 |
|
|
|
|
|
 |
|||||
|
Název kódu Škola Citáty — Kategorie citátu Dagmar_(1929).txt LR: co co vlastně učitelé říkali na filmy, bavili ste se o nich nebo] DB: [nikdy] LR: vůbec DB: ne, [to se] to se nenosilo. LR: [žád-] mhm DB: ne ne ne ne ne. to ne. Ludmila_(1923).txt PV: a můžu se zeptat em učitelé, říkali něco o filmech? nebo... LH: ee co myslíte o učitelích, že nám něco radili? PV: no, nebo jestli [jestli nějak mluvili o filmech, nebo] LH: [ale kdepák. učitelé] neměli zájem o nic [takového.] Helena_(1927).txt LR: a postoj školy k filmu? a ke kinům? jesi se třeba vyjadřovali učitelé k filmu, ve škole... HH: ve škole, tam se myslim ani moc o filmu nemluvilo. LR: mhm HH: tam ne. tak jenom my třeba ti spolužáci mezi sebou něco, ale že by se nějak přímo mluvilo o filmu nebo, to to ne. Edita_(1926).txt KH: no a ve škole se spolužákama ste si třeba povídali o filmech? EB: nepamatuju [si]. KH: [nepamatujete] si? Edita_(1926).txt LG: a ve škole se to nějak řešilo? EB: taky ne. LG: ty filmy? EB: ne. LG: takže se učitelé třeba k tomu nevyjadřovali? EB: ne ne ne, vůbec. Vera_(1923).txt a tak sme chodívali do toho kina. pak sme ve škole z- zlobili, tak sme si povídali, už bylo po přestávce, už nás napomínali. tak sme si ty tam ty svoje (.) co se nám líbilo a nelíbilo, povídali. SM: mhm, takže ste si povídali o o těch filmech? nebo [o nebo nebo] VB: [no o filmech] SM: spíš o těch hercích? VB: no o hercích taky, no tak o těch hercích sme moc nevěděli. SM: mhm VB: to nebyl, bylo Kino časopis už tenkrát, no ale to bylo dost ta- dost peněz pro nás. SM: mhm VB: pro mě teda aspoň pro mě, že? no SM: mhm VB: kdo byl zámožnější, tak ten si to koupil a přinesl to do třídy a tak sme si to tam prohlíželi a tak. SM: mhm (.) a by- měli ste z toho potom ňáký větší postih, že tam rušíte, nebo to bylo jenom VB: ne. to ne. dvojky z mravů ne. [tam to] SM: [to ne] VB: Vera_(1923).txt SM: jo, jo. e a vzpomínáte si jaký byl postoj školy? třeba k filmu? VB: no tak e pokud to byly filmy jako takový přístupný mládeži, tak to nebyli, nic neděl- neříkali nic proti tomu. SM: mhm VB: ale nesměli sme chodit na, právě jak začaly ty filmy na tu osmou hodinu, to byly, tak to jako stíhali, to sme neměli chodit. SM: to e a to vyloženě třeba říkali ve škole že e že že vám že že máte zakázáno chodit na ten film? VB: no zakázáno. přímo zakázáno ne, ale nerady to slyšely, a my sme se taky vždycky nepřiznali ( ) SM: a ony se vás na to vyptávaly? VB: no ptaly se, protože když slyšely, že si o [tom povídáme tak] SM: [mhm] mhm VB: ( ) že jo měly o to zájem, SM: a nestalo se třeba že byste narazili na učitele v kině, nebo VB: ne. ne, ale já sem ani nenarazila na nějaký takový zlý učitele, Vilemina_(1919).txt LR: a jaký byl postoj školy k filmům a ke kinu, mluvili učitelé o filmu vůbec ve škole, VB: no tak my sme my sme taky e chodili sme plavat, do Šarlotíny, tenkrát se říkalo, a někdy sme byli taky v ki- e v kině jako e celá třída. LR: mhm a na co ste chodili do kina jako celá třída, VB: no víc takový buďto e vo přírodě, nebo takovýho, a to bylo e většinou vybrali pěkný, jako že LR: mhm VB: pro nás, že jako děcka zají- zajímavý. LR: mhm, a pamatujete si na ňáký konkrétní zážitek, takhle když ste byli celá třída i s panem učitelem, VB: no z kina z kina to ani ne, protože to sme byli jako puťky [tichučko] Jarmila_(1926).txt JC: no se školou sme chodili jednou za čas. byla byli sme na ňákým filmu, a to mám dojem, že byl, bylo tam ten Trafalgar, to náměstí Trafalgar. jestli to nebylo vo tom Nelsonovi ((Horatio Nelson)), že, a to byla pak, taky byl hezkej film, ale to bylo ještě za války, ta lejdy hamiltonová ((Lady Hamiltonová)), jo, JV: hm JC: von vlastně si ju nevzal, von byl jenom s ní tak jako... JV: tak to už teda nemohlo být se školou, když to bylo za války. nebo, [ste říkala že ste se školou chodili.] JC: [za vál- no za války to sme šli se] školou, to na toho Trafalgara, JV: jo JC: nebo na toho, JV: hm JC: to si taky vz-, Kozina ((Jan Sladký Kozina)), ten jak ty Vera_(1913).txt LR: bavili ste se o tom ve škole s učiteli? [o filmech] VP: [vůbec ne] LR: vůbec VP: já původně d- do tech základní školy sem chodila do klášterní cho- školy LR: mhm VP: takže k jeptiškám LR: mhm VP: to bylo ve Frýdlantě LR: aha VP: jo a v- takže tam ee o takových věcích vůbec nepřišlo Eva_(1928).txt jestli si vzpomínáte na svou první návštěvu kina. ES: to bylo na Stadioně ((Stadion)). LS: hm. ES: z Kounicově sme šli v první třídě. a byl to film o Ja- o Kozinovi ((Psohlavci)). LS: o Kozinovi to byl film. ES: o Kozinovi. a tím pádem jak se tam objevil ten duch, tak já sem okamžitě vyskočila, chtěla sem si sednout, jenomže sedadlo sklaplo a já si sedla na zem. ((smích)) takže to byl- LS: a to byl český film? ES: to byl český film. LS: hm. ES: to byl můj první zážitek tedy velký. LS: a rok ste říkala? ES: musel to být v roce devatenáct set třicet čtyři. LS: devatenáct set třicet čtyři. a s kým ste tam byla? ES: ze školou. LS: se školou ste tam byla. Eva_(1928).txt LS: a když byste měla říct vlastně totéž, ale jaký byl postoj školy k filmu nebo ke kinu obecně? ES: tak oni vybírali kina, která- teda filmy, které měly určitou souvislost s výukou. LS: hm. ES: takže, jak sem říkala, to bylo něco z dějepisu o tom Lomikarovi ((Psohlavci)). a potom si pamatuju, že to byl nějaký film (..) z ruské přírody. že to byl ee film, ve kterém ee sme navštívili takovou ruskou opuštěnou vesnici. jestli to byly chatrče. prostě tam byla nějaká choroba, která ee to obyvatelstvo vymítila, takže ee, LS: hm. ES: na malého diváka bylo velice ee takové (...) smutné, LS: depresivní ES: depresivní pohled na ty mrtvoly. no to byly už kostry, to nebyly mrtvoly. LS: mhm ES: takže to byl druhý takový zážitek z té školy. LS: a jak často ste chodili s tou školou do toho kina na představení? ES: tak na té Kounicové sme chodili často. LS: často? ES: ovšem v Králově Poli už potom sem ne- ne, nikdy nešla do biografu. LS: a hovořili ste potom třeba v rámci výuky ještě o těch filmech, které ste viděli? ES: ano, samozřejmě, ano. LS: