Cinematic Brno



Name kino Sokola District Řečkovice Quotes Ludmila_(1923).txt anebo sme chodili teda na sokolovnu, do Řečkovic ((Kino Sokola v Řečkovicích)), Ludmila_(1923).txt no a v těch Řečkovicích to bylo, kino vlastně to byl Sokol ((Kino Sokola v Řečkovicích)), bylo to, byla to sokolovna, tam se cvičilo, a bylo tam i to kino. PV: hm LH: takže em no ale sokolovna v Řečkovicích je dost veliká, a bývalo kino ((Kino Sokola v Řečkovicích)), jako dosti plné, protože chodili ti lidé starší už a tohle. takže nebylo té zábavy tolik. takže to všechno bylo takové nijaké. Ludmila_(1923).txt protože se válčilo, a já mám vůbec dojem, že v té době vůbec bylo kino zavřeno, že se ani nehrálo v Řečkovicích, a em ve válce kdo měl zájem moc o kino. Ludmila_(1923).txt [no do, no] do toho, no tak do toho ře- ((Řečkovice, Kino Sokola v Řečkovicích)), tam, v tem omladině, PV: hm LH: když sme teda, říkám, do těch osumnácti let, protože sem se vdala v těch osumnácti, Ludmila_(1923).txt no tak ne- nepřestala sem chodit do kina, ne, ale teda kino potom už, pak mám dojem, že v těch Řečkovicích se zavřelo, takže, Ludmila_(1923).txt a to už se potom chodilo do města. to už v Řečkovicích neexistovalo, filmy nejezdily jako po hospodách a tak. Ludmila_(1923).txt ale no tak do těch patnácti to, to bylo ještě ty Řečkovice, byly dobré, Ludmila_(1923).txt a ty Řečkovice byly takový prostě, aby se něco, a ti staří lidé, aby měli kam chodit a tak. takže to, v Řečkovicích, no, [jako] PV: [a a jak] to vypadalo, třeba v Řečkovicích, když se promítal film LH: no tak nic, no, tak plátno, a někde to pouštěl, a židle se tam nanesly, který byly v Řečkovicích, když tam třeba byla ňáká zábava nebo něco, sál byl dosti velkej, takže málo kdy myslím to bylo plné, abych řekla, to prostě bylo takové provizorium, aby teda ty Řečkovice taky nějak žily, Ludmila_(1923).txt PV: jak probíhalo to představení, když ste [byla v Řečkovicích.] LH: [no tak] představení, no normálně. sedla ste si na židli a koukala ste, co bude. PV: ((směje se)) LH: takže, jak probíhalo, normálně. dívala ste se na to, neměli sme rádi moc aby před tím byly ty zprávy, jak voni to jako vysílali, no prostě sme byli, byli sme rádi, že sme v kině. Ludmila_(1923).txt PV: a někteří říkali, že třeba se někdy prodávalo nějaký jídlo mezi těma filmama, anebo že tam byl nějaký program, LH: ne ne ne, nic se tam neprodávalo, PV: hm LH: nic se neprodávalo, každý byl rád, když měl na ten lístek. Ludmila_(1923).txt a ty Řečkovice ((Kino Sokola v Řečkovicích)), to bylo jenom takové, prostě tak, jako když se díváte na světelné obrazy, a prostě tak jak, nemělo to takovou úroveň, tak jako když to bylo opravdu kino. protože v těch Řečkovicích museli voddělat židle, tam sme cvičili, a cvičilo se tam prostě celý týden, že, děcka, em dorostenci, muži, a ženy, chodilo tam teh- tehdá ee prostě ten Sokol přitáhl velmi mnoho lidí. PV: hm LH: takže, ee prostě to se muselo zase židle všechny vyklidit, a to všechno. takže, no a platil nájem, se tomu Sokolu, že se tam dělají ty, protože se tam muselo po nich uklidit. takže musel em to kino vlastně nepatřilo Sokolu, to patřilo někomu, kdo musel platit nájem za to, že tam promítal ty filmy. Ludmila_(1923).txt PV: že tam se vám asi líbilo víc, v tom [Králově Poli.] LH: [ale no tak] jistě, líbilo, ale to jako v Řečkovicích ((Kino Sokola v Řečkovicích)) to bylo lacinější. Ludmila_(1923).txt takže sme brali Řečkovice jako prostě, že tam deme, že se nám to taky líbilo, ale nebylo to kino ((Kino Sokola v Řečkovicích)), byl byl to sál em Sokola. PV: jo. LH: a ten vypadal jinak, byly tam ee kruhy tam visely, a tak [dále.] PV: [jo jo jo.] LH: museli z toho oddělat bradla, a já nevim, co všechno se muselo. a to se muselo zase zaplatit tomu Sokolu. Ludmila_(1923).txt PV: na nepřístupným filmu? když ste byla menší? že ste chodila na nepřístupné filmy? LH: no tak to moc né, no dyť vám řikám, to nás tam nepustili v těch Řečkovicích. PV: hm LH: a když sem byla em malá, tak to to nás nepustili, kdepak. protože, to víte, hlavní věc byla, aby ti starší se přišli podívat, Ludmila_(1923).txt LH: [ale v těch Řečkovicích] se pamatuju, že se jim snad ten em přetrhl, nebo čert ví co bylo, to si tohle, PV: hm LH: ale že by se odcházelo, to leda když někdo musel odejít, tak šel, protože musel odejít, a ani to moc nebylo. em-em. takže Ludmila_(1923).txt Sněhurka a sedum trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to byly ty moje dětský léta ještě teda, takový ty PV: hm a to [bylo vlastně,] LH: [dvanáct, třináct,] PV: a to bylo barevné tenkrát, ne? LH: nó, to bylo Řečkovice, pochopitelně Ludmila_(1923).txt le v Řečkovicích si nepamatuju, že by byly ňáký přestávky. a v Králově Poli taky ne. ne- nepamatuju si. protože když už ti lidé seděli, a teď by se rozběhli, ne. nepamatuju si, že by byly přestávky. Jedině, když se něco stalo, že se třeba, a to se stávalo v Řečkovicích, že se to třeba něco přetrhlo nebo něco, Ludmila_(1923).txt [ale v těch Řečkovicích] se pamatuju, že se jim snad ten em přetrhl, nebo čert ví co bylo, to si tohle, PV: hm LH: ale že by se odcházelo, to leda když někdo musel odejít, tak šel, protože musel odejít, a ani to moc nebylo. em-em. takže, Ludmila_(1923).txt Sněhurka a sedum trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to teda v těch v mladších letech. PV: hm LH: to tak ty PV: a to ste viděla v em Králově Poli? em nebo Sněhurku ((Sněhurka a sedm trpaslíků))? LH: to si nepamatuju. PV: už nevíte. LH: jestli už v Řečkovicích nebo v Králově Poli. ale určitě, říkám, buď Řečkovice nebo Královo Pole. up