–19. století
9. Osvícenství; základní principy, francouzské osvícenství, osvícenská filosofie v Německu
10. Problém novověké filosofie dnes: její reflexe, hodnocení, analýzy ve světové i domácí filosofii, inspirativní vliv, vztah k moderně, české překlady; kritická recepce osvícenství, problém novověku a moderny v soudobé filosofii
11. Kant: problematika kriticismu a transcendentální filosofie, Kritika čistého rozumu, pojetí zkušenosti, nazírací formy, problematika antinomií, deska kategorií, Kritika praktického rozumu, Kritika soudnosti, Základy metafyziky mravů; Kantova filosofie přírody, filosofie náboženství; Kantovi pokračovatelé a odpůrci: F. H. Jacobi, Fr. Schiller, K. L. Reinhold, J. S. Beck, J. G. Hamann, S. Maimon
12. Německá romantická filosofie: Fr. Schiller, F. Schlegel, Novalis, Hölderlin, idea „nové mytologie“ (Schelling), její obsah, význam a dějiny, vliv německého romantismu na filosofii 19. a 20. století
13. J. G. Fichte: filosofie Já, morální filosofie, filosofie náboženství a koncepce národa
14. W. J. Schelling: koncepce transcendentálního idealismu, pojetí přírody, postavení přírody ve filosofickém systému, náboženská filosofie (titánský, dionýsovský a apollinský princip)
15. W. F. Hegel; systematika filosofie, teorie poznání (problém metody poznání a její vztah ke kritické filosofii), Fenomenologie ducha — přírodní filosofie, filosofie ducha, filosofie náboženství, G. W. F. Hegel: filosofie dějin; proces vzniku rozumného státu; hegelianismus a novohegelovství: hegelovské školy, představitelé (Stirner, Bauer, Feuerbach, Marx, B. Croce, Bosanquet, Gentile, Renan ad.); hegelovské dědictví dnes (Ch. Taylor)
16. Marx a jeho následovníci
17. Pozitivismus; A. Comte; anglický novoempirismus: J. S. Mill, H. Spencer; empiriokriticismus; Avenarius, Mach, Ostwald; teorie poznání, role zkušenosti, teorie vědy, metodologické otázky vědy
18. Česká filosofie 19. století
19. Iracionalismus a voluntarismus ve filosofii 19. století (S. Kierkegaard , A. Schopenhauer, F. Nietzsche)
20. Novokantovství; školy, představitelé, vlastní filosofický přínos; kantovská filosofie dnes
21. Filosofie života W. Dilthey, F. Nietzsche, H. Bergson
22. Vznik fenomenologie a její metoda
23. Antropologické ontologie, jejich metody a cíle (Jaspers, Heidegger, Sartre)
24. Filosofie jazyka a hermeneutika
25. Nové problémy teorie poznání ve filosofii 20. století
26. Pojetí pravdy ve filosofických směrech konce 19. století a první pol. 20. století.
27. Otázky subjektu a objektu ve filosofických směrech 20. století orientovaných a) scientisticky a b) antropologicky
28. Otázka vývoje vědy a vědeckého názoru (pragmatismus, Kuhn, Feyerabend).
29. Kritický racionalismus
30. Vznik a vývoj strukturalismu

Okruhy vybraných otázek z etiky

1. Původ morálky, počátky etické reflexe: zvyky, tradice, morální a právní normy starověkých civilizací
2. Základní typy pojetí dobra v dějinách etiky
3. Etika v období antiky: umění dobrého života (asketické a terapeutické modely), teorie štěstí, koncepce ctností, různá filozofická pojetí etiky
4. Etika v období středověku: patristika, augustinovské pojetí etiky, křesťanství, etika v díle Tomáše Akvinského, reformace, protireformace
5. Renesanční pojetí etiky: humanismus, mystika, utopie, Erasmus Rotterdamský, N. Machiavelli, M. de Montaigne, Th. Morus
6. Počátky novověké etiky: etika u R. Descarta a Th. Hobbese
7. B. Spinoza a konstrukce etického systému
8. Britští a skotští novověcí morální filozofové: J. Locke, Schaftesbury, B. Mandeville, F. Hutcheson, J. Butler, D. Hume, „moral sense“, pojetí lidské přirozenosti
9. Utilitarismus: kořeny, protagonisté a následovníci, J. Bentham, J. S. Mill
10. Proměny moralismu v dějinách etiky: antická moralistika, humanistický moralismus, anglická a francouzská moralistika 17. a 18. století, A. Schopenhauer a F. Nietzsche jako moralisté, příležitostná moralistika 20. století
11. Metaetika: jazyk morálky, morální fakty, hodnoty, pojem dobra, morální jednání
12. Nekognitivistické teorie: emotivismus, decizionismus
13. Kognitivistické teorie: naturalistický omyl, intuicionismus, morální realismus
14. Evoluční a sociobiologické zdůvodnění morálky: Ch. Darwin, E.O. Wilson, R. Dawkins, R. Wright
15. Liberalismus versus komunitarismus: hlavní představitelé a hlavní problémy
16. Konsekvencialismus: problémy, polemiky, kritika
17. Soudobé etické teorie a jejich představitelé: diskursívní etika, smluvní teorie spravedlnosti, etika odpovědnosti, etika ctností, preferenční utilitarismus
18. Svobodná vůle, lidská „přirozenost“ a problém odpovědnosti
19. „Proč být morálním?“: možné odpovědi v dějinách etiky
20. Etický relativismus
21. Problém hodnot v etice
22. Náboženství a morálka: náboženská zdůvodnění morálky, etické reflexe náboženství, vztah náboženských a etických hodnot
23. Aplikovaná etika: bioetika, environmentální etika, etika techniky, politická etika, hospodářská etika, etika rizik, etika vědy