jo? (.) takže vlastně, když byste to měla shrnout. jak se učitelé vyjadřovali k těm filmům nebo jaký byl jejich postoj ke kinu obecně? ES: no postoj byl takový, že hlavně chtěli od dneš- od dětí získat jejich zážitky a jejich prostě připomínky k tomu filmu. oni sami se nevyjadřovali, LS: hm. ES: ti učitelé. hlavně je zajímalo, co na to říkaly děti. LS: váš názor? Miroslav_(1931).txt AV: á, jaký byl postoj třeba, e, školy, kterou jste navštěvoval, k filmům a ke kinům, jestli se učitelé nějak vyjadřovali MH: [ne], AV: [k filmům] MH: ne. AV: ne, ne, ne. mhm. Marie_(1921).txt Lč: a jaký byl vlastně postoj školy k filmu a ke kinu, jestli se vyjadřovali učitelé o filmu [nebo ke kinu] MD: [já sem, já sem] neřik- neslyšela nic, že by, že by nám zakazovali, že bysme nechodili do kina. Lč: ani, alé, ale zase asi jinak ani nezmiňovali jako pozitivně, taky ne? MD: no tak to né, to ne. Marie_(1921).txt Lč: a myslela myslíte, že byste chtěla ještě něco dodat k tomu, o čem sme se zatím bavily, o čem sme nemluvily? třeba jestli ste chodili do kina se školou, se zeptám. MD: tak se školou, se školou bych řekla to ne. to nevim, to že bysme se školou ne. Marie_(1928).txt LH: [nevím jak] to říct. ne? á ee jaký byl postoj, nebo jak se chovali třeba učitelé ve škole, mluvili třeba o filmech, o kinech, říkali vám třeba, že v tom kině něco hrají a podobně? MB: em-em. LH: vůbec? Peter_(1922).txt PSz: takže třeba Jugendkino ste nenavštěvoval, pro [německou mládež.] PD: [jo, tam sem musel.] PSz: to [to,bylo hm] PD: [s jugend, ((Jugendkino)) jako] em s, třídou, PSz: hm PD: tam nás hnali, do do Jugendkina ((Jugendkino)), Peter_(1922).txt PSk: vy ste říkal že ste teda šli do jůgendkina, ((Jugendkino)) že ste tam byli hnáni, to znamená že to byl jako školní PD: no to byly školní em vycházky, jako celá třída pochodovala. PSk: takže ste chodili pravidelně jako [se školou?] PD: [já myslím] jo. ale nebylo to tak často zas. se nepamatuju, PSk: hm PD: na moc filmů. to byly kulturní filmy. JV: a se školou německou, že jo vy ste chodil nejdřív do německé školy, PD: jo jo. JV: a potom teprve v osumatřicátém do [české, že.] PD: [sem přešel] do [českého gym-] JV: [čili tohle bylo] z té fáze (němec-), [když ste chodil do německé školy.] PD: [to je fáze německá,] jo, JV: to je důležitý. Peter_(1922).txt PD: to bylo důležité, pro výchovu, ačkoliv ve škole se vo tom vůbec nemluvilo. ta škola dělala latinu a češtinu, a to jak německá tak česká, PSz: hm PD: o biografu ani, ani slovo. PSz: takže ste vnímal že biograf je něco nižšího, PD: absolutně nesouvisí s kultúrou. PSz: hm PD: ač sem seděl v Bílé nemoci a tak dále, to sem věděl, ale ve škole se o tom nemluvilo. PSz: a přímo ve škole ste neměli projekce školních filmů? PD: já se nepamatuju, ne, ne. PSz: hm PD: na gymnáziu, to ne. Emilie_(1922).txt LR: ee a jak často ste jako dítě do svých těch deseti let v té době, kdy ste chodila do té občanky ee chodila do kina? jak často? EF: no, to jedině, to sem já jako soukromě nechodila, jedině když škola prostě něco takovou ňákou pohádku za odměnu, že sme byli třeba hodní, jo, tak prostě nás vyvedla do toho kina, to byla ňáká snad pohádka, ale to mně nějak neutkvělo ani v paměti, páč toho bylo tak málinko, že to to ani... už taky to, že sme se do těch Kounic ((Dolní Kounice)) museli jít, tam potom bylo kino ((kino Sokol)), normální, tam udělali z bývalé hospody jako nějaký sál takový malý a dali tam ty židle, takže pak už tam bylo kino, že, a em tak to bylo, že sme bydleli v těch Bránicích ((Německé Bránice - dnes Nové Bránice)), vono to bylo přes půl hodiny ee cesty pěšky, tak pro nás děcka, jo, mhm taky nás uhlídat, jak se říká, dřív uhlídáte pytel blech ((směje se)), jak nás děcka, takže mhm to si ani nevzpomínám mhm na čem sme byli, to ani si nevzpomínám. LR: mhm. EF: to bylo tak vopravdu málinko. LR: dobře. a takže vy ste chodila, jak ste řekla za odměnu jako od školy do kina, že vás ( ). EF: no ano, no to sme byli moc všichni, ne já, ale všichni, sme byli moc hodní, když nás tam prostě jako mhm ten pan učitel zavedl, že, a škola za nás zaplatila, protože to byly vstupné korunu, že, no tak za nás zaplatili tu korunu a ještě byla sleva na padesát haléřů, takže ee jako to škola nám to takhle, ale to bylo velice málo. LR: takže v tom případě ten názor učitelů školy na kino byl kladný? nebo? EF: no byl. dá se říct byl. ale ee prostě poměry, které tehdy byly vůbec na tom venkově a všechno jim neumožňovaly, aby ee prostě to bylo častějš. určitě by nás tam zavedli častějš, protože zas přednáška třeba o přírodě nebo já nevim o čemkoliv, vždycky když je ještě doplněná, že o- obrazově, no tak není nic ideálnějšího, že. určitě by to byli udělali, ale mhm ee prostě mhm tak nějak to nešlo, no. LR: a o těch filmech ste se bavili pak i v té škole s panem učitelem nějak? EF: prosim? LR: ee o těch [filmech, co] ste viděli v tom kině, [jestli ste se pak bavili ve škole]? EF: [ano]. [no ano, ano to se probíralo], protože jeho zajímalo, jak sme dávali pozor, jestli sme tam nešťouchali. tak ho zajímalo ((směje se)), takže sme si pak o tom vyprávěli, že jak a ehm ee ptali sme se taky, když nám bylo něco nejasného a tak. Jistě, to sme probírali. to byla událost veliká. pro nás. mhm. Emilie_(1922).txt a v pondělí jsme mívali ve škole vaření a v poledne byla hodina volno. a já jim ten film děvčatům vykládala. my sme měly, mohly jít dom na tu hodinu třeba na oběd a my sme nešly, protože děvčata řikaly, ne, ne, budeš nám vykládat, cos včera viděla. no a já strášný, já sem to vždycky všecko, já sem to uměla vykládat, no. LR: mhm. EF: [tak asi]. LR: [takže] vy ste byla ve třídě vlastně známá, že chodíte do kina? [třeba] [ostatní spolužačky nechodily tak často]? EF: [jo, jo]. [ne, ne], ne, ne, ne. no protože do školy eh tam do řečkovic tam chodily děvčata, který byly třeba z Jehnic, z Ivanovic, ty to měly daleko moc, že, a všechno, takže em nás, co sme tak mohly chodit, bylo málo. Jarmila_2_(1926).txt JV: a třeba vzpomenete si, jak se k tomu vyjadřovala škola? nebo