Skvělá režie Griffithova učinila z jednoduché povídky T. Burkeho ve filmu pravý zázrak. Nacházíme v něm momenty naplněné nízkou vášní, surovou silou, ale jsou interpretovány tak, že neurážejí našeho citu, střídajíce se s rozkošnými scénami, v nichž vyvíjí se náklonnost poctivého Číňana k lidskému květu, vyrostlému na bahnivém nánosu velkoměsta.