učitelé? JG: jo to vo takových věcech sme nemluvili. JV: ne, ne. JG: a potom em byla jiná doba. Jarmila_(1925).txt Lč: [a ve] škole se třeba vyjadřovali k o filmu nebo o tom, jestli [se chodí ( )] JH: [ne ne,] o filmech se nemluvilo. Lč: ne? JH: ne. Jarmila_(1925).txt Lč: a kde ste se dozvídala o tom, co se bude hrát? JH: od spolužaček třeba (.) Jarmila_(1925).txt Lč: a takže ste se to dozvídala od spolužaček, od kamarádek s kerýma [ste pak chodila]? JH: [ano to vite ve škole] se plká, tak si řeknem jedna druhé, jestli, jak to je a že se to líbilo nebo nelíbilo, no. Lč: a chodila ste teda se spolužačkami v té době? JH: ne, my sme byly na obchodní akademii z celýho Brna, to se nedalo. Borivoj_(1927).txt LH: ehm. á a ve škole třeba nějak zmiňovali se učitelé o filmech, vyjadřovali se třeba k některým filmům? BH: jó tak tohle to je otázka, na kterou už já nedovedu odpovědět. ovšem zřejmě nebyli, nebyli, já sem měl skutečně výborný kantory (..), jo, učitelé teda. LH: ehm. BH: kteří ehm, (..) skutečně byli na úrovni tenkrát, aspoň si to m-, dneska (.) s odstupem času (..) promítám. LH: ale nějaké zmíňky třeba, že by vám, že by se zmiňovali o filmech, nebo o kinech? BH: ne. LH: [nevzpomínáte si?] BH: [ne, ne, ne,] to nebylo. Marie_(1915).txt MH: jo to vzpomínám. em z gymnázia, myslím v kvintě nebo v kvartě, sme celá škola vyrukovala, páč byla událost, do kina Lucerny ((Lucerna)). a to eště byl němý film samozřejmě, vpravo tam byl pianista, který to doprovázel hudbou. to bylo první. ta Lucerna funguje dodneška [jistě.] Marie_(1915).txt MH: a pak po maturitě sme se čtyři holky usoudily, že je škoda se rozejít a šly sme do kina Edison, LS: hm MH: na Dornychu. LS: hm MH: hrálo se Její první láska, nedostaly sme jinde místo než za korunu v první řadě. takže krk vyvrácenej. Marie_(1915).txt MH: kdepak na toto. ale potom jak studentka, jakmile sem šla na gymnázium, my sme měli slevu na divadlo. LS: hm MH: ale do kin sme nechodili. LS: hm MH: pro nás ta Lucerna byla událost tenkrát. Marie_(1915).txt LS: hm a ještě bych se zeptal, v podstatě tu samou otázku, ale v souvislosti se školami, když ste chodila do školy, tak jaký byl postoj školy nebo učitelů k filmu a ke kinům. MH: ee em em em vo tom se moc nemluvilo, abych pravdu řekla. LS: hm MH: jo? my, učila sem adoptivního syna paní Kurandové, a ee se školou sme do kina nechodili. měli sme předplatné na operu, pro děti bylo pět kin, (teda) pět představení, zásluhou profesorky ( ), to bylo velmi dobrý, páč vychovávali hudebně obecenstvo. ale do kina sme nechodili, protože děti chodily samy. LS: hm MH: a se svými rodiči. LS: hm MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), LS: hm MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to bylo velice aktuelní. Marie_(1915).txt LS: a já sem myslel třeba kdybyste zkusila zavzpomínat ještě před tím rokem čtyřicet pět, když vy sama ste chodila do školy, jestli se stávalo, že by učitelé přímo jako k vám se vyjadřovali o těch filmech. MH: ne, nikdy ne. LS: ne. MH: nikdy ne. Miroslav_(1923).txt MJ: no to je tedy špatný já si nevzpomínám, že by se nám nějakej nelíbil nebo že by nám, že bychom tam museli chodit. se školou se chodilo na filmy, ale em to byly potom propagační za války a podobně, to už sme teda rozlišovali, to už člověk byl dospělej, že jo. ((smích)) JV: mhm dobře. takže vy ste teda chodili se školou za války do kina. mhm dobře. MJ: prosím? JV: vy ste teda za války chodil se školou do kina? MJ: no ee sám taky. JV: já vim, ale se školou taky, ano? MJ: no když se šla celá škola, tak samozřejmě. JV: a jak to bylo často asi, že ste chodili se školou do kina. MJ: já nevim, třikrát štyrykrát za rok. Miroslav_(1923).txt JV: mhm dobře. á e teda vy ste chodil se školou do kina až za války a v tom dětském věku ste nechodili se školou do kina? na té obecné škole třeba. MJ: na obecné ne. JV: mhm MJ: na obecné ne, to sme chodili nanejvýš na na loutkový divadlo, loutkovýho nebo tak. Miroslav_(1923).txt JV: mhm á e učitelé se ňák vyjadřovali k filmu v té době? MJ: no jo, no když nás tam vedli, tak řekli, co tam bude a pak sme o tom třeba mluvili ve škole. JV: mhm á MJ: to bylo v rámci občanské nauky, ale to tam šla celá škola nebo, to se tedy neučilo nebo tak. můžu se napít, jo? Miroslav_(1923).txt JV: určitě určitě. ehm á ani na té obecné škole, když ste... nechodili ste do kina na obecné škole, to vim, ale n- nemluvili učitelé o tom, co je zrovna v kině nebo že byste tam neměli chodit, nebo že byste tam naopak měli chodit. MJ: ne. JV: ne. MJ: to si nevzpomínám, ne. Jiri_(1922).txt čili jednou za týden sme mohli, teda rodiče, já jsem tehdy jako i když mně bylo deset roků, tak sem šel s nimi do kina, ale tam se do kina smělo chodit až od patnácti let. Lč: aha. JH: a to sem ( ) vždycky schoval, když tam náhodou byl nějakej učitel nebo <ředitel> nebo ředitelka. vždycky sme přicházeli prostě už po, to byly reklamy napřed, pak byl žurnál, že, tak potom žurnálu sme vždycky přicházeli, a měli sme tam svoje už jako takový vyhrazený na boku místo. Lč: a to už ste byl vy a eště kdo? JH: no tatínek a maminka. Jiri_(1922).txt Lč: a vzpomněl byste si, jestli se ve škole nějak vyjadřovali o kinu? učitelé třeba, nebo jestli k tomu měli nějaké komentáře? JH: to já nev- dovopravdy, mám dojem, že ani celkem ne. no tak někdy byla taková zmínka, že třeba nějaký učitel někoho viděl z těch do patnácti let, tak se to jako ve škole muselo probrat, že, ale, a pamatuji si, že sem taky jednou nebo dvakrát měl taky nějaký ten pohovor s panem učitelem nebo s někým, že bych neměl chodit jako. Jiri_(1922).txt JH: no, měl sem kamaráda, se kterým prostě sem prožil vlastně až do stáří tak jako, až dokuď teď ještě žijeme a to byl jako velký kamarád, se kterým sme chodili. my sme se totiž v jeden den narodili. Lč: mhm. JH: a chodili sme do toho učitelského ústavu a seděli sme štyry roky vedle sebe, tak si dovedete představit, že všecky naše výpady a tak dále byly společné. tak to byl takovej případ, a nó a s ním sme chodili Jiri_(1922).txt Lč: a se školou ste třeba chodili do kina? JH: ne. ne to se nechodilo vůbec nic takovýho neexistovalo. my sme měli přísně zakázaný do patnácti roků, prostě do kina jako chodit. říkám, já sem měl prostě takovou jakousi vyjímku, ale bylo to nebezpečné, jak se říká, jo, že taky kdyby to bylo víckrát nebo tak chytli, tak, byla i dvojka z mravů a podobně. Lč: až tak? JH: no to bylo. Lč: ale tak porušovalo se to, ne? JH: no to víte že jo, no tak takových jak já s rodičema bylo víc. Zofie_(1925).txt JV: em a vlastně vy ste teda chodila v tom období do školy, že, do na obecnou školu ŽH: ano, (jenom tu) JV: á em třeba jaký byl [postoj] školy jako instituce? chození chození dětí nebo žáků ee do do kina ŽH: vůbec si nevzpomínám, že bych [na todle téma] JV: [nemáte vzpomínky, ne] ŽH: s náma někdy někdo hovořil. JV: a třeba učitelé nikdy jako ŽH: my sme do kina nechodili tak jak dneska chodí školy do kin a do divadel. JV: a jestli třeba [učitelé] ŽH: [společně] JV: ve výuce [ve výuce] ŽH: [ne, nevzpomínám si, že by nás ňák] JV: [se nějak nevyjádřili jako ee] ŽH: ne JV: na co to chodíte dneska ŽH: no JV: nebo představte si, co to dneska hrají, ŽH: ne, [opravdu] JV: [nechoďte Zofie_(1925).txt JV: mhm, a takže byla tam třeba ňáká ta jako užší skupinka va- vašich ee přítelkyň nebo kamarádek nebo kamarádů, se kterými byste trávila pak i následně i ten volný čas a [chodili] ŽH: [určitě] JV: i za tou zábavou nebo do toho kina ŽH: určitě JV: hm ŽH: tam bylo velký kamarádství, protože ee tři, říkám, tři roky sme chodili do školy, to sme byli na internátech, pak sme byli na svobodárnách, tak jako dneska sou koleje, tak to byly svobodárny a tam bylo velký přátelství mezi náma. JV: a ee chodila ste do kina třeba ee už e v tom Zlíně sama nebo ee ŽH: ne to sme [chodili s kamarádkama] JV: [chodili ste společ]ně mhm ŽH: společně Irena_(1922).txt IK: no protože já sem vlastně em od páté třídy chodila tam, takže sem měla spolužačky spíš z celého Brna, který se tam scházely, protože to bylo jediné dívčí reálné gymnázium, takže tam sme chodily, takže to už sme chodily do města, do Dopzu ((Dopz)) do Kapitolu ((Kapitol)), em do Moravy ((Morava)), já nevim, do Alfy ((Alfa)) a... Irena_(1922).txt Lč: a řekla byste em měla, že se ňák škola vyjadřovala k jako ke kinům, třeba při vyučování, že by někdo komentoval kino. IK: jo, jo, to naši profesoři češtiny, na gymnáziu, mluvili s náma o filmech, že jo. Lč: a jakým způsobem vlastně to tak probíhalo při... IK: no, jednak to bylo součástí osnovy, že, ( ) se o filmu mluvilo, jako takovém, literatura byla, že, takže to bylo součást filmu, jako divadlo tak i film, že jo. to patřilo ke kulturnímu... Lč: a chodila ste se školou do kina třeba na ňáká představení? IK: já si nemůžu vzpomnět název kina na Starým Brně ((pravděpodobně Kino Grand)), ale tam sme chodili do kina. Lč: hm a jak často toto třeba bylo, to bylo ňáký ( ) nebo... IK: no takhle zvlášť ne, to se tenkrát ještě nepěstovalo, aby se chodilo takhle to, Lč: a jaký typy filmů se tam třeba promítaly, pro tyhlety školní představení. IK: no, jednak em byly zábavný, to bylo období grotesek, že jo, š- šaplin ((Charlie Chaplin)), že jo, takže em to bylo zábavný představení, a jinak si vzpomínám tak, byly dobrodružný filmy, ňáký ty westerny myslím, páč sme četli rodokaps, reví ((revue)), že jo, Irena_(1922).txt Lč: a chodila ste třeba do různých kin podle toho s kým ste, s kým ste šla třeba? že by... IK: no jistě, ano, no ale myslím spíš, spíš sme vybíraly program, no, buď sme se domluvily se spolužačkama, že, Lč: hm IK: z gymplu, no s rodiči sem poměrně moc nechodila, snad, no, ne, většinou se spolužačkama, že jo, nebo... Bozena_(1924).txt JV: hm a vzpomněla byste si ee vlastně teď eště teda mluvíme o tý době do těch deseti let ee ta ta obecná škola, jestli třeba učitelé ve škole em se nějak vyjadřovali ee k chození do kin eee nebo o filmech, měli na to nějaký názor jako oficiálně škola třeba učitelé potažmo vaši... BK: ani ne, no my sme spíš byli všichni takoví (náro- ) to sme všichni tak žili krásně JV: hm BK: jo, to to nebyl problém jako. JV: a třeba nebylo to tak, že by že by učitelé říkali, nechoďte do kina, jsou tam [nemravné věci, zkazí vás to] BK: [ne ne ne ne to k nám nebyli] ne to nebyly tenkrát nebyly takový filmy, my sme si opravdu užili moc hezký Milan_(1932).txt LR: takže bavili ste se o filmu? ML: ne LR: doma ML: ne. LR: dobře. a co ve škole? ML: vůbec ne. LR: vůbec. hm učitelé vůbec [nekomentovali] ML: [ne ne ne] Milan_(1932).txt LR: hm a chodil ste na ty filmy toho Laurel a Hardyho ((Laurel a Hardy)) nebo toho Vlasta Buriana ((Vlasta Burian)) vícekrát? na ten stejný, že ste šel třeba ML: a víte že jo? LR: jo? ML: ano. LR: často? ML: buďto sme se vždycky sebrali celá parta, a šli sme. no my sme měli tu výhodu, že sme to kino měli vedle gymnázia. LR: hm ML: no Libuse_(1924).txt MB: mhm, mhm. a vybavujete si nějak třeba postoj školy vůči kinu, jestli se škola to ňák reflektovala, jestli třeba učitelé se k tomu ňák vyjadřovali, kino film a tady ty věci. LM: ne MB: ne LM: ne, my sme my sme ee Vesna, která byla teda, však možná že víte eště všecko, co kolem Vesny je, tak to byla ee spolek založený ke vzdělání žen. českých žen. MB: mhm LM: založený koncem toho devatenáctého století a tam se propagovalo hlavně divadlo. a do divadla se a koncerty. protože dřív byly symfonické koncerty na stadionu na jedničce, na Sokole Brno jedna ((Sokol Brno I.)) Libuse_(1924).txt LM: ee no tak my sme, to bylo v těch, když sem chodila do tich čtrnácti let, tak to bylo v těch Hovoranech, takže tam já sem každý týden chodila. MB: né, teď sem myslela [ee] LM: [nebo jak ste to myslela] MB: ten vztah té školy právě k tomu kinu, jestli si [vzpomínáte právě] LM: [em no tak] samozřejmě že ve škole bych řekla nám bylo doporučené, protože to byly to byly kvalitní výchovné filmy. e z našich dějin z českých a takhle, takže o tom se dycky mluvilo a a řeklo se běžte běžte na to nebo běžte na to. MB: mhm, takže přímo vám [jakoby doporučili]. LM: [a přímo, ano,] doporučené ano, doporučené na co. MB: vlastně k té tématice, takhle, [mhm mhm] LM: [ano, ano] ano a tady pokud se týká e tady návštěva kin potom e z učitelského stavu, tak, jak vám říkám, to ani se nedá říct jako ee to kino, spíš to bylo to divadlo, ty koncerty. Libuse_(1924).txt LM: tak to sme chodili s těmi s těmi spolužáky vlastně, protože to sme byli těch třináct, dvanáct třináct čtrnáct patnáct roků, tak v té době to sme byla taková skupina, my sme jednak em sme spolu hrávali tenis a to už sme byla taková uzavřená skupina, takže to zas sme si šli do kina všichni a zas smečka šla lyžovat a takhle, no. Libuse_(1924).txt MB: takže ste třeba i em jednak třeba tam šla s někým do toho kina a i třeba ste tam potkala někoho, [takže pak ste] LM: [no tak ( )] chodívali sme vlastně celá skupina tak tak ty děvčata jak sme byly buďto z ee ze školy když, no a potom potom co sme měli my společnost, tak to už se šlo třeba, co já vim, třeba v sobotu večer, že. tak se šlo do kina. no tak to šlo. Libuse_(1924).txt LM: ano, no tak ano, to se to už se dycky mezi e ve společnosti nebo v mezi děvčatama ve škole řekly, ty, to je úžasné, tam sem byla. tak tak takhle. takže to už nám takové, nebo já sem zas natrefila na někoho a říkala sem, holky, běžte na to, to je úžasné a takhle. Libuse_(1924).txt MB: eee takže takže se na začátku zeptám vlastně ee jak ste nějak vnímala ty změny, třeba po tom roce třicet devět nějaká ta opatření LM: strašně MB: ee jak to v, ve vztahu k těm kinům a tak LM: ee bylo, protože najednou přišly přišly německé filmy. na ty sme zásadně nechodili. opravdu, opravdu em prostě tak založení teda z domova, že, co bylo německé, to bylo proti. no potom otec, když byl zavřený, tak to už vůbec, takže Svatava_(1924).txt e potom později až už sem se zase, měla sem kamarádky na gymplu, tak to už sme se zase tam domlouvaly, to byly děvčata z celýho Brna, že, takže to sme se domlouvaly na brněnský městský kino teda ňáký, Svatava_(1924).txt LS: a eště bych se zeptal, jaký byl vlastně do těch deseti let postoj školy k filmům? to znamená, jestli se učitelé třeba vyjadřovali ke kinům a jak? SM: ne, vůbec si nepamatuju, že by se o tom ve škole mluvilo, [ne]. Miloslava_(1925).txt JV: takže to ste měla dobré ((smích)) a ještě se zeptám postoj, postoj školy k chození do kina, byl nějaký? vyjadřovali se třeba učitelé? MM: ne, vůbec ne, to si nikdy nevzpomínám, že by se nás byli ve škole na něco takového ptali, ale chodilo se i se školou. JV: takže vás nevarovali, že by to bylo nějakým způsobem [mravně závadné] MM: [ale né] ale dyť my sme si, dyť já sem měla od třetí třídy jako učitele třídního Plevu ((Josef Věromír Pleva)), co napsal Malého Bobše ((Malý Bobeš)). JV: jo. MM: no a ten teda rozhodně byl natolik světskej, že ten se vůbec takový věci a i kdyby to byl zjistil, tak nad tím mávl rukou. JV: a kdyby zjistil, že chodíte s babičkou na nepřístupné filmy MM: no tak, no né, on se s babičkou dobře znal, protože babička, nejenom že se mnou chodila do kina, jezdila na mě, se mnou na naše školní výlety, když prostě bylo ve škole něco k vyřízení, tak prostě přišla babička. babička prostě fungovala. Miloslava_(1925).txt JV: ani když ste byla mladší? a třeba chodili ste na nějaké dětské filmy, nevim, říkala ste se školou? do kina. MM: ano chodili sme se školou do kina, třeba si vzpomínám, že sme byli se školou na filmu o Rastislavu Štefánikovi ((Milan Rastislav Štefánik)). JV: hm MM: dodneška si vzpomínám, ten herec co ho hrál, menoval se Rogoz ((Zvonimir Rogoz)) a tu jeho milou hrála Oličová ((Karla Oličová)), Miloslava_(1925).txt ale fakt je, že když sem začala chodit na to klášterní gymnázium, víte to sou věci, na který si člověk tak nevzpomene hned, až jak se ptáte, tak tam vopravdu kdysi byl ňákej problém s tím, že některá ta dívka, já teda ne, byla v kině a ta sestra ji ňák cestou viděla nebo něco takovýho a dost to teda nehezky zkomentovala. JV: hm a vzpomněla byste si třeba co, co bylo za ten problém? co jí tam vytýkala konkrétně? MM: no, vytýkala ji to, že, to už taky byla, no směšně pozdní hodina, ale už bylo ňák po osmé, jo, páč bylo vona byla na šestou. no a jednak to a jednak, jednak prostě že, tak nebylo to přímo řečeno, ale tak naznačování jako že tam ty věci co sou, že by se z toho mohla zkazit. pokazit ((smích)) Ctirad_(1931).txt JV: dobře. a ještě bych se zeptala, em jestli měla vaše škola nějaký názor na film, nebo vaši učitelé. jestli nějak komentovali filmy. CN: no tak abych si ujasnil do těch deseti let, třicet jedna, štyrycet jedna, no tak to už sem byl potom v primě gymnázia, a to už ročník štyrycet jedna, který byl hluboce v protektorátě, em vlastně už dva roky to probíhalo v takový atmosféře, kdy pokud by byl nějakej důvěrnej em a vlasteneckej komentář, tak to asi by nám profesoři ve třídě nebyli řekli. JV: hm CN: ale na film jakožto umění, to myslím že teda ještě sme byli příliš malí na to, aby nám, aby docela takovou širokou oblast em otevírali, ale je pravda že, ale to už sme zase v tom protektorátním období spíš, em ve škole obecné tam myslím o filmu nikdy nějaká řeč nebyla, nevybavuju si to, možná že to bylo i tak že, že někteří žáci na to ani neměli peníze, nebo já nevim, že tam byla taková jako ten standard návštěvy biografu a tak, že se nedá předpokládat natolik, aby ten učitel na té obecné škole, aby vo tom mlu- hovořil jakoby ke všem, jako o věci, která by měla být společná, společným zájmem, em ne, nevzpomínám si, že by někdy, až do té čtvrté třídy obecné, nebo v tom prvním, v té první takzvané třídě hlavní školy, to byla ta měšťanka, se jmenovala hlavní škola, tam s náma o tom niko nemluvil. a protože pak už běžel ten protektorát, tak já si myslím že, že se em raději pokud by to bylo velmi aktuální, tak že se tomu všichni raději vyhýbali než aby riskovali veřejnou nějakou výzvu něco zhlédnout nebo něčemu rozumět trošku. JV: takže ani za protektorátu vám neříkali nic. CN: učitelé ne. ne, ale vodili nás do kina, vlastně, no, to jistě, teď si honem vybavuju, to i z té, i z té hlavní školy, z té první třídy, která nahrazovala třídu pátou em školy národní dnešní, jo, tam sme byli právě chodili do toho Studia ((Studio)), celá škola, JV: hm CN: a tam vím, že byla různá filmová představení. jestli to bylo k výročí politickým jako, třeba byly Hitlerovy narozeniny, JV: hm CN: což myslím že se nějak slavilo, já si to fakt nějak nevybavuju, ale asi že to mohlo být, tam sme, tam sme chodili a vím, že sme tam trpěli takovým pocitem určitě povinnosti, že JV: hm CN: něco co, co se musí, a přičemž už i ty děcka cítily jakousi takovou zábranu, opatrnost, aby se moc, JV: hm CN: náhodou něco aby se ňák nevyprovokovalo. ňáký odezvy. nojo, tak pokud de vo učitele, tak jejich aktivita kromě toho, že nás tam vodili, myslím se mně žádná nevynoří, nebyly to ovšem jenom takovýdle ty filmy, nebo nebyly to patrně jenom slavnostní příležitosti, ale taky si vzpomínám, že nás tehdy oslňovalo například, že sme viděli nějaký německý filmy, vysloveně takovýho vědecko populárního typu, JV: hm CN: něco, co dneska je teda virtuálně jednoduchý, ale prostě to tam byl zasa- zasazeno símě, a teď se snímalo, jak jak se z toho vyvijí rostlina a dokonce květ a plody, všecko co umožňovala tehdejší filmová technika, tak to nás, to mně uvízlo. jistě tam byly i jiný přírodovědný filmy, zdá se mně, že asi ta škola vybírala z té německé produkce, nebo z toho, co bylo spíš věci takto určitě teda pozitivního významu pro, pro vzdělání děcek. ne ty politic- i ta politická, pokud byla ňáká taková témata, tak se to určitě em tiše chápalo jako nezbytnost, o které se nemohlo debatovat. JV: hm a třeba hrané filmy? na ty taky ste chodili se školou? CN: no tak vím o jednom, ale to taky zase takovej spíš taková politická hra, to byl film alkazar ((Alcazar)), samozřejmě em teda říšskej film, kerej podával obraz o španělské občanské válce, ve prospěch franka ((Francisco Franco)), JV: hm CN: a velmi silně kriticky vůči demokracii, nebo vůči té levici španělské, až do takovejch těch, přehrávanejch teda projevů právě představitelů té demokracie. to konkrétní scénu ňákou, tak to bylo hraný samozřejmě, bylo to hraný a bylo to na způsob takovejch těch akčních filmů trošku, ty boje, ta palba, ty kluky to zajímalo, ty kulomety, JV: em CN: pak dělali e e e e e ((předvádí zvuk kulometu)), když si vo tom vykládali někde na chodbě nebo tak, to je jako bavilo, ale myslím, že samu věc, em samu nástrahu teda, která v tom byla, taková ta propaganda ve prospěch fašismu, to, tak to, to asi jim uniklo. mně ne teda, to musím říct, já sem, že sem dokonce byl pohoršen, když o tomto filmu alkazar ((Alcazar)) ve škole povinném, sem náhodou mluvil s nějakou em ženskou, která byla na procházce se psem, nevim jak se to stalo, a vona se tak teda té fašistické idee tam téměř zastávala. a já sem jako malej kluk chtěl ji dát najevo jakousi opozici vůči tomu přístupu, ale nechtěl sem to, netroufal sem si to říct naplno, to by nešlo, tak sem říkal, že se mně ty scény nelí- em těch zranění těch vojáků, jak padají zasažení střelbou, že se mně to zdálo být strašně nepřesvědčivý, amatérský sem říkal. JV: hm CN: ale byla to v podstatě taková polemika výkladu té idee. JV: hm CN: toho fašistickýho opravdu filmu, kterej se snažil em opravdu pro německý diváky potvrdit tu orientaci, JV: hm CN: na Hitlera, a proti západním demokraciím. JV: a ještě bych se zeptala, jak často ste chodili se školou do toho kina. CN: to asi mělo ňákou pravidelnost. nevim jak často to bylo, ale myslel bych em jestli to můžu odhadovat, tak určitě to mohlo bejt ne čatěji než jednou měsíčně, ale asi e né méně často než jednou za čtvrt roku, tak asi si myslím že, že to asi bylo součástí jako jindy pochoďáky když se ďály nebo tak, tak cosi takovýho tam asi bylo. JV: hm CN: toto využití teda filmu pro, pro účely vzdělávací, případně ňáký takový povinně loajální. JV: hm a vy ste teda zmiňoval to kino Studio. CN: ano. JV: chodili ste do toho [stu- Studia] CN: [tam sme] chodili. JV: jenom tam? nikam jinam, do žádných jiných kin? CN: nevybavuju si. se školou si nevybavuju ale to, to může bejt vopravdu tím, my sme potom teda taky byli strašně rozestrkaní, že, ty gymnázia Antonínská tedy teda patří do do centrální části Brna, to bylo na Poříčí umístěno, em kvůli vojsku, který zase naše budovy zabíralo, em tak možná že i to bylo takový ňáký méně příležitý, tam myslím, že sme nikdy, na Starobrněnsku sem v žádným kině nikdy nebyl, ani nevím, jestli by tam ňáký takový bylo, zřejmě ta škola mohla toto podnikat jenom jestliže někde v okolí dostupná ta kina byla, že jo. JV: hm CN: nevim. dál si nevzpomínám už na žádný další. o Studiu ((Studio)) toho vím dost, dost jaksi se to opakovalo, snad několikrát, tak to, to mně uvízlo. Ctirad_(1931).txt JV: hm a s těmihle kamarády, s kterýma ste chodil na ty pohádky, setkával ste se s nimi i jinde? ste se scházeli? CN: no to byli kluci ze ze třídy. Ctirad_(1931).txt CN: no a potom asi taková vzájemná teda od úst k ústům se nesoucí informace mezi mezi klukama ve třídě. Ctirad_(1931).txt JV: a na ty německé filmy ste taky chodili. CN: to bylo v té škole, no, Ctirad_(1931).txt JV: a ještě bych se zeptala em s kterými přáteli ste chodil do kina, jestli to byli lidé ze školy, nebo právě z těchto zájmových aktivit. CN: em asi bych si myslel, že spíš ze školy, ale nebylo to tak, že bychom si řekli my ve třídě, že dneska tak půjdeme společně do kina, ale bylo to tak, že sme se tam fakticky setkali, nebo naše kroky dost samozřejmě jaksi tam mířily, nebyla to teda skupinová volba, ale ale nakonec sme se tam vždycky ňácí takoví, jednak i v sousedství žijící, vona i ta škola soustřeďovala jenom určitej obvod, že, ty školy ještě tehdy nebyly tak jaksi, tak rozseté, em oblasti, tak byli to spíš spolužáci. Ctirad_(1931).txt CN: em no, tak na krátký filmy, to byly spíš ty v tom ó pé ((OP - Ohne Pause)) kinu, JV: hm CN: nebo ty školní povinný návštěvy kina, tam to byla, to byl řetězec takovejch filmů krát- dalo by se říct krátkých filmů, a dokumentárních filmů, Ctirad_(1931).txt a byla ta em některá představení školní, třeba k nějakýmu výročí, Hitlerovu asi, no tak nevylučuju, že když se, když se hrála pak německá hymna, no, nevim nevim, vo hajlování vím jenom jednou, že sme v gymnáziu museli na školním dvoře hajlovat, když přišel ministr školství Emanuel Moravec na, na vizitu, na vizitaci té školy, ale em nedo- je možný, že i, že i v kině při em ňáké takové slavnostní příležitosti, když se hrály německý hymny, že se, rozhodně se stálo v pozoru. že by se hajlovalo teda, to teďka si neuvědomuju, ale em ale jakási taková vynucená pocta těm symbolům, teda tý hymně, to byly vlastně hymny dvě, to horst vesl líd ((Horst Wessel Lied)) a dojčland líd ((Deutschland Lied)), vobě dvě se někdy ozývaly, tak rozhodně tam byla taková přísně kontrolovaná teda disciplína, která si netroufala dát najevo ledabylým, takovým reagováním, že to nebereme za své, tam se muselo všecko teda srovnat, aby to bylo JV: hm CN: podle, podle toho nacistickýho vzoru. Jiri_(1924).txt LS: uplně jinak. a dyš ste se zmínil, že v té škole teda em byl přísný katolický, tak třeba ve škole k těm filmům měli nějaký postoj? ať už pozitivní nebo negativní? ze strany kantorů a tak dále? JN: em my sme měli jako třídního sme měli Františka (Navaru), von ten ten toleroval všecko, jo, to byl bezvadnej chlap. LS: myslíte v té Telči. JN: v Telči, jo, a tady em v Brně se to nekomentovalo, na teda to vůbec nepřišlo. LS: nikdy ste se nesetkal s tím, že by vám třeba doporučili, ať dete do kina na ňáký film. JN: ne, to ne, jedině potom až potom jak sem řikal, že s- em ten udělal ten ( ) oni ho vyhodili, vyhodili ředitele celý průmyslovky, vyhodili třídního a a toho profesora, kterej tam byl a tak eh potom teda sme potom museli chodit násilně na ňáký na ňáký představení em německý, jo. Jiri_(1924).txt LS: to sem se chtěl právě zeptat, co co to bylo za filmy, co vám promítali tady ty, na které ste museli chodit. JN: to byla nějaká propaganda, já už já už si to nepamatuju. LS: nepamatujete a jak ostatní třeba spolužáci na to reagovali? JN: no každej byl nasranej s prominutím, jo, to sme tam chodili, museli chodit, jo, ale to to to se stalo asi jenom dvakrát, voni z toho udělali víceméně slavnost LS: aha aha JN: jo, slavnost a nějakej em něco přesvědčovali přesvědčovali nás tam, že to vyhrajou, jo. LS: a to bylo v rámci výuky ste chodili? JN: to em výuka nevýuka, celý půldne sme tam byli třeba. LS: aha aha aha, takže to bylo spojený vlastně jenom vám promítli film nebo ještě vám něco k tomu řikali... JN: tomu pro- prom- to to tam řečníval ten ten blbec německy a česky von si pamatuju jak řikal, že němčina, to bude to esperanto v Evropě, jo, prostě, jo pak ho pověsili po válce ho pověsili hned tam proti Lékařský fakultě, tam je tělocvična německá a tam ho po- po- pověsili. Jiri_(1924).txt LS: a em, eště sem se chtěl něco s tím a to v kterém kině to bylo, co ste říkal tady to to si nevzpomínáte. JN: co? LS: tady ty povinné projekce těch... JN: skala ((Scala)) LS: ve skale ((Scala))? JN: ve skale ((Scala)) určitě a mám dojem, že eště někde ale ve skale ((Scala)) to bylo určitě a mám dojem, že že dvakrát sme byli ve skale ((Scala)). LS: mhm. JN: ale si si nepamatuju, no nebylo to častěji, no anebo dyš ten Jiri_(1924).txt JN: to sme em sem tam něco ňákej dětskej film, jo, ten první to to si určitě pamatuju teda toho polního maršálka ((C. a k. polní maršálek)), jo. LS: hm. JN: to to byla ohromná, to byl první ozvučenej film to to víte s Burianem ((Vlasta Burian)) a pak em a ten my sme toho třídního nahoru tak byl to byl velice tolerantní chlap, my sme mohli jít s povolením kantora, jo, takže. LS: do toho kina? JN: do kina vůbec jako, abysme si a poněvač protože to narušuje naší výchovu třeba, jo, ale tak s povolením ((smích)) LS: no ale byl byl ten film přístupný vůbec mládeži? céká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek))? JN: to já nevím ale... LS: nebo v kolik se promítal vlastně? JN: večír normálně. Ls: že tam vlastně malé děti ani po té devatenácté... JN: ne, to tam nešli, voni ne, to voni ne. LS: tak jak ste sem tam dostal? JN: to už já sem no no to ten maršálek ((C. a k. polní maršálek)), no tak to to už bylo to mi bylo rozhodně dvanáct asi. LS: jo jo. JN: já sem tady byl do štrnácti, skoro do patnácti let, ve škole, em sem em pak sem šel do do Brna no. Jiri_(1924).txt JN: to em samozřejmě že s-, no Voskovec s Werichem ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), to to sme se snažili na to jít a pamatuju si, že nám nám třeba nedoporučovali, to to bylo ještě předtím vlastně někerý kantoři to nedoporučovali, abysme na to necho- abysme na to nešli nebo tak, no to bylo tak jako když nám řekli, na kerej film máme jít no. LS: a čím to zdůvodnili třeba že tam nemáte jít? JN: no že to je em že to je neni pro mládež ta výchova a tak, no. Jiri_(1924).txt LS: to ne, hm, a v tom kině potkával ste tam svoje známé? v hledišti? JN: no em s- svoje kluky známý, ze školy, sem tam. LS: hm a potom dyš třeba skončil ten film, tak povídali ste si spolu o tom o tom filmu? JN: no ( ) ve škole hlavně se... Libuse_(1928).txt KH: hm, a teda když ste ještě jako děti, řešily se nějak filmy i ve škole? buď se spolužákama nebo třeba učitelé? LN: né, to ne to sme, o tom sme nikdy ve škole nijak, to si nepamatuju, že bychom o tom ve škole někde vyp-, mluvila nebo vyprávěla, ne. Libuse_(1928).txt KH: a měla ste svoje oblíbený kino? jako který byste z těch kin měla radši? LN: no, to nejradši sem měla to Studio, protože tam byli všichni moji, tam chodili moji, moje spolužačky i moji spolužáci a kamarádi, takže to sem měla nejraději. tam sem chodila vždycky s těmi kamarádkami. Zdenek_(1927).txt JV: a ještě bych se zeptala na školu, jaký byl postoj školy ke kinům? zaujali nějaký postoj učitelé, nebo... ZP: žádný filmový představení školský nebyly. neexistovalo. byly nějaký em akce školský, ale filmový představení nebyly. chodili sme třeba do divadla, se chodilo, nebo sme chodili na nějaký takový em by se dalo říct trochu výchovný koncerty, vzpomínám si na jeden, ten byl v tom sále na Stadionu ((Stadion)), ale v tom em velkým sále, v tom em kde byl melodram, bohužel si nevzpomenu kdo už to složil, na Máchův Máj. byl to takový melodram, a promítala se, byla plachta, projekční plátno, kde se promítaly takový vobrázky, ale nepohyblivý, jenom jako diapozitivy em na motiv toho Máchova Máje. tak na tom sme byli. ale em filmová představení, to sme ze školy nešli nikdy. JV: dobře, a učitelé se nějak vyjadřovali k filmům, které sou zrovna v kinech nebo k nějakým jinym? ne? ZP: ne. JV: ne, takže vám ani nic nezakazovali? ZP: ne. JV: dobře. ZP: ne. Marie_2_(1921).txt Lč: a hm ve škole se nějak zmiňovali o kině třeba, že by (.) vám něco doporučovali nebo... MS: na obecné škole určitě ne, na měšťance taky ne (..) já nevím. ee to je, to byla úplně jiná doba to n- nebylo, aby oni nám z- ze školou se nepamatuju, že bysme celá třída šli na nějakej film. to možná ta místní, Rosičtí, protože my sme byli tam do té měšťanky chodili Neslovice, Tetčice, Ostrovačice, říčany ee m- (.) tady Zbýšov, Babice, Kratochvílka. to (.) ani školy nebyly tehdy. Jarmila_2_(1925).txt ale mám dojem, že to bylo poprvně když sme byli v první měšťance JV: mhm JJ: a to sme byli jak sem vám vzpomínala na tom Výstavišti ((Výstaviště)) JV: mhm (.) tam ste šla tenkrát ze školou nebo s rodiči? JJ: to sme byli ze školou JV: ze školou JJ: tam jako JV: mhm JJ: sme byli tam bylo nějaký to byla nějaká (..) nějaký výročí nebo nějaký (.) něco tam prostě JV: mhm JJ: bylo (.) [no a tak] Jarmila_2_(1925).txt JV: vy vy ste mi říkala ee tuším, že ste tam chodili ze školou poměrně často ee [(do toho kina)] JJ: [no my sme] ee (poněvač) tam (.) voni tam potom se tam (.) tam se nebylo jenom kino [tam] JV: [mhm] JJ: prostě byly třeba když bylo něco tohle s- tak vím, že sme tam byly na nějaké (.) ee nějaká slavnost tam byla JV: mhm JJ: nebo něco, nějaký takový jak divadlo něco tam bylo tako jo v tom kině (.) Jarmila_2_(1925).txt JV: a škola třeba? mluvilo se o tom ve škole? JJ: no tak ve školách se nějak zvlášť moc bych řekla (pokuď) sme chodili do školy, tak se nějak tak moc vo těch kinách nemluvilo jako, jo (.) to nebylo tenkrát to nebylo tak propagovaný JV: hm JJ: jak je to třeba dneska, jo Jarmila_2_(1925).txt JV: takže ste občas šla i s kamarády? JJ: no tak to sme se jako ze školy bych řekla, ale (.) to už sme byli větší JV: mhm JJ: že, to bylo už jako ve válce Jarmila_2_(1925).txt JV: ee dostala ste se třeba někdy v životě v tom dětství nebo (.) dospívání na nepřístupný film? JJ: ((nejspíš kroutí hlavou)) JV: ne? JJ: em ((zamítavě)), (to sme šli většinou) to co (.) vybrali JV: hm JJ: pokuď sme chodili do školy, tak sme prostě tak nějak nechodili JV: hm JJ: po kinách (.) jo Jarmila_2_(1925).txt JV: [co třeba] vaši spolužáci nebo kamarádi, myslíte, že oni chodili do kina víc tenkrát (.) než vy? JJ: no tak možná kdo to měl blíž ee ty spolužáci, pokuď byli v tom jak třeba na tom Starým Brně, ale jo, tenkrát taky nebylo tolik tych (.) jako JV: hm JJ: bych řekla [( )] JV: [vite, jestli] třeba o tom o tom pak třeba mluvili ve škole o tom, že byli ee př- e před tím ee den v kině? JJ: tak řekla bych, že ani tak nějak [se] JV: [ne] JJ: (zvlášť) se (vo tom) nijak nebavili JV: hm JJ: sme vo kinách nebo to JV: [takže]... JJ: [tam třeba] sme byli úplně JV: hm JJ: ještě někdo kupoval si ten časopis (.) [to kinorevue] JV: [kinoreví] ((Kinorevue)) JJ: jo JV: mhm JJ: takže sme třeba to donesli do školy a voni to neměli učiteli rádi JV: hm JJ: [jo (.) učiteli to] JV: [zakazovali...] JJ: kolikrát zabavili JV: (to ste) právě vy si kupovala, že? ste řikala JJ: no tak já sem tam někdy sem si ho taky koupila JV: mhm JJ: jo jak tam byl někdo (.) nó ale (..) tak nebylo to nijaký, že by tam byli nějaký ty (.) no ale učitelé prostě nám JV: hm JJ: ledasco zabavili (..) když něco... Libuse_(1929).txt SM: mhm mhm a jaký byl postoj školy k filmům a ke kinům? vyjadřovali se učitelé nějak ke kinům nebo? LS: no nevím že by se vyjadřovali, ale eh vím že sme začali chodit se školou, sme začli chodit až po válce. začli chodit. SM: na filmová představení? LS: na filmová předs- samozřejmě do kina. to byly obyčejně jako vybrané filmy, které buď ideově nebo zajímavé pro děti nebo ne- někdy také bylo protože ehm to bylo jakoby za odměnu, na konec školního roku a tak. ale i mezi rokem a pak v době kdy sem já učila tak sme chodívali nevím tak jednou za čtvrt roku se chodívalo s dětmi, když dávali nějaký film který doporučilo ministerstvo školství zřejmě tak sme na to chodili no a to už to už nebyla taková pohoda, protože to už děti byly mm dost rozjívené a dost neukázněné to bylo to každý ten učitel měl co dělat, aby je udržel vůbec při kázni a v pozornosti, to. Libuse_(1929).txt SM: a ještě někde jinde ste získávala informace o těch filmech? LS: ne. nikde. SM: takže vyloženě jenom [z] LS: [ale] mm někdy mezi dětmi, třeba ve škole ne- nebo to se hovořilo o tom, my sme byli já nevím, s maminkou na tom a tom filmu, tak to sem toužila ale obyčejně se mi to nesplnilo, Libuse_(1929).txt SM: mhm mhm mm a jak jako mohla byste třeba říct jak se diváci v době toho protektorátu v kině chovali? nebo nebo... LS: no mnohem lépe než bych řekla dneska, ne- protože za své praxe učitelské sem chodila s dětmi jako povinně sme na nějaký film šli a to sme měli co dělat udržet teda ty děti, eh ono stačí když ty moje děti budou poučené, ta moje třída a budou se tam chovat slušně, tak ale hned za námi třeba sedí třída, eh kde to učitel tak striktně než- ne- nevyžaduje, aby se dobře chovali, nebo to byly větší děti, které si taky nedají moc říct, že, nedali, no takže to většinou to vyznělo dost ne, negativně no to to chování to to to v kině a nevím jak je to teď, protože teď do kina nechodím vůbec, ale předpokládám že se musely už nějak uklidnit to je to byly jen chvíle, kdy teda bylo ticho a kdy eh děti sledovaly opravdu a pak sme si o tom mohli pohovořit, třeba bylo to zaměřeno i na to abychom rozebrali ten děj, ale to. Atlas.ti kód 387 Rodič kódu Instituce nahoru |
|
||||
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno