Citáty — Kategorie citátu Irena_(1922).txt IK: a když sem začala jezdit, to sem jezdila tramvají ze Židenic od
páté třídy do té, na to Starý Brno, na to Mendlovo náměstí, no tak to
už sme chodili do městských kin. Dagmar_(1929).txt ňáký kino
bylo taky na starym brně ((Staré Brno)), to už je zbořený. Vera_(1923).txt my sme chodili do k- k tomu kapito-, k tomu divadlu, do toho
kina Kapitol,
SM: mhm
VB: tam sme rádi chodili.
SM: a tam se vám na tom líbilo co, [na tom]
VB: [to bylo] velké kino, pěkné, takové úplně jiné proti těm našim
malým kinám na tom Starým Brně.
SM: a jak se třeba lišilo.
VB: prosím?
SM: jak se jak se třeba konkrétně lišilo, od těch kin
VB: no, velikostí a tím zařízením celým. Vera_(1923).txt mhm, my sme chodili i když s- potom sme měli děti, sme do toho
kina z té lajtnerovy ((Leitnerova)) ulice do toho kina, to bylo
potom kino grant ((Grand)) se to jmenovalo, teď se to pak Mír, nevím
co tam teď je, to to už nevím. a tak tam jsme chodívali velice
často, protože televize tenkrát nebyly, Vera_(1923).txt no nejvíc tam na to Staré Brno k tomu pivovaru, ((kino Grand)) Vera_(1923).txt M: a e třeba potom jak (ste se) vrátila vlastně z toho Slovenska, e
(.) d- to bylo v těch deseti letech, že
VB: ano,
SM: tak to ste to ste chodila do kterých kin, ještě,
VB: no na to Staré Brno tam, ((kino Grand))
SM: to pořád tam,
VB: no, tam
SM: mhm
VB: dál ne. Vera_(1923).txt no tak oblíbený, jedině to na tom, na té Hybešové ((kino Grand))
potom až už až po té válce,
SM: mhm
VB: až už sme bydleli na té lajtnerové ((Leitnerova)), tak sme
chodili většinou tam. to bylo kousek od nás. a hráli tam cizí filmy,
dost, a nám to nevadilo, pak už to byly filmy namluvené, později,
že? Vera_(1923).txt no. e je-
jenom se ještě zeptám, e na té Hybešové ((kino Grand)) to se e mě-
měla ste ňáký důvod proč to bylo vaše nejoblíbenější kino, bylo to
třeba kvůli tomu, že tam dávali ty cizí filmy, nebo
VB: ne, to to nám bylo jedno, ty výhody žádný sme neměli tam. [( )]
SM: [tak takže]
VB: to bylo nastejno,
SM: mhm a to už teda bylo po válce, to co ste měla oblíbené to kino
na té Hybešové ((kino Grand))
VB: po válce.
SM: po válce. Vera_(1923).txt takže nevím, já sem nechodila tak ňák, já většinou na to Staré
Brno Vera_(1923).txt [žádný] bifé tam nebylo, že byste si třeba tam bonbón koupila
nebo něco na pití, to tam nebylo na tom Starém Brně, tenkrát. Vilemina_(1919).txt VB: tak sem byla tam na Starým Brně, ale tam se mně nelíbilo.
LR: nelíbily se vám tam kina.
VB: ne,
LR: a jaké třeba kino se vám tam nelíbilo, pamatujete si?
VB: no tam je tam já sem myslim byla jednou nebo dvakrát,
((pravděpodobně kino Grand))
LR: mhm
VB: a e tam to já sem byla z- to byl takový zvyk,
LR: mhm
VB: víte? tam su doma
LR: mhm
VB: tam su zvyklá, dneska je to už jiný. Vilemina_(1919).txt LR: a eště někde jinde? pamatujete si? říkala ste v tom Starém Brně
((pravděpodobně kino Grand)), ale to si už nevzpomínáte ty názvy
[tam se vám to nelíbilo],
VB: [(věřít- mně se t- mně)] se to
LR: aha mhm
VB: a já sem e dost byla taková nervózní, já nevím proč, ale prostě
nemohla jsem se pořád jsem se někde dívala,
LR: mhm
VB: soustředit že,
LR: mhm
VB: sem byla zvyklá na to jedno kino ((Lucerna)),
LR: mhm
VB: no kdybych bejvala chodila tam a ta možnost, že to nebylo,
LR: hm
VB: jistě že to nebylo, ale prostě to bylo že e sem byla vopravdu e
(.) zvyklá na tu Lucernu ((Lucerna)). Jarmila_(1926).txt JV: bylo naopak třeba ňáké kino, které ste neměla ráda? z ňákého
důvodu? kde se vám to příliš nelíbilo?
JC: no taky sme byli párkrát, ale to bylo už po válce, nó v tom, tam
dávali ty starý filmy. Mír, ne? na Hybešce ((Hybešova)).
JV: hm
JC: starý filmy tam dávali, sme tam jednou byli na tom kdo se bojí
virdžínie wolfové, ((Kdo se bojí Virginie Woolfové)) ale to je divadelní hra,
JV: no to už sou osumdesátá léta. Eva_(1928).txt LS: jo. já sem to špatně pochopil, už to chápu. (...) a to kino, kde
to bylo, asi si nevzpomenete, co to bylo za kino.
ES: no (...) na Hybešove ulici.
LS: počkejte, já tady mám seznam těch kin, tak třeba se dopátráme
toho. Hybešova ulice říkáte?
ES: ano.
LS: já si to tady zkusím dát do vyhledávače. (...) Hybešova (...)
Hybešova tady mám kino Grand.
ES: ano.
LS: bylo to kino Grand? takže tam v těch třicátých letech zřejmě
ještě běžely němé filmy.
ES: ano. dá se říct, že to bylo ještě před tím třicátým rokem,
protože můj muž je o devět roků starší jako já. Miroslav_(1931).txt MH: nó, co si pamatuju, tak na Hybešové ((Kino Grand)), tady u u
Pisárek, tam bylo kino, co se mu říkalo blechárna. ((smích))
AV: ?
MH: to bylo takový ne ne úplně nevzhledný (kino), no oni pak to
zbořili.
Miroslav_(1931).txt MH: a jak jsem vám říkal na té Hybešově ((Kino Grand)), jak to
zrušili tu blechárnu, že, to byly takový podřadný kina, no.
Marie_(1921).txt MD: jé, no to právě sme chodili na to Starý Brno, na ten ee na to
Mendlovo náměstí tam, jo, tam sme většinou chodili, tam.
Lč: a to ste chodila s rodiči nebo s [dětmi?].
MD: [né], to sme, to sme, to bylo třeba pro děti, jinak sme od-
odpoledně, né jako večer, jo, odpoledně a to bylo pro děti nějaké
toto, tak to sme se sestrou a vlastně sestra ještě né, vona ještě,
vona ještě né to, prostě tam. protože to byl dům ee já nevim, jestli
ste vo tom četla, zbourali ho myslím, je to tak dva roky, a byl to
takovej památní takovej dům na Kopečnej ((ulice Kopečná)), jo a tam,
tam bylo asi já nevim devadesát myslím nájemníků, jo, to byl
pavlačovej, a tak ee to většinou tak dohromady jo, třeba bylo nás
pět a řekli sme si, pudem do kina [naši na-]
Lč: ve škole ste si to řekli.
MD: naši dali korunu, že do kina. jo a tak sme
vždycky chodili taková celá partyja. Marie_(1921).txt Lč: a nějaké kino, které em se vám nelíbilo, do kterého byste třeba
nikdy nešla? ( )
MD: ((směje se)) no ale, no tak to třeba tam na to Starý Brno, tam
sme chodili, no to bylo takový, no tak bylo to pro děcka třeba, že,
takže tam bylo těch děcek fůra, že, no tak tos tomu sme říkali, že
to je blechárna, že. ((směje se)) to bylo takový, nó, tak jako děcka
sme si toho, jakó, moc neprohlíželi nebo tak, že. no ale pak když už
člověk byl jako starší, tak už se díval, jestli, nó jak je to tady
vypadá hezky, je to tady, em no tady by se dalo. ((směje se)) Marie_(1921).txt Lč: a když se vrátíme k těm kinům ještě, byly mezi nimi, mezi těmi
místními kiny ňáké rozdíly? jak byste je třeba to...
MD: no tak to bych řekla, že rozdíl někerý třeba na tom Starým Brně
to bylo malý kino. v tom Excelsior, to bylo takový malý kino, že? a
tady už ty další v Alfě ((Alfa)) a ten Kapitol a takový, to už byly
takový mohutnější, lepší, že, lepší, to je jasný
Lč: a jak vlastně se teda lišily ty sály a pokladny a foajé
((foyer)), v jakým to bylo tom rozměru většinou teda.
MD: no říkám, co teď ty, co byly Kapitol a takový ty, tak to už
bylo, takový to bylo reprezentační bych řekla, takový lepší, že. a
dřív to, copak dřív, dřív hlavně že bylo kino, no a hlavně že se tam
chodilo. Peter_(1922).txt PD: no, měli sme slečnu abych se přiznal, byli sme buržoazní, pracující
inteligence by se tomu řeklo. (a teda) měli sme slečnu, kerá mě vedla
do grand kina ((Grand - ul. Silniční)), páč vona byla ze Starýho Brna,
((Staré Brno)) a tam sme se každou sobotu dívali na americké komedie,
Laurel a Hardy, a tak ty krátký ovšem, ne delší film. to bylo vždycky
několik najednou. Peter_(1922).txt já sem spíš ty americký komedie,
PSz: hm
PD: kerý byly em ty dělal tenkrát hel rouč. ((Hal Roach)) ale to sem
zjistil až dvacet let později. ale ty byly v grand kinu ((Grand - ul.
Silniční)). Peter_(1922).txt PSk: takže ta první zkušenost byla určovaná vlastně výběrem em [té
slečny která se o vás starala.]
PD: [no výběrem slečny (Thotový),] kerá byla ze Starého Brna, vodila mě
taky na plovárnu na Starým Brně, ((Staré Brno)) to byla moje první, a
vedle někde bylo grand kino ((Grand - ul. Silniční)), to vim. Miroslav_(1923).txt na Starým Brně bylo taky
[kino] ((Kino Grand))
JV: [ano ano]
MJ: [na]hoře.
Zofie_(1925).txt ŽH: sem tam do kina na tom sta- na Starém Brně bylo jedno kino, na
Hybešové ulici bylo kino ((Mír)), kde sem taky byla
XX: na Starém Brně tomu říkali blechárna ((smích))
ŽH: no ano na Starém Brně tomu říkali blechárna (.) ale to už sem
moc do kin n- nechodila. Zofie_(1925).txt JV: á em dobře a takže s- říkala ste, že ste nejčastěji navštěvovala
Jaltu ((Jalta))
ŽH: Jaltu ((Jalta)), ale potom, teď si vzpomínám, po tom
dvaapadesátém roce, když už ee sem měla i to dítě, tak sestra
bydlela na Hybešové, tak sme občas ho dali a na Hybešové ulici bylo
taky kino Mír myslím, že se menovalo, dneska je to
XX: dneska tam je nějakej podnik.
ŽH: ee Ponrepo nebo co je tam něj[akého]
XX: [né] dnes to už néni
ŽH: né
XX: dneska tam je ňákej podnik, to už neni kino.
ŽH: to neni kino, ano, je to ňáká ka- já nevim co to je za podnik
Ponrepo. co [tam se]
JV: [(tam se)]
ŽH: pořádají výstavy taky ňáká, ale já sem dovnitř nevešla nikdy,
tak tam sme taky chodili [potom] Zofie_(1925).txt ŽH: v tom šedesátým roce, když už sme chodili tady na tu, si
vzpomínám, sem si vzpomněla teda na tu Hybešovu ulici do toho kina
Mír, myslím že se to menovalo, tak to už potom sme chodili výhradně
na český filmy, já sem
JV: mhm
ŽH: e vzpomínám si, že byly hudební filmy d- Durbinová ((Deanna
Durbin)) nebo já nevim, jak se menovaly, právě ta kamarádka, ta bude
sdílnější k tomu (.) ale na český, výhradně na český filmy sme
chodili. Zofie_(1925).txt ŽH: no ta Jalta byla honosnější, líp vybavená něž ee
JV: ale když teda se zaměříme jen na tu Jaltu ((Jalta)), tak ee em
jak to na vás teda působilo, bylo to [ňáký]
ŽH: [mohu]tnější a a řikám, ta- takový prostornější a líp lep- líp
vybavený než takový te ty kina tady na Hybešové ((kino Mír)) nebo ee
na ty e-e jak se e-e na tom Starym Brně ještě, j- jak se to tam
menovalo to kino vy ste vzpomínal, tak to byly [takový]
XX: [(meteo- ((míněno Meteor)), no)]
ŽH: jenom ž- jenom židle a víc nic. kdežto ta Jalta, tam se
odehrávaly zřejmě i jiná představení nějaká, buď em divadla, protože
tam bylo jeviště velký, kdežto v těhlentěch malých kinech, tam byla
jenom ta to plátno a víc nic Zofie_(1925).txt ŽH: ano. buď to bylo v Hlinkách, Hlinky se to myslim menovalo
((ulice Hlinky - kino Meteor)).
JV: já tady bohužel [ulice]
ŽH: [protože já s-]
JV: ale, mně se to tady nevytisklo em takže já sem teď takový jako
bezradný, ale mohl bych vám přečíst [názvy]
ŽH: [kino] Mír (nom-) Irena_(1922).txt Lč: a chodila ste se školou do kina třeba na ňáká představení?
IK: já si nemůžu vzpomnět název kina na Starým Brně ((pravděpodobně
Kino Grand)), ale tam sme chodili do kina.
Lč: hm a jak často toto třeba bylo, to bylo ňáký ( ) nebo...
IK: no takhle zvlášť ne, to se tenkrát ještě nepěstovalo, aby se
chodilo takhle to,
Lč: a jaký typy filmů se tam třeba promítaly, pro tyhlety školní
představení.
IK: no, jednak em byly zábavný, to bylo období grotesek, že jo, š-
šaplin ((Charlie Chaplin)), že jo, takže em to bylo zábavný
představení, a jinak si vzpomínám tak, byly dobrodružný filmy, ňáký ty
westerny myslím, páč sme četli rodokaps, reví ((revue)), že jo, Irena_(1922).txt Lč: a že by třeba tam hráli filmové písničky, to byste si vzpomněla, že
byste si je tam poslouchala nebo...
IK: jo, jo, třeba ze Sněhurky ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) sme znali
všechny, já sem měla noty, bohužel sem je někomu půjčila, takže, no
Sněhurku, tu sem milovala, na ní sem ještě byla v Ponrepu ((Ponrepo)),
na sté- to se promítaly, Irena_(1922).txt Alfa, na Marxové byla Lípa. Lucerna byla v
Žabovřeskách, kino Jas byl v Husovicích, na té Hybešce ((ulice
Hybešova)) to Ponrepo, to se menovalo Mír. Jarmila_2_(1925).txt JJ: to ee Krb bez ohně a potom potom to Mzda strachu, jo
JV: mhm
JJ: [to mě tak nějak]
JV: [tyhle dva ee hodně...]
JJ: a to se hrálo, to vím, že se hrálo aj po válce
JV: mhm
JJ: protože sem to byl po válce a to sem mně se zdá byla aj v na tom
v tom (..) kinu (..) ježiš jak se to tam jmenuje (..) ee to bylo ee
na (..) Hybešové
JV: mhm
JJ: mě se zdá že kino Mír nebo tak nějak
JV: mhm
JJ: se to jmenovalo (.) na Hybešové to bylo
JV: [na Hybešce]
JJ: [a to vím,] že to sem viděla aj po válce jako to bylo... to byl
taky dobrej film Dagmar_(1929).txt LR: mhm. a která kina ste navštěvovala? pořád v těch [Židenicích v
té měšťance nebo už ňáká jiná?]
DB: [ne ne ne ne ne né. to sme jezdili] do j- jak je Jalta, to byla
kino Moderna tam se jmenovalo, Dagmar_(1929).txt LR: já vim, že sme o tom už mluvily, ale třeba kdybyste mohla být
konkrétní, j- e jak [to vypadalo třeba ten sál nebo]
DB: [no tak byly byly] exkluzivní kina, to byly
LR: mhm
DB: hlavně ve vnitřním [Brně]
LR: [mhm]
DB: na předměstí už to nebylo tak hóch [nóbl]
LR: [mhm]
DB: ale, v teda ty byly opravdu, třeba skala ((Scala)) nebo ta
Moderna, nebo (.) Kapitol, i Alfa. ta kina to bylo ja- jak divadla.
to ste byla jako v křesle ste seděla uplně a, a tak dále no, prostě
bylo to povýšený na divadlo, víceméně Dagmar_(1929).txt byli sme jednou, to byla taky
Němka, jmenovala se La Jana, byla to tanečnice a ta byla krásná,
vona byla jak Indka. a menovalo se to e Tygr z Ešnapuru a Indický
hrob. dva díly. a já sem, to už sem byla sleč- větší. a já sem
říkala kamarádce, tý pudeme se na to podívat, to je nádherný, to se
ti bude líbit, a teď sme šly do té Moderny, a von ten blázen to
přehodil, von tam dal napřed ten druhej díl [] já sem se
na to dívala a říkám, co teď, co teď, jak jí to mám vysvětlit,
protože to bylo trapný, a, divim se, že sem tehdy, jak se znám, tak
dneska bych vstala, šla bych dozadu do té kabiny, tam bych zaklepala
a řekla bych, haló, strejdo, přehodit, protože vy ste si to ňák
popletl. a to sem seděla a koukala sem se ustrašená na to. nevim ani
kolik mně , to už jedno, ale byla sem svobodná, a jak byl
člověk hloupej. Helena_(1927).txt pak byla Moderna, to bylo tam u Nové radnice v té pasáži ((pasáž
Jalta)), Helena_(1927).txt a potom tehdy to byla
Moderna,
LR: mhm
HH: Moderna, to bylo zase v pasáži, ee já nevim, jak se teď menuje, ale
jak je Nová radnice [ta pasáž]
LR: [mhm vim kde], pak se to menovala Jalta, ne? [to kino]
HH: [Jalta]
LR: mhm
HH: hm tak tam sme taky chodívali, Edita_(1926).txt to
sme měli náhodou zdarma lístky od jednech (.) kamarádky, a tak to
sme chodili do Moderny ((Moderna)) do kina.
KH: mhm, a můžete říct, jak ste k těm lístkům vlastně přišli?
EB: jak sme přišli? nó oni měli restauraci a před restaurací plot, a
na tom plotu byla z té Moderny ((Moderna)) měli vystavený, co budou
hrát. a tím pádem, že ty to tam měli, tak oni jim dali zdarma jako
na d- dva lístky zdarma do kina. no a tak sme s-, ona nám to dávala,
že nemohla a my sme tam chodili. Edita_(1926).txt : to bylo hodně těch kin, ale co sme chodily akorát do té luce- to
si Lucerna a ta Moderna. že tam sme to měly zadarmo (.) Kapitol... Edita_(1926).txt Moderna už byl (.) velké kino. tam už bylo víc těch (.) lidí. Edita_(1926).txt no to se potom někdy šlo do toho Kapitolu ((Kapitol)), do Skaly
((Scala)), zase do té mode- Moderna. Edita_(1926).txt Ale hodně sem chodila do Moderny do kina.
LG: mhm.
EB: tam totiž sme měli známou a ta měla z- dostávala zadarmo dva
lístky a vždycky nám je dávala. oni totiž na plotě měli vystaveny z
Moderny ee ty filmy, které se právě promítaly.
LG: jo.
EB: a tím dostali dva lístky zadarmo, ona nemohla ona (.) odpoledne
musela pomáhat rodičům, ty měli restauraci a čepovala a toto a nám
ty že sme byly kamošky, tak nám dávala ty dva lístky a my sme to
měly zadarmo v té Moderně. Edita_(1926).txt před válkou, to mně bylo dvanáct a to to v- právě v té Moderně
to (..) s Greta Garbo a robert tajlor ((Robert Talyor)), edy nelzon
((Eddie Nelson)), makdonaldová ((Jeanette MacDonald)), nádherný
filmy. Edita_(1926).txt a e jak řikám to ta Moderna ta e (.) jo ta (.) právě
(.) oni měli restauraci ty Linhartovi, a to bylo všechno i domy
tenkrát měly ploty a na tom plotě bylo právě vystavený ty f- ty co
hrají filmy, bylo to ve skle, za sklem jo. a tak sme právě věděli,
co tam hrají. jinak my sme tak moc do města nechodili [jako]. Edita_(1926).txt LG: [která byla nějak] spojená s tim (..) kinem ste říkala?
EB: ne spojená, to byl plot, to bylo [všude]
LG: [jo! takže na tom plotě...]
EB: [i u domu] a na tom plotě byla právě [vystavená z té Moderny
((Moderna)))].
Edita_(1926).txt LG: a v té (.) Moderně ((Moderna)) tam to vypadalo jak?
EB: no děvčátko, to byl velkej sál velký hm...
LG: jo.
EB: já nevim, nemůžu to tak popsat, už (.) jinačí no.
LG: jo jo jo.
EB: ale tam myslim nebyly ty balkóny jak v Metru ((Metro)). Eva_(1928).txt potom sme chodili do Moderny ((Moderna)), ta to bylo na
Dominikánském náměstí.
Eva_(1928).txt ES: protože tam chodila se mnou moje teta. do toho Excelsioru
((Excelsior)).
LS: hm. konkrétně do toho Excelsioru ((Excelsior))?
ES: ano, ano. a do Moderny ((Moderna)).
LS: hm.
ES: a do Moderny ((Moderna)).
Eva_(1928).txt LS: no. (..) a teď tady mám zase otázku. to už sme se vlastně o tom
zmiňovali. která kina ste navštěvovala. vy ste říkala, že ste určitá
kina navštěvovala do těch deseti let, když ste bydleli v tom Tivoli.
ES: ano.
LS: mohli bysme si to teda ještě shrnout, která kina to byla?
ES: takže to bylo (...) Moderna, Alfa, Excelsior, kino čas, Miroslav_(1931).txt MH: no a na Dominikánské, tam byla Moderna. a to taky potom zavřeli. Miroslav_(1931).txt AV: mhm, vzpomenete si na nějakou třeby třeba i hlasitou reakci
během filmu, že třeba lidi začli tleskat něčemu, tak spontánně
[uprostřed], nebo pískat.
MH: [jo], tak to jsem zažil v osmašedesátým,
AV: mhm.
MH: to už bylo po okupaci, kdy koncem roku dávali tady v Moderně
((Moderna)) na Dominikánským dávali vod Jasného ((Vojtěch Jasný))
Všichni dobří rodáci.
AV: ano.
MH: a to skončilo a celý kino vstalo a tleskalo.
AV: mhm, mhm.
MH: (to ještě) bylo pod vlivem té okupace, že?
AV: ano, hm. Peter_(1922).txt ale když se podíváte na program
jiných kin například Central,
PSz: hm
PD: nebo Kapitol,
PSz: hm
PD: nebo Moderna, tam bylo, tam byly převážně němeč- německý filmy. to
je úplně jasný. Peter_(1922).txt ale na na ty
sovětský filmy, totiž byly taky dobrý, ale ty byly staršího data. o tom
taky píšu, teď,
PSk: hm
PD: to byly ty sovětský muzikály od alexandrova ((Grigorij
Alexandrov)),
PSk: cir-
PD: a jako Cirkus, Volga - Volga,
PSz: Celý svět se směje,
PD: a veselý, ta veselá parta ((neidentifikováno)), nebo jak, ten
čtvrtej už není tak dobrej, ten už je moc stalinskej, ta socha v
pozadí. tak to sem taky viděl, myslím Cirkus sem viděl v Moderně
((Moderna)),
PSz: hm
PD: v Brně eště, já nevim proč. Peter_(1922).txt PD: těžko to určitě jako, poněvadž když máte film jako fred aster
((Fred Astaire)) v Moderně ((Moderna)) tenkrát, tak kdo tam seděl. (.)
češi, Němci, Židi, no, takže, Jarmila_2_(1926).txt JG: dost se chodilo taky do té Jalty ((Jalta)), [že, když byla,]
JV: [do Jalty ((Jalta)), hm, hm]
Jarmila_2_(1926).txt JV: [co Jalta třeba.]
JG: prosím?
JV: Jalta.
JG: no tak abych vám řekla pravdu, já už si moc nevzpomínám jak to
vevnitř bylo.
JV: na tu Jaltu [Jalta] si moc nepamatujete.
JG: ne. byla sem tam, a aj dokonce bych řekla třeba před dvaceti
lety, ale to už vám splývá. Jarmila_(1925).txt a prosím vás na Dominikánským
náměstí, co tam bylo za kino? to si nemůžu vzpomnět, tam bylo [kino]
Lč: [Moderna]?
JH: Družba, ne?
Lč: druž-
JH: a co bylo předtím za v první republice místo Družby?
Lč: no Moderna ne se to menovalo?
JH: no já si to nepamatuju, (ale) tam sme chodili taky tak dolů, to
bylo, tam to je přece byl za tenkrát nově dům s- postavenej ee v
první republice Borivoj_(1927).txt LH: po celém Brně, ehm. (.) a měl ste ňáké z těch k- kin, které ste
vyjmenoval nějaké oblíbené, kam ste chodil nejraději?
BH: no tak nedá, nedá se říct (ee em mě teda) prostě (.) zajímaly
filmy. jestli to bylo v, jestli to byla skala ((Scala)), nebo
Moderna, nebo Kapitol to mně bylo jedno.
Borivoj_(1927).txt BH: no tak em některý na tehdejší dobu byly luxusní, některý byly
normální prostě. jenom dřevěný židle n- někde byly ee prostě už
((smích)) tapetovaný, že.
LH: ehm.
BH: jo, vybavení už prostě, (..) když tam člověk vešel, tak vešel do
něčeho, (.) že. a to to byly to byly hlavně teda ve středu města, to
byla ta Moderna, víte kde byla Moderna?
LH: Moderna...
BH: no.
LH: ta [by-]
BH: [na] Dominikánským ((Dominikánské náměstí)).
LH: [na Dominikánským.]
BH: [pak to byla Jalta.]
LH: ehm. v podstatě ve středu uu k těm mm jestli se nemýlím k těm
takovým luxušně- luxusnějším patřil ee dnešní skala ((Scala)).
[tenkrát to s-...]
BH: [ano skala ((Scala)), Moderna], Kapitol, Central.
LH: ehm.
BH: jo, Alfa. Borivoj_(1927).txt LH: ehm. v podstatě ve středu uu k těm mm jestli se nemýlím k těm
takovým luxušně- luxusnějším patřil ee dnešní skala ((Scala)).
[tenkrát to s-...]
BH: [ano skala ((Scala)), Moderna], Kapitol, Central.
LH: ehm.
BH: jo, Alfa.
LH: Alfa, jasně.
BH: no, to bylo to byly prostě tyhlety kina byly, (.) dá se říct
luxusní. [no panč...]
LH: [takže na] na úrovni.
BH: ano, na úrovni. Marie_(1915).txt LS: já teďka hledám ještě tu Jaltu ((Jalta)),
MH: víte, to já ta ména...
LS: dřív to byla Moderna.
MH: Moderna nikdy ne.
LS: tak Jalta teda, a na Jaltu se to přejmenovalo až v roce
devatenácet čtyřicet devět.
MH: to je možné.
LS: předtím [to byla Moderna.]
MH: [to bylo po válce.] to bylo po válce. Miroslav_(1923).txt JV: mhm. á ještě bych se zeptala, jaké byly e rozdíly v místních
kinech? jaké byly rozdíly mezi e kinama, jestli s- e ste třeba
vnímal ňáké rozdíly? říkal ste, že někerá kina byla nóbl. tak je-
[jaké jak]
MJ: [a nóbl] a cena.
JV: mhm
MJ: no ty nóbl, to byly ee ty premiérové, Alfa ještě byla taky
premiérová.
JV: mhm a
MJ: skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Moderna Zofie_(1925).txt JV: do důchodu. dobře. takže sme z toho teď prošli <(jen)> máme to,
máme to všechno pěkně uspořádané. ee vlastně em můžete říct, kdy ste
začala chodit do kina? [( )]
ŽH: [do kina, no tak snad v těch]
JV: [v kolika letech]
ŽH: třiná- třinácti letech sem ee sem chodila do té, do toho kina
Jalta, sme říkali, že se to menuje alf- Alfa [Jalta]
JV: [(alf-)] v Alfa pasáži myslíte, [nebo]
ŽH: [ano] v Alfa pasáži Jalta, je to tam na, pod Novou radnicí [ta
pasáž]
XX: [(no mo- Moderna bývalá)]
JV: [ano to je myslím že jo], v té pasáži Jalta
ŽH: no
XX: [bývalá Moderna]
JV: [ta pasáž je] jak je vlastně
ŽH: no alf- v Alfě ((Alfa)) ne, tam v té pasáži Jalta, to sem měla
kousek domů. vím, že sme chodily se sestrou a měly sme legitimace a
byly sme, ale řikám, to trvalo tak půl roku, protože já sem vlastně
em v těch patnácti vodešla do toho ee v v srpnu třicet devět sem
odešla do Zlína.
JV: á em [do]
ŽH: [tak]že těch brněnskejch kin sem moc nenavštěvovala.
Zofie_(1925).txt ŽH: ale do toho kina právě já moc vzpomínek nemám než na tu ee na tu
Jaltu ((Jalta)), v tom mládí.
JV: mhm
ŽH: takže bohužel k tomu Brnu, vám toho moc (těch) Zofie_(1925).txt JV: á em dobře a takže s- říkala ste, že ste nejčastěji navštěvovala
Jaltu ((Jalta))
ŽH: Jaltu ((Jalta)), Zofie_(1925).txt JV: [tam ste taky] chodili. do toho roku třicet devět, než ste
odešla ee do Zlína [(ste teda)] ee ještě chodila někam jinam?
vzpomenete si kromě tý Jalty ((Jalta))? [ne]
ŽH: [rozh]odně ne.
JV: ne ne ne mhm. a ta Jalta teda em že těch kin tady bylo
samozřejmě víc, že, takže ta Jalta, proč ste si vybrala právě tu
Jaltu, nebo měla [ste k tomu ňáký specifický, (to kino)]
ŽH: [že sem to měla blízko domů a mohly sme] tam chodit samy
JV: samy
ŽH: samy se sestrou
JV: mhm
ŽH: ano
JV: bez doprovodu rodičů
ŽH: bez doprovodu [rodičů, to už se měla na těch]
JV: [em dospělé, dospělýho, člověka]
ŽH: třináct a sestra patnáct, takže sme chodily spolu. Zofie_(1925).txt JV: a vlastně ten klub ee em fungoval na jakém principu, že byste se
ŽH: my sme měli ňáký la- legitimace a [mám dojem,]
JV: [kartičky]
ŽH: že sme na ty její ((Shirley Temple))filmy měli slevy, že sme
platili tři koruny jenom vstupný, místo pěti.
JV: místo obvyklých pěti korun.
ŽH: ano.
JV: hm. á em ňá- ňáké ňáké třeba stanovy nebo požadavky na členy
něco [takového]
ŽH: [ne, vůbec nic]
JV: [ne ne nemáte v paměti]
ŽH: [ne ne ne ne]
JV: vůbec. ee a setkávali ste se s těmi ostatními? členy? nebo znala
ste je
ŽH: ne vůbec
JV: neviděla [ste je nikdy mhm]
ŽH: [ne, my se sestrou] jenom a
JV: mhm mhm takže to bylo spíš takové anonymní, [že tam vlastně]
ŽH: [ano, ne]
JV: jako ste byla sice v klubu, ale neznala ste [už]
ŽH: [ano]
JV: ty další členy. á em ještě vlastně, jak ste se do toho klubu
dostala, to ste někde četla třeba v novinách? nebo nebo [(v )]
ŽH: [to už si,] to vám si nevzpomenu už
JV: ne ne ne
ŽH: možná že při tom prvním představení
JV: mhm
ŽH: že tam ňáká agitace byla, [ale nemůžu si]
JV: [v tom kině]
ŽH: vzpomenout.
JV: v Jaltě ((Jalta)) přímo, že by tam někdo [(třeba byl)]
ŽH: [určitě vím, že] sme měli takovou ňákou knížečku s její
fotografií, ale na víc ňáký detajly ((detaily)) (.) si nevzpomínám. Zofie_(1925).txt JV: á takže vlastně i i i tady v tomto čase, tu dobu třicet devět
pořád tam byla ta Jalta ee em nevzpomonete si, [že byste]
ŽH: [no tydle ty] filmy nebyly v Jaltě ((Jalta)), to vám si
nevzpomenu, kde to bylo ty
JV: nebyly v Jaltě
ŽH: ten ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to nebylo
v Jaltě, to bylo někde jinde, ale já si rozhodně nevzpomenu kde,
[kde sem to viděla]. Zofie_(1925).txt JV: a třeba em jak ste získávala informace o jednotlivých
představeních, nebo o konkrétních filmech.
ŽH: to byly ee reklamní plakáty tak jako přímo na tom kině, kolem
kterýho sem stále chodila.
JV: kolem Jalty ((Jalta)) myslíte teď.
ŽH: no. Zofie_(1925).txt ŽH: no ta Jalta byla honosnější, líp vybavená něž ee
JV: ale když teda se zaměříme jen na tu Jaltu ((Jalta)), tak ee em
jak to na vás teda působilo, bylo to [ňáký]
ŽH: [mohu]tnější a a řikám, ta- takový prostornější a líp lep- líp
vybavený než takový te ty kina tady na Hybešové ((kino Mír)) nebo ee
na ty e-e jak se e-e na tom Starym Brně ještě, j- jak se to tam
menovalo to kino vy ste vzpomínal, tak to byly [takový]
XX: [(meteo- ((míněno Meteor)), no)]
ŽH: jenom ž- jenom židle a víc nic. kdežto ta Jalta, tam se
odehrávaly zřejmě i jiná představení nějaká, buď em divadla, protože
tam bylo jeviště velký, kdežto v těhlentěch malých kinech, tam byla
jenom ta to plátno a víc nic, já si nevzpomínám že byl, a bylo to
taky cenově potom dostupný
JV: mhm
ŽH: Jalta byla d- dražší rozhodně, tak jak dneska sou ty kina různě
[cenově přístupný]
JV: [takže jal- Jalta] v té době bylo takové jakoby kino em už
ŽH: lepší trošku
JV: lepší
ŽH: ano rozhodně Zofie_(1925).txt JV: a ještě teda k té Jaltě ((Jalta)), kde ste chodila nejčastěji
v té době ee v těch třicátých letech, ee tam teda si nevybavíte,
jestli em byl- la před kinem ňáká ukázka, ňáký krátký film, já nevim
ňáký ee
XX: byly reklamy
JV: reklamy
XX: reklamy
JV: [no už to]
XX: [pak byl] týdeník, pak byl krátké film a pak byl vlastní film. a
když sem začaly chodit americký filmy, od še- koncem
šestaštyrycátýho, tak dávali eště ukázky z následujícího filmu. Zofie_(1925).txt ŽH: neměli dvě aparatury, aby to navazovalo, tak to přestávka byla,
že se musely měnit ňáký
JV: pamatujete se
ŽH: to si pamatuju, ale při tej širly tempelovej ((Shirley Temple))
si to nepamatuju, že by to bylo. tam asi v té Jaltě ((Jalta)) měli
ee dvě reprodukce, že to hned navazovalo. ž- dvě ee aparatury,
[protože to se]
XX: [promítačky (tam otočili)]
ŽH: nějak že ty ee vo-
JV: ano ano
ŽH: si pam[atuju jak to]
XX: [promítačky]
ŽH: vozili ty kotouče
JV: tam to je, že tam vlastně jakoby je to přichystáno [a běží to a
a hned to přeskočí]
ŽH: [byly a hned hned]
JV: takže to nemusí člověk ee
ŽH: ano
JV: ručně [vyměnit]. Irena_(1922).txt jinak
teda, jo Modernu ((Moderna)) sem zapomněla na Dominikánském náměstí
byla, tam sme taky chodili dost. Milan_(1932).txt ML: když byl ňákej ten, když byl prostě ňákej, ňákej ee dobrej film,
no a ve městě, no tak tenkrát to byly ty, tam bylo na vybrání bylo
štyry nebo pět biografů.
LR: hm
ML: a to já si vzpomínám, no tak to bylo na dnešním Moravským
náměstí, to byla skala, ((Scala))
LR: hm
ML: potom na Poštovský to byla Alfa, dole u divadla Kapitol, na
Dominikánským náměstí nevím jak se to, to si nevzpomínám,
LR: [Moderna?]
ML: [to potom,] jak?
LR: Moderna?
ML: Moderna. no a potom to byla Jalta.
LR: Jalta.
ML: ale chodilo se to vám můžu říct na náměstí Svobody,
LR: hm tam byla...
ML: Central.
LR: Central.
ML: centrál ((Central)).
Svatava_(1924).txt no tak sme, vím, že
sme hodn- hodně chodily do kina Alfa, do Moderny, Moderna je dneska ee
em ten pověstnej, jak se tomu říká? je to ten palá- ten palác e em,
počkejte c- t- tam bylo kino done- donedávna. jakpak se menuje? nebo
menovalo? já tady mám vlastně [jenom ty sta- starý názvy]
LS: [počkejte, já tady mám seznam]
SM: no
LS: seznam kin
SM: e jal- Jalta [se to menovalo]
LS: [kino Jalta].
SM: za za Rusů teda.
LS: mhm
SM: a myslím, že dodneška se tomu říká Palác Jalta a že je vokolo toho
velký velkej šruml, protože ee em se to em nějak ee mělo rušit a á em
ty úřady tam a potom zase se tam chtěly nastěhovat nazpátek, no kino
Jalta, to bylo jako myslím že poslední název než se to tam rušilo,
protože von ten ten dům totiž ňák hrozně chátral,
LS: mhm
SM: říkali, že se tam nemůže dál provozovat, že, aby se to jednou
nespa- aby to někoho na někoho nespadlo a takhle Svatava_(1924).txt LS: deseti letech. když vám bylo už těch deset let a více. tak která
kina to byla?
SM: no tak to em určitě, to je jak sem vám to už jednou řekla. Moderna,
to byla teda Jalta teda po to pozdější, že. Kapitol (..) Alfa, Kapitol,
no ve vnitřním městě, do skaly ((Scala)) sme taky hodně chodili, Svatava_(1924).txt LS: mhm á a vlastně ještě jak sme se zmiňovali o těch rozdílech v těch
interiérech kin, tak by mě zajímalo, jestli to pro vás hrálo roli při
tom výběru kina, jak to vypadalo vevnitř v tom kině?
SM: no myslím, že ani né. protože em zase jako sem tolik těch peněz
neměla, a tak sem si řekla, no když to bude ee bude ňáký ale e jako
říkám, ale vopravdu sme hodně hlavně do těchto čtyřech, co sem tak
menovala, aj možná ta Jalta, tam sme taky někdy byli. ta v tom nebyla,
myslím, že sem říkala Alfa, skala ((Scala)), Kapitol á Alfa, skala
((Scala)), Kaptiol, no [ta Jalta] Ctirad_(1931).txt JV: em dobře takže ste vlastně nemusel chodit do těch nejlepších kin.
CN: ne, myslím, že tam patřila i Alfa tehdejší, Moderna, aspoň z
nějakýho důvodu mám představu, že to byly takový luxusnější,
JV: hm
CN: em možná estetičtější em podniky Jiri_(1924).txt JN: tady em em v městě byly kino jak je em starý em vedle Starý
radnice tam bylo nějaký kino, to si nepamatuju, jak se jmenuje teď
jak se de na náměstí Svobody takle dolu, tam je to náměstí dneska no
em Stará radnice předtím je takovej šikmej plá- plácek
((pravděpodobně Zelný trh)), no a tam to si nepamatuju jak se to
kino menovalo, tam sme ch- chodili sem tam teda sme do toho taky
chodili.
LS: u Staré radnice? já teďka přesně nevím [kerý má-]
JN: [Stará radnice] Zdenek_(1927).txt a myslím, že ta Moderna v tom
Paláci Moderna na na zel- na j- Dominikánským náměstí, že bylo taky
premiérový kino. všechno vostatní byly takový už druhořadý em
druhořadý kina.
Zdenek_(1927).txt JV: ehm. kino Moderna v Paláci Beta...
ZP: ano.
JV: na Dominikánském náměstí. tento biograf byl v suterénních
prostorách...
ZP: ano.
JV: paláce, a občas při náhlých a vydatných deštích bylo
zaplavováno, Zdenek_(1927).txt JV: dobře. a měl ste nějaké oblíbené kino, do kterého ste chodil
častěji?
ZP: kromě do toho do toho Stadionu ((Stadion)) sme chodili do té
Moderny ((Moderna)). to bylo na té na tom Dominikánskym náměstí,
myslim že ten palác se dneska pořád jmenuje Palác Moderna, nebo
beta, Beta pasáž se tomu řikalo, byl Alfa pasáž, a tam byla Beta
pas- dneska je to zavřený, vono se to nějak bourá nebo se to, je to
v havarijním stavu ten, to. Jarmila_2_(1925).txt JJ: no my sme většinou se domluvily, zašly sme si na naměstí Svobody
že
JV: mhm
JJ: a to sme šli (.) podle toho jak, většinou sme byly v Alfa pasáži
((kino Alfa))
JV: mhm
JJ: ne (.) a teď třeba v Moderně ((Moderna)) to bylo zas v Jaltě
((Jalta)) ne
JV: mhm
JJ: tak sme zas honem utikaly Jarmila_2_(1925).txt V: [do] ee na náměstí Svobody do kina [a pak do Alfy]? ((Alfa))
JJ: [ne, my sme] se zešli na náměstí Svobody a teď sme šli (.) teď
sme třeba šli se někam podivat a pak sme šli zrovna do kina
JV: hm
JJ: jednou do Kapitolu ((Kapitol)), jednou (.) do do tam věči-
tenkrát taky nebylo ( ) tech, Kapitol byl dole (.) že a...
JV: [(Jalta)]
JJ: [skala] ((Scala)) byla
JV: mhm
JJ: skala ((Scala)) byla, Kapitol byl, pak byla v Alfě pasáži
((Alfa))
JV: mhm
JJ: to sme většinou šli do té Alfa pasáže (..) do toho kina ((Alfa))
(.) a (pak byla) ta Moderna v tym (.) (Jaltě) ((Jalta))
JV: hm (.) takže tady do těchto čtyř kin ste jakoby [takhle nejvíc
chodila]?
JJ: [no většinou sme] si
JV: hm
JJ: vždycky někam zalezli [do]
JV: [mhm]
JJ: toho kina Vera_(1923).txt někdy někdy sme šli do toho kina Dornych, ((Edison))
SM: mhm
VB: tam na to (.) jak se menovalo to na Dornychu. mám to napsáno,
vůbec ( ) jak je to napsáno, (..) edyzon ((Edison)).
SM: edyzon ((Edison)). jo.
VB: to bylo pěkné kino, to bylo trochu větší než tam ta naše stará
kina na tom Starém Brně,
SM: mhm
VB: ale, a taky bylo vybombardováno. já sem se tenkrát potom setkala
v tom stejným domě po válce s paní, která tam bydlela v tom domě kde
to kino bylo jak byla ta bylo to bombardování, ( )
SM: mhm
VB: ( ) to tam
SM: jo a e to ste měla trošku, trochu trochu už dál, že, to to kino
Dornych ((Edison))
VB: ano,
SM: a tam ste
VB: ale my sme chodili od nás, z té Křížové tak po Poříčí, kolem
vody tudy zadem, tak jako
SM: aha
VB: až po ten viadukt a tam to byla taková polní cesta, tam. tak sme
šli tudy.
SM: jo a proč, proč ste chodili zrovna do toho edyzonu ((Edison)),
VB: no když tam hráli ňáký pěkný film.
SM: mhm a ta tam e hráli někdy jako ňáké filmy, které které ste
vyloženě chtěla vidět? nebo
VB: těch který nás zajímaly, nebyly na Starým Brně
SM: mhm
VB: tak sme zašli tam.
SM: na ten Dornych, ((Edison)) [jo] Miroslav_(1931).txt AV: ee, a která kina jste navštěvoval tady v Brně?
MH: všechna.
AV: všechna? ((smích)) [aha].
MH: všechna. [i] kerý byly zrušený, já nevím, jesi víte o tom něco,
na na Dornychu bylo kino, (.) eee, (.) teď nevím, jak se to
jmenovalo původně, za války to přejmenovali na Viktoria,
AV: mhm.
MH: a to bylo v listopadu čtyřiačtyřicátým vybombardovaný.
AV: mhm, Edison to byl, mhm.
MH: Edison.
AV: Edison, mhm, mhm.
Marie_(1915).txt MH: a pak po maturitě sme se čtyři holky usoudily, že je škoda se
rozejít a šly sme do kina Edison,
LS: hm
MH: na Dornychu.
LS: hm
MH: hrálo se Její první láska, nedostaly sme jinde místo než za
korunu v první řadě. takže krk vyvrácenej. Marie_(1915).txt MH: já si pamatuju prvně Edison, em ed- teda Edison na Dornyhu, to
bylo soukromé fi- Marie_(1915).txt MH: Edison, to bylo ubohoučký, Svatava_(1924).txt no ale e em počkejte, jak bych to řekla? vím,
pamatuju si určitě, když se objevila e objevil film Sněhurka a sedm
trpaslíků, [americkej film]
LS: [ano ano].
SM: ano.
LS: ((smích))
SM: tak to vím, že sme sli šli s rodičema a dokonce si pamatuju, že to
uváděli někde na Dornychu v [ňákým kině, co tam bylo]
LS: [ano ano ano].
SM: na za kino to už nevim, ale tam byla premiéra toho filmu a tam, to
si na na to pamatuju, že to byl jeden z prvních filmů teda. ee ne tak
pardon to ne, protože, to už sem předtím chodila tam do té do té ávie
((Avia)), ale to sem jako šla s rodičema, Svatava_(1924).txt SM: no zrovna teď sem si vzpomněla, že tam v tom ee v těch, ale ee do
těch deseti roků ne rozhodně, jedině s těma rodičema na tu Sněhurku
((Sněhurka a sedm trpaslíků)). ovšem nevím em
LS: a ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) se promítala kde?
SM: no já říkám, [jeli sme na Dornych]
LS: [to ste říkala na (tom) Dornychu]
SM: na Dornych, [ale jaký tam bylo]
LS: [na tom Dornychu].
SM: kino, to si vůbec už nepamatuju.
LS: počkejte, já se můžu zkusit tady podívat,
SM: no
LS: podle ulice, že bychom to dohledali.
SM: (...) protože to zřejmě
LS: em, kino Edison? Edison?
SM: ano. [ano ano]. Borivoj_(1927).txt LH: ee tak když byste si měl vzpomenout na úplně ty nejstarší
vzpomínky? na co byste si vzpomněl?
BH: no tak to byly eem, chodil sem hlavně teda f tom f té části, kde
ty ee ty kina byly, že. a f f té části bylo na Marxové bylo kino
Lido Bio.
LH: ehm.
BH: na Cejlu, (..) že, bylo kino (.) Bajkal, (.) pozdější (.) Rádio
((Radio)), (.) že. nebo na Bratislavskej ((ulice Bratislavská)) kino
oránia ((Orania)) tak do těchto, do těchto kin sem chodil.
LH: a...
BH: nejčastěji.
LH: nejčastěji ste chodil do těchto třech [(tedy) v podstatě?]
BH: [panč, ano] to to byly, to byly prostě nejblíže...
LH: hm.
BH: bydliště (.) a a v těch deseti letech, to bylo v sedmatřicátým
roce, že, toho (.) toho moc nebylo ((smích)). ale tyto kina byly
v provozu, a tak tam sem (tak) nejčastěji chodil. Bozena_(1924).txt BK: to ne to ne ačkoliv ten no to bylo všechno za (krůtili) že nic
JV: hm
BK: tak to to Husovický, ne Husovický, černovický
JV: mhm
BK: kino Avia a ten Bajkal tady na Cejlu, tak to byl všechno
v dosahu, to bylo blízko
JV: mhm
BK: to sme klidně mohli chodit i s tatínkem i i s- mě pouštěli třeba
s kamarádkou. Bozena_(1924).txt JV: hm takže řekla byste tyhle dvě kina ste měla
BK: no kino Sport a eště byl potom byl ten Světozor, ten byly taky,
to byly takhle v tom trojúhelníku ty kina a ten Bajkal byl na Cejlu
JV: mhm
BK: a avija ((Avia)) v černovicích
JV: mhm
BK: to bylo všechno tak blízko pro nás ( )
Ctirad_(1931).txt jednou sem byl v kině Radio, ale to
potom se menovalo potom zase...
JV: Radost myslím potom.
CN: je to možný.
JV: hm
CN: na Cejlu.
Zdenek_(1927).txt další předměstské kino bylo na Cejlu, naproti známému žaláři.
kino Radio, později Radost.
ZP: Radio, jo.
JV: ano, to bylo byla to Radost, potom, em dnes jakási herna. Peter_(1922).txt PD: [no německých] proletářů tolik nebylo.
PSz: hm
PD: ale, no Lido Bio, bylo v Marxově ulici, ne? ale taky hráli různý
programy.
PSz: hm
PD: no většinou česky samozřejmě [ale byly tam]
PSz: [ale pokud de] o publikum, kdybyste odhlédl od programu a vzal si
publikum, dalo se říct že když ste tam přišel, tak ste si byl, mohl ste
cítit že ste mezi Němci třeba? nebo mezi...
PD: no v Lido Biu ((Lido Bio)), tam byli samí socialisti, sociální
demokraté. buď němečtí nebo čeští.
PSz: takže spíš ste vnímal sociální rozdíly než národnostní? u těch
kin?
PD: no v Lido Biu ((Lido Bio)) jo.
PSz: hm
PD: jinak, jinak to bylo smíšený. Borivoj_(1927).txt LH: ee tak když byste si měl vzpomenout na úplně ty nejstarší
vzpomínky? na co byste si vzpomněl?
BH: no tak to byly eem, chodil sem hlavně teda f tom f té části, kde
ty ee ty kina byly, že. a f f té části bylo na Marxové bylo kino
Lido Bio.
LH: ehm.
BH: na Cejlu, (..) že, bylo kino (.) Bajkal, (.) pozdější (.) Rádio
((Radio)), (.) že. nebo na Bratislavskej ((ulice Bratislavská)) kino
oránia ((Orania)) tak do těchto, do těchto kin sem chodil.
LH: a...
BH: nejčastěji.
LH: nejčastěji ste chodil do těchto třech [(tedy) v podstatě?]
BH: [panč, ano] to to byly, to byly prostě nejblíže...
LH: hm.
BH: bydliště (.) a a v těch deseti letech, to bylo v sedmatřicátým
roce, že, toho (.) toho moc nebylo ((smích)). ale tyto kina byly
v provozu, a tak tam sem (tak) nejčastěji chodil. Borivoj_(1927).txt BH: no volil sem všelijaké finty, abych abych vobešel, protože t-
tenkrát eee prostě si koupil vstupenku a přišel ste ke šk- ke
vchodu, tam stála žena nebo muž...
LH: [hm.]
BH: [a trhala] vám lístky. tak v ňákým způsobem se musel (.) se tam
dostat, že. no pak v v jednom kině už prostě sem měl (.) tady tuhle
uvaděčku, dá se říct, že jo, (.) koupenou, která mně (..) pomohla
vždycky.
LH: a vzpomenete si na jaké kino to bylo? kde to bylo snazší se
dostat na ten nepřístupný film?
BH: no tak hlavně tam, kde sem měl tady tuhletu a ta byla v lido v
Lido Bio.
LH: ehm
BH: na Marxové.
LH: ee a jaký ste měl pocit z toho, když ste takhle šel na ňáký ten
(.) n- nepřístupný film?
BH: no byl to pro mě pr- zážitek. (..) že. (.) no, (.) emotivní,
někdy.
LH: takže takové trošku do- dobrodružství by se dalo říct.
BH: ano, ano. Marie_(1915).txt MH: takže náš nás okamžitě evakuovali, a pak na Marxovu, ((dnes
Spolková)) kde tím pádem bylo rozbité kino, ((pravděpodobně Lidový
biograf))
LS: mhm
MH: tam bylo pěkné kino. toť vše. Marie_(1915).txt LS: a v do toho roku devatenácet čtyřicet pět ste teda říkala která
ta kina? že ste navštěvovala?
MH: to sem chodila na Marxovu ((dnes ulice Spolková)), jak se to
kino menovalo, to vám nepovím. ((Lidový biograf))
LS: já zkusím zadat [jak se]
MH: [bylo] vybombardováno. a sice při posledním náletě náletu na
Brno. tam padaly poslední bomby. Marie_(1915).txt LS: tady teda mám napsáno Marxova Lidový biograf.
MH: možná, to vám, [za to vám neručím.]
LS: [Lido bio, Dělnický dům.]
MH: nevím.
LS: hm
MH: nevím. ale bylo to velice hezké kino a krásné prostředí, tuším,
že tam byl plavecký bazén taky, Marie_(1915).txt LS: ano. a zeptal bych se teda, které to kino z Brna bylo vaše
nejoblíbenější a proč.
MH: no nejbližší bylo na té Marxově ((Lidový biograf)) a protože to
bylo blízko domu, tenkrát nebylo radno se potulovat někde dál vod
domova. Jiri_(1922).txt sme mohli prostě chodit na zábavy a podo- a tak
dále, na takový ty čaje vo páté, jak bývaly. a to sme chodili na Marxově
ulici, jak bylo taky kino ((Lidový Biograf)) a pod tím kinem byl velkej
taneční sál, tak to bylo takový jako študácké čaje vo páté tam byly. Jiri_(1922).txt Lč: no ale chodili ste jenom v těch Židenicích nebo i...
JH: ne. chodili sme, například sme byli na tem Marxáku na tem na té
Marxové ulici, to byl tehdy Dělnickej dům ((Dělnický dům - Lidový
Biograf)),
Lč: mhm
JH: a tam sme teda jako chodili, jednak do kina a jednak sme chodili na
ty tancovačky, to jako byl takovej náš rajón. Irena_(1922).txt Alfa, na Marxové byla Lípa. Lucerna byla v
Žabovřeskách, kino Jas byl v Husovicích, na té Hybešce ((ulice
Hybešova)) to Ponrepo, to se menovalo Mír. Bozena_(1924).txt BK: jo takže to byl pak bylo lido bijo ((Lido bio)) to bylo zase na
tym na té Francouzské
JV: to bylo jaké?
BK: tam v tom byly v tom se dělaly taneční
JV: hm
BK: tam chodily moje děti do tanečních, Ctirad_(1931).txt ale em některý voblasti
Brna mně byly trošku vzdálený, tak třeba vím, že existovalo Lido bio,
em to snad bylo někde někde v oblasti Bratislavský ulice nebo kde, tam
někde, ale tam sem nebyl nikdy, Zdenek_(1927).txt na Marxově ulici bylo Lido
Bio, Helena_(1927).txt ee nebylo, to si nevzpomínám, že by mě některý tak... tady byly
taky ee, třeba kina, čas u [nádraží]
LR: [mhm] [u nádraží]
HH: [tam se], člověk chodil po městě, měl ještě čas, nebo někdo spěchal
na vlak, šel na vlak, tak si šel do kina, kdykoliv si tam sedl,
LR: [mhm]
HH: [a] zase kdykoliv odešel, to bylo výborný, Vera_(1923).txt kdy byla ta
levnější kina, ta co byly ve městě víc, no na tom e ten čas nebo
Úderka to zas nebylo tak drahý.
SM: mhm
VB: ale to bylo takový e ani ne půlhodinový. pak se to zas
opakovalo, a to nás tak moc nezajímalo. my sme rády chodily na celý
filmy. Vera_(1923).txt a někdy jsme se dívali
v tom v té Úderce ((Úderka)) na tom náměstí Svobody sme někdy šli.
tam to bylo lepší jak na tom v tom čase ((čas)), se nám to zdálo
lepší, takový obsáhlejší to bylo.
SM: mhm
VB: než tam u toho, nádraží. Eva_(1928).txt ES: a proti nádraží bylo kino čas, tam ste mohl
LS: hm
ES: přijít a odejít, když ste chtěl. (..) totéž kino bylo na Náměstí
Svobody. dneska je tam řeznictví. tak mezitím řeznictvím a tím
rohem.
LS: hm, hm.
ES: tak tam bylo taky takové kino. (..) Eva_(1928).txt LS: no. (..) a teď tady mám zase otázku. to už sme se vlastně o tom
zmiňovali. která kina ste navštěvovala. vy ste říkala, že ste určitá
kina navštěvovala do těch deseti let, když ste bydleli v tom Tivoli.
ES: ano.
LS: mohli bysme si to teda ještě shrnout, která kina to byla?
ES: takže to bylo (...) Moderna, Alfa, Excelsior, kino čas, Marie_(1915).txt LS: protože potom ještě bylo kino čas, které bylo naproti nádraží, a
tam ty [filmy běžely]
MH: [ano,] tam bylo kino čas, Miroslav_(1923).txt MJ: jó. no do hlavně do té Lucerny ((Lucerna)), tam sme chodili
jenom s děckama, tam em rodiče ani nechodili. oni si byli na
divadlo, ale e tam sem chodil už s klukama s bratrancama a s kam-
s se spolužákama, sám, no. a to bylo, těch kin bylo plno. oni byly
levnější ty takový ty e malý kina, co bylo na náměstí Svobody ((kino
Úderka)) a na ná- na tom na, u nádraží ((kino čas)) a e v k em na ee
v Krpoli ((Královo Pole)) a kde- kdekol- kdekoliv, Zofie_(1925).txt ŽH: jo to, nebyl to kino čas?
XX: ne [ten byl u nádraží]
ŽH: [nebo to se menovala] (Candra?)
XX: ten byl u nádraží
ŽH: jo tam sem potom chodila se svým ee dítětem,
takový em nekonečný filmy.
XX: neustálej provoz
ŽH: tam se mohlo přijít kdy chtělo a vodejít [kdy chtělo]
XX: [za za] války se to menovalo OP, one pauze ((Ohne Pause))
((smích))
ŽH: tak to nevím, to nemůžu říct, to sem, ale jo [tak tam sem taky
taky chodila]
Zofie_(1925).txt ŽH: takový cyklus a lidé přicházeli a odcházeli, pak bylo eště u
nádraží takový kino čas, to bylo něco podobnýho, ale tam sem chodila
až potom se svým dítětem. Irena_(1922).txt no tady sem si já
poznamenala jenom který kina sem znala, na náměstí Svobody bylo kino
Úderka.
Lč: ano
IK: em a potom u nádraží bylo kino ((Kino čas)) em tam se promítalo
nonstop, takže když někdo čekal na vlak, tak si tam mohl zajít [do
kina,]
Lč: [a tam ste] chodili taky?
IK: prosim?
Lč: jestli ste tam chodila taky.
IK: jo jo, tam se chodilo, to tak na ně- nějakou třeba em třeba i
grotesku, věděli sme, že to tam dávali, tak sme tam zaskočili. Irena_(1922).txt do Dopzu ((Dopz)), u nádr- á čas se to
menovalo u nádraží. Irena_(1922).txt Lč: a ta Úderka se teda lišila třeba čím oproti těm kinům čas- že do
kterých ste chodili častěji, proč ste ji třeba tolik nenavštěvovali.
IK: no tam nedávali takový jako celovečerní filmy.
Lč: aha
IK: tam se dávaly krátký filmy, žurnály, grotesky, čili tam se program
střídal, tam ste si zaskočila [podívala ste se]
Lč: [to bylo v tom času ((Kino čas)).]
IK: prosim?
Lč: [to bylo]
IK: [v tom času] i v tom,
Lč: [i v té Úderce.]
IK: [i na to náměstím] Svobody, ano.
Milan_(1932).txt ML: a to byla Úderka, jo a kam sme chodili potom naproti nádraží, to
zřídili Němci. to se menovalo ópé ((OP - Ohne Pause)),
LR: hm
ML: zkratka one pause ((Ohne Pause)). tam se promítalo prostě durch,
jo, a a tam byly jednak tam byly ty, ty jejich německý ten zvukovej
týdeník, ale to se ignorovalo, když tam byli češi, tak dost často
vzdychali, při promítání. ale my sme tam jako dítka sme tam chodili,
protože tam se promítaly německý trikový kreslený filmy. barevný.
LR: aha
ML: to tenkrát bylo, to tenkrát bylo něco, Milan_(1932).txt LR: hm a jak ste říkal, že to teda běželo bez přestávky
ML: ano
LR: tak jak to probíhalo když ste tam šli. to ste tam mohli zůstat
jak [dlouho]
ML: [jo]
LR: ste chtěli? jak dlouho ste tam třeba zůstali.
ML: no podle toho, jak se nám to líbilo.
LR: jo.
ML: no, takže já si pamatuju my sme tam chodili, tam
pochopitelně byla německá obsluha jo,
LR: hm
ML: v pokladnách, a tak dále, a a my sme to tam dycky dělali tak, že
sme tam šli celá parta a lístky kupoval jeden nebo dva a ty druhý
tam ((smích)) []
LR: [((smích)]
ML: no, starej známej vtip. prostě ten, ee fór, jo,
LR: jasně
ML: tady tohle to jo na a, anebo potom sme kupovali ty, potom se
kupovaly, potom sme tam chodili zadarmo někteří, jo,
LR: hm
ML: páč to bylo myslím do, do šesti nebo do sedmi let to bylo
zadarmo. jo a to dycky když tam šel ten tak tam byl německej ten,
uvaděč, a ten říkal ste vy dety? ((smích)), bylo ňáký
dost divný, protože my sme jaksi byli,
LR: starší.
ML: kapánek sme byli,
LR: ((smích))
ML: ale von nás tam nechal, nás tam projít. jo, páč někteří ee ten,
lístek měli, no totiž tak záviselo taky tenkrát na penězích.
LR: hm
ML: jo,
LR: hm
ML: protože někteří na to skutečně neměli. jo, z těch kamarádů.
LR: hm stalo se vám někdy, že by vás nepustili?
ML: no ne, no tak podívejte se, bylo kolikrát to že ee že já sem
dostal peníze vod rodičů a za někoho sem to, za někoho sem to
zaplatil. Milan_(1932).txt LR: hm em vy ste říkal, že v tom kině ópé ((OP - Ohne Pause))
promítali ty barevné filmy, tak bylo pro vás důležité, jestli šlo o
ten film barevný nebo černobílý? ať už ty...
ML: pro nás bylo to, atraktivní byl ten barevnej film. páč to
tenkrát nebylo.
LR: hm
ML: tenkrát bylo všechno černobílý. toto byl barevnej film, a potom
to byly prostě takový ty trikový, tam různý ty figurky,
LR: hm
ML: já nevim tenkrát ten, Kanárek ((neidentifikováno)) jak to si
vzpomínám, jo,
LR: hm
ML: a tak von se menoval, jo? jako méno [měl]
LR: [hm tak] to byl hraný film Kanárek?
ML: ne, to bylo prostě to byl kreslenej film,
LR: aha [aha]
ML: [a jednou] se proslavil ten děj to bylo to, že prostě kanárek
uletěl z klece někde voknem ven, a teď nevěděl co a jak a lítal tam
po venku a tak dále. to byl celej ten děj, jo?
LR: a to byl ten německý film.
ML: to bylo německý, ale pochopitelně tam se nemluvilo,
LR: hm
ML: jo, tam byla hudba akorát
LR: hm
ML: k tomu jo? takže to nám nevadilo, tam nebylo nic německýho,
LR: hm
ML: vono to bylo barevný, a celkem ten děj byl i zábavnej, jo? Libuse_(1924).txt a víte eště, eště sem si vzpomněla, proti proti,
nádraží, tam kde sou mám dojem dneska ty uzeniny a tam, tam bylo
takové kino ((Ohne Pause, později čas)), které, ale já už nevím jak
se to menovalo, možná že by se to dalo tam někde vyčíst, to běželo
pořád dokola. tam člověk přišel, ale to bylo spíš jako em na bázi
žurnálu a takhle všelijaké ty e z- ze světa novinky a to si člověk
sedl, tam si koupil lístek a nikdo vás neuváděl, prostě někde ste si
tam sedla a teď ste s- teď ste seděla a čekala až až se to zas
domotá tam kde už ste to začala vidět ste se zvedla a šla pryč
MB: mhm, mhm takže se tam dalo vlastně chodit pořád
LM: ano a tady tento způsob toho toho filmu byl ještě na náměstí
Svobody ((kino Central, později Úderka)) a sice jak byl, jak bylo to
řeznictví na rohu Rašínové a náměstí Svobody
Ctirad_(1931).txt něco zvláštního pro mě ještě bylo kino, o
němž sem teď zapomněl vám říct, to bylo OP kino, OP,
JV: hm
CN: one pause ((Ohne Pause)),
JV: u nádraží.
CN: u nádraží, jo, tam dokonce myslím, že ňákou dobu fungoval ten
systém, že se postupovalo, že se poposedávalo, jestli si to nevymejšlím
úplně,
JV: hm
CN: že teda člověk, kterej přišel, sledoval film tak dlouho, dokud zase
nevypadl z té řady, tak jak postupně teda byl jistej, že už znovu se
vrací celej cyklus té řady různých filmů,
JV: hm
CN: a pak prostě už vyšel na ulici. něco takovýho, ale potom už to
takhle nebylo, to posedávání em jak říkám, pořád si myslím, že to tak
bylo, ale nedovedu si to teďka úplně technicky vyložit, jak sme to
dělali. em potom později to kino ó pé ((OP - Ohne Pause)) bylo už em
nevim jak to limitovali časově, ale jenom tak, že se tam normálně
sedělo a zas se vodešlo, když člověk viděl, že se znovu už dostává v té
smyčce na začátek toho, co už viděl.
JV: a nevíte, to posedávání, kdyby to třeba tak mohlo být, v kterých
letech?
CN: to by bylo asi na počátku toho, když to kino se zavedlo, ne potom v
tom dalším průběhu, tam mám dojem, že už se to potom touhletou
zvláštností ne, nevyznamenávalo. no tak to teda neberte jako, jako
zdroj, ale pocit. tak myslel bych, že to tak mohlo bejt v ňákým
třiačtyři- dvaačtyřicátým třia- devatenácet čtyrycet dva, čtyrycet tři
asi. Ctirad_(1931).txt já vím jenom vo českejch a německejch, z nichž
teda ty německé sme viděli, když byla nějaká ta školní, nebo v tom ó pé
kinu ((OP - Ohne Pause)),
JV: hm
CN: sada různejch populárně naučnejch em filmů, nebo historickejch
krátkejch filmů, to teda jo, to byly ty německý. to určitě, tomu sme se
nevyhnuli. ale na samostatná díla německá, nevim, myslím že sme nešli. Ctirad_(1931).txt CN: em no, tak na krátký filmy, to byly spíš ty v tom ó pé ((OP - Ohne
Pause)) kinu,
Libuse_(1929).txt no ve městě sme občas byli, protože kino čas
hrál celý den, tak asi dvakrát sme tam zašli, se podívat, ale tam
byly samé aktuality jako a zase ty to vítězství německých vojsk, to
bylo neustále, mezi tím nějaké reklamy sem tam, to tenkrát spíš
začínalo Libuse_(1929).txt ještě bych se vás znovu zeptala jaké
byly rozdíly v těch kinech třeba z hlediska interiérů nebo přístupu
zaměstnanců, a jestli tyto vlastnosti vlastně hrály roli při výběru
toho kina?
LS: no, to nemohu říct konkrétně, ale když sme byli v tom kině, v
tom čase ((čas)), anebo v té Úderce ((Úderka)), tam už bývaly filmy,
ale v tom čase ((čas)) se mi to vůbec nelíbilo, byl tam nepořádek,
všelijaké odhozené papírky, asi od těch bonbonů, lidé se tam
courali, protože se jim to nelíbilo tak šel pryč a zase mohl přijít,
já nevím to stálo pár korun, nebo korunu, myslím že dokonce korunu
jeden čas je to stálo, no a tak to to mě ne prostě to se mi
nelíbilo, to sem neměla pocit, jako bych řekla,
jo, protože to ne a ani tam myslím že si nás nikdo nevšímal, tak,
zatím co v tom Sibiři ((Sibiř)) nebo v tom Jasu ((Jas)) tak tam byli
zřejmě zaměstnanci, a ty paní, které tam jako to obhospodařovaly a
dov- dovedly lidi na místo, že, podle toho, tak to bylo jiné, to
prostě i řekla bych že tam udržoval pořádek, a i ty děti si
nedovolily nikdy eh to to co bylo třeba v tom čase ((čas)). Dagmar_(1929).txt ještě
Alfa kino bylo
LR: mhm
DB: do alfy ((Alfa)) sme taky chodili hodně, no Dagmar_(1929).txt [no tak byly byly] exkluzivní kina, to byly
LR: mhm
DB: hlavně ve vnitřním [Brně]
LR: [mhm]
DB: na předměstí už to nebylo tak hóch [nóbl]
LR: [mhm]
DB: ale, v teda ty byly opravdu, třeba skala ((Scala)) nebo ta
Moderna, nebo (.) Kapitol, i Alfa. ta kina to bylo ja- jak divadla.
to ste byla jako v křesle ste seděla uplně a, a tak dále no, prostě
bylo to povýšený na divadlo, víceméně Helena_(1927).txt že, Alfa na Poštovské,
Helena_(1927).txt Alfa, Vera_(1923).txt [byla] pěkná kina.
SM: a e [třeba]
VB: [Alfa] taky, Jarmila_(1926).txt JC: eště za války. tak ten byl tam tak předseda, a ten pan Šesťák
tam byl předseda, a tak tam se to tak ee tak to sme hodně chodili, a
jed- jednou za čas sme si udělali výlet do Brna. tak třeba na tom
Nebe a dudy, to si vzpomínám, to sme jeli ee se podívat do Brna, jo?
JV: hm a vzpomněla byste [si jak často?]
JC: [protože třeba,] třeba tam byly starší filmy, bych tak řekla,
jo? ale v těm tom Brně byly ty premiéry, ne?
JV: a vzpomněla byste si, jak často ste třeba vyjížděli do Brna?
JC: no tak zas tak často ne, ale párkrát sme šli, jo?
JV: jo
JC: pár- to byla Alfa, mám dojem do Alfy ((Alfa)).
JV: a chodili ste stále jako do jednoho kina, jako do Alfy ((Alfa))?
JC: [do do té]
JV: [nebo ste chodili] spíš podle toho programu, jak ste si
vybírali, kam [půjdete?]
JC: [no asi] podle toho programu, to Nebe a dudy sme určitě byli, a
to bylo jako už mockrát [dávali.] Jarmila_(1926).txt JV: vzpomněla byste si ee v jakých všech kinech ste ste byla? jaká
všechna kina ste navštívila?
JC: no do ska- no pak už po tom pětačtyřicátým, jo?
JV: ne ne ne, ještě, ještě za války myslím, v těch čtyřicátých
letech.
JC: no já si jenom vzpomínám na tu al- Alfu ((Alfa)), Jarmila_(1926).txt JV: takže za té války pouze teda ta Alfa,
JC: nó Alfa,
Jarmila_(1926).txt JV: měla ste ňáké oblíbené kino třeba? líbila se vám ta skala
((Scala)) oproti Slovanu ((Slovan)) víc? nebo...
JC: no ta skala ((Scala)) byla pěkná, nó, to bylo pěkný kino. ta
Alfa taky, ta byla taková víc stísněná. ale ta ta skala ((Scala)) já
myslím, že bylo pěkný kino.
JV: a do skaly ((Scala)) [ste taky chodili za, za války?]
JC: [a to je dneska, ta je] pořád, ne?
JV: ano. tam ste chodili taky za války? do skaly ((Scala))?
JC: to si nevzpomínám, to vám nemůžu říct jestli, to si nevzpomenu.
byli sme na tom, já mám dojem, že sme byli v té Alfě ((Alfa)) na tom
Nebe a dudy, nebo... Jarmila_(1926).txt ta
skala ((Scala)) byla pěkná, to jo,
JV: hm
JC: ta Alfa byla víc taková ee těsně, nebo tak, těsnější,
JV: hm
JC: ale, ale nevím ještě ňák, jo? ale... Vera_(1913).txt VP: to se mohlo menovat hm e jak se to menovalo, já nevim, ale v
každým případě do tý skaly ((Scala)) do Alfy ((Alfa))
LR: mhm
VP: Alfa to myslím zůstalo [v tem]
LR: [mhm]
VP: v té Poštovské [ulici]
LR: [Poštovské,] ano
VP: do Alfy ((Alfa)) Eva_(1928).txt ES: samozřejmě, že sme byli taky v Alfě ((Alfa)) v kině. a v [dobsu]
((Dopz)).
LS: do těch deseti let?
ES: do těch deseti let. ano. (.) to sem ty brněnský kina
navštěvovala s mými příbuznými. Eva_(1928).txt LS: no. (..) a teď tady mám zase otázku. to už sme se vlastně o tom
zmiňovali. která kina ste navštěvovala. vy ste říkala, že ste určitá
kina navštěvovala do těch deseti let, když ste bydleli v tom Tivoli.
ES: ano.
LS: mohli bysme si to teda ještě shrnout, která kina to byla?
ES: takže to bylo (...) Moderna, Alfa, Excelsior, kino čas, Eva_(1928).txt LS: a předtím, když ste bydleli ještě v tom Tivoli, tak tam bylo
které vaše nejoblíbenější? z toho kruhu, co ste zmiňovala?
ES: tak myslím, že to bylo (...) Alfa.
LS: a proč Alfa zrovna?
ES: protože tam byla pasáž, byly tam výlohy a ee taky člověka ten
upoutal ten interiér.
LS: a co se vám líbilo v tom interiéru? pamatujete si třeba na
nějaké detaily z toho interiéru, z toho kina?
ES: tam byly myslím i balkony.
LS: hm.
ES: takže (...) v málokterém kině byly ty balkóny, takže to člověka
jako to děcko, to upoutá, ten balkon.
LS: takže to vás zaujalo?
ES: ano. Miroslav_(1931).txt MH: jinak tu byl Alfa, Kapitol a skala ((Scala)). Miroslav_(1931).txt MH: no jinak byly filmy, který měly ten třeba jako v sedmačtyřicátým
dávali v Alfě ((Alfa)) čtrnáct týdnů opakovali ten, ee, americký
film Věčná Eva, to bylo s dean- s dean- s deanou darbinkovou
((Deanna Durbin)), že jo,
AV: ano, ano.
MH: to dávali čtrnáct čtrnáct týdnů.
AV: čtrnáct týdnů. . [((smích))]
MH: [viděl jsem, viděl]. Miroslav_(1931).txt MH: v sedmačtyřicátým dávali v Alfě ((Alfa)) nějakej ruskej film o
operaci oka.
AV: hm.
MH: a jak se to (jen) běželo, mně se (udělalo) špatně, jsem vyšel
ven a oni už na to byli zvyklí a řekli, vám je špatně, jo, tak tady
máte vodu. ((smích))
AV: ((smích)) ((smích))
MH: (zpočátku) to bylo dobrý, jak říkám, ale pak ukázali zblízka to
voko, jak se to chvělo, že jo, tak...
AV: přes celé plátno, přece jenom.
MH: no. Marie_(1921).txt Lč: a měla ste ňáké svoje oblíbené kino mezi těmi, co ste menovala a
co se vám na něm líbilo?
MD: tak, v tom potom sem většinou chodila pozdějš do alfy ((Alfa)).
Lč: pozdějš je kdy, nebo...
MD: no tak jestli to bylo už jak sem, jak ee sem přijela z toho
Německa? [teď nevím, prostě. teď nevím tak, tak nevím]. Marie_(1921).txt MD: hm, líbilo se mně, líbilo se mně v alfě ((Alfa)), tam bylo hezký
kino, jo, to bylo takový prostorný hezký, no, no a pak ještě, eště
hm to Excelsior, to bylo takový menší kino, ale taky to taky tam to
bylo, takový slušný.
Lč: takže, vás zajímalo to prostředí, jak to tam vypadá nebo...
MD: no tak to, tak, zajímalo, no prostě, to víte že když přídete
někam a em nelíbí se vám to, tak už tam víckrát nejdete.
Lč: a co se vám, líbilo se vám to, jak je to tam jako interiérově
vybavené?
MD: tak, celkově, celkově že to tam bylo hezký a takový hezký
prostředí. Marie_(1921).txt Lč: a když se vrátíme k těm kinům ještě, byly mezi nimi, mezi těmi
místními kiny ňáké rozdíly? jak byste je třeba to...
MD: no tak to bych řekla, že rozdíl někerý třeba na tom Starým Brně
to bylo malý kino. v tom Excelsior, to bylo takový malý kino, že? a
tady už ty další v Alfě ((Alfa)) a ten Kapitol a takový, to už byly
takový mohutnější, lepší, že, lepší, to je jasný
Lč: a jak vlastně se teda lišily ty sály a pokladny a foajé
((foyer)), v jakým to bylo tom rozměru většinou teda.
MD: no říkám, co teď ty, co byly Kapitol a takový ty, tak to už
bylo, takový to bylo reprezentační bych řekla, takový lepší, že. a
dřív to, copak dřív, dřív hlavně že bylo kino, no a hlavně že se tam
chodilo. Jarmila_2_(1926).txt JG: ne. byla sem tam, a aj dokonce bych řekla třeba před dvaceti
lety, ale to už vám splývá.
JV: hm
JG: Alfa, jo, [teď ta Jalta, Jadran,] jo,
JV: [no, to bylo toho hodně.]
JG: no tak to už em ta Alfa taky sem ju neměla moc ráda,
JV: ne?
JG: páč to tam taky se šlo tak jako dolů,
JV: hm
JG: kamsi, jo?
JV: já vim, no.
JG: kdežto ta skala ((Scala)), ta ta měla ještě měla aj ten balkon,
to bylo pěkný tam, no. Jarmila_(1925).txt pak byl Kapitol, že, tam sme chodili do Kapitolu,
tam myslím teď taky nehrají, že, a a v Alfě ((Alfa)). Borivoj_(1927).txt LH: ehm. v podstatě ve středu uu k těm mm jestli se nemýlím k těm
takovým luxušně- luxusnějším patřil ee dnešní skala ((Scala)).
[tenkrát to s-...]
BH: [ano skala ((Scala)), Moderna], Kapitol, Central.
LH: ehm.
BH: jo, Alfa.
LH: Alfa, jasně.
BH: no, to bylo to byly prostě tyhlety kina byly, (.) dá se říct
luxusní. [no panč...]
LH: [takže na] na úrovni.
BH: ano, na úrovni. Miroslav_(1923).txt JV: mhm. á ještě bych se zeptala, jaké byly e rozdíly v místních
kinech? jaké byly rozdíly mezi e kinama, jestli s- e ste třeba
vnímal ňáké rozdíly? říkal ste, že někerá kina byla nóbl. tak je-
[jaké jak]
MJ: [a nóbl] a cena.
JV: mhm
MJ: no ty nóbl, to byly ee ty premiérové, Alfa ještě byla taky
premiérová.
JV: mhm a
MJ: skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Moderna Irena_(1922).txt IK: no protože já sem vlastně em od páté třídy chodila tam, takže sem
měla spolužačky spíš z celého Brna, který se tam scházely, protože to
bylo jediné dívčí reálné gymnázium, takže tam sme chodily, takže to už
sme chodily do města, do Dopzu ((Dopz)) do Kapitolu ((Kapitol)), em do
Moravy ((Morava)), já nevim, do Alfy ((Alfa)) a... Irena_(1922).txt Lč: a em vzpomněla byste si teda na která kina konkrétně ste třeba měla
oblíbená z těch městských kin?
IK: no do Kapitolu ((Kapitol)) se chodilo, do Alfy ((Alfa)), do Dopzu
((Dopz)), em
Lč: a co se vám na těch kinech líbilo třeba, že ste si je vybírali.
IK: no byly takový lepší, že jo, městský kina, lepší Irena_(1922).txt IK: protože za protektorátu bylo zatemnění, a zhasínalo se, takže sme z
kin chodili potmě, že, když bylo, a prostě aby nás to dopravilo na
okraj, že, já sem bydlela v Židenicích, a když sme chodili třeba do
Kapitolu ((Kapitol)), to bylo tady na Mahence ((poblíž Mahenovy
činohry)), že Dopz byl nahoře, Alfa byla, no ale tak chodili sme i do
toho Králova Pole, tam byla Morava, ta je tam myslím dodnes, no ale my
sme měli vlastně taky možnost těch kin přímo v Židenicích,
Lč: hm
IK: ale jak říkám, tam bývaly premiéry, tam nás to víc jako lákalo. Irena_(1922).txt uvaděči tam byli, ty uváděli, uva- uva-
uvaděčky většinou to byly, starší ženy, že, ty si tak přivydělávaly,
tak ty uváděly, no ale prostě ten Kapitol, a Alfa, to byly kina přece
jenom takový premiérový. Irena_(1922).txt Lč: a em reflektovali ste třeba, že by některá kina i v tom městě měly
ty premiéry častěji, nebo že by to bylo pravidelnějc ty premiéry v
některých kinech?
IK: no tak to byla dost myslím rivalita mezi těma kinama, že, aby em
protože to znamenalo větší návštěvnost, když ta premiéra byla v tom
nebo onom kině. nebo em voni si je taky přenášeli, že třeba v Kapitolu
((Kapitol)) dávali kino v šest, Alfa ho dávala v osum.
Lč: takže ten program nebyl stejný dopo- [odpoledne a večer.]
IK: [ano, ano, oni si] nechtěli konkurovat.
Irena_(1922).txt Lč: a když se vrátíme ještě k těm kinům, no tak jaké tedy byly rozdíly
v těch kinech, byla některá kina, že by se lišil opravdu třeba to, jak
to tam vypadalo ty pokladny, foajé ((foyer)), to, jací tam byli
zaměstnanci,
IK: no určitě, určitě ano, no, já říkám, myslím, že nejoblíbenější byl
tahleta Alfa, Kapitol, ten Dopz, potom ten Jadran velice lákal tím
širokoúhlým filmem, Irena_(1922).txt Alfa, na Marxové byla Lípa. Lucerna byla v
Žabovřeskách, kino Jas byl v Husovicích, na té Hybešce ((ulice
Hybešova)) to Ponrepo, to se menovalo Mír. Bozena_(1924).txt BK: [n- no že když] sme ne tak ne to byly všechno přepychový krásný
kina
JV: mhm
BK: a to bylo vlastně když sme šli třeba na- do Kapitolu ((Kapitol))
nebo do kina Alfa, to bylo za jak je teď centrum, tak za tím bylo
kino Alfa, tak to byly všechno pro nás vlastně svátek, to byly
brněnský kina a ty byly opravdu takový, nebyly tak obyčejný jako
třeba tady ty ty menší kina nebyly (tak sme to všechno) sme
prožívali úplně jinak mlá- mládí se jinak vše vše Milan_(1932).txt ML: když byl ňákej ten, když byl prostě ňákej, ňákej ee dobrej film,
no a ve městě, no tak tenkrát to byly ty, tam bylo na vybrání bylo
štyry nebo pět biografů.
LR: hm
ML: a to já si vzpomínám, no tak to bylo na dnešním Moravským
náměstí, to byla skala, ((Scala))
LR: hm
ML: potom na Poštovský to byla Alfa, dole u divadla Kapitol, na
Dominikánským náměstí nevím jak se to, to si nevzpomínám,
LR: [Moderna?]
ML: [to potom,] jak?
LR: Moderna?
ML: Moderna. no a potom to byla Jalta.
LR: Jalta.
ML: ale chodilo se to vám můžu říct na náměstí Svobody,
LR: hm tam byla...
ML: Central.
LR: Central.
ML: centrál ((Central)).
Libuse_(1924).txt LM: [no] takže a pak sme chodili eště do Alfy ((Alfa)), já nevím jak
už se to tenkrát jmenovalo si to vůbec nepamatuju. Alfa, která byla
ee která byla na ee na Poštovské.
MB: mhm, [jo já tady]
LM: [je to stále]
MB: mám, já tady mám napsanou tu Alfu ((Alfa)), no
LM: [ano]
MB: [my] eště vlastně ty údaje o těch kinech nemáme
LM: ano
Libuse_(1924).txt MB: zhruba deseti do dvaceti vašich let. která kina ste
navštěvovala? tak my už [sme o tom trošku mluvily]
LM: [no to sem o tom mluvily, že] to byly české, české biografy, tak
to bylo em jak sem jak sme o tom o tom mluvily. takže to byla byla
Alfa Alfa, která se menovala pořád Alfa, že, pak byla ta em ta skala
((Scala)) em pak em pak byla ta, to Studio (.), pak bylo me- Metro
MB: to Metro
LM: to Metro, Metro, no a v Královým Poli to se menovalo, já ale si,
to Jadran se menoval pořád tak, to nevím. Libuse_(1924).txt ale do Metra to jenom
velice okrajově. lepší byla ta em e tam e ta Alfa.
MB: mhm
LM: tak ta byla dobrá. (..) Svatava_(1924).txt no tak sme, vím, že
sme hodn- hodně chodily do kina Alfa, do Moderny, Svatava_(1924).txt LS: deseti letech. když vám bylo už těch deset let a více. tak která
kina to byla?
SM: no tak to em určitě, to je jak sem vám to už jednou řekla. Moderna,
to byla teda Jalta teda po to pozdější, že. Kapitol (..) Alfa, Kapitol,
no ve vnitřním městě, do skaly ((Scala)) sme taky hodně chodili, Svatava_(1924).txt SM: no to vybavení určitě. protože vím, že některý kina měly jakoby
lóže,
LS: mhm
SM: vzadu,
LS: mhm
SM: to bylo dycky tak nějak oddělený, že. a to bylo u- určitě to měl
kino Kapitol, kino skala ((Scala)) a ta Alfa? (.) no možná že i ta Alfa
to měla,
LS: mhm
SM: to si úplně pamatuju, tam to bylo takhle dokulata všechno. (.) a
Kapitol, Kapitol ten to měl ten měl e nahoře balkóny jako a to bylo
považováno za, tam se platilo víc, takže to bylo považováno za takový
to to vybavení lepší, no a jinak em co sem tady tyto štyři menovala,
kam sem vlastně nejvíc chodívala, tak všady bylo ňáký bifé, tam kde se
prodávaly cukrovinky nějaký a nebo aj zmrzlina v letě em Svatava_(1924).txt LS: á takže ten interiér teda se lišil těch kin a třeba přístup
zaměstnanců? k návštěvníkům a návštěvnicím?
SM: no tak tady v těch e čtyřech, co teda sem tam hlavně chodila, tak e
em dostal, dala sem jim vstupenku do ruky a voni se mnou šli třeba až
do s- ve skale ((Scala)) to bylo po schodkách dolů až někam dopředu. a
tak když sem potom už vydělávala, tak už sem si tam dopředu nekupovala
takže. (..) Svatava_(1924).txt LS: mhm á a vlastně ještě jak sme se zmiňovali o těch rozdílech v těch
interiérech kin, tak by mě zajímalo, jestli to pro vás hrálo roli při
tom výběru kina, jak to vypadalo vevnitř v tom kině?
SM: no myslím, že ani né. protože em zase jako sem tolik těch peněz
neměla, a tak sem si řekla, no když to bude ee bude ňáký ale e jako
říkám, ale vopravdu sme hodně hlavně do těchto čtyřech, co sem tak
menovala, aj možná ta Jalta, tam sme taky někdy byli. ta v tom nebyla,
myslím, že sem říkala Alfa, skala ((Scala)), Kapitol á Alfa, skala
((Scala)), Kaptiol, no [ta Jalta] Svatava_(1924).txt Alfa? no Alfa bych řekla, že by byla, že byla
česká. Miloslava_(1925).txt JV: privátním životem, takže ste navštěvovala tyhlety reví
((revue)). dobře, a v tomto, v tomto čase ste pořád navštěvovala do
toho roku třicet devět ještě pořád tu Lucernu ((Lucerna)) nebo už
ste chodila třeba i do jiných kin s babičkou?
MM: no, s babičkou si vzpomínám jenom, že sme byly někdy ve skale
((Scala)) a v Alfě ((Alfa)), ale málo kdy. my sme hrozně moc
chodívaly do té Lucerny ((Lucerna)). Miloslava_(1925).txt potom sme
chodívali dost často do Alfy ((Alfa)),
Miloslava_(1925).txt no, třeba Alfa, to se šlo dolů, dolů, pořád dolů.
kdežto to Metro bylo, ten sál byl prostě v rovině, jo, nebylo to tam
nějak, no, to Metro na mě tak nejlíp působilo, to sem měla
nejraději. Miloslava_(1925).txt MM: kino Alfa, z toho kina Alfu, Alfy, si vzpomínám, to je zajímavý,
nejvíc na ty šatnáře a šatnářky. tam byla velká šatna a tehdy se
dávalo teda do šatny v kině zcela běžně. taky to bylo teda i
způsobem jak sme se tehdy oblíkali. i na jaře se nosil třeba
kostýmovej kabátek, v kterým se nesedělo a tam si vzpomínám, že byla
veliká šatna a tam ty šatnářky byly teda velice obratný a šikovný. Ctirad_(1931).txt ale myslím, že sem teda tak jedenkrát mohl bejt takřka v
každým brněnským kině, tedy Alfa například, nebo Kapitol, to bylo na
Dominikánským náměstí, že, em někt- možná v Lucerně ((Lucerna)), nevím
jak se menovala, jestli to bylo tehdy taky Ctirad_(1931).txt JV: em dobře takže ste vlastně nemusel chodit do těch nejlepších kin.
CN: ne, myslím, že tam patřila i Alfa tehdejší, Moderna, aspoň z
nějakýho důvodu mám představu, že to byly takový luxusnější,
JV: hm
CN: em možná estetičtější em podniky Zdenek_(1927).txt že jich
bylo celkem jednadvacet. premiérových nebylo moc. premiérová byla
skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Metro, Zdenek_(1927).txt ZP: tak ty premiérová kina, jako byla třeba ta Alfa nebo Kapitol,
jestli sem tam řekl taky ten Kapitol...
JV: ano.
ZP: to bylo skutečně em vybavený em kino jako takový, že to mělo em
jo s- šikmý jako hlediště bylo bylo pěkně vybavený jako osvětlení,
bylo tam aj neonový třeba osvětlení, čili byly takový lepší. Marie_2_(1921).txt já si nevzpomínám, jestli jako to
předplatný se kupovalo, já myslím, že ne. jenom třeba do Alfy ((Alfa))
jak byly ty velký kina, do skaly ((Scala)) tak to už snad jo, ale Marie_2_(1921).txt Lč: [a ta] kina teda byla i dražší ta v ta co
MS: bylo, bylo to [tam dražší.]
Lč: [mhm na vstupenky.] [takže,]
MS: [no.]
Lč: proto tak ( )
MS: no bylo ehm to Alfa, skala ((Scala)), Dopz. to byly myslím víc jich
tady nebylo, ne? těch velkých kin. ty tři. a tam už byly dražší lístky a
asi proto s- hlavně ale důvod, že to bylo jako [daleko.] Jarmila_2_(1925).txt JJ: no my sme většinou se domluvily, zašly sme si na naměstí Svobody
že
JV: mhm
JJ: a to sme šli (.) podle toho jak, většinou sme byly v Alfa pasáži
((kino Alfa))
JV: mhm
JJ: ne (.) a teď třeba v Moderně ((Moderna)) to bylo zas v Jaltě
((Jalta)) ne
JV: mhm
JJ: tak sme zas honem utikaly Jarmila_2_(1925).txt V: [do] ee na náměstí Svobody do kina [a pak do Alfy]? ((Alfa))
JJ: [ne, my sme] se zešli na náměstí Svobody a teď sme šli (.) teď
sme třeba šli se někam podivat a pak sme šli zrovna do kina
JV: hm
JJ: jednou do Kapitolu ((Kapitol)), jednou (.) do do tam věči-
tenkrát taky nebylo ( ) tech, Kapitol byl dole (.) že a...
JV: [(Jalta)]
JJ: [skala] ((Scala)) byla
JV: mhm
JJ: skala ((Scala)) byla, Kapitol byl, pak byla v Alfě pasáži
((Alfa))
JV: mhm
JJ: to sme většinou šli do té Alfa pasáže (..) do toho kina ((Alfa))
(.) a (pak byla) ta Moderna v tym (.) (Jaltě) ((Jalta))
JV: hm (.) takže tady do těchto čtyř kin ste jakoby [takhle nejvíc
chodila]?
JJ: [no většinou sme] si
JV: hm
JJ: vždycky někam zalezli [do]
JV: [mhm]
JJ: toho kina Dagmar_(1929).txt pak sem znala centrál kino ((Central)),
LR: [mhm]
DB: [to] je dneska na náměstí Svobody. dneska tam už není, ale tam
byla, co tam bylo, Úderka nebo, Úderka tušim že tam byla. tam hned
jak je řezník na rohu, tak tam bývalo kino.
LR: mhm
DB: centrál ((Central)). zara leandr ((Zarah Leander)) tam zpívala
vim, že bylo Dagmar_(1929).txt pak to byl ten centrál ((Central)), Helena_(1927).txt a potom bylo, totéž kino bylo taky na náměstí Svobody ((Úderka)),
tak ee taky sem někdy tak, byla sem ve městě, tak sem si tam zašla no a
chvilku sem poseděla. Vera_(1923).txt kdy byla ta
levnější kina, ta co byly ve městě víc, no na tom e ten čas nebo
Úderka to zas nebylo tak drahý.
SM: mhm
VB: ale to bylo takový e ani ne půlhodinový. pak se to zas
opakovalo, a to nás tak moc nezajímalo. my sme rády chodily na celý
filmy. Vera_(1923).txt a někdy jsme se dívali
v tom v té Úderce ((Úderka)) na tom náměstí Svobody sme někdy šli.
tam to bylo lepší jak na tom v tom čase ((čas)), se nám to zdálo
lepší, takový obsáhlejší to bylo.
SM: mhm
VB: než tam u toho, nádraží. Eva_(1928).txt ES: a proti nádraží bylo kino čas, tam ste mohl
LS: hm
ES: přijít a odejít, když ste chtěl. (..) totéž kino bylo na Náměstí
Svobody. dneska je tam řeznictví. tak mezitím řeznictvím a tím
rohem.
LS: hm, hm.
ES: tak tam bylo taky takové kino. (..) Peter_(1922).txt ale když se podíváte na program
jiných kin například Central,
PSz: hm
PD: nebo Kapitol,
PSz: hm
PD: nebo Moderna, tam bylo, tam byly převážně němeč- německý filmy. to
je úplně jasný.
PSz: hm
PD: a jenomže, já si pamatuju na Central, kde bylo hodně německých
filmů, tam taky promítali Brechtův ((Bertolt Brecht)) drajgrošnoper
((Die 3 Groschen-Oper - Žebrácká opera)) takže rozlišovat mezi českým
filmem a německým filmem před třiatřicet, em je trochu, no zkrácená
perspektiva, páč mezi těmi německými filmy byly taky důležitý jako em
Brecht, ((Bertolt Brecht)) drajgrošnop ((Die 3 Groschen-Oper - Žebrácká
opera)) hudba, hudbu dělal jeho, já už si teď nepamatuju kdo, dvorní
kapelník hrál foster ((Rudolf Forster)) a tak dále, to byla úžasná
událost. Peter_(1922).txt PD: [hlavně sem] se musel do toho kina dostat.
PSk: hm
PD: a to, to se mi ulehčilo později když sem dorost jako,
PSz: hm
PD: ale když sem byl jako ve školním věku takle čtrnáct patnáct, to
byla dycky patálie. já sem se dostal do univerza ((Universum)), já sem
se dostal do uraniem ((Orania)), já sem se dostal do Centralu
((Central)) taky, a do dopsu ((Dopz)).
PSz: hm
PD: a víc, nevim. Peter_(1922).txt JV: já bych se ještě vrátil, čili my sme to Brno došli v tom vyprávění
spíš někdy k tomu roku třicet šest nebo tak, ale potom se dramaticky
mění situace, vy to popisujete vlastně i v té povídce v tom Brněnském
chodci, em jak nastal transfer, em jak ste opouštěl ňáká kina a do
jiných ste začal chodit, že jo, čili s přechodem z německého na české
gymnnázium tak právě to znamenalo přechod z některých kin do jiných
kin, em možná byste to ještě mohl popsat em blíž jestli si na to
vzpomenete, [třeba tu oranii ((Orania)) že ste opouštěl]
PD: [já nevim, nemyslim že] to nebyl dramatickej přechod, spíš takový
přesouvání akcentu, spíš myslím že sem přestal chodit do Kapitolu
((Kapitol)) , a do Centralu ((Central)), a začal chodit spíš do dopsu
((Dopz)). do, nebo do univerza ((Universum)), kde byla směs amerických
a českých filmů většinou. Jarmila_2_(1926).txt JV: ste navštěvovala hodně kin. a chodila ste třeba do em jak je na
náměstí Svobody? teď em tam taky bylo kino ((Central)). tam ste
nechodila.
JG: no jo, ale to bylo to, to byla takovej strašně úzký. ne, tam sem
teda nechodila.
JV: Central. [a teda em Úderka pak tam byla.]
JG: [ne, ne, ne, ale do, ne, ne, Úderka,] ta byla na tom, na mali-
dole, u nádraží, ne? to bylo čas, jednu dobu se to menovalo čas. a
myslím si, že se menoval i Úderka. že to na náměstí Svobody? Jarmila_(1925).txt Lč: a v tom městě ste chodila teda do jakých kin, [když byste (si
vzpomněla)? (.) (za pro-) no]
JH: [za protektorátu budu mluvit, jo,] já si to moc nepamatuju ee za
protektorátu na náměstí Svobody byl hřízek ee hříbek takovej
kulatej, jo, takovej ochoz.
Lč: mhm
JH: tam dole byly záchody sme si dávali rande
s klukama, holky s klukama, jo, na tým hříbku, no a šlo se do kina
no a naproti ee já nevím jestli tam bylo už to kino naproti, bylo
kino za protektorátu naproti tomu hříbku co vám tam je teď já do
města chodím hrozně málo, ono se to mění a co tam bylo za kino jak
se menovalo? já sem myslela že čas [( ) (.) naproti]
Lč: [ne ne to ne tam byl Central, ne]?
JH: Centrál, jo?
Lč: potom to byla Úderka.
JH: Úderka říkal- s- ale Úderka byla, to komunisti přece to [nem-]
Lč: [ale] to jen přejmenovali.
JH: nó právě a předtím to byl teda?
Lč: Central.
JH: centrum? tak tam sme chodili Borivoj_(1927).txt LH: ehm. v podstatě ve středu uu k těm mm jestli se nemýlím k těm
takovým luxušně- luxusnějším patřil ee dnešní skala ((Scala)).
[tenkrát to s-...]
BH: [ano skala ((Scala)), Moderna], Kapitol, Central.
LH: ehm.
BH: jo, Alfa.
LH: Alfa, jasně.
BH: no, to bylo to byly prostě tyhlety kina byly, (.) dá se říct
luxusní. [no panč...]
LH: [takže na] na úrovni.
BH: ano, na úrovni. Marie_(1915).txt ale pamatuju si, že v
těch letech, nevím kdy to bylo, em bylo zajímavé kino na náměstí,
jestli si (pamatuju) Universum. ((Úderka)) nevim. a tam byla
ustavičný provoz, nevím, jestli od rána, ale tož odpoledne sem tam
em mohla jít. a tam se přicháze- perma- stále se opakoval stejný
film, a kdo kdy přišel, tehdy šel dovnitř,
LS: hm
MH: když bylo místo, tak si sedl, když nebylo tak stál, vím, že ti
koně, když proti nám cválali, že sme ustupovali, a když se uvolnilo,
tak si sedl, až došel kon- on třeba začínal v půlce filmu, a zase v
půlce odešel.
LS: hm
MH: žádná kontrola uvádění, nic.
LS: hm
MH: kdes- pak tam byla (narpa) tuším v tom em prostoru. to kino tam
zaniklo.
Marie_(1915).txt a na tom náměstí Svobody, bylo to mezi Rašínovou áá
Běhounskou. tam v tom místě. [v tom domě.] ((Úderka))
Marie_(1915).txt LS: a nevzpomínáte si teda, jak se to kino menovalo, jak ste říkala,
že tam ty filmy [šly]
MH: [já to] nevím určitě, mám dojem, že Universum. ale nemůžu za to
ručit. víte, mě to až tak...
SM: neměla ste náhodou na mysli kino Aktualita?
MH: ne. tenkrát nebyly aktuality, ne, ten týdeník, co byl později,
to tenkrát nebylo. Marie_(1915).txt ani na tom náměstí ((náměstí Svobody, kino Úderka)), tam sem
byla asi jednou nebo dvakrát, já em já sem nekinařila. Marie_(1915).txt am na tom náměstí ((náměstí Svobody,
kino Úderka)) taky, to jak vám řikám, to byly dvě řady sedadel, a
me- mezi tím ulička,
LS: hm
MH: širší a dvě k- po straně, všecko zacpané lidmi, Miroslav_(1923).txt MJ: jó. no do hlavně do té Lucerny ((Lucerna)), tam sme chodili
jenom s děckama, tam em rodiče ani nechodili. oni si byli na
divadlo, ale e tam sem chodil už s klukama s bratrancama a s kam-
s se spolužákama, sám, no. a to bylo, těch kin bylo plno. oni byly
levnější ty takový ty e malý kina, co bylo na náměstí Svobody ((kino
Úderka)) a na ná- na tom na, u nádraží ((kino čas)) a e v k em na ee
v Krpoli ((Královo Pole)) a kde- kdekol- kdekoliv, Zofie_(1925).txt JV: [bylo tam bylo na sv-] na náměstí Svobody bylo kino centrál
((Central))
XX: centrál ((Central)) ano, za války Ufa ((Ufa-Central))
ŽH: jo to, nebyl to kino čas?
XX: ne [ten byl u nádraží]
ŽH: [nebo to se menovala] (Candra?) Zofie_(1925).txt ŽH: na to náměstí Svobody [teď si] ((Úderka))
XX: [ňáké do]
ŽH: uvědomuju.
JV: e před tím rokem třicet devět ještě
ŽH: to bylo ještě před tím třicet devět
JV: jo
ŽH: asi
JV: mhm
ŽH: určitě.
Zofie_(1925).txt JV: hm a tedy ee to kino Centrál ((Central)) můžete potvrdit, že ste
tam občas byla.
ŽH: ano.
JV: jo, vzpomněla ste si. tak ono to vlastně bylo kousek, [že]
ŽH: [ano]
JV: od té od té pasáže Jalta je to pár [kroků].
ŽH: [ano] Zofie_(1925).txt ale myslím, že ee toho Pepka
námořníka ((Pepek námořník)) a to že sem viděla právě v těch kinech
kde, na tom náměstí Svobody ((Úderka)), kde hráli ee jako
nepřetržitě, že jo, to se ee tam hráli několik krátkých filmů
JV: ano tam bylo takové cy- takový cyklus
ŽH: takový cyklus a lidé přicházeli a odcházeli, pak bylo eště u
nádraží takový kino čas, to bylo něco podobnýho, ale tam sem chodila
až potom se svým dítětem. Irena_(1922).txt no tady sem si já
poznamenala jenom který kina sem znala, na náměstí Svobody bylo kino
Úderka.
Lč: ano
IK: em a potom u nádraží bylo kino ((Kino čas)) em tam se promítalo
nonstop, takže když někdo čekal na vlak, tak si tam mohl zajít [do
kina,]
Lč: [a tam ste] chodili taky?
IK: prosim?
Lč: jestli ste tam chodila taky.
IK: jo jo, tam se chodilo, to tak na ně- nějakou třeba em třeba i
grotesku, věděli sme, že to tam dávali, tak sme tam zaskočili. Irena_(1922).txt Lč: a ta Úderka se teda lišila třeba čím oproti těm kinům čas- že do
kterých ste chodili častěji, proč ste ji třeba tolik nenavštěvovali.
IK: no tam nedávali takový jako celovečerní filmy.
Lč: aha
IK: tam se dávaly krátký filmy, žurnály, grotesky, čili tam se program
střídal, tam ste si zaskočila [podívala ste se]
Lč: [to bylo v tom času ((Kino čas)).]
IK: prosim?
Lč: [to bylo]
IK: [v tom času] i v tom,
Lč: [i v té Úderce.]
IK: [i na to náměstím] Svobody, ano.
Milan_(1932).txt ML: když byl ňákej ten, když byl prostě ňákej, ňákej ee dobrej film,
no a ve městě, no tak tenkrát to byly ty, tam bylo na vybrání bylo
štyry nebo pět biografů.
LR: hm
ML: a to já si vzpomínám, no tak to bylo na dnešním Moravským
náměstí, to byla skala, ((Scala))
LR: hm
ML: potom na Poštovský to byla Alfa, dole u divadla Kapitol, na
Dominikánským náměstí nevím jak se to, to si nevzpomínám,
LR: [Moderna?]
ML: [to potom,] jak?
LR: Moderna?
ML: Moderna. no a potom to byla Jalta.
LR: Jalta.
ML: ale chodilo se to vám můžu říct na náměstí Svobody,
LR: hm tam byla...
ML: Central.
LR: Central.
ML: centrál ((Central)).
Libuse_(1924).txt a víte eště, eště sem si vzpomněla, proti proti,
nádraží, tam kde sou mám dojem dneska ty uzeniny a tam, tam bylo
takové kino ((Ohne Pause, později čas)), které, ale já už nevím jak
se to menovalo, možná že by se to dalo tam někde vyčíst, to běželo
pořád dokola. tam člověk přišel, ale to bylo spíš jako em na bázi
žurnálu a takhle všelijaké ty e z- ze světa novinky a to si člověk
sedl, tam si koupil lístek a nikdo vás neuváděl, prostě někde ste si
tam sedla a teď ste s- teď ste seděla a čekala až až se to zas
domotá tam kde už ste to začala vidět ste se zvedla a šla pryč
MB: mhm, mhm takže se tam dalo vlastně chodit pořád
LM: ano a tady tento způsob toho toho filmu byl ještě na náměstí
Svobody ((kino Central, později Úderka)) a sice jak byl, jak bylo to
řeznictví na rohu Rašínové a náměstí Svobody
MB: mhm
LM: tak vedle taky bylo takové kino, ale já už taky nevím jak se to
menovalo, protože to to bylo vždycky takové
MB: tak tam tam nevím. já myslím na náměstí svobo- Svobody bylo to
kino centrál ((Central))
LM: myslíte že to byl centrál? ((Central))
MB: ale ale jinak jinak nevim, no
LM: no tak možná, že to že to byl centrál ((Central)), já si to
nepamatuju, protože, to už byla věc náhody, když člověk, třeba
pršelo, teď sme potřebovali, někde schovat, no tak sme vlezli do
kina a počkali až přestane pršet, no, pak přestalo pršet tak sme
šli. ((smích)) . ((smích)) Ctirad_(1931).txt CN: která byla první, to nevím. ale jakej byl můj první pocit nebo
úchvat filmem, to byla širly templ ((Shirley Temple)) samozřejmě, byť
nevim, jak se ten film menoval, ale eště si některý scénky dovedu
představit, to asi sem vplul do takové všeobecné sentimentální reakce,
dojem- dojemná fabule toho filmu ňáká,
JV: hm
CN: kde ta holčička měla takovou skleněnou kouli, kterou když pohnula,
tak padal sníh, ale vono to vybavovalo ňáký, ňáký její smutný
nostalgický vzpomínky na něco, na domov nebo na něco, co prostě už
postrádá,
JV: hm
CN: takže tohle to byla, bylo to takový, takový opravdu, taková jemná
emotivní jaksi stimulace k tomu, zamejšlet se nad nad ňákým sirotkem,
nebo nad takovou ňákou existencionální situací dítěte bez bez opory,
JV: hm
CN: bez budoucnosti nebo tak. to si nejsem, dokonce vim, kde sem to
viděl. to bylo v kině dnes neexistujícím teda.
JV: a ve kterém víte?
CN: vím. to se menovalo kino Central, a bylo to na náměstí Svobody.
JV: hm dobře. a to [bylo]
CN: [a to byla] jedna Ctirad_(1931).txt JV: jenom s matkou. hm teďka bych se zeptala em která kina ste
navštěvoval. říkal jste ten Central, jestli si vzpomínáte [ještě]
CN: [ale] zrovna ten Central není typickej. my sme bydleli na Tučkově
ulici, em jestli vám to něco říká, je to je to tak v ose se sokolským
stadionem bývalým, ovšem na druhé straně té ulice sme byli, v (takové)
začínající tehdy začínající části, a vod tamtud bylo nejblíž do dvou až
tří kin. Ctirad_(1931).txt CN: ale že bych jako vůbec nikam jinam nešel, tak ten Central, to je
opravdu, tam byly ty dětský moje vzpomínky, nevim jak sme zrovna tam na
to připadli, taky vůbec nevím, jestli to tak bylo, že že ty filmy byly
vyhrazený jenom pro určitý biografy, em nevim, to nedovedu říct. Ctirad_(1931).txt CN: no řekl bych co sem nenavštěvoval. voni tady byly myslím dvě kina
UFA. em Ufa Kapitol, a Ufa Central. tak to sme vnímali jako vysloveně
německý kina.
JV: hm
CN: v jednom z nich, tak v tom Kapitolu ((Kapitol)) dokonce bydlel v
našem domě promítač, pan Švajda, a to to nás úplně odradilo, to byl
čech, to byla česká rodina Švajdovi, ale jakmile byl protektorát
vyhlášen, tak se rozvzpomenul, že sou vlastně Němci, a se psal
Schvejda, a pan Švajda byl v es á ((SA)), chodil v uniformě es á
((SA)), a bohužel potom zase po válce to na něj dolehlo, že vlastně to
neměl dělat, a že byl vlastně čech, a dělal Němce, tak se pak oběsil.
tak to je taková dramatická teda em epizodka, ale vnímali sme tyhlety
německý kina jako cizí. jako něco, nevím jestli bylo ještě nějaký další
UFA kino, Ctirad_(1931).txt JV: a eště ňáká třeba byla vnímána jako německá, že tam se scházeli
hodně, hlavně Němci?
CN: no, vím jenom o těchto, ale em mám za to že do toho, že do této
společnosti teda patřila i ta skála ((Scala)).
JV: hm
CN: myslím, že to sme vnímali jako, to byl Kapitol, skála ((Scala)), a
ten Central.
JV: hm
CN: nepletu-li se.
JV: a myslíte, že tam třeba chodili hlavně ti Němci, že tam češi
chodili méně?
CN: asi jo, a asi ta UFA teda to, to si jenom tak myslím zřejmě teda
dávala přednost takový ideově nacistickým filmům,
JV: hm
CN: což ty Němci rádi teda, že, tehdy. Jiri_(1924).txt JN: jo, to jenom třeba ten žid sís ((Jud Süß)) sme tak to byl člověk
zvědavej, voni to strašně chválili, taky na náměstí Svobody byl
jeden bylo jedno kino ((Central)), to bylo jen pro Němce.
LS: a to si nevzpomínáte na název toho kina?
JN: ono bylo v tý frontě, dyš em jak je dyš se šlo vod Jakubský, jo,
tou ulicí Jakubskou, tak hned na levý straně, vono nebylo velký a
tam dávali teda ty echt německý, tam chodili na legitimace enesdéápé
((NSDAP)) Němci tam chodili.
Ls: mhm.
JN: tam se...
LS: já tady mám náměstí Svobody kino Central.
JN: to bylo asi vono.
LS: jo?
JN: to bylo vono.
LS: kino Central, takže to bylo vyloženě německé kino.
JN: to bylo německý kino.
LS: a tam ste teda tomu ste se vyhýbal.
JN: já sem myslím tam vůbec nikdy nebyl.
LS: hm.
JN: eště jednou snad ale těžko, vůbec sem tam nebyl. Jiri_(1924).txt LS: dobře, můžeme se vrátit zase em teď bych se vás zeptal, jesi
naopak bylo v Brně kino, které ste vyloženě neměl rád, nebo kam ste
zásadně nechodil.
JN: no tak do toho německýho.
LS: do toho centrálu ((Central)).
JN: do toho centrálu ((Central)).
LS: a ještě nějaké další to bylo?
JN: ne, já si nepamatuju.
LS: ne.
JN: že bych měl em jo, že bych měl, poněvač ( ) vyloženě německý
kino, tak tam ze zásady voni tam měli plagáty dycky ale ale na
někerý směli jenom Němci, jo, to třeba na někerý představení, ale
tam tam bych bejval nikdy nešel, jo. Libuse_(1929).txt no a na nám- ta Úderka, to bylo na náměstí Svobody, tak
tam sem myslím taky jednou dvakrát byla. i i na večerní představení
a to už to už asi po po válce pot- ne teda ano po pětačtyřicátém.
takže to už bylo volnější to už sem byla v tom učení, takže už sem
měla malinko větší volnost, i když naši kontrolovali kdy příjdu
domů, že, Vera_(1923).txt mhm. a e kdybychom se ještě vrátily k té první zkušenosti, e
nevzpomenete si úpl- úplně nebo, jaká je vaše nejstarší vzpomínka na
to kino, je to až s těmi spolužačkami? nebo tř- třeba předtím,
VB: no, na tom výstavišti, tam byl tam hrávali (.) to byl cizí film,
ale jak se menovali ti dva herci, takoví, (ti) už zemřeli, ale
dlouho hráli (.) hm
SM: mně de spíš možná o o tu vzpomínku jak jak to na vás působila
třeba ta atmosféra toho kina, nebo jak to s- nebo s kým ste třeba
byla poprvé v kině, jestli třeba s rodiči, nebo
VB: ne, s maminkou sme chodívali, ano,
SM: mhm
VB: maminka s náma chodívala do kina. ale takhle se spolužačkami.
SM: takže se spolužačkami. Vera_(1923).txt [no] toho Buriana ((Vlasta Burian)) ano, na toho sme chodili
právě na to výstaviště, na to do toho kina Elite. Miroslav_(1931).txt MH: no pak, na výstavišti bylo kino Luna,
AV: mhm.
MH: to po válce zrušili a udělali tam divadlo z toho.
Marie_(1921).txt MD: [víte, já vám to řeknu, my sme] chodili, to sem si vzpomněla, my
sme ještě chodili na výstavišti, jak teď je, myslím, bylo divadlo,
ještě my děti už tam chodily a bylo tam divadlo. a jak bylo to
divadlo, tak tam bejvalo to bylo kino tam. tak my sme většinou, když
už sem byla jako když sem se učila, už sem byla starší, tak sme
vždycky šli odpoledně do kina, na to výstaviště a potom tam bylo,
hráli. tak sme šli prostě do na zábavu, jó, si sednout. no ale já
sem teda musela v deset hodin být doma, že, tak to se vo půl deváté honem už to tak nó, Marie_(1921).txt MD: ((směje se)) tak jaké druhy zábavy, nó, tak eště než sem teda,
než sem, tady byli třeba Němci, tak sem vám říkala, my sme šli do
kina a potom sme z kina sebrali a šli sme, že to bylo v jednom, že
na tom výstavišti, tak sme šli tam na ten čaj o páté, tak sme tam
prostě do tech devíti nebo tak byli a... Jarmila_2_(1925).txt ale mám dojem, že to
bylo poprvně když sme byli v první měšťance
JV: mhm
JJ: a to sme byli jak sem vám vzpomínala na tom Výstavišti
((Výstaviště))
JV: mhm (.) tam ste šla tenkrát ze školou nebo s rodiči?
JJ: to sme byli ze školou
JV: ze školou
JJ: tam jako
JV: mhm
JJ: sme byli tam bylo nějaký to byla nějaká (..) nějaký výročí nebo
nějaký (.) něco tam prostě
JV: mhm
JJ: bylo (.) [no a tak] Jarmila_2_(1925).txt JV: vy vy ste mi říkala ee tuším, že ste tam chodili ze školou
poměrně často ee [(do toho kina)]
JJ: [no my sme] ee (poněvač) tam (.) voni tam potom se tam (.) tam
se nebylo jenom kino [tam]
JV: [mhm]
JJ: prostě byly třeba když bylo něco tohle s- tak vím, že sme tam
byly na nějaké (.) ee nějaká slavnost tam byla
JV: mhm
JJ: nebo něco, nějaký takový jak divadlo něco tam bylo tako jo v tom
kině (.) Jarmila_2_(1925).txt JJ: měli nějak tohle, tak to si pamatuju taky, no (.) jako to sme
tam byli, pak tam byla nějaká voslava
JV: mhm
JJ: tak to sme tam taky byli [(nějak něco tam)]
Jarmila_2_(1925).txt JV: po válce až (.) a (.) ee takže takže em v rámci toho té návštěvy
ee kina na tom Výstavišti ((Výstaviště)), přes to ňáká vzpomínka vám
vytane na mysli? třeba ňáká silná opravdu? (z té dětské) ( )?
JJ: to já si ani dneska už nevzpomenu, co to tenkrát bylo za [film]
JV: [mhm]
JJ: jenom vím, že to potom bylo docela dost navštěvovaný, to kino
tam jako (..) jako že tam poblíž (co s-) ( ) bydleli, že
JV: mhm
JJ: tak tenkrát vlastně (.) za války když to vezmete, co byla ta
mládež taková (.) tak kam měli jít?
JV: mhm
JJ: (jedině) do kina, že, no a my sme bydleli, pro mě to bylo z ruky
JV: mhm [rozumim]
JJ: [někam] tam jit do kina Jarmila_2_(1925).txt V: vzpomněla byste si, jak to kino (.) vypadalo, jak na vás
působilo (.) to na tom Výstavišti ((Výstaviště)) myslím?
JJ: tak tam bylo pěkný to kino, šikovný to tam bylo (.) jinak já už
si tak nějak moc
JV: [hm]
JJ: [nepamatuju ( )]
JV: a tam ste teda chodila (.) ee v rámci té měšťanky
JJ: no
JV: a pak ste tam už přestala chodit?
JJ: no poněvač pro mě to bylo z ruky
JV: hm
JJ: jo, pro mě to bylo z ruky taklec chodit do města do kina (.) Jarmila_2_(1925).txt JV: takže ste vlastně žádné kino (.) kromě (.) kina [na Výstavišti]
((Výstaviště))
JJ: [no]
JV: neznala tenkrát (.) (osobně)?
JJ: tenkrát ne, tenkrát nebylo nic toto (.) no...
Jarmila_2_(1925).txt JV: a (..) teď teda když se posuneme dál (.) ee nebo teda eště
vlastně ještě bysme se mohli ee mohli zastavit chvilku u toho ee
kina na na Výstavišti ((Výstaviště)), jak ste chodili hodně ze
školou nebo (.) relativně hodně (.) tak ee vzpomněla byste si, jak
se třeba (.) ty děti chovaly tenkrát ee při představení?
JJ: no tak (my) sme se chovali normálně prostě
JV: jesi třeba pokřikovali kluci nebo (.)
JJ: ne ne ne
JV: hvízdali nebo se smáli [nahlas]?
JJ: [ne ne] (..) ja vam něco upřímně řeknu, tenkrát byla ta mládež
(.) jinak vychovaná
JV: hm
JJ: prostě, jo, tenkrát [(to neexistovalo)]
JV: [jako myslíte,] že si třeba děti tenkrát tolik nedovolily jako
dneska, jo?
JJ: no no no, to bylo úplně něco jinýho
JV: mhm
JJ: (..) my bysme si nedovolili ani nijak tak, protože by nás
učitelé hned (.) hned sme byli volaní k raportu nebo něco
JV: [mhm]
JJ: [když] kluci třeba něco z voloviny vyvedli nebo něco takovýho
JV: hm
JJ: tak byli hned k raportu
((pausa; 5 vteřin, doplnění nápojů))
JV: takže třeba ste se ani nebavili, jako měli ste strach (.) během
ee
JJ: ne, řekneme né strach, ale prostě tenkrát nás to (.) já nevím
jako
JV: hm
JJ: děcka ani nenapadlo nějak taklec ee (...) prostě měli sme ee
jiný
JV: hm
JJ: jiný smysl pro život, jak se řiká (..) poněvač sme byli jinak
vedení Edita_(1926).txt a
ekselsior ((Excelsior)) byl.
Edita_(1926).txt aj do (.) těch malých, to byly
různý eksolzior ((Excelsior)) byl tady (..) to byly různý kina. Vera_(1923).txt a potom tam e nahoru do toho Excelsioru ((Excelsior)), na to
Šilingrovo ((Šilingrovo náměstí)) tam taky to bylo Vera_(1923).txt byli jsme i v tom kině
Excelsior, co bylo na Šilingrově náměstí Eva_(1928).txt ES: a s tetičkama do kina Excelsior, to bylo na Šilingrově náměstí. Eva_(1928).txt LS: dobře. takže ty kina, které ste navštěvovala, to už ste vlastně
říkala, do těch deseti let. proč zrovna tady tyhle kina, která ste
zmiňovala? vy ste zmiňovala Excelsior. tuším, že ki-
ES: protože tam chodila se mnou moje teta. do toho Excelsioru
((Excelsior)).
LS: hm. konkrétně do toho Excelsioru ((Excelsior))?
ES: ano, ano. a do Moderny ((Moderna)).
LS: hm.
ES: a do Moderny ((Moderna)).
Eva_(1928).txt ES: doma sem neměla příležitost, ale u té mé tety, co sem s ní
chodila do toho Excelsior, tak tam sem měla k dispozici boty
s podpatkama a různý takový šátky, tak sem se předváděla před
zrcadlem. to je jako u desetiletýho děvčátka nic neobvyklého. Eva_(1928).txt LS: no. (..) a teď tady mám zase otázku. to už sme se vlastně o tom
zmiňovali. která kina ste navštěvovala. vy ste říkala, že ste určitá
kina navštěvovala do těch deseti let, když ste bydleli v tom Tivoli.
ES: ano.
LS: mohli bysme si to teda ještě shrnout, která kina to byla?
ES: takže to bylo (...) Moderna, Alfa, Excelsior, kino čas, Marie_(1921).txt i když sme potom byli větší,
chodili sme třeba tam do toho Excelsiora, ((Excelsior)) tak to sme
taky vždycky celá, bylo nás víc, no prostě nebyla sem sama. bylo nás
[takovejch pět šest, jo.] Marie_(1921).txt MD: hm, líbilo se mně, líbilo se mně v alfě ((Alfa)), tam bylo hezký
kino, jo, to bylo takový prostorný hezký, no, no a pak ještě, eště
hm to Excelsior, to bylo takový menší kino, ale taky to taky tam to
bylo, takový slušný.
Lč: takže, vás zajímalo to prostředí, jak to tam vypadá nebo...
MD: no tak to, tak, zajímalo, no prostě, to víte že když přídete
někam a em nelíbí se vám to, tak už tam víckrát nejdete.
Lč: a co se vám, líbilo se vám to, jak je to tam jako interiérově
vybavené?
MD: tak, celkově, celkově že to tam bylo hezký a takový hezký
prostředí. Marie_(1921).txt Lč: a když se vrátíme k těm kinům ještě, byly mezi nimi, mezi těmi
místními kiny ňáké rozdíly? jak byste je třeba to...
MD: no tak to bych řekla, že rozdíl někerý třeba na tom Starým Brně
to bylo malý kino. v tom Excelsior, to bylo takový malý kino, že? a
tady už ty další v Alfě ((Alfa)) a ten Kapitol a takový, to už byly
takový mohutnější, lepší, že, lepší, to je jasný
Lč: a jak vlastně se teda lišily ty sály a pokladny a foajé
((foyer)), v jakým to bylo tom rozměru většinou teda.
MD: no říkám, co teď ty, co byly Kapitol a takový ty, tak to už
bylo, takový to bylo reprezentační bych řekla, takový lepší, že. a
dřív to, copak dřív, dřív hlavně že bylo kino, no a hlavně že se tam
chodilo. Jarmila_2_(1926).txt JG: protože tenkrát byla jedna herečka, ta se menovala marika rek
((Marika Rökk)). byla jako Němka, ale myslim už aj podle jména, že
to byla Maďarka a já sem byla ochotná kterýkoliv kino navštívit, kde
sem zjitila, že vona hraje, jo? a tím vám řeknu, že sem se dostala
do jednoho kina.
JV: mhm.
JG: který dnes ani neexistuje a málokdo o něm ví. a to byl na
Šilingrovym náměstí.
JV: mhm.
JG: myslim, že se to menovalo Excelsior, ale já vám nevim jistě.
JV: ee ano, jmenovalo se [to kino Excelsior].
JG: [no, no, no]. a tam sem zažila úplnou hrůzu. to kino bylo o
trošku větší jak ta Morávka ((pravděpodobně Moravia)).
JV: mhm.
JG: to nebylo velký. vycházelo se do Dominikánské ulice.
JV: mhm, [mhm].
JG: [jo]? tam jak sou ty sloupy. já si totiž myslim, že tenkrát
to... eště tam nebyl vůbec podchod. že udělali potom právě, že
zrušili to kino, jo? no, a já sem vám tak... a to bylo vyloženě
německý kino.
JV: mhm.
JG: ale co mě je, [(sem si říkala...)]
JV: [i před válkou]?
JG: né. sem v-... za druhé světové války.
JV: za protektorátu.
JG: za [protektorátu].
JV: [mhm].
JG: já sem vám tam šla, protože ona hrála. teď vám byl žurnál,
poněvadž tenkrát se hrál vždycky žurnál. teď se vám tam objevil
Hitler.
JV: mhm.
JG: a teď si představte, že ty lidi všichni vstali a zvedli ruku. a
teď já sem seděla a teď sem si řikala a teď mě vyrazí. fakt sem měla
uplnej strach, neměla sem z toho kina vůbec lízt. už sem tam nikdy
nešla. to sem nevěděla, že to je vyloženě německý [kino].
JV: [nevěděla].
JG: ne, nevěděla. ale bylo t-...
JV: takže to na vás zapůsobilo [dost otřesně].
JG: [no, no.. protože] už všelijaký ty zprávy [šly, že]?
JV: [mhm, mhm].
JG: voni když se do- dostali dohromady, tak voni byli jak na hlavu.
JV: a to byl začátek války. nevzpomenete si, kdy to mohlo být?
JG: no tak, to mohl být takovej čtyrycátej [jednačtyrycátej rok].
JV: [jednačtyr-, mhm, mhm].
JG: protože náš tatínek zemřel ve dvaačtyřicátým.
JV: mhm.
JG: no, a to, to už to ne, to bylo předtim. Jarmila_2_(1926).txt JG: tak tak, já bych řekla, Morávka ((pravděpodobně Moravia)) byla
nejhorší.
JV: Morávka ((pravděpodobně Moravia)) jo, jo.
JG: pak ten ekcelsior ((Excelsior)), ten tam měl vo ňáký sedadlo
víc, a je taky temný kino, Zdenek_(1927).txt byly štyry sestry, všechny
štyry se provdaly, jenom matka a ta jedna sestra měla měla em děti,
ty dvě byly bezdětný. ta jedna bydlela ve Střelicích a dyš přijely
do Brna, tak vždycky šly do biografu. to si vzpomínám, dyš z těch
Střelic přijely do Brna, tak šly do biografu. a chodily do kina, to
sem tam taky napsal, na Šilingrově náměstí, jak začíná eh
Dominikánská ulice bylo malý kinečko, řik- menovalo se to ekcelziór
((Excelsior)). pak tam bylo ňáký em dyš ta budova patřila Telekomu
moc mluvim hlasitě?
JV: ne, ne v pořádku, já to jenom upravuju, aby to nesměřovalo
jinam.
ZP: em em pak tam v tom měli nějakej sál, Telekom tam byl, ten sál
tam existuje, možná tam existuje dodnes, tak tam bylo malý kino,
ekcelzior ((Excelsior)) se menovalo a oni každý vždycky dyš přijely
do Brna, tak dycky šly do toho ekcelzioru ((Excelsior)) do kina.
JV: a proč zrovna tam?
ZP: nevím. nevím, možná že to bylo blízko teda em blízko em nádraží,
protože voni přijely, voni bývaly ve Střelicích, tak přijely do
Střelic, a chodívaly do toho ekcelzioruv ((Excelsior)) do kina.
proč, to vám neřeknu, protože byly eště blíž kina, toho nádraží, ale
to byly poměrně takový premiérový kina, dost drahý. kdežto tohleto
bylo teda né premiérový kino, to bylo takový levnější kino, tak
chodily do toho ekcelzióru ((Excelsior)). Zdenek_(1927).txt další kina byla spíš v okrajových částech Brna. jedno
ale bylo v samém srdci Brna, na Šilingrově náměstí, na konci ulice
Dominikánské. to bylo Excelsior.
ZP: ( )
JV: em, které patřilo k těm komornějším. Zdenek_(1927).txt ale za první republiky byly
židovský kina, kam chodili Židi. mám dojem, že to Excelsior, zrovna,
co sem o něm mluvil, že to bylo takový židovský kino. Marie_2_(1921).txt byly ee, pokud muž
dělal průmyslovku, tak sme tam tam bylo jedno kino, na Šilingrový
((Šilingrovo náměstí, kino Excelsior)), tam sme chodili. jak je pošta, v
tom domě. a tam sme chodili za korunu a to byly tři řady. (.) a do té
třetí řady sme chodili.
Lč: to byl ekselsior ((Excelsior)), ne, to kino. [na Šilingráku
((Šilingrovo náměstí))].
MS: [asi, že jo], eksel- Marie_2_(1921).txt Lč: a ta kina se lišila třeba jak byla zařízená?
MS: no jistěže, jistěže. to třeba ekselzior ((Excelsior)) no- normálně
dřevěný lavice e to Metro už bylo trochu líp, už tam byly t- ta sedadla
už tam byly trošku slušnější. Edita_(1926).txt KH: a vzpomínáte si osvobození, vlastně když končila válka, jak ste
šla, jesi ste, jak ste šla třeba poprvé do kina, když když jako
[bylo po osvobození?]
EB: [to to sem šla] akorát je s manželem a to sme šli do na Nové
ulici Metro bylo. a to sme viděli nějaký film s Oldřichem Novým
((Oldřich Nový)).
Edita_(1926).txt LG: s nastávajícím manželem ste chodila taky do Lucerny?
EB: ne to sme chodili na Novou ulici Metro se to menovalo to kino
sme tam byli na oldřichu novým ((Oldřich Nový)) no ((smích)) si
pamatuju Edita_(1926).txt no já v Metru měli i lože [jako nahoře jak toto to je]
LG: [takže to bylo takové] lepší jo?
EB: no jistě, Edita_(1926).txt LG: a v té (.) Moderně ((Moderna)) tam to vypadalo jak?
EB: no děvčátko, to byl velkej sál velký hm...
LG: jo.
EB: já nevim, nemůžu to tak popsat, už (.) jinačí no.
LG: jo jo jo.
EB: ale tam myslim nebyly ty balkóny jak v Metru ((Metro)).
LG: ee a Metro to zase bylo (úplně jiné)?
EB: na té Nové. [no to se...]
LG: [to bylo zase] úplně jiné kino ste říkala, to bylo takové už
hodně hodně lepší.
EB: lepčí na té Nové no no no no no. teď je tam divadlo. Vera_(1913).txt VP: ee (.) tam ten u divadla jak se to menovalo
LR: jak je Městské (teďkon) divadlo?
VP: hm?
LR: jak je Městské divadlo?
VP: Městský divadlo má enom a takhle v té ulici
LR: to je univerzum ((Universum))
VP: hm?
LR: tam bylo univerzum ((Universum))?
VP: to nebylo tenkrát univerzum ((Universum))
LR: [to to nebylo tenkrát]
VP: [to to u-] to je pozdější název
LR: aha
VP: to se mohlo menovat hm e jak se to menovalo, já nevim, Miroslav_(1931).txt MH: na Lidické je Metro, to pak za- zabralo divadlo,
AV: ano.
MH: tam, jak je divadlo dneska na Lidické, to bylo kino.
Peter_(1922).txt em já sem byl často v Universu, Universum, to
bylo v Nový, na Nový třídě, ((Nová ulice))
PSz: hm
PD: Lidická dnes,
PSz: hm
PD: sem se tam díval nedávno, tam je Městské divadlo, ne?
PSz: hm
PD: a tam sem viděl ohromně důležitej kla- americkej klasik, šou bót.
((Show Boat - Loď komediantů))
PSz: hm
PD: první verzi, kde zpíval em robson, ((Paul Robeson)) misisipi
((Mississippi))
PSz: hm
PD: no to bylo ohromný, a taky se ukázalo, no později se objevil v
Moskvě a bůh ví kde, v Americe měl velký potíže, že to byl důležitý
film. v dějinách filmu vůbec. em k tomu dodám moje paní je z Neapole,
mladší než já, vyrostla, doma se dívali na televizi už, na filmy starý,
každej den vod dvanácti do tří hodin do noci, a zvláště, její zvláště
oblíbený film je šou bót ((Show Boat - Loď komediantů)) první verze.
pak sme si to na domácí aparatuře.
PSz: hm
PD: to si pamatuju velmi přesně. to byla velká událost. Peter_(1922).txt PD: [hlavně sem] se musel do toho kina dostat.
PSk: hm
PD: a to, to se mi ulehčilo později když sem dorost jako,
PSz: hm
PD: ale když sem byl jako ve školním věku takle čtrnáct patnáct, to
byla dycky patálie. já sem se dostal do univerza ((Universum)), já sem
se dostal do uraniem ((Orania)), já sem se dostal do Centralu
((Central)) taky, a do dopsu ((Dopz)).
PSz: hm
PD: a víc, nevim. Jarmila_2_(1926).txt JG: víte, co sme zažili v tom Metru ((Metro))? když bylo po
osvobození, tak to rarita, to [víte].
JV: [mhm].
JG: dneska se člověk tomu zasměje.
JV: [povídejte].
JG: [když ste] si koupil lístek,
JV: mhm.
JG: tak ste dostal brejličky. papírový brejličky. jedno bylo okýnko
zelený a jedno bylo červený, a když ste se díval, tak to nebyl jako
filmy v jednom rázu, to byly takhle ukázky.
JV: [mhm].
JG: [tak]. třeba jako vyšplíchl sifon, a to prostě jako plasticky,
nebo já nevim, jak by se to řeklo správně, jak kdyby to na vás
[chrstlo].
JV: [vystoupilo].
JG: to vám lidi úplně u-
JV: ((smích))
JG: uskakovali, no taková legrácka. no tak to tak člověk si vzpomene
na takový blbosti, no. Jarmila_2_(1926).txt V: můžu se zeptat, proč právě ty kina, která ste zmínila, proč ste
tam chodila? bylo to z ňákého důvodu? měla ste k nim ňáký speciální
vztah? líbilo se vám to kino? nebo vám to bylo jedno [a spíš ste
chodila]
JG: [no akorát to] Metro bylo dobrý, jo? Jarmila_2_(1926).txt tam potom dělali z toho kina Metra ((Metro)), uďáli vlastně
divadlo, protože byla Reduta vybombardovaná, že, tak Reduta, ti em
zpěváci všichni přešli na tu Lidickou, a tam hráli, že, no pak pak z
toho udělali divadlo Mrštíků, a teď je to teda Městský divadlo. Jarmila_2_(1926).txt JG: [to si akorát vzpomínám,] když v tom Metru [Metro] dávali takový
to plastický,
JV: hm
JG: no tak to teda byl řev, jo.
JV: s těma brýlema.
JG: protože oni, ano, oni s em dávali takové opravdu věci, že už po
vás jak když někdo skočí, že. em počkejte, jak se to menovalo vo
těch dinosaurech nebo něco, co natočili, to bylo taky takovým
způsobem udělané, ale to už se žádný brýle nenosily.
JV: počkejte, kdy myslíte.
JG: no em
JV: nemyslíte [Jurský park?]
JG: [vo tom,] nó. [nó, no, no]
JV: [jo a tak to sou devadesátá léta.]
JG: a to právě chcu říct, tak to bylo něco takovýho, když ste měl ty
brýle nasazený, jo, [no, tak něco.]
JV: [že to na vás působilo,] že, [že sta vstoupila do děje.]
JG: [jo, že už de de na tebe, ano.]
JV: hm
JG: tak ta reakce těch ostatních návštěvníků [byla hlasitá.]
JV: [a pamatujete si,] co konkrétně ste tam viděla na tom plátně?
ste říkala [ňáký (jakoby)]
JG: [no to byl ten] sifon
JV: sifon.
JG: to normálně se jako bavili, a že si dávají sifon, a jednoho to
votočil a prskl to jako na nás, jo?
JV: hm
JG: no tak to všechno, a to všecko byly takový, buďto že jelo auto v
klidu a najednou se dvě srazily, a najednou ste je viděl nad sebou,
jo, to je tak, jo, a já už přesně si tak [na ty brýle si vzpomínám,
to byly úryvky]
JV: [protože to je spíš kratší, kratší em úryvky.]
JG: vyloženě úryvky tady na na tu legrácku, no.
JV: ale jako za sebou, bylo to jako v jednom filmu, ale kraťoučký,
JG: jo, jo, takové epizody.
JV: jakej to byl rok, po po válce ste říkala?
JG: no, to bylo po válce.
JV: po válce.
JG: to bylo určitě po válce.
JV: tak těsně, nebo, nevíte.
JG: to já kdepak.
Jarmila_2_(1926).txt vzpomenete si třeba na
ňáké rozdíly v těch místních kinech, kam ste chodila? nebo ty kina
vám připadaly velmi podobné, co se týče třeba interiéru, nebo [toho
foajé ((foyer))]
JG: [no tak určitě,] takový Metro,
JV: hm
JG: to vo deset procent lepší jak jak ta Morávka ((pravděpodobně
Moravia)), nebo
JV: hm
JG: tak tak, já bych řekla, Morávka ((pravděpodobně Moravia)) byla
nejhorší.
JV: Morávka ((pravděpodobně Moravia)) jo, jo.
Jarmila_2_(1926).txt JG: nic to toto, pak Oko a Studio, to už byly takový prostor a tak,
že, Metro taky, no a nejlepší tenkrát teda byla skala ((Scala)),
JV: skala ((Scala))
JG: a myslím Kapitol.
JV: Kapitol.
JG: ty, ty byly takový [bych řekla] Milan_(1932).txt ML: jo a potom ještě bylo kino ve městě, Metro. na Lidický.
LR: hm
ML: to je em potom to byla mrštíkárna ((Divadlo bratří Mrštíků)),
jo, Divadlo bratří Mrštíků, to bylo Metro.
LR: jo. Metro, jo to bylo předtím Universum, ale do roku devatenácet
třicet šest a potom kino Morava.
ML: ano.
LR: městské divadlo [má to, vlastně teď tam je městské divadlo.]
ML: [no a potom to potom to převzalo] to převzalo městský divadlo
(bylo) to Divadlo bratří Mrštíků.
Libuse_(1924).txt LM: a ještě sme chodili do Metra. tam kde je dneska, sou Mrštíci
((Divadlo bratří Mrštíků)) na Lidické
MB: mhm, mhm
LM: tak tam bylo kino Metro. a já už sem byla provdaná, no příhoda,
a teď byl ňáký film, kde bylo do osmnácti let nepřístupné. no tak
(biletař) mě chytl a co poďte sem poďte sem poďte sem. vy tam
nesmíte a já sem šla s mužem a ((smích)) a no my sme byli stejně
staří tak sme byli ((smích)) takový študáci a e on říká, to je až od
osmnácti let a já povídám no vš- no dyť já mám osmnáct ( ) na mě
začal vrčet, no tak sem vytáhla, tenkrát sme měli kenkartu. Libuse_(1924).txt MB: zhruba deseti do dvaceti vašich let. která kina ste
navštěvovala? tak my už [sme o tom trošku mluvily]
LM: [no to sem o tom mluvily, že] to byly české, české biografy, tak
to bylo em jak sem jak sme o tom o tom mluvily. takže to byla byla
Alfa Alfa, která se menovala pořád Alfa, že, pak byla ta em ta skala
((Scala)) em pak em pak byla ta, to Studio (.), pak bylo me- Metro
MB: to Metro
LM: to Metro, Metro, no a v Královým Poli to se menovalo, já ale si,
to Jadran se menoval pořád tak, to nevím. Libuse_(1924).txt MB: a ňákého kina naopak byste ee třeba řekla, že bylo naše, vaše
neoblíbené, že ste ho neměla ráda.
LM: neo- neoblíbené?
MB: no, že z [ňákého důvodu]
LM: [Metro], Metro
MB: Metro?
LM: ano, nevím proč. né protože mě tam ten (biletář) nechtěl pustit,
to né, ale em nějak jako em nevím esi, já sem dycky byla malá esi
sem špatně viděla ((smích)) to já nevím, ale do Metra to jenom
velice okrajově. lepší byla ta em e tam e ta Alfa.
MB: mhm
LM: tak ta byla dobrá. (..) a eště, počkejte eště bylo jedno, jak se
to menovalo, tam je ee jak byl Roxy Bar, pak se vycházelo dozadu,
jak se to tam menovalo to kino ((kino Kapitol)). šlo se šlo se s em
vchod byl proti proti tomu pedagogickému em knihkupectví, ježiš já
už nevím. ale tam sme chodili velice em velice málo, to nám bylo
jakoby z ruky bych řekla, to už bylo tak jako, tak tam, tam sme
několikrát by- několikrát byli a, ale na čem, už to ani nevím, to
muselo být jenom okrajový, no. co tam máte dál? ((smích)) Libuse_(1924).txt MB: takže i ten interiér těch kin asi byl [ee podobný celkem]
LM: [no ano ano ano] ano ano, byl. tak někde bylo, to si teďka, ale
všady už bylo zešikmené hlediště, takže bylo dobře dobře vidět, to
bylo myslím ve všem. akorát myslím v tom Metru ((Metro)) to neby-
nebylo že, to bylo rovné tak, ale na tom nezáleží že tož, to to bylo
zmodernizované tím že to, že em vlastně bylo z každého sedadla dobře
vidět
MB: mhm
LM: em byla šikmé Miloslava_(1925).txt JV: s babičkou. ale poté, už teďka se dostanem do toho protektorátu,
kdyžtak se k tomu ještě vrátíme, jenom abych věděl, pak ste
navštěvovala i jiná kina?
MM: ano, chodili sme dost často do kina Metro,
JV: hm
MM: to bylo na Lidické, tam jak je dneska městský divadlo,
JV: hm
MM: a to bylo velice hezký a příjemný kino. tam sem chodívala hrozně
ráda, chodívali sme tam vždycky sme, prošli sme tam Slovan, tam tu
pasáž, tam sem chodívala, tam sme chodívali často. Miloslava_(1925).txt no, třeba Alfa, to se šlo dolů, dolů, pořád dolů.
kdežto to Metro bylo, ten sál byl prostě v rovině, jo, nebylo to tam
nějak, no, to Metro na mě tak nejlíp působilo, to sem měla
nejraději.
JV: takže to bylo především díky těm jeho [prostorovým dispozicím]
MM: [ano, ano, prostorovým] dispozicím, ano.
JV: kvůli tomu interiéru
Miloslava_(1925).txt JV: dobře, takže tím pádem bysme měli tak nějak ty kina probrané,
důležité je teda u vás že, kam vás to nějak táhlo, nebo kde ste se
opravdu cítila dobře, tak to bylo to kino Metro na Lidické, v hotelu
Slovan.
MM: ano, ano.
JV: tam ste chodila nejčastěji.
MM: tam sem chodila nejčastěji. Ctirad_(1931).txt a předtím bylo Metro.
JV: hm
CN: což je Městské divadlo dneska, že.
JV: ano.
CN: tak tam sme to měli blíž, blízko, a takovou solidností to trošku
odpovídalo takové té středostavovské em úrovni, na které my sme se
chápali. Ctirad_(1931).txt vím, že když teda sem jezdil potom tramvají do gymnázia, že, do,
až na Starý Brno, tak že když em v Metru ((kino Metro)) zase vyvěsili
novej _dpoled ručně malovanej, docela schopně, plakát,
JV: hm
CN: s názvem dalšího filmu, tak vo těch, to že nás vždycky zajímalo, co
se právě dává, vždycky to bylo dvojjazyčný, a tam si člověk čet i tu
němčinu, a tak jako připasoval, nebo někdy taky se podivoval, že českej
překlad _dpoledne filmu se vůbec nekryje doslovně, ale že to má zase
úplně jinou myšlenku, takže jako určitý takový momenty si člověk
pamatuje. Ale ale pro život teda důležitý to asi nebylo. Ctirad_(1931).txt JV: a eště bych se zeptala na ty plakáty, jak vypadaly. jestli byly
focené, nebo to byly kreslené plakáty,
CN: byly malované.
JV: malované.
CN: dokonce obdivuju že to, že to nepovolilo dešti. em to myslím, že to
bylo jestli plátno nebo dokonce papír, ale byly mohutný teda, jmenovitě
to co vím toho Metra ((Metro)), ko- vokolo něho sem jezdil tramvají
každej den, tak to, to bylo tak jako dneska Městský divadlo tam taky,
když tam publikuje ňákou svou věc, tak to, to je z dálky vidět, je to
dobře vidět. Ctirad_(1931).txt CN: Studio patrně bylo chudší než, než Stadion a Metro.
Ctirad_(1931).txt jestli sme chodili v
kabátech dovnitř, nebo jestli sme odkládali v šatně, myslím že ty lepší
kina měly šatny, a teď si nejsem jistej, já myslím, že takový ty naše,
ty středně velmi slušný, že snad tam ani ta možnost nějak nebyla,
nenabízela se. Zdenek_(1927).txt že jich
bylo celkem jednadvacet. premiérových nebylo moc. premiérová byla
skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Metro, Metro. víte, kde bylo Metro?
jak sou dneska Mrštíci ((Divadlo bratří Mrštíků)), nebo em Městský
divadlo.
JV: jo.
ZP: tam bylo kino. kino Metro.
JV: ano.
ZP: tak to bylo taky premiérový, Zdenek_(1927).txt ZP: no ale to myslim, že bylo taky dobrý, to Metro bylo taky dobrý. Zdenek_(1927).txt ZP: že tam chodili hlavně Němci, nevím teda proč, em třeba to Metro,
na té Lidické, to bylo spíš če- by se dalo říct spíš český kino. ale
Kapitol byl vyloženě německý kino. Marie_2_(1921).txt MS: dokud sme neměli děti, chodili sme do kina, chodili sme (.) na
Lidickou, to bylo to Metro myslím, potom nah- Cihlářskou, kino mladých
((Jugendkino - Kino pro mládež)), Marie_2_(1921).txt a taky se
stalo ee ty předpremiéry tady e v Metru ((Metro)), tam strýc pouštěl ty
filmy, tak sem často chodila, že sem se nemohla dostat třeba večer,
(nemohli sme), tak sem šla do té kabiny, kde jako ee on pouštěl a dívala
sem se tím (.) okýnkem a litm- ee jak to jako jde já vím kolikrát, že ee
ten film začal hořet nebo hmm
Lč: a to ste [chodila,]
MS: [přetrh-]
Lč: protože ste nechtěla platit nebo, že to bylo...
MS: ne, že sem mohla kdykoliv.
Lč: že takhle, že s-
MS: že sem mohla kdykoliv, když sem měla volno. ale jinak my sme měli
určený a to sme se já sem se aspoň těšila, nechci mluvit za muže,
opravdu do toho do každýho kina sem se těšila. co bude novýho a tak. jak
to dopadne a já sem si domýšlela potom.
Lč: takže vy ste tam chodila navštěvovat strýce a proto, že ste si mohla
jen tak nakouknout na film.
MS: no byly děti, už to nešlo a manžel třeba pracoval, tak děcka byly
třeba v družině, tak já sem odběhla on pouštěl myslím od tří hodin to
bylo, nebo jak to bylo. tak sem (došla z toho jak tam byla), no ale
jinak sme si kupovali li-, to byly levný lístky. Marie_2_(1921).txt Lč: a ta kina se lišila třeba jak byla zařízená?
MS: no jistěže, jistěže. to třeba ekselzior ((Excelsior)) no- normálně
dřevěný lavice e to Metro už bylo trochu líp, už tam byly t- ta sedadla
už tam byly trošku slušnější. Marie_2_(1921).txt MS: nejraději sme chodili tam na Lidickou ((pravděpodobně Metro)) a tam.
Lč: [( )]
MS: [to byla] Nová ulice dřív. Marie_(1915).txt potom
později, proti (Slovaňáku) ((Slovanské náměstí)) em tam dole, a
jedno níž k Brnu, ((pravděpodobně kino Elektra)) Libuse_(1924).txt LM: a ještě tam bylo takové malé kino, ale tam sme nechodili, tomu
se říkalo blešárna ((smích)), protože to byl takový, vlastně dvě ee
d- d- dvě dva ty sály tam byly, jeden, ale to už vůbec nevím jak se
to menovalo, to bylo mezi mezi ulicí Dobrovskou ((ulice
Dobrovského)) a a Svatopluka čecha bylo na té straně bylo jeden ee
jedno to kino ((kino Union, později Oko)) a druhé bylo na roku
Šumavské ((pravděpodobně kino Elektra)), ne Šumavské, tam, kde jede
dneska sedmašedesátka dolů z vrchu ee k tomu k tesku ((Tesco))
MB: (.) ee k tomu
LM: [a a tam je tam je]
MB: [jo, jo k tomu obchodu]
LM: ňákej, ňákej sekndhend ((second hand)) na rožku
MB: mhm mhm
LM: tak to bylo také také k- kino to bylo také kino, ale tam sme
nechodili do blešáren, jako to e tomu se tak říkalo <že> tam sme
nechodili. Miloslava_(1925).txt MM: no, určitou roli hrály, ale největší roli hrál ten film, takže
samozřejmě do takové blechárny sem šla pouze tehdy, pokud tam byl
nějakej film, kterej sem chtěla vidět a kterej sem jinak nestačila,
JV: kterej vám za to stál.
MM: ale jinak, kterej mně za to stál, ale jinak do takových těch,
těch určitých, to sem chodila dost nerada.
JV: vzpomněla byste si na nějaké jejich názvy?
MM: názvy ne, ale dodneška to vím a je tam ((second
hand)), je to rožek Domažlické a Štefánkové ((kino Elektra)). a eště
je tam, já vim jak to kino vypadalo, a ještě je tam z boku, kdysi
bylo tam ještě dost dlouho vidět jenom napsáno kino. a tam byl vchod
a tady z této druhé strany byl východ a na to kino si vzpomínám a to
byla vopravdu taková blechárna. a ty prostory, co sou tam, tak ty
tam takový sou a je v nich dneska sekn hend ((second hand)). Zdenek_(1927).txt a další v předměstských částech, například kino
Elektra na rohu dnešních ulic Štefánikovy a Šumavské. Peter_(1922).txt PSz: takže třeba Jugendkino ste nenavštěvoval, pro [německou mládež.]
PD: [jo, tam sem musel.]
PSz: to [to,bylo hm]
PD: [s jugend, ((Jugendkino)) jako] em s, třídou,
PSz: hm
PD: tam nás hnali, do do Jugendkina ((Jugendkino)), tam tam sem viděl
jeden film, který mi zůstal v paměti, Dunaj, Donau.
((neidentifikováno)) no to brali vod začátku až do černýho moře. Peter_(1922).txt PSz: protože z literatury vy- vyplývá že to bylo asi jediné německé
kino v Brně, to Jugendkino aspoň aspoň původně,
PD: no, von ten Jugendkino podle mý paměti byl umístěn v takzvaném
léringshajmu ((Lehringsheim)). to znamená tam byli učni němečtí, že,
PSz: hm
PD: takže to byla německá instituce. ale když se podíváte na program
jiných kin například Central,
PSz: hm
PD: nebo Kapitol,
PSz: hm
PD: nebo Moderna, tam bylo, tam byly převážně němeč- německý filmy. to
je úplně jasný. Peter_(1922).txt PSk: vy ste říkal že ste teda šli do jůgendkina, ((Jugendkino)) že ste
tam byli hnáni, to znamená že to byl jako školní
PD: no to byly školní em vycházky, jako celá třída pochodovala.
PSk: takže ste chodili pravidelně jako [se školou?]
PD: [já myslím] jo. ale nebylo to tak často zas. se nepamatuju,
PSk: hm
PD: na moc filmů. to byly kulturní filmy.
JV: a se školou německou, že jo vy ste chodil nejdřív do německé školy,
PD: jo jo.
JV: a potom teprve v osumatřicátém do [české, že.]
PD: [sem přešel] do [českého gym-]
JV: [čili tohle bylo] z té fáze (němec-), [když ste chodil do německé
školy.]
PD: [to je fáze německá,] jo,
JV: to je důležitý. Jarmila_2_(1926).txt a do s- do toho sme taky chodili hodně. ale to se
myslim menovalo stud- Studio a pořád se jmenuje na Cihlářské.
JV: myslíte ee
JG: [mělo to tam s-...]
JV: [já vim], že tam bylo Jugendkino. ale to možná se [přejmenovalo]
JG: [no to] bude vono.
JV: ee mhm Studio říkate, na Cihlářské... to sem tady měl.
JG: teď si nemůžu vzpomenout, co to bylo za...
JV: no, ee jo, tak na Cihlářské devatenáct bylo Jugendkino - Kino
pro mládež.
JG: no, tak [to se začlo jmenovat...]
JV: [a pře- přejmenovalo] se v roce třicet šest na Studio.
JG: no, no.
JV: takže todle říkáte úplně správně, tak to bylo. a tam ste teda
chodila taky?
JG: tam [taky].
JV: [taky].
JG: no, tam hodně. Jarmila_2_(1926).txt JG: nic to toto, pak Oko a Studio, to už byly takový prostor a tak,
že, Metro taky, no a nejlepší tenkrát teda byla skala ((Scala)),
JV: skala ((Scala))
JG: a myslím Kapitol.
JV: Kapitol.
JG: ty, ty byly takový [bych řekla] Miroslav_(1923).txt MJ: no v já trvale chodím,
JV: mhm
MJ: do kina, hlavně teď a hlavně chodím do Kina Art, nebo skala
((Scala)), to sou ty filmy, kde ee sou podle mýho názoru kvalitní,
to neni (.) ta masová ee média, ty filmy, který e sou
vz- mu- musí mít vzrušení a ee no prostě e to nejní em žádnej bulvár
nebo tak bych to řekl, to sou opravdu filmy, kde je jenom několik
diváků, to je dotovaný městem
JV: mhm
MJ: a sou to vopravdu psychologický a e kvalitní e filmy, které mně
velice sedí. já kromě toho sou to většinou zahraniční, Miroslav_(1923).txt viděl v Lucerně
((Lucerna)), to bylo kino z Masarykovy štvrti dole v Žabovřeskách,
to je dokonce e tří kin, které ještě existujou
v Brně a hrajou, kromě těch Art a skaly ((Scala)), že jo. Zofie_(1925).txt JV: em bylo em na Cihlářské e vlastně jak je dneska kino Art, tak
bylo [jurdge-] ((Jugendkino))
XX: [Studio]
JV: jurdgent ((Jugendkino)) kino tenkrát
ŽH: tam ne
JV: nevzpomínáte si
ŽH: já ne určitě, tam sem nechodila
JV: to už možná bylo [trošku z vašeho dosahu]
ŽH: [to bylo dost daleko] do bydliště Milan_(1932).txt ML: i když fakt je to, že my sme vlastně měli, sme bydleli na Jana
Uhra, to tenkrát bylo Dobrovskýho, takže sme měli dva biografy dá se
říct za humnama, jo, to bylo kino Stadion,
LR: hm
ML: a bylo to dole, dole na Cihlářský. to bylo tenkrát, se to
menovalo Studio. Milan_(1932).txt ML: [no tenkrát] tenkrát ne, podívejte se, to už bylo to, tenkrát to
bylo ee tenkrát to bylo daný tím, že více méně už začaly nálety,
LR: hm
ML: takže my sme neměli od rodičů na ňáký takový.
ale zkrátka a dobře, když sme šli sami,
LR: hm
ML: tak v zásadě to byly kina, kde sme to měli jak se říká ee k
doběhnutí domů.
LR: hm
ML: jo no a to byly ty dvě kina, to bylo to, tady ten Stadion,
LR: hm
ML: to sme měli prakticky to bylo pár minut vod baráku, dole, dole
to Studio jak by smet, no a ještě snad bylo, k dosažení bylo v
Žabovřeskách ta, Lucerna. Milan_(1932).txt LR: hm a měl ste v této době své oblíbené kino?
ML: no ten, ten Stadion a dole to Studio.
LR: a co se vám na na těch kinech líbilo.
ML: za prvý, že to bylo blízko
LR: blízko.
ML: domů, a potom celkem ta úroveň byla dobrá, jo, to bylo takový, i
když to Studio bylo ee bylo kino jako malý, čili bylo to na úroveň
takzvaný jak se tomu říkalo blechárny,
LR: hm
ML: no to byly tady ty kina, kerý byly na předměstí, jo.
LR: hm
ML: tomu se říkalo blechárny. jo, a mělo to svoje vopodstatnění,
poněvadž vod tamtuď byla velká naděje, že si člověk ňákou tu blechu
přinese, jo, podle toho, co tam chodilo ((smích))
LR: a podle toho, co tam chodilo nebo podle toho zařízení.
ML: ne, podle toho prostě, podle publika, kerý [tam chodilo,]
LR: [aha aha]
ML: jo? a tak to tak prakticky do toho Studia ((Studio)) sme chodili
taky rádi, protože to bylo takový, vono to bylo takový rodinný tam,
víte, to bylo, no víte proč se to menovalo Studio?
LR: no, to nevim.
LR: tak tam vedle byl Masarykův studentský domov.
LR: jo, ten tam ještě je.
ML: a von potom z toho byl učňák.
LR: hm
ML: udělanej, jo?
LR: hm
ML: za bolševiků. jo, no a pochopitelně tam chodili ty co tam
bydleli, páč tam bydleli ty, tam nebyli žádný učni,
LR: hm
ML: ale to byli ti, to byli ti kteří studovali tady gymnázium nebo
průmyslovky nebo tak a a pochopitelně byli mimobrněnští, jo? no tak
ty tam bydleli, to zrovna zrovna tak jako jako ee Lucerna,
v Žabinách ((Žabovřesky)), no to bylo dvorní kino z Kounicové
koleji.
LR: hm
ML: tam chodili študáci normálně v pyžamu. páč to měli kousek, jo?
LR: hm
ML: do doby teda než ty, než to zavřeli ty, ty koleje jo? to bylo za
první republiky. kdy prakticky tam ty vysokoškoláci chodili. Libuse_(1924).txt MB: a to je, vlastně, do jaké doby ste chodila do kina pravidelně?
LM: no jako študáci tak se tak se to dalo dalo říct, že sme chodili
jako ee ale i potom, když sme em byli ty em to totální nasazení a
tak dále, tak sme chodili ale hlavně do, jak se to menovalo? sto? do
Studia ((Studio)), to bylo vedle vedle em (.) jak to tam to tam
bylo, tam byla (..) dneska proti soudu, co je na Kounicové nebo
vlastně to není Kounicová, to je Burešova, ee tak ee tam byl
studentský domov, Masarykův studentský domov potom a nevím, jestli
tam není stále a vedle [toho]
MB: [jo jo jo] na té u té Botanické, [tam si myslím že to tam je,
mhm, mhm, mhm]
LM: [no je to Botanické mezi bota- Botanickou a a] tam to tou
spodní. a ehm tak tam sme hlavně chodili, protože tam to bylo
strašně, no přijatý pro studentskou a vůbec pro kapsu mladých lidí a
byly tam výborné české filmy. Libuse_(1924).txt LM: no to se dá dá říct, že tak od toho jedenaštyřicátého roku každý
týden, [to sme chodili]
MB: [každý týden] mhm
LM: každý týden
MB: a jednou nebo
LM: to sem chodili s manželem ee ne eště jako ale ze známosti e a to
zme chodili do toho Studia ((Studio)), kde to bylo tak levný, za dvě
koruny nebo e už si to nepamatuju, ale vím, že to bylo teda
nejlacinější, no ale s kvalitními filmy.
MB: mhm, mhm
LM: protože na ňáké hlouposti, my sme zase byli sportovci, takže
když už, když sme chtěli, tak to muselo za něco stát. aby na ňáké
hlouposti sme ne- nechodili, to nechci dělat ze sebe pán bůh ví co,
ale je to pravda. Libuse_(1924).txt MB: zhruba deseti do dvaceti vašich let. která kina ste
navštěvovala? tak my už [sme o tom trošku mluvily]
LM: [no to sem o tom mluvily, že] to byly české, české biografy, tak
to bylo em jak sem jak sme o tom o tom mluvily. takže to byla byla
Alfa Alfa, která se menovala pořád Alfa, že, pak byla ta em ta skala
((Scala)) em pak em pak byla ta, to Studio (.), pak bylo me- Metro
MB: to Metro
LM: to Metro, Metro, no a v Královým Poli to se menovalo, já ale si,
to Jadran se menoval pořád tak, to nevím. Libuse_(1924).txt LM: ee no em ono to bylo hezké, protože to bylo všechno takové čisté
ta Alfa byla taková dobrá mos- ee skala ((Scala)) byla dobrá ee tady
ta to s- Studio študácké, ale to byla všechno takové dobře
udržované, takové vše všechno jako prostředí by se dalo říct to
kulturní. to tam dokonce myslím ( ) tenkrát se em měli všelijaké
to ty vůně co rozstřikovali, tak se nám to líbilo, že ((smích)) a
takhle, no tak.
MB: takže to je vlastně ty em to jak vlastně vypadalo to kino tak ta
kina byla pěkná, [jakoby se vám vlastně líbilo, protože to bylo
pěkné prostředí]
LM: [ano, ano, ano, ano, protože to bylo] pěkné prostředí, to bylo
to bylo čisté. Ctirad_(1931).txt druhý bylo Studio.
JV: hm
CN: to víte kde je, že,
JV: ano.
CN: na Cihlářské Art kino, Ctirad_(1931).txt CN: učitelé ne. ne, ale vodili nás do kina, vlastně, no, to jistě, teď
si honem vybavuju, to i z té, i z té hlavní školy, z té první třídy,
která nahrazovala třídu pátou em školy národní dnešní, jo, tam sme byli
právě chodili do toho Studia ((Studio)), celá škola,
JV: hm
CN: a tam vím, že byla různá filmová představení. jestli to bylo k
výročí politickým jako, třeba byly Hitlerovy narozeniny,
JV: hm
CN: což myslím že se nějak slavilo, já si to fakt nějak nevybavuju, ale
asi že to mohlo být, tam sme, tam sme chodili a vím, že sme tam trpěli
takovým pocitem určitě povinnosti, že
JV: hm
CN: něco co, co se musí, a přičemž už i ty děcka cítily jakousi takovou
zábranu, opatrnost, aby se moc,
JV: hm
CN: náhodou něco aby se ňák nevyprovokovalo. ňáký odezvy. nojo, tak
pokud de vo učitele, tak jejich aktivita kromě toho, že nás tam vodili,
myslím se mně žádná nevynoří, nebyly to ovšem jenom takovýdle ty filmy,
nebo nebyly to patrně jenom slavnostní příležitosti, ale taky si
vzpomínám, že nás tehdy oslňovalo například, že sme viděli nějaký
německý filmy, vysloveně takovýho vědecko populárního typu,
JV: hm
CN: něco, co dneska je teda virtuálně jednoduchý, ale prostě to tam byl
zasa- zasazeno símě, a teď se snímalo, jak jak se z toho vyvijí
rostlina a dokonce květ a plody, všecko co umožňovala tehdejší filmová
technika, tak to nás, to mně uvízlo. jistě tam byly i jiný přírodovědný
filmy, zdá se mně, že asi ta škola vybírala z té německé produkce, nebo
z toho, co bylo spíš věci takto určitě teda pozitivního významu pro,
pro vzdělání děcek. Ctirad_(1931).txt JV: hm a vy ste teda zmiňoval to kino Studio.
CN: ano.
JV: chodili ste do toho [stu- Studia]
CN: [tam sme] chodili.
JV: jenom tam? nikam jinam, do žádných jiných kin?
CN: nevybavuju si. se školou si nevybavuju ale to, to může bejt
vopravdu tím, my sme potom teda taky byli strašně rozestrkaní, že, ty
gymnázia Antonínská tedy teda patří do do centrální části Brna, Ctirad_(1931).txt já nevim jestli to byl právě ten baron
Prášil ((Dobrodružství barona Prášila)) nebo ňákej jinej film, kdy
ještě za protektorátu sme právě v tom kině Studio dostali takový
brejličky, s dvojí barvou, a viděli sme teda plasticky.
JV: hm
CN: ňákej barevnej film. ale kterej to byl, to nevim. možná že se třeba
dopídíte, že to byl ten baron Prášil ((Dobrodružství barona Prášila))
anebo ňáká eště jiná německá....
JV: a nevíte, v kterým roce to třeba bylo? zhruba?
CN: no tak muselo to být, počkejme, abych si to úplně teďka neplet. hm
ne, raději nebudu dělat pokus, to bych si, to bych si asi jenom
vyplňoval prázdné místo ňákou svou fantazií. nedovedu říct.
JV: a takže bylo pro vás třeba takováto věc, že ste dostal ty brýle,
viděl ste to em plasticky, bylo to pro vás důležité? že to bylo
kritérium výběru toho filmu, že ste na [něj šel]
CN: [no asi už,] no to možná že sme na to šli víckrát, to je možný, to
je možný. ale em patrně to hrálo dohromady s řadou dalších em
vlastností takovýho filmu, ne určitě jako jediná teda kvalita, jo, to
hrálo to tam svou roli, ale řekl bych takovou přiměřenou, ne teda
hlavní,
JV: hm
CN: že jo, to nebylo první co, co zajímalo v tom uvažování vo takovým
filmu. a volba byla snadná, páč žádnej jinej takovej film nebyl, takže
nešlo si volit mezi několika stejně, stejně teda jakoby lákavýma
technickýma možnostma. Ctirad_(1931).txt ale druhá
věc působící na mě byla že, že v některém tom kině, teď nevím jestli
mám říct ve Studiu ((Studio)) nebo kde, že rozprašovali ňákou takovou,
takovou voňavou látku, která v kapénkách se prostě tak roznášela, že to
příjemně vonělo. tak to je takovej příjemnej zážitek, když se ptáte na
příjemné a nepříjemné. nejsem si vědomej žádnejch dalších takovejch
vjemů.
Ctirad_(1931).txt JV: hm dobře. em teďka bych se zeptala, jestli ste chodil do různých
kin podle toho, s kým ste do těch kin šel. třeba s matkou nebo s
kamarády, jestli ste šel do různých kin.
CN: em nevim že by tam byl, že by se tam bylo nějak rozlišovalo, ale
nevzpomínám si, že bych byl třeba s maminkou někdy v tom Studiu
((Studio)), ale je to skoro jistý. to to si jenom teď takhle vlastně
musim zrekonstruovat. Ctirad_(1931).txt em no nebo em zřejmě em ale to už bylo potom po až vlastně po
válce, jako filmy který, který velice ovlivnily můj život, to bylo až v
roce čtyrycet pět, to když mně bylo těch čtrnáct a byla už jaksi válka
pryč, a sem, právě do Studia ((Studio)), přišel film Zasněžená romance.
JV: hm
CN: to, to byl epochální film myslím pro celou generaci, tím muzikálním
teda fantastickým výkonem djůka elingtna ((Duke Ellington)) Ctirad_(1931).txt CN: Studio patrně bylo chudší než, než Stadion a Metro.
Ctirad_(1931).txt jestli sme chodili v
kabátech dovnitř, nebo jestli sme odkládali v šatně, myslím že ty lepší
kina měly šatny, a teď si nejsem jistej, já myslím, že takový ty naše,
ty středně velmi slušný, že snad tam ani ta možnost nějak nebyla,
nenabízela se. Jiri_(1924).txt no ty americký
napřed šly, velice tady v Brně sme rádi chodili na grotesky, ono
třeba tam dávali ve Studiu ((Studio)) v tom fil- v tom v tom kině
Studio, tak dávali třeba celej soubor několika grotesek.
LS: a to byly němé grotesky nebo...
JN: ne, to byly normální, to už byly em to no to byly takový psiny
byl bylo tam třeba Námořník Pepek ((Pepek námořník)), jo.
LS: kreslený myslíte?
JN: to bylo kreslený no, a em tak to to víte, (to sem právě neřek,)
to byly vesměs kreslený a (..) a hodně teda hodně s- tam chodilo už
tehdy kovbojek, jo, to tehdy my kluci sme, jo, na to chodili Jiri_(1924).txt taky se dělaly pokusy, že
se, že sme si museli koupit tam tenkrát to bylo všecko laciný asi za
padesát halířů takový brejle papírový a na jednom byl žlutý papírek
a na jednom byl nebo čer- byl červená a na druhým byl zelená a na na
to na na na plátně se promítaly dvěma barvama, čili každý voko nám
vidělo a vono to bylo bylo to úžasně plastický, (čili to nějak to
zhaslo nebo).
LS: hm, a co to bylo za film, tady jak jste viděli s těmi brýlemi,
to si nevzpomenete?
JN: to si nevzpomenu.
LS: ani kino, kde to bylo?
JN: to bylo zřejmě ve Studiu ((Studio)), jo, no tam chodili hodně
studenti do to ho Studia ((Studio)) tam to bylo takový to bylo
laciný, Jiri_(1924).txt JN: jo, taky, to víte, taky sme, no, chodili sme, nejvíc se chodilo
do toho Studia a hlavně totiž tenkrát em třeba ten jeden film dávali
v několika kinech na střídačku, Jiri_(1924).txt LS: mhm, dobře a dyš se teda dostaneme zpátky ještě do toho Brna,
tak vzpomenete si konkrétně, která ta kina ste nejčastěji tady
navštěvoval?
JN: nejčastěji Studio. to bylo to sme měli po ruce, to bylo to
laciný, Jiri_(1924).txt LS: mhm a teda které které z těch co ste řikal bylo nejoblíbenější
pro vás to kino.
JN: no to Studio.
LS: a proč bylo zrovna oblíbený.
JN: protože je laciný.
LS: protože bylo nejlacinější, jiný...
JN: bylo laciný a byli my sme bydleli sme dost vokolo, tak ty ty co
sme tady byli em to sme byli teda em venkovský, jo.
LS: mhm.
JN: Brňáci třeba byli byl- v Krpoli ((Královo Pole)) no tak chodili
do Krpole nebo tak.
LS: jasně a jiný důvod, třeba že by se vám líbilo, jak to vypadalo
vevnitř, nebo...
JN: no tak tenkrát takovej rozdíl nebyl, víte.
LS: nebyl? to by mě právě zajímalo, vy ste určitě těch kin navštívil
spoustu...
JN: jó.
LS: tak kdybyste měl [porovnat]
JN: [tak velký rozdíly] nebyly.
LS: ne?
JN: vono to bylo dost em dost chudý, víte, celkově.
Libuse_(1928).txt no a pak sem chodila hlavně do té jako Studio se to jmenovalo,
ten kino Art, no a tam už sem viděla, to bylo za války i německé
filmy marika rek, marika rek ((Marika Rökk)), všelijaký takový ty
ee, prostě už si to nepamatuju, ale krásný filmy to byly. Libuse_(1928).txt KH: no a nějakej jinej film, kterej by vám takhle z toho dětskýho
věku utkvěl.
LN: tak to ne, to sem nechodila co do toho Studia ((Studio)), tak to
už sem chodila pak jako děvče a to už byly takový ty filmy, jako i
český, takový vážný a tak ?jako? Libuse_(1928).txt LN: no tak to sem chodila taky tak jednou za čtrnáct dní nebo i za
týden do toho Studia ((Studio)).
KH: hm
LN: to sme měly s kamarádkama a chodily sme. oni hráli ve čtyři, v
šest a osm, tak my sme chodily tak na tu čtvrtou, nebo v létě i na
tu šestou, protože večer už sem musela být vlastně za světla doma,
takže to už sem nesměla chodit. Libuse_(1928).txt LN: v prvním ročníku na tom gymnáziu, tak hodně sem chodila do toho
Artu ((Art)). Libuse_(1928).txt do toho Artu, potom do skaly
((Scala)) sem chodila, pak do Kapitolu ((Kapitol)), pak do Moravie
((Moravia)), to bylo na Cejlu. Moravia! no a... Lucerna, Moravia,
skala ((Scala)), Kapitol, Art, no a to je myslím tak všechno. to
bylo poblíž toho mýho, nejblíž tomu mému bydlišti, takže tam sem
jako chodila Libuse_(1928).txt KH: a měla ste svoje oblíbený kino? jako který byste z těch kin měla
radši?
LN: no, to nejradši sem měla to Studio, protože tam byli všichni
moji, tam chodili moji, moje spolužačky i moji spolužáci a kamarádi,
takže to sem měla nejraději. tam sem chodila vždycky s těmi
kamarádkami. Libuse_(1928).txt já vím, že na tom Studiu ((Studio)), v tom Studiu
((Studio)) a to je prý tam dodnes, v tom Artu ((Art)). tam jsou, tam
byly nahoře jako lóže, že, a jinak ee já jsem si to jako děcko
opravdu, prostě sem to nijak nevnímala jako to zařízení. to bylo
takový prostý, že jo. ty tvrdý křesla, to se na to
KH: hm.
LN: jak vstal, tak to se prostě narovnalo a já jsem to nijak, to
zařízení mě vůbec jako Libuse_(1928).txt LN: protože v tom Artu ((Art)) tam se hrály dost jako německé filmy.
no a potom, ale i česky. to já už si to, to už je přece jenom tak
sedmdesát, šedesát let! tak to už si tak nepamatuju, no. Zdenek_(1927).txt na Cihlářské kino
Studio, dnes Art, Zdenek_(1927).txt kromě toho
em Stadionu ((Stadion)) sme měli Studio, dneska Kino Art, to bylo
taky naše voblíbený, protože bylo to taky blízko. a bylo, to Kino
Art bylo tak em abych řekl mně dost sympatický. nevím proč, vono
bylo menší to kino, myslím taky tam byla rovná podlaha, to bylo to
sympati- em měl sem k tomu tam jakejsi vztah, k tomu kinu, Studiu
((Studio)), dnešní Art. Zdenek_(1927).txt JV: a eště bych se zeptala, jestli byla nějaká zvláštní atmosféra po
tom konci války v kině?
ZP: ohromná. em vůbec to nadšení po válce, to už taky si vůbec
nedovedete představit, ta svoboda, která zase se nám vobnovila, to
byla to bylo ohromný nadšení vůbec mezi lidem, nejenom teda v tom
filmu, em to byl ohromná to si vzpomínám, vzpomínám si teda, to bylo
nějaký představení bylo v tom kinu em Studio v tom Kinu Art, jak sme
tam šli všichni, nevim teda jakej film už se tam promítal, to byla
em mladí, staří všichni tam šli s ohromným nadšením...
JV: a třeba taky nějaké hlasité projevy u toho filmu byly, nebo...
ZP: ne. ne, ne.
Marie_2_(1921).txt MS: dokud sme neměli děti, chodili sme do kina, chodili sme (.) na
Lidickou, to bylo to Metro myslím, potom nah- Cihlářskou, kino mladých
((Jugendkino - Kino pro mládež)), Marie_2_(1921).txt Lč: a která z těch kin vlastně bylo vaše oblíbené, nebo měla ste nějaké
oblíbené mezi nimi? [oblíbenější třeba]?
MS: [ee já vám řeknu] nejoblíbenější to bylo, když sme bydleli v černých
Polích, bylo ee v na té Cihlářské. ((Jugendkino - Kino pro mládež))
Lč: tam ste [chodila do toho] mladých.
MS: [(to sme tam)]
Lč: do toho [kina mladých nejraději.]
MS: [no tam tam sem] tam byly (...)
Lč: a [proč vlastně]
MS: [vypněte] to, abych já mohla ledasco říct, já to nechci do toho
říkat.
Lč:
MS: no protože tam bylo hodně blech a já sem vždycky chytila blechy. Marie_2_(1921).txt Lč: a právě na tom kině mladých ((Jugendkino - Kino pro mládež)) se vám
líbilo co? co bylo jakoby jeho specifi- na něm specifické?
MS: jaký filmy tam p- ukazovali ee promítali, to už já nevím, ale my sme
se úplně těšili, Dagmar_(1929).txt byla sem s tatínkem ee v Kapitolu
((Kapitol)), tam hráli sněhurku ((Sněhurka a sedm trpaslíků))
LR: mhm
DB: kreslenou, to byla tehdy bomba. no ano byla, doslova, kreslený
barevný film to bylo něco. tak sme si sedli na balkón, a já vim, že
sem se šíleně bála, jak ta Sněhurka letí tim lesem, šla a teď ty
větve oz- ožily no a prostě to bylo hrozný, takže málem sme odešli
protože... nevim, kdy to bylo, ale byla sem hodně malá Dagmar_(1929).txt no, v Kapitolu ((Kapitol)) s- chodili sme do Kapitolu
((Kapitol)) teda takzvanýho, Dagmar_(1929).txt pak to byl Kapitol, Dagmar_(1929).txt [no tak byly byly] exkluzivní kina, to byly
LR: mhm
DB: hlavně ve vnitřním [Brně]
LR: [mhm]
DB: na předměstí už to nebylo tak hóch [nóbl]
LR: [mhm]
DB: ale, v teda ty byly opravdu, třeba skala ((Scala)) nebo ta
Moderna, nebo (.) Kapitol, i Alfa. ta kina to bylo ja- jak divadla.
to ste byla jako v křesle ste seděla uplně a, a tak dále no, prostě
bylo to povýšený na divadlo, víceméně Helena_(1927).txt dokonce mě otec propašoval jednou na film zakázaný pro mládež, to
tak [bylo]
LR: [hm]
HH: pro mládež a j- tak sme na to chtěli jít a pak ři- řikal tomu ee
uvaděči tam, prosim vás, já jedu z venkova, zalhal, kam to děcko tady
mám dat
LR: ((smích))
HH: a on ale e smůla byla v tom, že já sem
zase nesnášela, třeba já sem nesnášela jízdu ani autem dobře, a tam to
byl film, kde zrovna na začátku jela tak jakoby lokomotiva do
obecenstva,
LR: mhm
HH: a mně vám se udělalo špatně, já sem začala vlhnout a voni vlastně z
toho filmu neměli nic, ani já, protože my sme museli honem hledat něco
a ven. víte,
LR: mhm
HH: tak na toto je špatná vzpomínka
LR: [jo]
HH: [ale] potom se mně to už tak neopakovalo, až sem trošku zestárla, a
po té po pubertě řekněme, tak to už vůbec jako ne.
LR: mhm a pamatujete si, jaké to bylo kino, kde ste- kam vás [tatínek]
HH: [bylo to] kino Kapitol
LR: Kapitol, v centru. Helena_(1927).txt zase že], to sem jezdila už tramvají, měla sem tramvajenku, že, a
byla sem už zaměstnaná, no a tak sme tam taky navštěvovali ty, Kapitol,
to bylo pěkný kino, Helena_(1927).txt a potom v Kapitolu ((Kapitol)), mně se zdá, tam měli dokonce, nebo
to bylo v té Moskvě ((Moskva)), tam měli bifé, tam se mohlo ee
konzumovat i káva, víno, Edita_(1926).txt vono bylo víc těch, že těch je skala ((Scala)), Kapitol Edita_(1926).txt : to bylo hodně těch kin, ale co sme chodily akorát do té luce- to
si Lucerna a ta Moderna. že tam sme to měly zadarmo (.) Kapitol... Edita_(1926).txt no to se potom někdy šlo do toho Kapitolu ((Kapitol)), do Skaly
((Scala)), zase do té mode- Moderna. Edita_(1926).txt LG: a to ste pořád navštěvovala tu...?
EB: ne to sme chodili i do Kapitolu ((Kapitol)). [jo to už]
LG: [jo v té době] ste teda navštěvovala jiná kina?
EB: jo, no no
LG: a
EB: za války určitě.
LG: a za války ste teda navštěvovala [ten Kapitol].
EB: [no ten] Kapitol, Vera_(1923).txt SM: [hm] mhm mhm e a která kina ste potom navštěvovala později.
VB: no to sme šli někdy do toho města tam k tomu divadlu to kino
Kapitol.
SM: a to už ste chodila s manželem?
VB: ano [s manželem]
SM: [jo s manželem] Vera_(1923).txt SM: jo, a tak že byste měla fakt vyloženě ňáký kino do kterého ste
ste ráda chodila, které ste měla třeba nejradši,
VB: my sme chodili do k- k tomu kapito-, k tomu divadlu, do toho
kina Kapitol,
SM: mhm
VB: tam sme rádi chodili.
SM: a tam se vám na tom líbilo co, [na tom]
VB: [to bylo] velké kino, pěkné, takové úplně jiné proti těm našim
malým kinám na tom Starým Brně.
SM: a jak se třeba lišilo.
VB: prosím?
SM: jak se jak se třeba konkrétně lišilo, od těch kin
VB: no, velikostí a tím zařízením celým.
SM: a pamatujete si na to zařízení?
VB: pamatuji, ta sedadla byla lepší tak, a bylo obsáhlejší, a byla
středem byla ulice, jako že ste když ste přišla později, tak ste
nemusela obtěžovat lidi z řad,
SM: mhm
VB: vedle ( ) jako zprava zleva, šla ste středem kam to bylo blíž,
to vás biletářka uvedla.
SM: mhm
VB: no
SM: a ona šla s vámi až na to místo? nebo to už potom,
VB: k té řadě, a řekla nám v té řadě si to místo tam už, je to e
když to viděla že je to volné tak nám to poradila.
SM: mhm hm
VB: to bylo dobré tak když nás uvádívali, to bylo docela zajímavý.
SM: mhm
VB: tak jak v divadle, dodneška uvádí, že? Vera_(1923).txt takže nevím, já sem nechodila tak ňák, já většinou na to Staré
Brno, a nebo jak říkám do toho kina Kapitol Vera_(1923).txt SM: mhm (.) a pamatujete si že by se třeba během filmu nebo po filmu
ozýval ňáký potlesk?
VB: ani ne.
SM: ne.
VB: ne, to si nepamatuju,
SM: mhm
VB: ne. to si povídali, to bylo pěkný, nebo to nestálo za to, na to
sme nemuseli chodit a tak, to byly takový připomínky. ale tleskat
nebo takhle to nebylo.
SM: m-m, m-m
VB: no. to si nepamatuji ani ve městě, třeba v tom Kapitolu
((Kapitol)), ne. nepamatuju si že by, to v divadle ano, tam je to
asi tak samozřejmě, že? Vera_(1923).txt SM: a teď teď se ještě vrátíme na chvíli přímo k těm kinům, to ste
to ste vlastně už hodně o tom řekla, že, o o těch různých kinech, e
já jenom ještě ještě jestli byste mohla třeba doplnit jaké byly
konkrétně rozdíly v někerých těch kinech, říkala ste že vlastně ten
Kapitol, že to bylo takové
VB: dobr- pěkné [kino]
SM: [pěkné kino] že?
VB: Kapitol nebo skala ((Scala)) na Moravském náměstí, to
SM: [no]
VB: [byla] pěkná kina. Vilemina_(1919).txt protože e já sem byla myslím v Kapitolu ((Kapitol)) na náměstí
na Katanským ((Scala)), tenkrát se říkalo
LR: mhm
VB: tam sem byla za svůj život dvakrát. tam to bylo celkem drahý,
LR: mhm
VB: pro mě, tak tam sem moc ne, ale tam když dávali novej film, to
se dycky dávalo dýl, ne jak teďka každý den něco jinýho,
LR: mhm
VB: víte, a tak e, když bylo něco pěknýho tak, a když tam byli
herci, co se narodili v Brně,
LR: hm
VB: tak to bylo takový e že to (sou naši) lidi ((smích)) ale no tak,
měli sme z toho radost, že (z tama) dost jich pochází. Vilemina_(1919).txt LR: mhm a pamatujete si na ten Kapitol, jak na vás třeba působil,
něco [si z něj pamatujete]?
VB: [takový] e pro bohatý,
LR: mhm
VB: takový už luxusní víc, jo a e já nevim, na mě nepůsobil nijak že
bych se cítila, to když sem přišla do divadla, tak jsem se cítila
jak e to,
LR: mhm
VB: ale tam sem ne- nemohla přijít do té takové pohodové nálady. Miroslav_(1931).txt AV: vzpomenete si ještě teda na něco třeba, co co jste nezmínil,
nebo jste si vzpomněl v průběhu rozhovoru, nějaké zajímavé, ohledně
těch brněnských kin, nějaký zážitek...
MH: tak to vám neřeknu. (..) to jsem vám řek, jak tam tekla voda
v tom Kapitolu ((smích)), že tam byla až po pátou řadu stála voda. Miroslav_(1931).txt MH: jinak tu byl Alfa, Kapitol a skala ((Scala)). Miroslav_(1931).txt MH: akorát si pamatuju, že jednou, teď tedy jak je Baťův palác a
kino Kapitol jak bylo,
AV: ano, ano.
MH: tak tam je spodní voda,
AV: aha.
MH: voni ji musí odčerpávat a jednou to měli pokažený to čerpadlo a
já vím, že že voda sahala až asi do páté řady.
AV: až do páté řady.
MH: až do páté řady.
AV: a hrálo se?
MH: hrálo se. Marie_(1921).txt no, teď nevim, jestli to Kapitol? to bylo myslím pozdějš. a
potom Moskva, no Moskva, to se menovalo jinak. napřed se to menovalo
jinak, pak se to menovalo Moskva. prostě tak to už sme chodili do
těch... Marie_(1921).txt Lč: a když se vrátíme k těm kinům ještě, byly mezi nimi, mezi těmi
místními kiny ňáké rozdíly? jak byste je třeba to...
MD: no tak to bych řekla, že rozdíl někerý třeba na tom Starým Brně
to bylo malý kino. v tom Excelsior, to bylo takový malý kino, že? a
tady už ty další v Alfě ((Alfa)) a ten Kapitol a takový, to už byly
takový mohutnější, lepší, že, lepší, to je jasný
Lč: a jak vlastně se teda lišily ty sály a pokladny a foajé
((foyer)), v jakým to bylo tom rozměru většinou teda.
MD: no říkám, co teď ty, co byly Kapitol a takový ty, tak to už
bylo, takový to bylo reprezentační bych řekla, takový lepší, že. a
dřív to, copak dřív, dřív hlavně že bylo kino, no a hlavně že se tam
chodilo. Peter_(1922).txt ale když se podíváte na program
jiných kin například Central,
PSz: hm
PD: nebo Kapitol,
PSz: hm
PD: nebo Moderna, tam bylo, tam byly převážně němeč- německý filmy. to
je úplně jasný. Peter_(1922).txt JV: já bych se ještě vrátil, čili my sme to Brno došli v tom vyprávění
spíš někdy k tomu roku třicet šest nebo tak, ale potom se dramaticky
mění situace, vy to popisujete vlastně i v té povídce v tom Brněnském
chodci, em jak nastal transfer, em jak ste opouštěl ňáká kina a do
jiných ste začal chodit, že jo, čili s přechodem z německého na české
gymnnázium tak právě to znamenalo přechod z některých kin do jiných
kin, em možná byste to ještě mohl popsat em blíž jestli si na to
vzpomenete, [třeba tu oranii ((Orania)) že ste opouštěl]
PD: [já nevim, nemyslim že] to nebyl dramatickej přechod, spíš takový
přesouvání akcentu, spíš myslím že sem přestal chodit do Kapitolu
((Kapitol)) , a do Centralu ((Central)), a začal chodit spíš do dopsu
((Dopz)). do, nebo do univerza ((Universum)), kde byla směs amerických
a českých filmů většinou. Peter_(1922).txt PSk: takže to místo kde to kino bylo em nevrhalo nějaký jakoby stín,
nějaký akcent na to kino, nebylo to ovlivněno tím, že [( ) (nikam)
nejezdí nebo]
PD: [no, když to bylo,] to je čistá teorie, páč to neznám, ale já
myslím když to bylo kino předměstské, v černých Polích a tak dále, tak
to muselo hrát roli taky na, na sociologii návštěvníků. ale ve městě
v dopsu ((Dopz)),
PSk: hm
PD: nebo v Kapitolu ((Kapitol)) to byla, to ne. kdo na to měl, tak tam
šel, no. Jarmila_2_(1926).txt JV: do Kapitolu ((Kapitol))?
JG: no tak Kapitol jo, to je tady dole na tom, no tak tam
samozřejmě, to jako,
JV: v dětství, ne?
JG: pokud byly peníze a nebo tam byl někdo známej, že sme se
dostali.
Jarmila_(1925).txt pak byl Kapitol, že, tam sme chodili do Kapitolu,
tam myslím teď taky nehrají, že, a a v Alfě ((Alfa)). Borivoj_(1927).txt LH: po celém Brně, ehm. (.) a měl ste ňáké z těch k- kin, které ste
vyjmenoval nějaké oblíbené, kam ste chodil nejraději?
BH: no tak nedá, nedá se říct (ee em mě teda) prostě (.) zajímaly
filmy. jestli to bylo v, jestli to byla skala ((Scala)), nebo
Moderna, nebo Kapitol to mně bylo jedno.
Borivoj_(1927).txt LH: ehm. v podstatě ve středu uu k těm mm jestli se nemýlím k těm
takovým luxušně- luxusnějším patřil ee dnešní skala ((Scala)).
[tenkrát to s-...]
BH: [ano skala ((Scala)), Moderna], Kapitol, Central.
LH: ehm.
BH: jo, Alfa.
LH: Alfa, jasně.
BH: no, to bylo to byly prostě tyhlety kina byly, (.) dá se říct
luxusní. [no panč...]
LH: [takže na] na úrovni.
BH: ano, na úrovni. Marie_(1915).txt pak bylo Kapitol kino,
LS: hm
MH: to bylo ee jak je em jak je magistrát teď, jo? tak v tom bloku,
mýlím se, nebo je to... Marie_(1915).txt a ve městě sem chodila právě k
tomu Tomáškovi ((kostel sv. Tomáše)), do té Jalty ((Jalta)), a někdy
do toho Kapitolu ((Kapitol)), jinam celkem,
LS: hm
MH: ne. Miroslav_(1923).txt JV: e bylo ňáké kino, do kterého vás rodiče brali? vy ste chodil
s těmi rodiči. bylo ňáké jedno kino, kam ste chodili hlavně?
MJ: no tě- oni em oni chodili do toho to em to byly em to se
nechodilo podle kin, to se chodilo podle toho, co dávají, ale ty
hlavní f- e filmy hlavní teda kina, kde se dávaly, tak to bylo
dražší, to bylo to dops ((Dopz)) to je potom skala ((Scala)),
JV: mhm
MJ: Kapitol,
JV: ano.
MJ: a Kapitol a Moderna to bylo v kině jal- Jalta? tam jak je ten
palác, já nevím, to máte asi, těch film- byl těch kin bylo [patnáct]
JV: [ano Jalta, Jalta]
MJ: [asi v Brně,] no.
JV: mhm
MJ: to byly takový ty, bych řekl trochu nóblejší.
Miroslav_(1923).txt JV: mhm. á ještě bych se zeptala, jaké byly e rozdíly v místních
kinech? jaké byly rozdíly mezi e kinama, jestli s- e ste třeba
vnímal ňáké rozdíly? říkal ste, že někerá kina byla nóbl. tak je-
[jaké jak]
MJ: [a nóbl] a cena.
JV: mhm
MJ: no ty nóbl, to byly ee ty premiérové, Alfa ještě byla taky
premiérová.
JV: mhm a
MJ: skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Moderna Irena_(1922).txt IK: no protože já sem vlastně em od páté třídy chodila tam, takže sem
měla spolužačky spíš z celého Brna, který se tam scházely, protože to
bylo jediné dívčí reálné gymnázium, takže tam sme chodily, takže to už
sme chodily do města, do Dopzu ((Dopz)) do Kapitolu ((Kapitol)), em do
Moravy ((Morava)), já nevim, do Alfy ((Alfa)) a... Irena_(1922).txt Lč: a em vzpomněla byste si teda na která kina konkrétně ste třeba měla
oblíbená z těch městských kin?
IK: no do Kapitolu ((Kapitol)) se chodilo, do Alfy ((Alfa)), do Dopzu
((Dopz)), em
Lč: a co se vám na těch kinech líbilo třeba, že ste si je vybírali.
IK: no byly takový lepší, že jo, městský kina, lepší Irena_(1922).txt IK: protože za protektorátu bylo zatemnění, a zhasínalo se, takže sme z
kin chodili potmě, že, když bylo, a prostě aby nás to dopravilo na
okraj, že, já sem bydlela v Židenicích, a když sme chodili třeba do
Kapitolu ((Kapitol)), to bylo tady na Mahence ((poblíž Mahenovy
činohry)), že Dopz byl nahoře, Alfa byla, no ale tak chodili sme i do
toho Králova Pole, tam byla Morava, ta je tam myslím dodnes, no ale my
sme měli vlastně taky možnost těch kin přímo v Židenicích,
Lč: hm
IK: ale jak říkám, tam bývaly premiéry, tam nás to víc jako lákalo. Irena_(1922).txt uvaděči tam byli, ty uváděli, uva- uva-
uvaděčky většinou to byly, starší ženy, že, ty si tak přivydělávaly,
tak ty uváděly, no ale prostě ten Kapitol, a Alfa, to byly kina přece
jenom takový premiérový. Irena_(1922).txt Lč: a em reflektovali ste třeba, že by některá kina i v tom městě měly
ty premiéry častěji, nebo že by to bylo pravidelnějc ty premiéry v
některých kinech?
IK: no tak to byla dost myslím rivalita mezi těma kinama, že, aby em
protože to znamenalo větší návštěvnost, když ta premiéra byla v tom
nebo onom kině. nebo em voni si je taky přenášeli, že třeba v Kapitolu
((Kapitol)) dávali kino v šest, Alfa ho dávala v osum.
Lč: takže ten program nebyl stejný dopo- [odpoledne a večer.]
IK: [ano, ano, oni si] nechtěli konkurovat.
Irena_(1922).txt Lč: a když se vrátíme ještě k těm kinům, no tak jaké tedy byly rozdíly
v těch kinech, byla některá kina, že by se lišil opravdu třeba to, jak
to tam vypadalo ty pokladny, foajé ((foyer)), to, jací tam byli
zaměstnanci,
IK: no určitě, určitě ano, no, já říkám, myslím, že nejoblíbenější byl
tahleta Alfa, Kapitol, ten Dopz, potom ten Jadran velice lákal tím
širokoúhlým filmem, Bozena_(1924).txt BK: [n- no že když] sme ne tak ne to byly všechno přepychový krásný
kina
JV: mhm
BK: a to bylo vlastně když sme šli třeba na- do Kapitolu ((Kapitol))
nebo do kina Alfa, to bylo za jak je teď centrum, tak za tím bylo
kino Alfa, tak to byly všechno pro nás vlastně svátek, to byly
brněnský kina a ty byly opravdu takový, nebyly tak obyčejný jako
třeba tady ty ty menší kina nebyly (tak sme to všechno) sme
prožívali úplně jinak mlá- mládí se jinak vše vše Milan_(1932).txt ML: když byl ňákej ten, když byl prostě ňákej, ňákej ee dobrej film,
no a ve městě, no tak tenkrát to byly ty, tam bylo na vybrání bylo
štyry nebo pět biografů.
LR: hm
ML: a to já si vzpomínám, no tak to bylo na dnešním Moravským
náměstí, to byla skala, ((Scala))
LR: hm
ML: potom na Poštovský to byla Alfa, dole u divadla Kapitol, na
Dominikánským náměstí nevím jak se to, to si nevzpomínám,
LR: [Moderna?]
ML: [to potom,] jak?
LR: Moderna?
ML: Moderna. no a potom to byla Jalta.
LR: Jalta.
ML: ale chodilo se to vám můžu říct na náměstí Svobody,
LR: hm tam byla...
ML: Central.
LR: Central.
ML: centrál ((Central)).
Milan_(1932).txt LR: hm a vzpomínáte si na své první návštěvy kina po osvobození? [na
atmosféru.]
ML: [no pochopitelně,] jéžiš panenko marja, to vám řeknu hned. kino
Kapitol,
LR: hm
ML: jo? kino Kapitol, teď mluvím jako vodborník geolog.
LR: ((smích))
ML: je postavený na vodě.
LR: jo.
ML: a tam se musí čerpat voda. jo, i teď, jo, aby nedocházelo prostě
k zaplavení toho ee toho suterénu. a pochopitelně na jaře čtyřicet
pět se voda nečerpala,
LR: hm
ML: takže prvních pět sedadel v kině Kapitol bylo zaplavenejch. no
teda né ty sedadla, ale zkrátka a dobře ee dalo by se tam sedět
jedině v gumákách.
LR:
ML: jo,
LR:
ML: a promítal se tam, promítaly se tam ruský válečný filmy. no
vesměs to byly z toho, em týdeníky z fronty.
LR: hm
ML: jo, takže na to si vzpomínám, páč tam sme chodili. jo a vim že
teda prvních pět sedadel to bylo jako em nedostupných. Libuse_(1924).txt ale do Metra to jenom
velice okrajově. lepší byla ta em e tam e ta Alfa.
MB: mhm
LM: tak ta byla dobrá. (..) a eště, počkejte eště bylo jedno, jak se
to menovalo, tam je ee jak byl Roxy Bar, pak se vycházelo dozadu,
jak se to tam menovalo to kino ((kino Kapitol)). šlo se šlo se s em
vchod byl proti proti tomu pedagogickému em knihkupectví, ježiš já
už nevím. ale tam sme chodili velice em velice málo, to nám bylo
jakoby z ruky bych řekla, to už bylo tak jako, tak tam, tam sme
několikrát by- několikrát byli a, ale na čem, už to ani nevím, to
muselo být jenom okrajový, Libuse_(1924).txt MB: no dá se říct vlastně ee, že některá kina byla třeba německá a
česká?
LM: to víte že jo
MB: nějak se to lišilo
LM: to víte. právě Kapitol, vidíte teďka mně to naskočilo tým
německým. to bylo tam tam jak je Roxy Bar.
MB: aha, mhm mhm.
LM: tak to byl Kapitol, tak tam sme
MB: tam ste nechodili. Svatava_(1924).txt LS: deseti letech. když vám bylo už těch deset let a více. tak která
kina to byla?
SM: no tak to em určitě, to je jak sem vám to už jednou řekla. Moderna,
to byla teda Jalta teda po to pozdější, že. Kapitol (..) Alfa, Kapitol,
no ve vnitřním městě, do skaly ((Scala)) sme taky hodně chodili, Svatava_(1924).txt SM: no to vybavení určitě. protože vím, že některý kina měly jakoby
lóže,
LS: mhm
SM: vzadu,
LS: mhm
SM: to bylo dycky tak nějak oddělený, že. a to bylo u- určitě to měl
kino Kapitol, kino skala ((Scala)) a ta Alfa? (.) no možná že i ta Alfa
to měla,
LS: mhm
SM: to si úplně pamatuju, tam to bylo takhle dokulata všechno. (.) a
Kapitol, Kapitol ten to měl ten měl e nahoře balkóny jako a to bylo
považováno za, tam se platilo víc, takže to bylo považováno za takový
to to vybavení lepší, no a jinak em co sem tady tyto štyři menovala,
kam sem vlastně nejvíc chodívala, tak všady bylo ňáký bifé, tam kde se
prodávaly cukrovinky nějaký a nebo aj zmrzlina v letě em Svatava_(1924).txt LS: á takže ten interiér teda se lišil těch kin a třeba přístup
zaměstnanců? k návštěvníkům a návštěvnicím?
SM: no tak tady v těch e čtyřech, co teda sem tam hlavně chodila, tak e
em dostal, dala sem jim vstupenku do ruky a voni se mnou šli třeba až
do s- ve skale ((Scala)) to bylo po schodkách dolů až někam dopředu. a
tak když sem potom už vydělávala, tak už sem si tam dopředu nekupovala
takže. (..) Svatava_(1924).txt LS: mhm á a vlastně ještě jak sme se zmiňovali o těch rozdílech v těch
interiérech kin, tak by mě zajímalo, jestli to pro vás hrálo roli při
tom výběru kina, jak to vypadalo vevnitř v tom kině?
SM: no myslím, že ani né. protože em zase jako sem tolik těch peněz
neměla, a tak sem si řekla, no když to bude ee bude ňáký ale e jako
říkám, ale vopravdu sme hodně hlavně do těchto čtyřech, co sem tak
menovala, aj možná ta Jalta, tam sme taky někdy byli. ta v tom nebyla,
myslím, že sem říkala Alfa, skala ((Scala)), Kapitol á Alfa, skala
((Scala)), Kaptiol, no [ta Jalta] Svatava_(1924).txt jenomže (..) myslím si, že to ty velký kina nebyly, nebyla abych
mluvila česky. ee počkejte, no tak e (.) ta skala ((Scala)) (.) hm ani
ani si na to nevzpomenu, že by někde byl ňákej náznak toho e že bych
teda vo tom věděla. Alfa? no Alfa bych řekla, že by byla, že byla
česká. Kapitol? ne-e. (..) Kapitol, počkejte e ten Kapitol se menoval,
vy to budete asi vědět, menoval se za všech režimů Kapitol? Miloslava_(1925).txt JV: a kromě tady těchto kin, chodila ste třeba i ještě do jiných
kin? sme vyjmenovali Alfu ((Alfa)), Metro, Moravu ((Marava)),
Lucernu ((Lucerna)), navštěvovala ste i ještě nějaká jiná kina?
vzpomněla byste si?
MM: no třeba Kapitol a skalu ((Scala)), to většinou ty mě-, v tom
okruhu středu města. Ctirad_(1931).txt CN: no řekl bych co sem nenavštěvoval. voni tady byly myslím dvě kina
UFA. em Ufa Kapitol, a Ufa Central. tak to sme vnímali jako vysloveně
německý kina.
JV: hm
CN: v jednom z nich, tak v tom Kapitolu ((Kapitol)) dokonce bydlel v
našem domě promítač, pan Švajda, a to to nás úplně odradilo, to byl
čech, to byla česká rodina Švajdovi, ale jakmile byl protektorát
vyhlášen, tak se rozvzpomenul, že sou vlastně Němci, a se psal
Schvejda, a pan Švajda byl v es á ((SA)), chodil v uniformě es á
((SA)), a bohužel potom zase po válce to na něj dolehlo, že vlastně to
neměl dělat, a že byl vlastně čech, a dělal Němce, tak se pak oběsil.
tak to je taková dramatická teda em epizodka, ale vnímali sme tyhlety
německý kina jako cizí. jako něco, nevím jestli bylo ještě nějaký další
UFA kino, Ctirad_(1931).txt ale myslím, že sem teda tak jedenkrát mohl bejt takřka v
každým brněnským kině, tedy Alfa například, nebo Kapitol, to bylo na
Dominikánským náměstí, že, em někt- možná v Lucerně ((Lucerna)), nevím
jak se menovala, jestli to bylo tehdy taky Ctirad_(1931).txt určitě byly takový daleko luxusnější, jako
bylo teda, já nevim jak se menoval skála ((Scala)) jestli to bylo skála
((Scala))? em nebo teda Kapitol, to se mně zdálo, že byly takový
nóblovější kina.
JV: hm
CN: ten dojem z toho prostoru byl. Ctirad_(1931).txt CN: já myslím, že třeba takovýdle ty velký kina jako Kapitol, em pokud
sem se tam někdy dostal, nebo nebo skála ((Scala)), že to působilo víc
i takovou tou sametovou, nebo tím obkladem,
JV: hm
CN: těch zdí vokolo, nebo před tím okolo toho plátna, asi tak, jako,
nedovedu říct, jaký tam byly sedačky nebo, nebo jaká byla em třeba
taková ta obslužnost třeba u šatny, teď ani nevím, jestli sme chodili v
kabátech dovnitř, nebo jestli sme odkládali v šatně, myslím že ty lepší
kina měly šatny, Ctirad_(1931).txt JV: a eště ňáká třeba byla vnímána jako německá, že tam se scházeli
hodně, hlavně Němci?
CN: no, vím jenom o těchto, ale em mám za to že do toho, že do této
společnosti teda patřila i ta skála ((Scala)).
JV: hm
CN: myslím, že to sme vnímali jako, to byl Kapitol, skála ((Scala)), a
ten Central.
JV: hm
CN: nepletu-li se.
JV: a myslíte, že tam třeba chodili hlavně ti Němci, že tam češi
chodili méně?
CN: asi jo, a asi ta UFA teda to, to si jenom tak myslím zřejmě teda
dávala přednost takový ideově nacistickým filmům,
JV: hm
CN: což ty Němci rádi teda, že, tehdy. Jiri_(1924).txt potom em tam jak se sakra menuje em
naproti, když se jede vod nád- z nádraží a zahybá se jed- jednička
zahybá... ((kino Kapitol))
LS: hm.
JN: tak hned nap- naproti v tom tam je pořád je tam ňáký kino.
LS: pořád je tam eště?
JN: tam je a je je aspoň mám dojem, že pěkně zařízený, tam sme taky
někdy byli, sakra jak se to tam menuje.
LS: já teda bohužel zase nevim, co myslíte. ani ulici nevíte, jak se
ta ulice menuje?
JN: no je to, je to dyš se jede vod nádraží.
LS: mhm.
JN: zahne jede jednička a zahne doleva vod nádraží, jo.
LS: a jakým směrem dyš jede?
JN: no dyš jede z nádraží tou jedničkou sem do města do měs- centra
nebo a pokračuje.
LS: jo jo jo Šilingrovo Šilingrovo náměstí, nemyslíte? na Šilingrově
náměstí? tam bylo taky kino, tam jezdí jednička okolo mám dojem.
JN: Šilingrovo náměstí, je to [je nahoře]
LS: [ne ne ne] tam jednička nejezdí, to je to je nahoře.
JN: nahoře, hergot.
LS: tak na to asi nepřídeme, to [to nevadí]
JN: [ale tam] tam tam bylo kino dycky a bylo bejvalo slušný jako
víte takový lepčí.
LS: hm.
JN: no takový a je to tam dodnes jo, Libuse_(1928).txt do toho Artu, potom do skaly
((Scala)) sem chodila, pak do Kapitolu ((Kapitol)), pak do Moravie
((Moravia)), to bylo na Cejlu. Moravia! no a... Lucerna, Moravia,
skala ((Scala)), Kapitol, Art, no a to je myslím tak všechno. to
bylo poblíž toho mýho, nejblíž tomu mému bydlišti, takže tam sem
jako chodila Libuse_(1928).txt luxusnější, to taky byly dražší ty lístky,
potom ve skale ((Scala)), že. nebo v tom Kapitolu ((Kapitol)), tak
to byly takový už. to už sem chodila, když sem měla tak šestnáct,
sedmnáct let a dokonce už tam byli kluci, jo, kamarádi. tak sme šli
s těma klukama, kamarádama.
KH: hm
LN: to už bylo takový lepší, jo. tak to sem se ((smích)) Zdenek_(1927).txt že jich
bylo celkem jednadvacet. premiérových nebylo moc. premiérová byla
skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Metro, Zdenek_(1927).txt ZP: tak ty premiérová kina, jako byla třeba ta Alfa nebo Kapitol,
jestli sem tam řekl taky ten Kapitol...
JV: ano.
ZP: to bylo skutečně em vybavený em kino jako takový, že to mělo em
jo s- šikmý jako hlediště bylo bylo pěkně vybavený jako osvětlení,
bylo tam aj neonový třeba osvětlení, čili byly takový lepší. Zdenek_(1927).txt JV: dobře. a já bych se tedy zeptala, jestli v době toho
protektorátu byla některá kina považována za spíše německá nebo
spíše česká...
ZP: jo. jo, Kapitol byl německej. Kapitol byl německej, vyloženě
německej. jestli ty vostatní, ale Kapitol byl skutečně německý kino.
ty vostatní si nevzpomínám., že by byly, ale Kapitol byl německej.
tam sme nechodili.
JV: ehm, a jak se to projevovalo, že nějaká atmosféra tam byla jiná?
ZP: že tam chodili hlavně Němci, nevím teda proč, em třeba to Metro,
na té Lidické, to bylo spíš če- by se dalo říct spíš český kino. ale
Kapitol byl vyloženě německý kino. Zdenek_(1927).txt JV: hm. a ještě bych se zeptala k tomu Kapitolu ((Kapitol)), k tomu
německému kinu, kdyby tam teda šel čech, nebo kdyby tam...
ZP: moch jít. moch jít, ale teda já si vzpomínám, že sme tam taky
chodili, ale necejtili sme se dobře, protože to ostatní obecenstvo
bylo vyloženě německý, a na ty čechy se ty Němci koukali tak jako
svrchu. nepřátelsky. to bylo cítit, jo, to ste vycítila.
JV: a tam byla i německá obsluha, nebo tam obsluhovali češi?
ZP: myslim že to bylo německý. že to bylo německý.
JV: a třeba Židé tam taky mohli jít?
ZP: ne, ne, kdepak, ne. Židi měli vůbec zakázaný veškerý kulturní
požitky, ty nesměli ani do kina do divadla, nikam. Jarmila_2_(1925).txt V: [do] ee na náměstí Svobody do kina [a pak do Alfy]? ((Alfa))
JJ: [ne, my sme] se zešli na náměstí Svobody a teď sme šli (.) teď
sme třeba šli se někam podivat a pak sme šli zrovna do kina
JV: hm
JJ: jednou do Kapitolu ((Kapitol)), jednou (.) do do tam věči-
tenkrát taky nebylo ( ) tech, Kapitol byl dole (.) že a...
JV: [(Jalta)]
JJ: [skala] ((Scala)) byla
JV: mhm
JJ: skala ((Scala)) byla, Kapitol byl, pak byla v Alfě pasáži
((Alfa))
JV: mhm
JJ: to sme většinou šli do té Alfa pasáže (..) do toho kina ((Alfa))
(.) a (pak byla) ta Moderna v tym (.) (Jaltě) ((Jalta))
JV: hm (.) takže tady do těchto čtyř kin ste jakoby [takhle nejvíc
chodila]?
JJ: [no většinou sme] si
JV: hm
JJ: vždycky někam zalezli [do]
JV: [mhm]
JJ: toho kina Libuse_(1929).txt LS: já sem je neznala a mně eh protože sem neměla nikdy moc penízků,
tak sem se musela vlastně řídit podle toho, kolik na to mám, že.
SM: mhm mhm
LS: že myslím, že některá kina byla dražší, třeba skala ((Scala)),
nebo Kapitol nebo já ne- tak nějak se to menovalo, tak to to byla
dražší kina, tam byli tak komfortnější, a myslím že velmi brzo měli
tam tu velkoplošnou mn ne obrazovku ale...
SM: širokoúhlé
LS: ale širokoúhlý, no to v Králově Poli také začalo to bylo, no ale
tak to už to už bylo po válce to to nebylo za války, to určitě ne.
SM: mhm
LS: to bylo až po válce. Libuse_(1929).txt LS: ne k tomu se nemůžu vyjádřit, protože nevím, já sem tolik, za
prvé sem neznala tolik kina a ani nechodila, že, no jako jako dítě
mám dojem, že byla kina, kde hráli asi jenom německy, mám dojem že
ano, protože to si určitě ti fašisté vydupali, možná ta skala
((Scala)), ne- nevím nebo ten Kapitol, myslím že byla kina kde hráli
jenom pro Němce jako, ale nemůžu to potvrdit a nevím která, Peter_(1922).txt PD: [každej] měl svoje jako. ale těžko se někdy dostat, já vim že v
biografu Republika, kerý bylo, sme jeden čas bydleli potom v český
ulici, tam byly ty kaubojky ((kovbojky)), kerý mě moc zajímaly, ještě
dodnes mě zajímají moc. ale dostat se tam, to bylo nemožný, když vám
nebylo šestnáct. tam byl dozor, to bylo vnitřní město, tam tam byl
přísnej dozor. kdežto ora- oranium, ((Orania)) to bylo za Kolištěm bůh
ví kde, a tam se na to nedívali tak přísně jako. Vera_(1923).txt [žádný] bifé tam nebylo, že byste si třeba tam bonbón koupila
nebo něco na pití, to tam nebylo na tom Starém Brně, tenkrát.
později už potom na té po válce na té Hybešové to ano, tam už ano. Zofie_(1925).txt JV: mhm. do těch ostatních kin teď právě si sem si uvědomil, že když
sme zmínili ten interiér a vy ste mi říkala, že Jalta byla taková
honosná, kdežto ty ostatní kina už třeba ne, byly obyčejnější
ošuntělejší, tak ee to vlastně ee tady ta vaše zkušenost se vztahuje
až ee po tom Zlínu? [až potom, co ste byla starší, ještě k tomu
dětskýmu věku.]
ŽH: [ne ne i i předtím, protože sem ee] rozhodně taky byla i
předtím, ale nevzpomenu si na čem,
JV: hm
ŽH: na té ee já nevím na kte- na tom Starym Brně, to kino to
blechárna, jak ste říkal [na které to bylo?]
XX: [(Meteor) nebyl to Meteor?]
ŽH: na které to bylo ulici si nevzpomenete?
XX: to bylo někde tam směrem k [(výstavišti)]
ŽH: [to bylo] Hlinky nebo tam někde.
XX: tam někde. to poměrně brzo zbourali, po osmaštyrycátým.
ŽH: ano. buď to bylo v Hlinkách, Hlinky se to myslim menovalo
((ulice Hlinky - kino Meteor)). Zofie_(1925).txt JV: bio amerika ((Bio American)), ee kino Urania, nebo Uranie,
Starobrněnské kino ((pozdější název: Grand, Meteor))
ŽH: to je vono, to bude to Starobrněnské kino.
JV: Starobrněnské kino.
ŽH: no
JV: e to mělo totiž tenhle název ee mezi lety dvacet šest a dvacet
sedm a později se menovalo Grand,
ŽH: jo tak to ne, to [to to mi nic neříká]
JV: [do roku třicet pět] a pak se menovalo od roku štyrycet jedna
Meteor.
XX: Meteor, no, to sem říkal.
JV: takže jestli je to ta blechárna?
XX: ano
ŽH: tak to je možný [to je možný]
JV: [(jo) myslíte]
ŽH: vono. já si právě už nevzpomínám. Zdenek_(1927).txt em další malé
kino bylo na začátku Veletržní ulice, ještě před vstupem do objektu
dnes em již zaniklých lázní na Starém Brně. jmenovalo se snad ju-
Union. Peter_(1922).txt PSk: takže vy ste se předháněli vlastně kdo chodí častěji do kina.
PD: jo jo. a kde nás pustí, poněvadž to bylo důležitý. páč pod
šestnácti lety zákonem sme tam nesměli. jenomže, když sem tam šel v půl
třetí, nebo v půl čtvrtý, nebyl velkej prodej, tak nás ty biletérky
pustily. hlavně v oraniem kino. ((Orania)) ((smích)) to byl ráj
mládeže. každej film kerej byl v půl
třetí ste tam klidně mohl.
PSk: takže to mělo pověst kina, kam chodila mládež protože se tam
snadněji dostala.
PD: jo. Peter_(1922).txt PSk: a čím to bylo že teda toto kino mělo takovou jako liberálnější
nebo em atmosféru nebo že na to míň dohlíželo.
PD: no já nevim,
PSk: [netušíte?]
PD: [bylo to] malý kino, ne- neprodali dost vstupenek, tak tam pustili
kde koho.
PSk: hm
PD: i mládež pod třináct nebo čtrnáct. a to se rozneslo ovšem po
školách, no, že tam... Peter_(1922).txt PD: [každej] měl svoje jako. ale těžko se někdy dostat, já vim že v
biografu Republika, kerý bylo, sme jeden čas bydleli potom v český
ulici, tam byly ty kaubojky ((kovbojky)), kerý mě moc zajímaly, ještě
dodnes mě zajímají moc. ale dostat se tam, to bylo nemožný, když vám
nebylo šestnáct. tam byl dozor, to bylo vnitřní město, tam tam byl
přísnej dozor. kdežto ora- oranium, ((Orania)) to bylo za Kolištěm bůh
ví kde, a tam se na to nedívali tak přísně jako. Peter_(1922).txt PD: [no nejdřív] se sedělo v předsíni, takový židličky [byly,]
PSz: [foajé] ((foier)) hm
PD: kolem zdí, to v oranium ((Orania)) přesně vím,
PSz: hm
PD: každej si sed na tu židličku, tam se patnáct jich tam bylo, malej
malé malá předsíň, a potom přišel ten biletér, nebo byla to biletérka
obyčejně, kerá votevřela dveře a říkala, jede se, no tak sme se hrnuli,
a myslím že sme sedli kam sme chtěli, více méně, ačkoliv bylo číslo,
tenkrát. Peter_(1922).txt PD: [hlavně sem] se musel do toho kina dostat.
PSk: hm
PD: a to, to se mi ulehčilo později když sem dorost jako,
PSz: hm
PD: ale když sem byl jako ve školním věku takle čtrnáct patnáct, to
byla dycky patálie. já sem se dostal do univerza ((Universum)), já sem
se dostal do uraniem ((Orania)), já sem se dostal do Centralu
((Central)) taky, a do dopsu ((Dopz)).
PSz: hm
PD: a víc, nevim. Peter_(1922).txt JV: já bych se ještě vrátil, čili my sme to Brno došli v tom vyprávění
spíš někdy k tomu roku třicet šest nebo tak, ale potom se dramaticky
mění situace, vy to popisujete vlastně i v té povídce v tom Brněnském
chodci, em jak nastal transfer, em jak ste opouštěl ňáká kina a do
jiných ste začal chodit, že jo, čili s přechodem z německého na české
gymnnázium tak právě to znamenalo přechod z některých kin do jiných
kin, em možná byste to ještě mohl popsat em blíž jestli si na to
vzpomenete, [třeba tu oranii ((Orania)) že ste opouštěl]
PD: [já nevim, nemyslim že] to nebyl dramatickej přechod, spíš takový
přesouvání akcentu, spíš myslím že sem přestal chodit do Kapitolu
((Kapitol)) , a do Centralu ((Central)), a začal chodit spíš do dopsu
((Dopz)). do, nebo do univerza ((Universum)), kde byla směs amerických
a českých filmů většinou. Borivoj_(1927).txt LH: ee tak když byste si měl vzpomenout na úplně ty nejstarší
vzpomínky? na co byste si vzpomněl?
BH: no tak to byly eem, chodil sem hlavně teda f tom f té části, kde
ty ee ty kina byly, že. a f f té části bylo na Marxové bylo kino
Lido Bio.
LH: ehm.
BH: na Cejlu, (..) že, bylo kino (.) Bajkal, (.) pozdější (.) Rádio
((Radio)), (.) že. nebo na Bratislavskej ((ulice Bratislavská)) kino
oránia ((Orania)) tak do těchto, do těchto kin sem chodil.
LH: a...
BH: nejčastěji.
LH: nejčastěji ste chodil do těchto třech [(tedy) v podstatě?]
BH: [panč, ano] to to byly, to byly prostě nejblíže...
LH: hm.
BH: bydliště (.) a a v těch deseti letech, to bylo v sedmatřicátým
roce, že, toho (.) toho moc nebylo ((smích)). ale tyto kina byly
v provozu, a tak tam sem (tak) nejčastěji chodil. Dagmar_(1929).txt pak do skaly, skalu ((Scala)) sem
znala, Dagmar_(1929).txt skala ((Scala)) nebo Dopz nebo, jak se to řikalo
tehdy. Dagmar_(1929).txt když prostě e tam člověk přišel a měl těch
tu čtvrthodinku, koupíte si lístek, než sejdete dolu do skaly
((Scala)) třeba, když se [chodilo]
LR: [mhm] tam bylo schodů jak do toho do e do tunelu někam, a ta
ještě myslim jede [skala] ((Scala))
LR: [je], je skala ((Scala)) no
DB: jo, teď si to uvědomuju. no a už mně to nic neřiká. no tak tam
ste si něco dala, koupila ste si čoko- čokoláda se jedla, to jó to
se jedlo. ale aby tam někdo si rozbalil salám a
nebo vlašák nebo picu ((pizza)), tak to ne, to vůbec. ne ne ne ne
ne, ne. Dagmar_(1929).txt [no tak byly byly] exkluzivní kina, to byly
LR: mhm
DB: hlavně ve vnitřním [Brně]
LR: [mhm]
DB: na předměstí už to nebylo tak hóch [nóbl]
LR: [mhm]
DB: ale, v teda ty byly opravdu, třeba skala ((Scala)) nebo ta
Moderna, nebo (.) Kapitol, i Alfa. ta kina to bylo ja- jak divadla.
to ste byla jako v křesle ste seděla uplně a, a tak dále no, prostě
bylo to povýšený na divadlo, víceméně Helena_(1927).txt my sme, to já ty kina tam všechny skoro znám tam, [že].
LR:[mhm]
HH: skala ((Scala)) potom byla Moskva ze skaly ((Scala)). Helena_(1927).txt nebo ta Moskva, to potom nějak myslim zrenovovali,
nebo já nevim, jak to bylo. Helena_(1927).txt a potom v Kapitolu ((Kapitol)), mně se zdá, tam měli dokonce, nebo
to bylo v té Moskvě ((Moskva)), tam měli bifé, tam se mohlo ee
konzumovat i káva, víno, Edita_(1926).txt vono bylo víc těch, že těch je skala ((Scala)) Edita_(1926).txt no to se potom někdy šlo do toho Kapitolu ((Kapitol)), do Skaly
((Scala)), zase do té mode- Moderna. Edita_(1926).txt LG: a za války ste teda navštěvovala [ten Kapitol].
EB: [no ten] Kapitol, Skalu ((Scala)) (.) t- tenkrát se myslím
menoval dops ((Dopz)) (.) nevim to s- Vera_(1923).txt Kapitol nebo skala ((Scala)) na Moravském náměstí, to
SM: [no]
VB: [byla] pěkná kina. Jarmila_(1926).txt JV: měla ste ňáké oblíbené kino třeba? líbila se vám ta skala
((Scala)) oproti Slovanu ((Slovan)) víc? nebo...
JC: no ta skala ((Scala)) byla pěkná, nó, to bylo pěkný kino. ta
Alfa taky, ta byla taková víc stísněná. ale ta ta skala ((Scala)) já
myslím, že bylo pěkný kino.
JV: a do skaly ((Scala)) [ste taky chodili za, za války?]
JC: [a to je dneska, ta je] pořád, ne?
JV: ano. tam ste chodili taky za války? do skaly ((Scala))?
JC: to si nevzpomínám, to vám nemůžu říct jestli, to si nevzpomenu.
byli sme na tom, já mám dojem, že sme byli v té Alfě ((Alfa)) na tom
Nebe a dudy, nebo... Jarmila_(1926).txt ta
skala ((Scala)) byla pěkná, to jo,
JV: hm
JC: ta Alfa byla víc taková ee těsně, nebo tak, těsnější,
JV: hm
JC: ale, ale nevím ještě ňák, jo? ale... Vera_(1913).txt LR: mhm a do jakých kin ste tady v Brně chodila?
VP: hm?
LR: do jakých kin ste tady v Brně chodila?
VP: no jo no tak do skaly ((Scala))
Vera_(1913).txt VP: to se mohlo menovat hm e jak se to menovalo, já nevim, ale v
každým případě do tý skaly ((Scala)) do Alfy ((Alfa)) Vera_(1913).txt LR: a měla ste svoje oblíbené kino?
VP: jo já sem chodila ráda do tý skaly ((Scala))
LR: mhm
VP: no
LR: a proč zrovna tam, co se vám tam líbilo?
VP: no ten přístup jednak byl šikovném, že to bylo na tom náměstí
tady na tom u jak je Tomášek ((kostel sv. Tomáše))
LR: mhm
VP: jo takže to bylo tak nějak jako dycky po ruce se mi zdálo a (.)
a bylo pěkně vybavený
LR: mhm
VP: bylo pěkný Vera_(1913).txt LR: ten film, tady ten seznam třeba, že ste na tom někde byli,
říkala ste na té Vídeňské krvi ((Vídeňská krev)) ste byli
s manželem,
VP: jo.
LR: pamatujete si třeba ještě kde ste na tom byli?
VP: no (.) jo počkejte, ale to nebyl film, to bylo divadlo.
LR: aha, takže ste byli... [mhm]
VP: [to] bylo divadlo a taky to bylo tady v Brně jak je skala
((Scala)), tak zezadu je kino
LR: aha
VP: jo tam to bylo, nó to to se nám moc líbilo.
LR: mhm
VP: nebo prostě to sme tleskali a to byl m- to byl moc hezkej večer
(.) Eva_(1928).txt ES: samozřejmě, že sme byli taky v Alfě ((Alfa)) v kině. a v [dobsu]
((Dopz)).
LS: do těch deseti let?
ES: do těch deseti let. ano. (.) to sem ty brněnský kina
navštěvovala s mými příbuznými. Miroslav_(1931).txt MH: jinak tu byl Alfa, Kapitol a skala ((Scala)). Miroslav_(1931).txt AV: a promítány byly ukázky na filmy, které teprv příjdou do kin?
MH: ano.
AV: byly. hm. á, [hm].
MH: [no] to byla, u nás to nebylo zvykem, a to byla právě délka
bomba, to byl, mám dojem v kině skala ((Scala)), tam u Tomáška
((kostel sv. Tomáše)), že najednou začali dávat ukázky z příštího
filmu,
AV: hm.
MH: tak to byla bomba. ((smích))
AV: ano. ((smích))
MH: a to si vzpomínám, to byl americký film, tato eee, Lidská
komedie vod sarojana ((William Saroyan)). Marie_(1921).txt no, teď nevim, jestli to Kapitol? to bylo myslím pozdějš. a
potom Moskva, no Moskva, to se menovalo jinak. napřed se to menovalo
jinak, pak se to menovalo Moskva. prostě tak to už sme chodili do
těch... Peter_(1922).txt PD: [hlavně sem] se musel do toho kina dostat.
PSk: hm
PD: a to, to se mi ulehčilo později když sem dorost jako,
PSz: hm
PD: ale když sem byl jako ve školním věku takle čtrnáct patnáct, to
byla dycky patálie. já sem se dostal do univerza ((Universum)), já sem
se dostal do uraniem ((Orania)), já sem se dostal do Centralu
((Central)) taky, a do dopsu ((Dopz)).
PSz: hm
PD: a víc, nevim. Peter_(1922).txt PD: já prostě do Králova Pole se mi nechtělo no.
PSz: hm
PD: no když můžu jít do dopsu ((Dopz)) tak, je to pět minut že jo. Peter_(1922).txt JV: já bych se ještě vrátil, čili my sme to Brno došli v tom vyprávění
spíš někdy k tomu roku třicet šest nebo tak, ale potom se dramaticky
mění situace, vy to popisujete vlastně i v té povídce v tom Brněnském
chodci, em jak nastal transfer, em jak ste opouštěl ňáká kina a do
jiných ste začal chodit, že jo, čili s přechodem z německého na české
gymnnázium tak právě to znamenalo přechod z některých kin do jiných
kin, em možná byste to ještě mohl popsat em blíž jestli si na to
vzpomenete, [třeba tu oranii ((Orania)) že ste opouštěl]
PD: [já nevim, nemyslim že] to nebyl dramatickej přechod, spíš takový
přesouvání akcentu, spíš myslím že sem přestal chodit do Kapitolu
((Kapitol)) , a do Centralu ((Central)), a začal chodit spíš do dopsu
((Dopz)). do, nebo do univerza ((Universum)), kde byla směs amerických
a českých filmů většinou. Peter_(1922).txt PSk: takže to místo kde to kino bylo em nevrhalo nějaký jakoby stín,
nějaký akcent na to kino, nebylo to ovlivněno tím, že [( ) (nikam)
nejezdí nebo]
PD: [no, když to bylo,] to je čistá teorie, páč to neznám, ale já
myslím když to bylo kino předměstské, v černých Polích a tak dále, tak
to muselo hrát roli taky na, na sociologii návštěvníků. ale ve městě
v dopsu ((Dopz)),
PSk: hm
PD: nebo v Kapitolu ((Kapitol)) to byla, to ne. kdo na to měl, tak tam
šel, no. Jarmila_2_(1926).txt JV: takže vy ste, vy ste...
JG: skala ((Scala)) byla, ta ta má pořád stejné méno, že? Jarmila_2_(1926).txt JG: [ne, řeknu jednu] zajímavost. víte jak je vchod do skaly
((Scala)),
JV: hm
JG: dete po schodech [dolu, že]
JV: [vim, no.]
JG: ale hned vedle je další vchod, a tam dete po schodech nahoru.
hned těsně vedle sebe sou ty vchody.
JV: no je to možné, to...
JG: když ste vylezl navrch, tam byla šatna, a tam bylo divadlo. tam
bylo hlediště, hrál tam kašpárek Turek, malý hlediště. a to vám chci
jenom říct, že když zabrali Sokol Brno jedna a udělali z toho
lazaret, tak v tom dopsu ((Dopz)) se hrávala košíková. vy si
nemůžete představit, když to není udělaný jako tělocvična, co to
bylo prachů. a hrát se chtělo. tam když ste votevřel dveře, tak ste
viděl, že se tam hejbou lidi, že tam běhaj, nikoho ste nepoznal.
JV: hm
JG: co tam bylo prachů. to jenom tak pro pro tudle. ale no, tak (
) Jarmila_2_(1926).txt JV: můžu se zeptat, proč právě ty kina, která ste zmínila, proč ste
tam chodila? bylo to z ňákého důvodu? měla ste k nim ňáký speciální
vztah? líbilo se vám to kino? nebo vám to bylo jedno [a spíš ste
chodila]
JG: [no akorát to] Metro bylo dobrý, jo? když se objevila skala
((Scala))
JV: hm
JG: to si pamatuju, když sme tam šli poprvé, tak to byl luxus, že
jo.
JV: hm
JG: to mělo balkón, a tak, kdežto ty kina byly malý. ale většinou
sme věděli, nebo sme tam měli ňákýho uvaděče známýho, že se nemuselo
platit. Jarmila_2_(1926).txt JG: nic to toto, pak Oko a Studio, to už byly takový prostor a tak,
že, Metro taky, no a nejlepší tenkrát teda byla skala ((Scala)),
JV: skala ((Scala))
JG: a myslím Kapitol.
JV: Kapitol.
JG: ty, ty byly takový [bych řekla] Jarmila_2_(1926).txt JG: no tak to už em ta Alfa taky sem ju neměla moc ráda,
JV: ne?
JG: páč to tam taky se šlo tak jako dolů,
JV: hm
JG: kamsi, jo?
JV: já vim, no.
JG: kdežto ta skala ((Scala)), ta ta měla ještě měla aj ten balkon,
to bylo pěkný tam, no.
JV: třeba vzpomenete si na přístup zaměstnanců, jestli k vám chovali
třeba nějak v tý skale ((Scala))
JG: em (nemůžu říct) Borivoj_(1927).txt LH: po celém Brně, ehm. (.) a měl ste ňáké z těch k- kin, které ste
vyjmenoval nějaké oblíbené, kam ste chodil nejraději?
BH: no tak nedá, nedá se říct (ee em mě teda) prostě (.) zajímaly
filmy. jestli to bylo v, jestli to byla skala ((Scala)), nebo
Moderna, nebo Kapitol to mně bylo jedno.
Borivoj_(1927).txt LH: ehm. v podstatě ve středu uu k těm mm jestli se nemýlím k těm
takovým luxušně- luxusnějším patřil ee dnešní skala ((Scala)).
[tenkrát to s-...]
BH: [ano skala ((Scala)), Moderna], Kapitol, Central.
LH: ehm.
BH: jo, Alfa.
LH: Alfa, jasně.
BH: no, to bylo to byly prostě tyhlety kina byly, (.) dá se říct
luxusní. [no panč...]
LH: [takže na] na úrovni.
BH: ano, na úrovni. Marie_(1915).txt MH: em tak ee pěkné di- kino bylo proti Tomáškovi ((kostel sv.
Tomáše)) tam, jestli ještě existuje,
LS: ta ulice nevzpomenete si jak se menovala?
MH: Jalta? nevím.
LS: kino Jalta?
MH. mám dojem, že Jalta.
LS: hm já to zkusím najít.
MH: tam sem chodila, Marie_(1915).txt a ve městě sem chodila právě k
tomu Tomáškovi ((kostel sv. Tomáše)), do té Jalty ((Jalta)), a někdy
do toho Kapitolu ((Kapitol)), jinam celkem,
LS: hm
MH: ne. Marie_(1915).txt MH: no třeba to em velmi hezký interiér byl tam u toho Tomáška
((kostel sv. Tomáše)) v té Jaltě ((Jalta)).
LS: a [to už bylo]
MH: [to s-]
LS: ale po válce.
MH: to už bylo po válce. Miroslav_(1923).txt MJ: no v já trvale chodím,
JV: mhm
MJ: do kina, hlavně teď a hlavně chodím do Kina Art, nebo skala
((Scala)), to sou ty filmy, kde ee sou podle mýho názoru kvalitní,
to neni (.) ta masová ee média, ty filmy, který e sou
vz- mu- musí mít vzrušení a ee no prostě e to nejní em žádnej bulvár
nebo tak bych to řekl, to sou opravdu filmy, kde je jenom několik
diváků, to je dotovaný městem
JV: mhm
MJ: a sou to vopravdu psychologický a e kvalitní e filmy, které mně
velice sedí. já kromě toho sou to většinou zahraniční, Miroslav_(1923).txt viděl v Lucerně
((Lucerna)), to bylo kino z Masarykovy štvrti dole v Žabovřeskách,
to je dokonce e tří kin, které ještě existujou
v Brně a hrajou, kromě těch Art a skaly ((Scala)), že jo. Miroslav_(1923).txt JV: e bylo ňáké kino, do kterého vás rodiče brali? vy ste chodil
s těmi rodiči. bylo ňáké jedno kino, kam ste chodili hlavně?
MJ: no tě- oni em oni chodili do toho to em to byly em to se
nechodilo podle kin, to se chodilo podle toho, co dávají, ale ty
hlavní f- e filmy hlavní teda kina, kde se dávaly, tak to bylo
dražší, to bylo to dops ((Dopz)) to je potom skala ((Scala)),
Miroslav_(1923).txt JV: mhm. á ještě bych se zeptala, jaké byly e rozdíly v místních
kinech? jaké byly rozdíly mezi e kinama, jestli s- e ste třeba
vnímal ňáké rozdíly? říkal ste, že někerá kina byla nóbl. tak je-
[jaké jak]
MJ: [a nóbl] a cena.
JV: mhm
MJ: no ty nóbl, to byly ee ty premiérové, Alfa ještě byla taky
premiérová.
JV: mhm a
MJ: skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Moderna Irena_(1922).txt IK: no protože já sem vlastně em od páté třídy chodila tam, takže sem
měla spolužačky spíš z celého Brna, který se tam scházely, protože to
bylo jediné dívčí reálné gymnázium, takže tam sme chodily, takže to už
sme chodily do města, do Dopzu ((Dopz)) do Kapitolu ((Kapitol)), em do
Moravy ((Morava)), já nevim, do Alfy ((Alfa)) a... Irena_(1922).txt Lč: a em vzpomněla byste si teda na která kina konkrétně ste třeba měla
oblíbená z těch městských kin?
IK: no do Kapitolu ((Kapitol)) se chodilo, do Alfy ((Alfa)), do Dopzu
((Dopz)), em
Lč: a co se vám na těch kinech líbilo třeba, že ste si je vybírali.
IK: no byly takový lepší, že jo, městský kina, lepší Irena_(1922).txt IK: protože za protektorátu bylo zatemnění, a zhasínalo se, takže sme z
kin chodili potmě, že, když bylo, a prostě aby nás to dopravilo na
okraj, že, já sem bydlela v Židenicích, a když sme chodili třeba do
Kapitolu ((Kapitol)), to bylo tady na Mahence ((poblíž Mahenovy
činohry)), že Dopz byl nahoře, Alfa byla, no ale tak chodili sme i do
toho Králova Pole, tam byla Morava, ta je tam myslím dodnes, no ale my
sme měli vlastně taky možnost těch kin přímo v Židenicích,
Lč: hm
IK: ale jak říkám, tam bývaly premiéry, tam nás to víc jako lákalo. Irena_(1922).txt Lč: a když se vrátíme ještě k těm kinům, no tak jaké tedy byly rozdíly
v těch kinech, byla některá kina, že by se lišil opravdu třeba to, jak
to tam vypadalo ty pokladny, foajé ((foyer)), to, jací tam byli
zaměstnanci,
IK: no určitě, určitě ano, no, já říkám, myslím, že nejoblíbenější byl
tahleta Alfa, Kapitol, ten Dopz, potom ten Jadran velice lákal tím
širokoúhlým filmem, Irena_(1922).txt do Dopzu ((Dopz)), u nádr- á čas se to
menovalo u nádraží. Bozena_(1924).txt JV: hm a jak sme se bavili o těch kinech ee tak ty kina ste poté, co
ste se přestěhovala, navštěvovala ty stejné nebo nějaké další ještě?
BK: no tak
JV: se to rozšířilo to spektrum
BK: určitě určitě se to rozšířilo
JV: vzpomněla byste si...
BK: taky sme tam do toho dopsu ((Dopz)), tam taky sme se dostali až
do města jistě, ale už to už je horší, protože tam už sme tak často
nechodili
JV: hm už to bylo víc z ruky
BK: by- bylo to z ruky, ale taky nic skoro nejezdilo
JV: hm takže to bylo hodně jako myslíte omezené tou dopravou nebo
tím spojením
BK: ale i i tady tím, že tu byli ti němečtí vojáci. Milan_(1932).txt ML: když byl ňákej ten, když byl prostě ňákej, ňákej ee dobrej film,
no a ve městě, no tak tenkrát to byly ty, tam bylo na vybrání bylo
štyry nebo pět biografů.
LR: hm
ML: a to já si vzpomínám, no tak to bylo na dnešním Moravským
náměstí, to byla skala, ((Scala))
LR: hm
ML: potom na Poštovský to byla Alfa, dole u divadla Kapitol, na
Dominikánským náměstí nevím jak se to, to si nevzpomínám,
LR: [Moderna?]
ML: [to potom,] jak?
LR: Moderna?
ML: Moderna. no a potom to byla Jalta.
LR: Jalta.
ML: ale chodilo se to vám můžu říct na náměstí Svobody,
LR: hm tam byla...
ML: Central.
LR: Central.
ML: centrál ((Central)).
Milan_(1932).txt LR: hm a bylo naopak v Brně kino, které ste neměl rád, kam ste
nechodil?
ML: to se nedá říct. no počkejte, po ee po tom po ee v těch
padesátejch letech ano.
LR: hm to už, o tom se [už nebavíme.]
ML: [páč to bylo už] to, to už byl ten, to už v člověku byla averze
už tím názvem.
LR: hm
ML: Moskva, Jalta a tady tohleto to je jak to čpělo tady tím, těma
ruskejma těma tak,
LR: jasně.
ML: to musel bejt skutečně když se tam šlo, tak to musel bejt film
kerej,
LR: [stál za to.]
ML: [jako něco] něco stál za to. Libuse_(1924).txt LM: [no ano a pak sme] chodili do skaly ((Scala)) ale to se taky
menovalo jináč na náměstí na Moravském náměstí
MB: mhm, to se dřív menovalo ňák něco bio něco ((Dopz)), jo, [(já
tady ten název mám tak tak zvláštně)]
LM: [já nevím, já nevím,] protože nás jako študáky vůbec nezajímalo
((smích)) b- bych řekla kam jak se to menuje. já to opravdu
nepamatuju. a potom teda po válce se to menovalo menovalo skala
((Scala), ale myslím, že eště za toho protektorátu, že se to
menovalo, [psáno]
MB: [já tady mám]
LM: scala ((Scala))
MB: mhm že to byla skala ((Scala)) od roku třicet pět
LM: no
MB: a od roku čtyrycet osm už to pak byla Moskva
LM: to byla potom ano, to bylo přeměněné, no, ale ono se to eště
před tím nějak menovalo, na tom nezáleží. Libuse_(1924).txt MB: zhruba deseti do dvaceti vašich let. která kina ste
navštěvovala? tak my už [sme o tom trošku mluvily]
LM: [no to sem o tom mluvily, že] to byly české, české biografy, tak
to bylo em jak sem jak sme o tom o tom mluvily. takže to byla byla
Alfa Alfa, která se menovala pořád Alfa, že, pak byla ta em ta skala
((Scala)) em pak em pak byla ta, to Studio (.), pak bylo me- Metro
MB: to Metro
LM: to Metro, Metro, no a v Královým Poli to se menovalo, já ale si,
to Jadran se menoval pořád tak, to nevím. Libuse_(1924).txt LM: ee no em ono to bylo hezké, protože to bylo všechno takové čisté
ta Alfa byla taková dobrá mos- ee skala ((Scala)) byla dobrá ee tady
ta to s- Studio študácké, ale to byla všechno takové dobře
udržované, takové vše všechno jako prostředí by se dalo říct to
kulturní. to tam dokonce myslím ( ) tenkrát se em měli všelijaké
to ty vůně co rozstřikovali, tak se nám to líbilo, že ((smích)) a
takhle, no tak.
MB: takže to je vlastně ty em to jak vlastně vypadalo to kino tak ta
kina byla pěkná, [jakoby se vám vlastně líbilo, protože to bylo
pěkné prostředí]
LM: [ano, ano, ano, ano, protože to bylo] pěkné prostředí, to bylo
to bylo čisté. Libuse_(1924).txt nevím esi, ani
nevím, esi vůbec byly, tak to řeknu, já už nevím, esi byly v provozu
vůbec. protože vím, že, když tady bylo bombardování Brna e
v listopadu, dvacátého listopadu ve štyryaštyrycátém roce, tak byl
v- velký zásah em zezadu na té ee do té skaly ((Scala)) tam. em
protože byl vybombardovaný ten barák, co dneska je takový ten
skleněný barák na Rašínové ke kostelu (Jakub sou po) ee vedle Jakuba
((kostel sv. Jakuba)). tak to tam byly zásahy a pak eště (teda
voba). Svatava_(1924).txt LS: deseti letech. když vám bylo už těch deset let a více. tak která
kina to byla?
SM: no tak to em určitě, to je jak sem vám to už jednou řekla. Moderna,
to byla teda Jalta teda po to pozdější, že. Kapitol (..) Alfa, Kapitol,
no ve vnitřním městě, do skaly ((Scala)) sme taky hodně chodili, ale to
se menovala
LS: dops ((Dopz)).
SM: dops. dops ((Dopz)), ano správně. ano. Svatava_(1924).txt SM: no to vybavení určitě. protože vím, že některý kina měly jakoby
lóže,
LS: mhm
SM: vzadu,
LS: mhm
SM: to bylo dycky tak nějak oddělený, že. a to bylo u- určitě to měl
kino Kapitol, kino skala ((Scala)) a ta Alfa? (.) no možná že i ta Alfa
to měla,
LS: mhm
SM: to si úplně pamatuju, tam to bylo takhle dokulata všechno. (.) a
Kapitol, Kapitol ten to měl ten měl e nahoře balkóny jako a to bylo
považováno za, tam se platilo víc, takže to bylo považováno za takový
to to vybavení lepší, no a jinak em co sem tady tyto štyři menovala,
kam sem vlastně nejvíc chodívala, tak všady bylo ňáký bifé, tam kde se
prodávaly cukrovinky nějaký a nebo aj zmrzlina v letě em Svatava_(1924).txt LS: á takže ten interiér teda se lišil těch kin a třeba přístup
zaměstnanců? k návštěvníkům a návštěvnicím?
SM: no tak tady v těch e čtyřech, co teda sem tam hlavně chodila, tak e
em dostal, dala sem jim vstupenku do ruky a voni se mnou šli třeba až
do s- ve skale ((Scala)) to bylo po schodkách dolů až někam dopředu. a
tak když sem potom už vydělávala, tak už sem si tam dopředu nekupovala
takže. (..) Svatava_(1924).txt . no a aj sme tam e to vím hlavně v ve skale ((Scala)) to bylo,
ano, tam se sešlo dokonce dvojíma schodama až do suterénu jakoby a tam
před tím vchodem do toho dovnitř e byla taková prostora, že sme tam
mohli se zastavit, pobavit se, když sme tam objevili někoho známýho a
nebo aj s tím, s kým sme tam byli, tak sme e se mohli chvilku bavit,
ano. to trvalo rozhodně těch št- takových dvacet minut si myslím, že to
asi trvalo, ta přestávka. Svatava_(1924).txt LS: mhm á a vlastně ještě jak sme se zmiňovali o těch rozdílech v těch
interiérech kin, tak by mě zajímalo, jestli to pro vás hrálo roli při
tom výběru kina, jak to vypadalo vevnitř v tom kině?
SM: no myslím, že ani né. protože em zase jako sem tolik těch peněz
neměla, a tak sem si řekla, no když to bude ee bude ňáký ale e jako
říkám, ale vopravdu sme hodně hlavně do těchto čtyřech, co sem tak
menovala, aj možná ta Jalta, tam sme taky někdy byli. ta v tom nebyla,
myslím, že sem říkala Alfa, skala ((Scala)), Kapitol á Alfa, skala
((Scala)), Kaptiol, no [ta Jalta] Svatava_(1924).txt by mě to zvlášť em vím, že sem si to uvědomovala, totiž ta ten interiér
té skaly ((Scala)) se jednou vylepšil
LS: aha
SM: během té doby, co sem tam chodívala a a vím, že sem tím jako byla
příjemně překvapená, to už nevím s kym sem tam byla, jestli už s
manželem nebo ještě s těma holkama e takže sme se aj o tom bavili a že
je to tam jako pěkný, že se to tam vylepšilo a
LS: a to bylo až po válce teda?
SM: to bylo zřejmě po válce, (páč) vdávala sem se po válce, ano. Svatava_(1924).txt SM: jenomže (..) myslím si, že to ty velký kina nebyly, nebyla abych
mluvila česky. ee počkejte, no tak e (.) ta skala ((Scala)) (.) hm ani
ani si na to nevzpomenu, že by někde byl ňákej náznak toho e že bych
teda vo tom věděla. Miloslava_(1925).txt JV: privátním životem, takže ste navštěvovala tyhlety reví
((revue)). dobře, a v tomto, v tomto čase ste pořád navštěvovala do
toho roku třicet devět ještě pořád tu Lucernu ((Lucerna)) nebo už
ste chodila třeba i do jiných kin s babičkou?
MM: no, s babičkou si vzpomínám jenom, že sme byly někdy ve skale
((Scala)) a v Alfě ((Alfa)), ale málo kdy. my sme hrozně moc
chodívaly do té Lucerny ((Lucerna)). Miloslava_(1925).txt JV: a kromě tady těchto kin, chodila ste třeba i ještě do jiných
kin? sme vyjmenovali Alfu ((Alfa)), Metro, Moravu ((Marava)),
Lucernu ((Lucerna)), navštěvovala ste i ještě nějaká jiná kina?
vzpomněla byste si?
MM: no třeba Kapitol a skalu ((Scala)), to většinou ty mě-, v tom
okruhu středu města. Miloslava_(1925).txt MM: [tak třeba ta ta skala ((Scala)),] ta byla taková, taková jako
lepší, jo, že tam bylo aj dole bylo takový to bifátko, kde se
prodávaly všelicos takový ty bombóny a já nevim co všecko a to bylo
opravdu takový kino na tehdejší dobu, skutečně ty druhý tak
nevypadaly. Ctirad_(1931).txt určitě byly takový daleko luxusnější, jako
bylo teda, já nevim jak se menoval skála ((Scala)) jestli to bylo skála
((Scala))? em nebo teda Kapitol, to se mně zdálo, že byly takový
nóblovější kina.
JV: hm
CN: ten dojem z toho prostoru byl. Ctirad_(1931).txt CN: já myslím, že třeba takovýdle ty velký kina jako Kapitol, em pokud
sem se tam někdy dostal, nebo nebo skála ((Scala)), že to působilo víc
i takovou tou sametovou, nebo tím obkladem,
JV: hm
CN: těch zdí vokolo, nebo před tím okolo toho plátna, asi tak, jako,
nedovedu říct, jaký tam byly sedačky nebo, nebo jaká byla em třeba
taková ta obslužnost třeba u šatny, teď ani nevím, jestli sme chodili v
kabátech dovnitř, nebo jestli sme odkládali v šatně, myslím že ty lepší
kina měly šatny, Ctirad_(1931).txt JV: a eště ňáká třeba byla vnímána jako německá, že tam se scházeli
hodně, hlavně Němci?
CN: no, vím jenom o těchto, ale em mám za to že do toho, že do této
společnosti teda patřila i ta skála ((Scala)).
JV: hm
CN: myslím, že to sme vnímali jako, to byl Kapitol, skála ((Scala)), a
ten Central.
JV: hm
CN: nepletu-li se.
JV: a myslíte, že tam třeba chodili hlavně ti Němci, že tam češi
chodili méně?
CN: asi jo, a asi ta UFA teda to, to si jenom tak myslím zřejmě teda
dávala přednost takový ideově nacistickým filmům,
JV: hm
CN: což ty Němci rádi teda, že, tehdy. Jiri_(1924).txt LS: vy ste zmiňoval eště skalu ((Scala))
JN: jo, skala ((Scala)), do skaly ((Scala)) se chodilo, ale taky ta
byla drahá, ale chodil, vim že se tam chodilo.
LS: ale byla drahá.
JN: ska- skala ((Scala)) byla dražší, Jiri_(1924).txt sme řikali, hele, Franto, tam maj pěknej kin- pěkný kino,
pudem tam to bylo laciný, vite? já nevim, za tři koruny bylo kino,
možná i lacinější někerý a to v těch exkluzivních kinech skala
((Scala)) anebo tam to bylo ta štyry za pět korun. Jiri_(1924).txt LS: a em, eště sem se chtěl něco s tím a to v kterém kině to bylo,
co ste říkal tady to to si nevzpomínáte.
JN: co?
LS: tady ty povinné projekce těch...
JN: skala ((Scala))
LS: ve skale ((Scala))?
JN: ve skale ((Scala)) určitě a mám dojem, že eště někde ale ve
skale ((Scala)) to bylo určitě a mám dojem, že že dvakrát sme byli
ve skale ((Scala)).
LS: mhm.
JN: ale si si nepamatuju, no nebylo to častěji, no anebo dyš ten
tak to s- to von tam nikdo nechtěl jít, bylo
nařízení, že kolikrát nás tam musí, bylo to v neděli, jo a kolik
musí bejt a a to sem měl průšvih málem s tím, protože em em vybrali
nás, já sem byl vybranej kvůl- kvůli nějakýmu vyrušování nebo co a
já sem se ňák vzpouzel a a pak sem prohlásil tak dobře, dyš tam
musim, tak tam pudu a on em se zarazil strašně si pamatuju a říká,
ne, vy tam dete dobrovolně. Jiri_(1924).txt LS: vzpomenete si třeba na nějaké detaily z toho interiéru toho
kina, nebo přístup zaměstnanců k těm návštěvníkům?
JN: no skala ((Scala)), to bylo slavnostní kino, jo, to b- to bylo
jako takový reprezentační, Libuse_(1928).txt do toho Artu, potom do skaly
((Scala)) sem chodila, pak do Kapitolu ((Kapitol)), pak do Moravie
((Moravia)), to bylo na Cejlu. Moravia! no a... Lucerna, Moravia,
skala ((Scala)), Kapitol, Art, no a to je myslím tak všechno. to
bylo poblíž toho mýho, nejblíž tomu mému bydlišti, takže tam sem
jako chodila Libuse_(1928).txt luxusnější, to taky byly dražší ty lístky,
potom ve skale ((Scala)), že. nebo v tom Kapitolu ((Kapitol)), tak
to byly takový už. to už sem chodila, když sem měla tak šestnáct,
sedmnáct let a dokonce už tam byli kluci, jo, kamarádi. tak sme šli
s těma klukama, kamarádama.
KH: hm
LN: to už bylo takový lepší, jo. tak to sem se ((smích)) Zdenek_(1927).txt že jich
bylo celkem jednadvacet. premiérových nebylo moc. premiérová byla
skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Metro, Zdenek_(1927).txt ale máte pravdu,
to bylo před válkou ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to
vim, že nás vzali, že to bylo ve skale ((Scala)), že se to
promítalo, a že to bylo před válkou, ale na tom sme dvakrát nebyli. Marie_2_(1921).txt já si nevzpomínám, jestli jako to
předplatný se kupovalo, já myslím, že ne. jenom třeba do Alfy ((Alfa))
jak byly ty velký kina, do skaly ((Scala)) tak to už snad jo, ale Marie_2_(1921).txt aleje nic, až ty ve městě, ty velký kina,
tak to už potom ee byly vybavený nebo s- sem znala architekta, kterej ee
dělal jako divadlo a dělal skalu ((Scala)) tak ee, to už byly ty sedadla
to už byly plyšový a [a]
Lč: [a]
MS: to máte tam krásnou brněnskou hantýrku teda. v tom. Marie_2_(1921).txt Lč: [a ta] kina teda byla i dražší ta v ta co
MS: bylo, bylo to [tam dražší.]
Lč: [mhm na vstupenky.] [takže,]
MS: [no.]
Lč: proto tak ( )
MS: no bylo ehm to Alfa, skala ((Scala)), Dopz. to byly myslím víc jich
tady nebylo, ne? těch velkých kin. ty tři. a tam už byly dražší lístky a
asi proto s- hlavně ale důvod, že to bylo jako [daleko.] Jarmila_2_(1925).txt V: [do] ee na náměstí Svobody do kina [a pak do Alfy]? ((Alfa))
JJ: [ne, my sme] se zešli na náměstí Svobody a teď sme šli (.) teď
sme třeba šli se někam podivat a pak sme šli zrovna do kina
JV: hm
JJ: jednou do Kapitolu ((Kapitol)), jednou (.) do do tam věči-
tenkrát taky nebylo ( ) tech, Kapitol byl dole (.) že a...
JV: [(Jalta)]
JJ: [skala] ((Scala)) byla
JV: mhm
JJ: skala ((Scala)) byla, Kapitol byl, pak byla v Alfě pasáži
((Alfa))
JV: mhm
JJ: to sme většinou šli do té Alfa pasáže (..) do toho kina ((Alfa))
(.) a (pak byla) ta Moderna v tym (.) (Jaltě) ((Jalta))
JV: hm (.) takže tady do těchto čtyř kin ste jakoby [takhle nejvíc
chodila]?
JJ: [no většinou sme] si
JV: hm
JJ: vždycky někam zalezli [do]
JV: [mhm]
JJ: toho kina Libuse_(1929).txt LS: já sem je neznala a mně eh protože sem neměla nikdy moc penízků,
tak sem se musela vlastně řídit podle toho, kolik na to mám, že.
SM: mhm mhm
LS: že myslím, že některá kina byla dražší, třeba skala ((Scala)),
nebo Kapitol nebo já ne- tak nějak se to menovalo, tak to to byla
dražší kina, tam byli tak komfortnější, a myslím že velmi brzo měli
tam tu velkoplošnou mn ne obrazovku ale...
SM: širokoúhlé
LS: ale širokoúhlý, no to v Králově Poli také začalo to bylo, no ale
tak to už to už bylo po válce to to nebylo za války, to určitě ne.
SM: mhm
LS: to bylo až po válce. Libuse_(1929).txt LS: ne k tomu se nemůžu vyjádřit, protože nevím, já sem tolik, za
prvé sem neznala tolik kina a ani nechodila, že, no jako jako dítě
mám dojem, že byla kina, kde hráli asi jenom německy, mám dojem že
ano, protože to si určitě ti fašisté vydupali, možná ta skala
((Scala)), ne- nevím nebo ten Kapitol, myslím že byla kina kde hráli
jenom pro Němce jako, ale nemůžu to potvrdit a nevím která, Jarmila_(1926).txt JC: až po. tu Lidickou ((kino Moravia)), no a pak sme chodili do
toho Jadranu ((Jadran)) a Moravy ((Morava)). Jarmila_2_(1926).txt JG: myslim, že se to menovalo Excelsior, ale já vám nevim jistě.
JV: ee ano, jmenovalo se [to kino Excelsior].
JG: [no, no, no]. a tam sem zažila úplnou hrůzu. to kino bylo o
trošku větší jak ta Morávka ((pravděpodobně Moravia)).
JV: mhm.
JG: to nebylo velký. Jarmila_2_(1926).txt my sme totiž sme měli jednu
výhodu.
JV: mhm.
JG: v té Morávce ((pravděpodobně Moravia)) totiž dělal ten uvaděč,
byl... bydlel u nás v domě, my sme tam chodili zadarmo. ale měli sme
přikázaný, že sme museli obsadit první řadu.
JV mhm.
JG: protože tam [jako nikdy kontrola].
JV: [tam nechodilo moc lidí].
JG: tam to byly ty nejlevnější lístky,
JV: jasně.
JG: to stálo ale kačku [dvacet]
JV: [mhm].
JG: [prosim] vás. Jarmila_2_(1926).txt JV: a třeba takže ani pro vás vlastně tím pádem nebylo důležité, kde
to kino je, em kde ten film se hraje, v jakém kině, spíš to bylo vo
tom, kam [šlo jít.]
JG: [no ta to] tak úplně ne,
JV: ne?
JG: poněvač to (doleši ty) bylo (už to bylo) v Morávce
((pravděpodobně Moravia)), protože sme ani tu kačku dvacet
neplatili.
JV: jo, to bylo pouze v tý Morávce ((pravděpodobně Moravia)).
JG: ((smích))
JV: tam ste měli zdarma přístup.
JG: protože tam byl ten
JV: uvaděč.
JG: uvaděč. ((smích)) jo.
JV: a a á
JG: takže tam sme věděli, že můžeme kdykoliv. páč on totiž jiný
uvaděč tam neexistoval, jenom ten jeden.
JV: hm
JG: takže kdykoliv tam člověk jako přišel, tak měl volný vstup. Jarmila_2_(1926).txt vzpomenete si třeba na
ňáké rozdíly v těch místních kinech, kam ste chodila? nebo ty kina
vám připadaly velmi podobné, co se týče třeba interiéru, nebo [toho
foajé ((foyer))]
JG: [no tak určitě,] takový Metro,
JV: hm
JG: to vo deset procent lepší jak jak ta Morávka ((pravděpodobně
Moravia)), nebo
JV: hm
JG: tak tak, já bych řekla, Morávka ((pravděpodobně Moravia)) byla
nejhorší.
JV: Morávka ((pravděpodobně Moravia)) jo, jo.
Jarmila_2_(1926).txt JV: třeba vzpomenete si na přístup zaměstnanců, jestli k vám chovali
třeba nějak v tý skale ((Scala))
JG: em (nemůžu říct)
JV: ne jinak než třeba v tý Morávce ((pravděpodobně Moravia))? a
hrály, no, chtěla ste něco říct?
JG: né, no em my sme k té Morávce ((pravděpodobně Moravia)) měli i
takový přístup už tím, že tam byl zn- ten známý uvaděč, a tak von...
JV: ale měla ste to kino evidentně teda ráda, nebo měla ste k němu
[takový vztah, vy teda ste říkala, že interiér moc úplně]
JG: [jó, nó,] ne, tak to mně nevadilo, protože v tu ránu se začlo
hrát a bylo to.
JV: a bylo to zadarmo.
JG: jo a už už nikoho nevnímal kolem, jo.
Jiri_(1924).txt a eště já nevim, jak se to tam menovalo
čoveče tam dole...
LS: zkuste si třeba ulici jenom vzpomenout, můžeme to tady dohledat.
JN: ulici em myslim Štefanikova. ((pravděpodobně kino Moravia))
LS: tak já se podívám, jestli to tady není, Štefánikova...
JN: to je proti Lužánkám, jo, tam bylo kino, takový menší tam sme
taky chodili.
LS: Štefánikova to tady bohužel teda nikde nemám, tenkrát ta ulice
se menovala jinak že jo?
JN: to se co sem tady tak asi štyrykrát se přemenovala.
LS: Štefánikova ulice naproti Lužánkám, řikáte.
JN: no bylo to kino naproti Lužánkám no, dyš se šlo vod jak se sakra
dyť sem tam tudle jel, no já mám s tou pamětí mám velký...
LS: ne to vůbec nevadí.
JN: no to se tam dyš se de vod města tak je to první stanice.
LS: mhm, Moravské náměstí.
JN: vod Moravskýho náměstí dyš se de, tak je to první...
LS: Moravské náměstí, potom je Pionýrská? Pionýrská.
JN: tak před.
LS: Antonínská.
JN: Antonínská.
LS: Antonínská.
JN: tam to bylo někde vedle Antonínský.
LS: ehm tak jak je dneska Městské divadlo myslíte? ne.
JN: proti to bylo.
LS: proti Městskému divadlu?
JN: ale proti blíž ještě k Antonínský.
LS: blíž ještě, já vím, že tam bylo někde Univerzum, Metro se to se
to menovalo pak to kino.
JN: si to si napamatuju tak...
LS: ale bylo tam ještě jedno.
JN: takovej krcálek to byl.
LS: mhm, takže tam ste taky chodil.
JN: tam sme chodili někdy, jo, ale jak řikám, nejvíc se ch- vono
víte, vono se to kino jed- jeden ten film se promítal v několika
třeba postupně. Libuse_(1928).txt do toho Artu, potom do skaly
((Scala)) sem chodila, pak do Kapitolu ((Kapitol)), pak do Moravie
((Moravia)), to bylo na Cejlu. Moravia! no a... Lucerna, Moravia,
skala ((Scala)), Kapitol, Art, no a to je myslím tak všechno. to
bylo poblíž toho mýho, nejblíž tomu mému bydlišti, takže tam sem
jako chodila Libuse_(1928).txt KH: jo. a bylo naopak v kině, teda pardon, v Brně kino, které ste
neměla ráda, nebo do kterýho ste nechodila?
LN: ne, tak to mně vůbec, to mně nepřipadlo vůbec.
KH: hm.
LN: já vím, že třeba ta Moravie ((Moravia)), tomu se říkalo
blechárna, jo, ?takže to bylo takový ošuntělý,? tak tam sem moc
třeba nechodila, ale říkalo se tomu blechárna, no.
Libuse_(1928).txt KH: no a vy jste chodila vlastně do vícero kin, pamatujete si, jaký
mezi nimi byly rozdíly? vy ste mi říkala, jednomu kinu se říkalo
blechárna ( )
LN: no to bylo v té Moravii ((Moravia)), no. já si to tak
nevzpomínám. ono to bylo celkem takový dost obyčejný, ty kina nebyly
nijak zvlášť, Marie_2_(1921).txt MS: a ještě bylo jedno kino ee Smetanova, Lidická na rohu ((kino
Moravia)), tam bylo tam sme chodili taky. ale já už nevím, Laďa by to
(pamatoval si jak se jmenovalo). Eva_(1928).txt takže ta první otázka je, jestli si vzpomínáte na svou první
návštěvu kina.
ES: to bylo na Stadioně ((Stadion)).
LS: hm.
ES: z Kounicově sme šli v první třídě. a byl to film o Ja- o
Kozinovi ((Psohlavci)).
LS: o Kozinovi to byl film.
ES: o Kozinovi. a tím pádem jak se tam objevil ten duch, tak já sem
okamžitě vyskočila, chtěla sem si sednout, jenomže sedadlo sklaplo a
já si sedla na zem. ((smích)) takže to byl-
LS: a to byl český film?
ES: to byl český film.
LS: hm.
ES: to byl můj první zážitek tedy velký.
LS: a rok ste říkala?
ES: musel to být v roce devatenáct set třicet čtyři.
LS: devatenáct set třicet čtyři. a s kým ste tam byla?
ES: ze školou.
LS: se školou ste tam byla.
Miroslav_(1923).txt MJ: [a taky] na Stadion, protože to bylo sokolský a my sme
podporovali Sokol na k na k e e do e s- Milan_(1932).txt ML: i když fakt je to, že my sme vlastně měli, sme bydleli na Jana
Uhra, to tenkrát bylo Dobrovskýho, takže sme měli dva biografy dá se
říct za humnama, jo, to bylo kino Stadion,
LR: hm
ML: a bylo to dole, dole na Cihlářský. to bylo tenkrát, se to
menovalo Studio. Milan_(1932).txt ML: [no tenkrát] tenkrát ne, podívejte se, to už bylo to, tenkrát to
bylo ee tenkrát to bylo daný tím, že více méně už začaly nálety,
LR: hm
ML: takže my sme neměli od rodičů na ňáký takový.
ale zkrátka a dobře, když sme šli sami,
LR: hm
ML: tak v zásadě to byly kina, kde sme to měli jak se říká ee k
doběhnutí domů.
LR: hm
ML: jo no a to byly ty dvě kina, to bylo to, tady ten Stadion,
LR: hm
ML: to sme měli prakticky to bylo pár minut vod baráku, dole, dole
to Studio jak by smet, no a ještě snad bylo, k dosažení bylo v
Žabovřeskách ta, Lucerna. Milan_(1932).txt LR: hm a měl ste v této době své oblíbené kino?
ML: no ten, ten Stadion a dole to Studio.
LR: a co se vám na na těch kinech líbilo.
ML: za prvý, že to bylo blízko
LR: blízko.
ML: domů, a potom celkem ta úroveň byla dobrá, jo, to bylo takový Milan_(1932).txt ML: no, takhle, začalo to reklamama.
LR: hm
ML: jó, anebo prostě ňákejma takovejma em no zkrátka a dobře aby se
vyplnil ten čas, od co tam pustili lidi,
LR: hm
ML: jo, do toho vlastního promítání. tak konkrétně tady vím, že na
Stadioně ((Stadion)) tam dycky, tam, pouštěli tam ňáký ty reklamy a
zpívaly Sestry Skovajsovy ((smích)) to si pamatuju eště teď, jo?
LR: přímo byly jako...
ML: ne ne ne, to bylo jako...
LR: jo, to...
ML: pozadí, zvukový.
Milan_(1932).txt ML: ale to bylo to kino Stadion,
LR: hm
ML: on prostě si to pletl s tím, že tam bylo letní kino.
LR: ano to tam pak bylo, ale [až]
ML: [jo], ale to bylo až prostě v pozdějším komunismu, ale ten, to
kino Stadion, to původně patřilo pod Sokol,
LR: hm
ML: páč celej ten areál, tam toho stadionu to vlastně patřilo
[Sokolu.]
LR: [Sokolu.] hm
ML: jo, takže tam byl prakticky když to vemu na té Kounicově ulici,
no tak tam byla zaprvé tam byla restaurace. to když to vezmu vod
toho, (vod) tej budovy toho gymnázia,
LR: hm
ML: jo to byla restaurace, zároveň tam byl vchod do kina, jo, potom
byl hlavní vchod,
LR: hm
ML: jo, to se, tam byl ten sál, kde se pořádaly prostě taneční a
plesy a tak dále, jo, po tom vedle byla tělocvična,
LR: hm
ML: jo no a a pochopitelně potom byl ten ten venkovní areál, kde kde
se pořádaly různý, zaprvé se tam pořádaly ty sokolský slety, v tady
tý oblasti, co měla ta ta Sokolská župa, potom se tam pořádaly
atletický závody, no a v zimě tam bylo kluziště. jako přírodní. no
ale tenkrát zima byla, nebylo globální voteplování, jo, takže tam
sme chodili bruslit.
LR: dobře, tak [já sem vás pochopila ňák]
ML: [a tak s tím sem se s tím sem se] právě při téhleté
příležitosti, to sem se zmiňoval, že tam že to prakticky patřilo
[Sokolu, jo]
LR: [Sokolu.]
ML: a voni to potom, po tom roce štyrycet osum, celej ten areál tam
převzal československý rozhlas,
LR: hm
ML: jo, takže tím pádem prostě tam voni si zabrali i to, i prostor
toho kina, páč tam měli studio.
LR: hm
ML: a prakticky z celýho toho sokolskýho stadionu pro tu tělovýchovu
zbyla ta tělocvična, kerá více méně patří už k té tam na na ta k té,
to sou ty objekty k té Sokolské ulici, tam na tom rohu, no a potom,
potom ten, to to přírodní hřiště, co tam bylo, tak tam se pořádaly
atletický závody, no a potom ňáký takový ty voblastní spartakiády,
no a to bylo všechno. Ctirad_(1931).txt my sme bydleli na Tučkově
ulici, em jestli vám to něco říká, je to je to tak v ose se sokolským
stadionem bývalým, ovšem na druhé straně té ulice sme byli, v (takové)
začínající tehdy začínající části, a vod tamtud bylo nejblíž do dvou až
tří kin. em dneska se všecka menujou jinak respektive neexistujou už.
myslím, že nejbližší mně bylo kino Stadion.
JV: hm
CN: nemusim říkat, kde bylo, to asi máte všecko už v tech materiálech.
JV: hm
CN: nejbližší i nejenom místně, ale i takovým jako atmosférou nebo i
zvykem.
JV: hm
CN: toto bylo naše kino prostě. takže ňákej pravidelnější kontakt tam
musel bejt, páč tam sem se cítil prostě vysloveně jako ve vlastním
prostředí. Ctirad_(1931).txt Ale vím, že například byla doba, a
to ještě byla, tahleta protektorátní gymnazijní doba, em že třeba sem
chodíval v neděli odpoledne na ten Stadion, na dětský filmy.
JV: hm
CN: sám se tomu divím, protože já sem míval i jiné teda zájmy v neděli,
ale teda vím, že to teda muselo zabrat přinejmenším _dpo takový
rozsáhlejší období, ňákej jeden rok nebo tak, že sem v neděli odpoledne
asi s ňákejma kamarádama, to je možný, sme se pak všichni srazili na
Stadecu ((Stadion)), a, a tam byly nějaký pohádky, nebo co to bylo.
JV: hm
CN: vůbec nevím, jestli to byl jeden film, nebo jestli to byla taková
celá sestava, tak to byla určitá taková řekl bych pravidelnost. Tady
sem skoro, pokud tam nebyly nějaký výjezdy jinam, na prázdniny nebo
nemoc nebo co, tak bych řekl, že to v určitým období to byla em taková
nedělní samozřejmost, odpoledne že sem šel, dopoledne do kostela a
vodpoledne do kina.
JV: hm
CN: na tyhlety dětský věci.
JV: dobře, a třeba to pro vás mělo nějakou funkci tady to každotýdenní
setkávání, třeba mělo to funkci s tím, že ste se setkával s kamarády
CN: no ano, spíš takovou, ano, ano.
JV: hm
CN: a bylo to takový em, prostě parta která, já sem nebyl takovej
vyslovenej teda typ kolektivní, ale prostě ano, tam šlo vo to bejt
spolu nějak možná, z vlastní iniciativy, už ne s rodiči, že jo,
JV: hm
CN: tak to mělo tuhletu roli jakousi sociální to hrálo.
JV: hm
CN: protože ten vobsah sám, nevim jestli, jestli, ten asi nebyl tak
nezbytnej pro moje myšlení, abych, abych chodil na pohádky, nebo na co
co to tak bylo, nejspíš pohádky tam musely bejt.
JV: hm a s těmihle kamarády, s kterýma ste chodil na ty pohádky,
setkával ste se s nimi i jinde? ste se scházeli?
CN: no to byli kluci ze ze třídy. Ctirad_(1931).txt CN: Studio patrně bylo chudší než, než Stadion a Metro.
Ctirad_(1931).txt jestli sme chodili v
kabátech dovnitř, nebo jestli sme odkládali v šatně, myslím že ty lepší
kina měly šatny, a teď si nejsem jistej, já myslím, že takový ty naše,
ty středně velmi slušný, že snad tam ani ta možnost nějak nebyla,
nenabízela se. Jiri_(1924).txt potom bylo myslím ňáký kino myslim taky v tý sokolovně jo,
nebylo tam?
LS: em myslíte Sokol? Sokol měl svoje kino, moment jak se mi tady...
JN: v Sokolský ulici, tam em byl stadion tam byl stadion
sokolskej...
LS: kino Stadion, nebylo to kino Stadion?
JN: to je pravděpodobný, jo, tak tam sme někdy šli, tam to bylo vo
něco dražší jo, to hrála ta koruna hrála velkou velkou roli.
LS: jo?
JN: no neměli sme prachy a eště k tomu sme neměli jídlo, víte, tak
se to nedalo, to bylo blbý. Libuse_(1928).txt to jak jsem byla v Brně, jak sem studovala gymnázium,
tak sem chodila skoro každou sobotu. to sem chodila, protože sme
bydleli na té Grohové a nejblíž to bylo jednak na ten Stadion, no
ale to bylo jako, tam by, to už sem tam pak nechodila. tam byly
dětské filmy, jo, ten Pepek námořník a Sněhurka a sedm trpaslíků,
takže to sem tam chodila, to vím, že vstupné stálo asi korunu nebo
tak. Libuse_(1928).txt KH: a doprovázel vás někdo?
LN: no, to totiž že sme bydleli blízko toho Stadionu ((Stadion)),
takže sem chodila sama. to sem tam ještě shodou okolností na té
Kounicové hned skoro naproti Stadionu ((Stadion)) bydlela moje
sestřenice, takže sme chodily kolikrát spolu, takže maminka neměla
strach. to sem chodila, to bylo kousek, tak pět,
KH: hm
LN: deset minut do toho kina. Libuse_(1928).txt no a pak sem chodila, na tom
Stadionu ((Stadion)) ne, to tam nebylo. Zdenek_(1927).txt , tak sme chodívali my s bratrem sme
chodívali sami. a to vim, to sem tam taky napsal, že to bylo na
Stadionu ((Stadion)) tady na Kaunicově ulici, tam bylo kino Stadion,
se menovalo, pak se to předělalo, menovalo se to Dukla, pak z toho
udělali to nahrávací studio rozhlasu a tam se chodívalo, to bylo
nejbližší kino, bylo takový dost moderní, však to sem tam taky psal
myslím, a tam sme chodívali každou sobotu sme tam chodívali na
dětský představení vodpoledne, za korunu nebo za dvě.
JV: ehm.
ZP: a vůbec, ty ceny tehdá těch vstupenek tehdá nebyly vo moc větší,
já si tak vzpomínám byl nejmíň byly dvě kor- nebo štyři koruny, šest
korun, osum korun, to už se chodilo do lóže.
Zdenek_(1927).txt JV: dobře, takže já bych přečetla další úsek toho roz- toho dopisu
vašeho, em to už sme vlastně tady říkali. em, po přestěhování do
Brna, v roce třicet pět, takže to vám bylo osum let, em, sme s
bratrem pravidelně navštěvovali sobotní do- odpolední představení
pro děti a mládež v sále na Stadionu ((Stadion)) na Kounicově ulici,
kde se později nacházelo kino Dukla. em. bylo to celkem dosti velké
dosti velký kinosál se třemi pásy
ZP: ano.
JV: již stabilních sklopných křesel.
ZP: ano.
JV: uprostřed bylo asi patnáct sedadel. em, po stranách asi pět,
nebo po pěti sedadlech.
ZP: po pěti sedadlech.
JV: em, do kina se vcházelo z přízemí do malé dvorany, kde byla
vpravo pokladna. do prostorného předsálí kina vedly schody, u nichž
ještě stál dole biletář a trhal kupony vstupenek. em, takže do toho
kina ste teda říkal, že ste chodil s bratrem sám.
ZP: jo.
JV: ano. a pak...
ZP: tak sám, bylo tam spousta děcek, ale spolu sme chodili jako dva
vždycky. možná že tam byli nějací kamarádi, ale to teda už si
nevzpomenu, určitě tam byli, ale kteří, to nevím. Zdenek_(1927).txt JV: em, a pokračovala bych s tim kinem Stadion, kam ste chodili, tam
sem eště nedočetla všecky informace. em, takže to kino Stadion, dál.
hlediště bývalo obsazené tak ze dvou třetin. promítaly se americké
kreslené, i hrané grotesky, kreslené sem měl raději. mezi kreslenými
dominoval Kačer Donald, Pepek námořník, a občas i miky maus ((Mickey
Mouse)). také jedna kreslená groteska se nám líbila, o mužíčkovi,
který vznikal z kreslené čáry. hrané grotesky obyčejně popisovaly
příhody party dětí v amerických chudinských čtvrtích. Zdenek_(1927).txt ale filmový představení nebyly. chodili sme
třeba do divadla, se chodilo, nebo sme chodili na nějaký takový em
by se dalo říct trochu výchovný koncerty, vzpomínám si na jeden, ten
byl v tom sále na Stadionu ((Stadion)), ale v tom em velkým sále, v
tom em kde byl melodram, bohužel si nevzpomenu kdo už to složil, na
Máchův Máj. byl to takový melodram, a promítala se, byla plachta,
projekční plátno, kde se promítaly takový vobrázky, ale nepohyblivý,
jenom jako diapozitivy em na motiv toho Máchova Máje. tak na tom sme
byli. ale em filmová představení, to sme ze školy nešli nikdy. Zdenek_(1927).txt JV: tady ste psal zase o tom kině Stadion, na Kounicově ulici, em
ste psal, že tam byl široký bufet.
ZP: bufet, jo.
JV: em byl tam celkem široký bufet, kde se prodávaly limonády,
housky se šunkou nebo salámem...
ZP: ano.
JV: jedna stála korunu nebo korunu dvacet, podle toho, byla-li se
salámem nebo šunkou, a různé sladkosti prodávané na váhu. ale ne...
ZP: na kusy.
JV: em neprodávané na váhu ale na kusy. em jedno sisi bylo za pět
haléřů.
ZP: víte co je to sisi? takovej ten štvereček, takovej ten skoro
gumovej bombón placatej, já nevim, jestli se to ještě dneska, ještě
se to dneska, taková karamelka to byla, ale nebyla to jako karamel z
cukru, ale bylo to ovocný, tomu se říkalo sisi a to jedno sisi stálo
pět halířů. Zdenek_(1927).txt čili to byly sály, který byly apriori udělaný
jako už biografy. kdežto ty si myslím, že to byl vždycky nějakej
sálek, kterej byl jako kino adaptovanej, ty vostatní, ty vostatní
kina. ale ten Stadion, ten byl taky dělanej jako biograf, původně,
ale ten byl takovej prostší. tam žádná výzdoba nebyla, to byla
taková ta funkcionalistická stavba, strohá, bez jakýchkoli ozdob.
ale vzpomínám si, že tam byl krásnej lustr v té hale nahoře, takovej
čtverec to byl a z toho visely jednotlivý takový koule a těch tam
bylo snad možná dvacet, takže to bylo takový pěkný. Zdenek_(1927).txt JV: dobře. a měl ste nějaké oblíbené kino, do kterého ste chodil
častěji?
ZP: kromě do toho do toho Stadionu ((Stadion)) sme chodili do té
Moderny ((Moderna)). Zdenek_(1927).txt chodili sme
hodně do toho na ten Stadion, a aj sem tam sme byli teda tam onde
nebo aj vybírali sme si kde hrá- vim, že sme chodili třeba aj do eh
kin eh v těch předměstích, Zdenek_(1927).txt JV: dobře, a když teda říkáte, že ste chodil často do toho Stadionu
((Stadion)), em, má to nějaký důvod, jako proč ste chodil zrovna...
ZP: byl blízko, ten vstup, protože tam byly ty to sme chodili na ty
dětský představení, tam se hrá- a byly normálně i večerní
představení. tak na ty večerní představení sme jako děcko nechodili,
ale pak už jak sme byli dospělí, tak to tam chodili aj na ty večerní
představe- em (měli sme) eště kromě, to musím říct, eště kromě toho
em Stadionu ((Stadion)) sme měli Studio, Jarmila_(1926).txt JC: a pak si vzpomínám taky právě jak se, jak trolejbusy do Slatiny,
tak je za tím mostem tady po leva, po levé straně tady bylo to
líšeňský nádraží, a po pravé bylo kino Slovan. tak tam sme taky cho-
byli někdy, v těch černovicích. a jednou sem tam byla sama dokonce,
tak já sem musela být lačná taková, pořád ňáké ty tu, ňákou zábavu
nebo, sem to tak ňák potřebovala, no.
JV: to je pěkné.
JC: a tak sem tam byla, a taky houkali,
JV: hm
JC: a já sem pak šla pěšky, to to se divím, že sem se nebála, podle
kolejí do té Líšně. Bozena_(1924).txt JV: a vzpomněla byste si, do jakých těch kin ste chodili?
BK: no tak tady byly tady byla na sokolovně bylo kino Hvězda
JV: mhm
BK: potom byl na Na Benátkách kino Sport pak byl Světozor (nebo jak
) potom bylo v Husovicích byla Avia film ( ) teda kino Avia
JV: hm a tyhle všechny kina ste [ee]
BK: [ano ano]
JV. do těch deseti let navštěvovala
BK: (s tatínkem) sme tam chodili, no jak tam něco hezkého hrálo, tak
se šlo tam, ale to sme už chodívali, říkám do [už moc s rodiči]
JV: [a stávalo se třeba]
BK: ani ne tak jako spíš teda s tou mládeží Bozena_(1924).txt BK: to ne to ne ačkoliv ten no to bylo všechno za (krůtili) že nic
JV: hm
BK: tak to to Husovický, ne Husovický, černovický
JV: mhm
BK: kino Avia a ten Bajkal tady na Cejlu, tak to byl všechno
v dosahu, to bylo blízko
JV: mhm
BK: to sme klidně mohli chodit i s tatínkem i i s- mě pouštěli třeba
s kamarádkou. Bozena_(1924).txt JV: hm takže řekla byste tyhle dvě kina ste měla
BK: no kino Sport a eště byl potom byl ten Světozor, ten byly taky,
to byly takhle v tom trojúhelníku ty kina a ten Bajkal byl na Cejlu
JV: mhm
BK: a avija ((Avia)) v černovicích
JV: mhm
BK: to bylo všechno tak blízko pro nás ( )
Milan_(1932).txt im, že v černovicích bylo kino ((kino Avia)),
v Husovicích bylo kino na Dukelský ((Bio Jas)), Svatava_(1924).txt SM: no já vám to řeknu takhle, když sem bydlela v těch černovicích,
LS: mhm
SM: tak sem tam byla v Sokole, to byl Sokol Brno čtyři ((Sokol Brno
IV.)) a e tam bylo kino, který bylo sokolský á
LS: a jak se menovalo to kino?
SM: ávia ((Avia)).
LS: mhm
SM: (sem si to taji sem si) to napsala, páč sem si na to vzpomněla, pak
se to menovalo Slovan a dneska je to myslím úplně zrušený a [vůbec to
jako kino není].
LS: [no no no]
SM: no tak tam a e tam byl tatínek mojí kamarádky tam byl ředitelem v
tom kině, takže em e my sme tam takhle em dvě holky dycky nás tam nějak
propašovali a a to bych ale nechtěla, aby tady z toho ((smích))
LS: ((smích))
SM: né propašovali e spíš bylo spíš bych řekla, že em ee tam
vždycky bylo p- takzvaný předvádění,
LS: aha.
SM: když oni ee koupili nebo já nevim jak to bylo e prostě přišel novej
film do distribuce, tak asi ty jed- jednotlivý kina něják dostaly
přidělený
LS: aha.
SM: a em dycky prvně si to promítl ten ředitel s ňákým tým personálem,
kterej k tomu patřil, že á em byla takzvaná promítačka. Svatava_(1924).txt SM: ovšem taky zase sem ještě pořád zůstávala věrná tomu domácímu,
protože ee pokud sem byla, to mně bylo tehdy jedenáct roků, tak určitě
ee sem nesměla si jet třeba večer někam do kina, že do města, ačkoliv
oni byly i odpolední představení ve štyři hodiny bývaly. Svatava_(1924).txt LS: a jestli si vzpomínáte na svojí první návštěvu kina?
SM: no ale to bylo to kino Avia, kam sme chodily jako ty sokolky e á em
kde teda e sme jako nemusely platit, že, Svatava_(1924).txt LS: takže jestli máte vopravdu, jestli si vzpomínáte na svojí nejstarší
zkušenost z toho brněnského kina.
SM: no tak to je to kino ávia ((Avia)) určitě. moje domácí kino. na na
té ulici dokonce sem bydlela, že, potom jak sme se museli vystěhovat to
to to to bylo tehdy sme museli, otec ee prostě všeci čeští zaměstnanci, Svatava_(1924).txt SM: to vim, že sme se tam stěhovali, no a eee tam sem teda chodila z
kraje pořád do toho do toho kina ávia ((Avia)) teda ovšem Svatava_(1924).txt LS: dobře. já se vás zeptám eště jak často ste jako dítě do těch svých
deseti let chodila do kina?
SM: e nó em to se [nedá říct jak]
LS: [(kdybyste to měla)]
SM: často. ehm když byla příležitost. protože jako dítě e em sem neměla
svojí svoje peníze, že
LS: mhm
SM: e čili ee sme jako využívali toho, že sme se tam někdy dostali
takhle prostě bez placení.
LS: a když byste měla tak odhadnout zhruba třeba kolikrát týdně nebo
měsíčně?
SM: nó to bylo e to nebylo zas tak ee řekněme dvakrát do měsíce. Svatava_(1924).txt LS: a s kým ste tedy chodila do těch deseti let do kina?
SM: em nó to byly ty kamarádky tam z těch černovic a ta jedna, co má to
toho tatínka, co měla .
Svatava_(1924).txt SM: [bylo to kino ed-]. tak tam tam teda, ale pak teda si vzpomínám, že
em rodiče občas taky chodili do té ávie ((Avia)).
LS: taky.
SM: protože to měli kousek že na naší ulici to bylo, takže chodívali
tam. Svatava_(1924).txt LS: a chodila ste do kina bez placení? vy ste teda zmiňovala vlastně že
ste měla tu kamarádku, která měla tatínka
SM: ano.
LS: a jinak potom třeba později ještě? e dostala ste se někdy bez
placení [do kina]?
SM: [ne, tak] pokud se týká toho kina ávia ((Avia)), tak to bylo tak e
ten tatínek tam byl ředitelem asi štyři roky
LS: mhm hm
SM: to bylo tak to to dětství moje eště, ano. no ne dětství, jak už sem
začala chodit do školy, do obecné, že, tak po po ano po dobu trvání té
obecné e školy, ale potom on už tam nebyl tím ředitelem, čili už se to
nedalo e no nic méně ee známý sem tam měla, páč to bylo sokolský kino,
já sem byla v Sokole, takžé sem se tam znala i s těma zaměstnancema, no
takže možná že někdy se to stalo, ale abych to dělala pravidelně, to
né. Svatava_(1924).txt no e em některý kino nemělo šatnu třeba to bylo
zrovna, ale počkejte, ale vlastně aj to ávia ((Avia)) chtěla sem říct
ta ávia ((Avia)), ta měla šatnu. Svatava_(1924).txt LS: á takže ten interiér teda se lišil těch kin a třeba přístup
zaměstnanců? k návštěvníkům a návštěvnicím?
SM: no tak tady v těch e čtyřech, co teda sem tam hlavně chodila, tak e
em dostal, dala sem jim vstupenku do ruky a voni se mnou šli třeba až
do s- ve skale ((Scala)) to bylo po schodkách dolů až někam dopředu. a
tak když sem potom už vydělávala, tak už sem si tam dopředu nekupovala
takže. (..) Svatava_(1924).txt LS: a ještě pokuď se nepletu tam byly i týdeníky. před těmi filmy.
SM: ano. ano. týdeníky samozřejmě. byly. a to byly v té ávii ((Avia))
aj tam tam, dokonce čili v každým k- to zřejmě a pač ávia ((Avia)) bylo
jedno takový z předměstských kin. a bylo sice hezký, vybavený em měli
tam taky tu oponu, to vim, že tam ee z- rozhrnovali a zahrnovali ale em
ano ty týdeníky byly i tam teda. Svatava_(1924).txt LS: a jaká byla atmosféra v těch kinech, těsně po tom osvobození?
SM: no tak e ta byla dobrá. já sem to určitě teda e asi n- n- zažila v
té ávii ((Avia)) protože em sme se zase všichni dávali dohromady, že,
Sokol teda a e tak takžé em tam sme to teda všechno prožili, Helena_(1927).txt a v tech Husovicích to byly takový
menší kina. no a jinak, já nevim, že bych nějak zvlášť, já sem se na
ten interiér ani tak moc nedívala, Vera_(1913).txt LR: ale ta kina, ta ty budovy byly třeba nějaké luxusnější tady v
Brně a zase třeba méně
VP: (.) no to ledaže to bylo třeba v Husovicích
LR: mhm
VP: a nebo že to bylo přímo v Brně
LR: mhm
VP: v městě, tak to mohlo být rozdíl
LR: mhm
VP: jo ale (..) (no) chodili sme do těch Husovic do kina chodili,
zas to bylo poměrně blízko
LR: mhm
VP: my sme bydleli v čechově čtvrti nahoře
LR: mhm
VP: takže to ale to se nevybíralo podle kina jako takovýho
LR: mhm
VP: podle toho, co tam [hrajou] Marie_(1921).txt Lč: a v té době ste pořád navštěvovala ta stejná kina, nebo která to
byla?
MD: ne to už sme, to už sme chodili, to už sme chodili ee právě
třeba do Husovic ee v Židenicích bylo kino, to si nepamatuju, jak se
menovalo.
Lč: Orient?
MD: né, to si, to nepamatuju, jak tehdy se menovalo. tam sme
chodili, Jarmila_(1925).txt
Lč: a jak vlastně třeba vypadala ta kina v tom ce- ee a liši- nebo
se určitě se ale lišila od těch ee vlastně [Husovických]
JH: [no tak] bylo to z kopečka, ale to všechny kina byly tak z
kopečka trochu, aby ty vzadu viděli.
Lč: [a co]
JH: [byly] dražší aj ty kina ve středu města (.) to vím určitě, byly
dražší. Borivoj_(1927).txt BH: [ta blízkost.] ta blízkost, později pochopitelně už sem měl
větší (.) eh (.) okruh.
LH: ehm.
BH: tak to bylo do středu města (.) i (.) do (.) prostě okrajových
částí, jako do Králova Pole, do Husovic, do Židenic, tam kde byl
prostě film, kterej mě nějak nějakým způsobem (nezaujal) název
pochopitelně, mm no tak sem tam šel. Dagmar_(1929).txt v Husovicích byly dvě kina! my sme to měli kousek. tam
bylo Sibiř a Jas Helena_(1927).txt no prostě dost sem se, do Husovic
taky, kino Sibiř a eště jedno, to si nepamatuju, tam už sem chodívala i
potom s mým ee budoucím manželem, protože on byl z Husovic, tak tam
sme, Peter_(1922).txt a potom si matně vzpomínám a, ale mohu se mýlit, že
existovalo něco jako Bio Sibiř. musíte mě poopravit jestli, Královo
Pole.
PSk: v poválečných letech určitě, ale jestli se to takto [menovalo]
PD: [ne ne ne,] to bylo, to bylo před válkou.
PSz: no, od roku dvacet dva už.
PD: jo. tak tam, tam mě taky vedla, em tam sem taky strávil, v sobotu
odpoledne byla dětská představení, a tam byly český filmy historický,
tam byl Svatej Václav, ((Svatý Václav)) tam byl em (.) něco s Bezdězem,
a to si matně pamatuju, ale byly to český filmy, historické. Jarmila_(1925).txt Lč: a tak kam ste chodila do jakého kina úplně [(jakoby)]
JH: [do Jasu ((Jas))] a do Sibiře ((Sibiř)) v Husovicích (.) tam byl
Jas a Sibiř a říkám vám, v neděli za korunu, jo, vykládala sem to
onehdy mé dceři, tam bylo předsálí takový než začlo, než nás
pustili, jedno děcko vedle druhýho že by nepropadlo jabko, tam ti
první udělali vlny a už sme se všichni kývali, jo? až teprve
votevřeli, tak hurá na ty sedadla (pak) si každej mohl sednout kam
chtěl.
Lč: a to bylo v obou těch kinech takhle ste se chovali [jak v Jasu
((Jas)) tak v té Sibiři ((Sibiř))]?
JH: [jo jo tak ano ano], tak to bylo to bylo do té ee než přišel
teda Hitler, jo, ne- v té první republice, jo, to dětství no
dětství, dětství je tak deset, no potom už zase už sou slečny v těch
patnácti šestnácti, že, to už sme chodily zase na jiný kina, už na
ty ee pro dospělý skoro, že.
Lč: tak to k tomu taky přijdeme určitě ee a jak často teda chodila
ste jenom v tu neděli nebo i ee častěji?
JH: jenom v neděli, protože ee tenkrát nebylo peněz, jo. Jarmila_(1925).txt Lč: a kt- chodi- chodila ste teda do toho Jasu ((Jas)) a do té
Sibiře ((Sibiř)), [(ste říkala)].
JH: [do toho Sibiře]. jinak né do města, to to bylo daleko prosím
vás, myslíte, že by nám dali na tramvaj? tramvaj stála (ale) korunu
padesát do města a to né, se chodilo pěšky hodně [do města].
Lč: [a to ste měla] nejbližší tyhlencty dvě?
JH: ty dvě, ty byly v Husovicích.
Lč: a jaká mezi jaký mezi nima byl třeba rozdíl?
JH: no Jas, ten byl u Sokola, jestli ho pořídili sokoli, to já
nevím, prostě ten byl vedle Sokola husovickýho a Sibiř, to byl novej
nový kino postavený.
Jarmila_(1925).txt Lč: a měla ste jedno z nich třeba raději nebo jak jak ste to vnímala
[( )]?
JH: [no] radši sem chodila do Jasu ((Jas)), nevím, mně to bylo blíž
Lč: bylo to blíž a vypadalo to tam třeba i jinak nebo?
JH: ne, stejně, stejně, to byla ee řada dřevěných ee sedadel, co se
sklápí, jo, a v prostředku byla ulička, no a bylo to dost velký teda
(.) bylo to dost velký, no tak v tom předsálí takovým jak vám říkám,
že sme tam čekávali , tak tam byly pokladny, že, to
bylo stejný jak tam tak tam.
Lč: a vzpomínáte si třeba na to na zaměstnance v těch kinech, jak se
k vám chovali třeba co tam všechno bylo za [za lidi]?
JH: [ale jó], pěkně se chovali, no k děckám ee to vite ee nesmělo se
lumpačit jak dneska (.) tenkrát byly slušnější děti než
dneska.
Lč: a prodávaly se tam třeba nějaké občerstvení nebo?
JH: hm [ne myslím že ani ne.]
Lč: [nebo nevíte ( )]
JH: ne nevím, to si nepamatuju anebo trochu já nevím. Jarmila_(1925).txt jo a maminka, ta šla málokdy do kina a když šla, tak šla
jednou na buriána ((Vlasta Burian)) do toho Sibiře ((Sibiř)) na
Dvanáct křesel, a to mně bylo myslím
dvanáct roků a a přišla a povidá, to byla blbina jako celkem, jo, i když
pozděj teda. a ona řekne, to byla blbina, no. Jarmila_(1925).txt JH: [to je jedno], tak v té době jo tak do toho si pamatuju že v tom
Sibiři ((Sibiř)) tam sem párkrát byla a tam ee nám sem posílali
německý filmy hodně, jo, a ty český, co teda znáte asi, ne ty starý
český filmy, [že]?
Lč: [mhm]
LG: mhm
JH: no to já tam všechno mám a ee tak hodně německý filmy sem
chodily, Jarmila_(1925).txt JH: [ne ne každý] si dělalo svoje plagáty a a tak třeba to tam bylo
že od do bude se hrát to a to, no.
Lč: takže u každého kina to bylo ne jen [ne na ňákém centrálním
(prostě)].
JH: [u k- jo] ne já nevím jak ve městě já si pamatuju ale jak to bylo ve městě, to já si [nepamatuju].
Lč: [a jak] to tam měli v té Sibiři ((Sibiř)) v tom Jasu ((Jas))
[jak to tam vypadalo]?
JH: [no to nad tým vchodem] tam takové velké plag- jak vidíte tady
tu garnýž, jo,
Lč: mhm
JH: tak takové velké plagát a ta- teď tam bylo ně- někdo to asi
maloval a název a od do no
Lč: mhm a to bylo stejné jak v té Sibiři ((Sibiř)) [tak v té v tom
Jasu ((Jas))]?
JH: [tam v tom Jasu taky], ano. Irena_(1922).txt Lč: a řekla byste, že ste třeba i měla ňáké kino, které byste neměla
ráda v Brně, že byste třeba o něm věděla že tam, kdo tam chodí, nebo by
mělo ňákou špatnou pověst a proto byste do něj nechodila, je ňáké
takové kino?
IK: no u nás v Židenicích byla ta blechárna ((Kino Slávia Židenice)),
to sme říkali, v Komárově ((pravděpodobně kino Atlantik)) bylo taky
kino, to taky nevím jak se menuje, takže em taková ta okrajová, někerá
kina, ale když třeba v Husovicích byla Dukla, ale to bylo taky hezký
kino, ono to záleželo kdo to provozoval.
Libuse_(1929).txt LS: no každý týden, to bylo jednou každý týden obyčejně v neděli to
bylo,
SM: mhm
LS: v neděli odpoledne hráli, v Husovicích bylo kino Jas a Sibiř,
takže sme chodili to co se nám tam kde hráli film, který podle názvu
obyčejně, sme mysleli, že bude pěkný.
SM: mhm a navštěvovala ste v tuto dobu i nějaká jiná kina než než ta
husovická? ten Jas a Sibiř?
LS: ne. Libuse_(1929).txt SM: mhm mhm dobře a do těch husovických kin tam ste chodili asi
proto, že to bylo blízko, pokud se nemýlím.
LS: protože tam všude jinde to bylo daleko. Libuse_(1929).txt SM: no no no ale pořád ještě před tím rokem čtyřicet pět.
LS: ano to sem mm chodila právě do těch Husovic do Jasu ((Jas)) nebo
do Sibiře ((Sibiř)), no jestli je důležité, jaké filmy sem viděla
tak ty filmy byly obyčejně takové dobrodružné co byly pro děti, to
bylo odpoledne že večer sem nechodila takže třeba ta Tarzan a zelená
bohyně, to bylo mé oblíbené, a protože to bylo několik dílů, tak
když to dávali, tak sem si vymodlila vždycky abych dostala peníze na
kino a mohla jít se na to podívat, Libuse_(1929).txt SM: dobře a měla ste nějaké své oblíbené kino?
LS: no tak oblíbené myslím že spíš ten Sibiř se mi zdál nějaký
takový příjemnější, tam sem chodila raději. takže když něco hráli
dobrého v Sibiři tak sme šli do toho Sibiře.
SM: mhm a-
LS: ale jinak nevím kde.
SM: a mohla byste nějak jako říct, co se vám na tom Sibiři ((Sibiř))
teda líbilo?
LS: no mně se mm připadalo lépe vybavené a takové eh mám dojem, že
tam to bylo vymalované nebo vytapetované, možná vytapetované tmavě,
a ten Jas, ten byl světlejší, jestli to taky to odpovídalo tomu
názvu, nevím, ale v tom Sibiři ((Sibiř)) se mi líbilo lépe, takové
komornější prostředí tam bylo. nevím i jako později, po válce také
sem tam chodila raději do toho Sibiře. ne neumím to dneska ani moc
zdůvodnit určitě, to mělo nějaký důvod. Libuse_(1929).txt zatím co v tom Sibiři ((Sibiř)) nebo v tom Jasu ((Jas)) tak tam byli
zřejmě zaměstnanci, a ty paní, které tam jako to obhospodařovaly a
dov- dovedly lidi na místo, že, podle toho, tak to bylo jiné, to
prostě i řekla bych že tam udržoval pořádek, a i ty děti si
nedovolily nikdy eh to to co bylo třeba v tom čase ((čas)). Dagmar_(1929).txt v Husovicích byly dvě kina! my sme to měli kousek. tam
bylo Sibiř a Jas Dagmar_(1929).txt jedno bylo na
Sokolovně, to byl Jas. no a tam sme chodili odpoledne taky, no
vidite, jó. my sme chodili kolem vody sme sešli tam a to sme byli
hned v Husovicích, dneska to zabrala zbrojovka, takže tam se projít
nedá, Vera_(1913).txt se moc chodilo taky do Husovic
LR: mhm
VP: to byl Jas nebo [takovýho]
LR: [mhm]
VP: něco Jarmila_(1925).txt Lč: a tak kam ste chodila do jakého kina úplně [(jakoby)]
JH: [do Jasu ((Jas))] a do Sibiře ((Sibiř)) v Husovicích (.) tam byl
Jas a Sibiř a říkám vám, v neděli za korunu, jo, vykládala sem to
onehdy mé dceři, tam bylo předsálí takový než začlo, než nás
pustili, jedno děcko vedle druhýho že by nepropadlo jabko, tam ti
první udělali vlny a už sme se všichni kývali, jo? až teprve
votevřeli, tak hurá na ty sedadla (pak) si každej mohl sednout kam
chtěl.
Lč: a to bylo v obou těch kinech takhle ste se chovali [jak v Jasu
((Jas)) tak v té Sibiři ((Sibiř))]?
JH: [jo jo tak ano ano], tak to bylo to bylo do té ee než přišel
teda Hitler, jo, ne- v té první republice, jo, to dětství no
dětství, dětství je tak deset, no potom už zase už sou slečny v těch
patnácti šestnácti, že, to už sme chodily zase na jiný kina, už na
ty ee pro dospělý skoro, že.
Lč: tak to k tomu taky přijdeme určitě ee a jak často teda chodila
ste jenom v tu neděli nebo i ee častěji?
JH: jenom v neděli, protože ee tenkrát nebylo peněz, jo. Jarmila_(1925).txt Lč: a kt- chodi- chodila ste teda do toho Jasu ((Jas)) a do té
Sibiře ((Sibiř)), [(ste říkala)].
JH: [do toho Sibiře]. jinak né do města, to to bylo daleko prosím
vás, myslíte, že by nám dali na tramvaj? tramvaj stála (ale) korunu
padesát do města a to né, se chodilo pěšky hodně [do města].
Lč: [a to ste měla] nejbližší tyhlencty dvě?
JH: ty dvě, ty byly v Husovicích.
Lč: a jaká mezi jaký mezi nima byl třeba rozdíl?
JH: no Jas, ten byl u Sokola, jestli ho pořídili sokoli, to já
nevím, prostě ten byl vedle Sokola husovickýho a Sibiř, to byl novej
nový kino postavený.
Jarmila_(1925).txt Lč: a měla ste jedno z nich třeba raději nebo jak jak ste to vnímala
[( )]?
JH: [no] radši sem chodila do Jasu ((Jas)), nevím, mně to bylo blíž
Lč: bylo to blíž a vypadalo to tam třeba i jinak nebo?
JH: ne, stejně, stejně, to byla ee řada dřevěných ee sedadel, co se
sklápí, jo, a v prostředku byla ulička, no a bylo to dost velký teda
(.) bylo to dost velký, no tak v tom předsálí takovým jak vám říkám,
že sme tam čekávali , tak tam byly pokladny, že, to
bylo stejný jak tam tak tam.
Lč: a vzpomínáte si třeba na to na zaměstnance v těch kinech, jak se
k vám chovali třeba co tam všechno bylo za [za lidi]?
JH: [ale jó], pěkně se chovali, no k děckám ee to vite ee nesmělo se
lumpačit jak dneska (.) tenkrát byly slušnější děti než
dneska.
Lč: a prodávaly se tam třeba nějaké občerstvení nebo?
JH: hm [ne myslím že ani ne.]
Lč: [nebo nevíte ( )]
JH: ne nevím, to si nepamatuju anebo trochu já nevím. Jarmila_(1925).txt JH: [ne ne každý] si dělalo svoje plagáty a a tak třeba to tam bylo
že od do bude se hrát to a to, no.
Lč: takže u každého kina to bylo ne jen [ne na ňákém centrálním
(prostě)].
JH: [u k- jo] ne já nevím jak ve městě já si pamatuju ale jak to bylo ve městě, to já si [nepamatuju].
Lč: [a jak] to tam měli v té Sibiři ((Sibiř)) v tom Jasu ((Jas))
[jak to tam vypadalo]?
JH: [no to nad tým vchodem] tam takové velké plag- jak vidíte tady
tu garnýž, jo,
Lč: mhm
JH: tak takové velké plagát a ta- teď tam bylo ně- někdo to asi
maloval a název a od do no
Lč: mhm a to bylo stejné jak v té Sibiři ((Sibiř)) [tak v té v tom
Jasu ((Jas))]?
JH: [tam v tom Jasu taky], ano. Irena_(1922).txt Alfa, na Marxové byla Lípa. Lucerna byla v
Žabovřeskách, kino Jas byl v Husovicích, na té Hybešce ((ulice
Hybešova)) to Ponrepo, to se menovalo Mír. Milan_(1932).txt im, že v černovicích bylo kino ((kino Avia)),
v Husovicích bylo kino na Dukelský ((Bio Jas)), Libuse_(1929).txt LS: no každý týden, to bylo jednou každý týden obyčejně v neděli to
bylo,
SM: mhm
LS: v neděli odpoledne hráli, v Husovicích bylo kino Jas a Sibiř,
takže sme chodili to co se nám tam kde hráli film, který podle názvu
obyčejně, sme mysleli, že bude pěkný.
SM: mhm a navštěvovala ste v tuto dobu i nějaká jiná kina než než ta
husovická? ten Jas a Sibiř?
LS: ne. Libuse_(1929).txt SM: mhm mhm dobře a do těch husovických kin tam ste chodili asi
proto, že to bylo blízko, pokud se nemýlím.
LS: protože tam všude jinde to bylo daleko. Libuse_(1929).txt SM: no no no ale pořád ještě před tím rokem čtyřicet pět.
LS: ano to sem mm chodila právě do těch Husovic do Jasu ((Jas)) nebo
do Sibiře ((Sibiř)), no jestli je důležité, jaké filmy sem viděla
tak ty filmy byly obyčejně takové dobrodružné co byly pro děti, to
bylo odpoledne že večer sem nechodila takže třeba ta Tarzan a zelená
bohyně, to bylo mé oblíbené, a protože to bylo několik dílů, tak
když to dávali, tak sem si vymodlila vždycky abych dostala peníze na
kino a mohla jít se na to podívat, Libuse_(1929).txt SM: a mohla byste nějak jako říct, co se vám na tom Sibiři ((Sibiř))
teda líbilo?
LS: no mně se mm připadalo lépe vybavené a takové eh mám dojem, že
tam to bylo vymalované nebo vytapetované, možná vytapetované tmavě,
a ten Jas, ten byl světlejší, jestli to taky to odpovídalo tomu
názvu, nevím, ale v tom Sibiři ((Sibiř)) se mi líbilo lépe, takové
komornější prostředí tam bylo. Libuse_(1929).txt zatím co v tom Sibiři ((Sibiř)) nebo v tom Jasu ((Jas)) tak tam byli
zřejmě zaměstnanci, a ty paní, které tam jako to obhospodařovaly a
dov- dovedly lidi na místo, že, podle toho, tak to bylo jiné, to
prostě i řekla bych že tam udržoval pořádek, a i ty děti si
nedovolily nikdy eh to to co bylo třeba v tom čase ((čas)). Irena_(1922).txt Lč: a řekla byste, že ste třeba i měla ňáké kino, které byste neměla
ráda v Brně, že byste třeba o něm věděla že tam, kdo tam chodí, nebo by
mělo ňákou špatnou pověst a proto byste do něj nechodila, je ňáké
takové kino?
IK: no u nás v Židenicích byla ta blechárna ((Kino Slávia Židenice)),
to sme říkali, v Komárově ((pravděpodobně kino Atlantik)) bylo taky
kino, to taky nevím jak se menuje, takže em taková ta okrajová, někerá
kina, Dagmar_(1929).txt DB: [né, to kdepak], to bylo tolik kin, že to ee v Králově ((Královo
Pole))... Ludmila_(1923).txt pro nás Královo Pole, to už bylo velký město, že jo. a to my
sme jako em s tím nepočítali, že ((směje se)) s tohle zvedlo, nebo
že prostě jak kolik to stojí.
PV: hm
LH: my sme měli pár korun a šli sme až do, pěšky až do Králova Pole. Ludmila_(1923).txt protože když sme měli ňákou korunu, tak sme jeli do kral- šli sme pěšky
do Králova Pole, do toho kina, co teda ještě exist- no už asi asi ani
to neexistuje, takže sme em šli tam, a skládali ty korunky, aby nás
aspoň teda pustili před, před tu oponu. před to plátno. Ludmila_(1923).txt no tak to, to se říkám, když sme měli trochu peněz nebo sme
slyšeli, že se v Králově Poli em něco teda vy- významného jako tohle,
no tak sme si zašli do toho Králova Pole.
PV: hm
LH: protože to víte, to, to se tak mezi náma dozvědělo. chodili sme do
Sokola, chodili sme tohle, no tak sme věděli, co se kde asi děje, no
tak sme šli do kina. Ludmila_(1923).txt no př- před deseti lety sme nechodili do Králova Pole. to sme
chodili až od těch dvanácti do těch patnácti a tak. protože sama jít do
kina do Králova Pole kolem lesů, a tak dále kolem lesů pěšky, protože
zas tramvaj stála peníze.
Ludmila_(1923).txt LH: to nám bylo jedno. říkám, až potom teda jako starší, no to už nám
bylo k těm čtrnáct, patnáct, tak sme do toho Králova Pole vyrazili,
teda každý s tou nějakou korunou, a tohle.
PV: hm
LH: museli, tak si musel žít jenom v partách. to se nedalo samotná Ludmila_(1923).txt [no a] do toho Králova Pole sme se dostali jednou za čas. když sme
měli peníze.
PV: hm
LH: takže to bylo tř- to to to sme si museli teda všichni pěkně
ušetřit. nebo sme si domluvili teda, tak sme
si honem našetřili peněz a to taky nebylo tak často.
PV: hm
LH: tam to bylo moc drahé pro nás, v Králově Poli. Ludmila_(1923).txt LH: tam to bylo moc drahé pro nás, v Králově Poli.
PV: hm
LH: tam to bylo už jinačí, tam už to bylo připravený Ludmila_(1923).txt no tak sme říkali, děcka, půjdeme, no ten neměl ještě peníze, tak
šetřete, a jak našetříme, tak půjdeme teda do Králova Pole se podívat,
protože to kino. Ludmila_(1923).txt PV: a to to kino v tom Králově Poli bylo teda hezčí? tam se vám líbilo
[víc?]
LH: [no jistě,] no tak to už bylo jako stavěný jako kino. Ludmila_(1923).txt a tam bylo to jediné kino, a pak tam bylo druhé kino, to bylo jako
nějakýho jenom em takové menší, a to bylo ňákého soukromníka. kdežto
tady v tom Králově Poli, to bylo té obce, nebo já nevim koho, nebo
státní nebo jak to bylo. a to bylo už jako kino připravený, tak
chápejte, že to už mělo jinej ráz.
Ludmila_(1923).txt PV: že tam se vám asi líbilo víc, v tom [Králově Poli.]
LH: [ale no tak] jistě, líbilo, ale to jako v řečkovicích ((Kino Sokola
v řečkovicích)) to bylo lacinější. Ludmila_(1923).txt řikám,
tam nebývalo žádné občerstvení spíš.
PV: hm
LH: ani v tom Králově Poli já si nepamatuju že, no tak my sme neměli
peníze, no tak my sme nemuseli chodit, ale že by to byl ňákej ee prostě
třeba se stalo, že se jim přetrhl film. no tak byla ta chvíle, Ludmila_(1923).txt le v řečkovicích si nepamatuju,
že by byly ňáký přestávky. a v Králově Poli taky ne. ne- nepamatuju si.
protože když už ti lidé seděli, a teď by se rozběhli, ne. nepamatuju
si, že by byly přestávky. Ludmila_(1923).txt a to
se stávalo v řečkovicích, že se to třeba něco přetrhlo nebo něco,
PV: hm
LH: takže, ale v Králově Poli si nepamatuju, že by sme někdy prostě
nebo jinde, to ste si koupila předtím, když ste chtěla něco pojíst,
nebo tohle, ale ani myslím na po- na a ee em nevim. nevim. to si
nepamatuju. opravdu si nepamatuju, že by tam byly nějaké velké
přestávky. Ludmila_(1923).txt v Králově Poli si nepamatuju, že by se prodávalo. a pak nás to
nezajímalo. dyť my sme neměli peníze. my sme byli rádi, že sme ty
desetníky dostali na to, em na to, abysme se dostali všichni do toho ee
kina.
PV: hm
LH: takže sme ty desetníky a všechno posbírali po kapsách, co sme měli.
PV: hm
LH: takže sme si taky, nepamatuju si, že bysme si tam něco koupili,
nebo že bysme mohli prostě něco mít.
PV: hm
LH: byli sme rádi, když sme sehnali, abysme se dostali dovnitř. Ludmila_(1923).txt Sněhurka a sedum
trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to teda v těch v mladších
letech.
PV: hm
LH: to tak ty
PV: a to ste viděla v em Králově Poli? em nebo Sněhurku ((Sněhurka a
sedm trpaslíků))?
LH: to si nepamatuju.
PV: už nevíte.
LH: jestli už v řečkovicích nebo v Králově Poli. ale určitě, říkám, buď
řečkovice nebo Královo Pole. Marie_(1928).txt MB: no potom potom už sme chodili i do Králova Pole, protože to už
se tam pak aj zrušilo, myslim, po válce a (..)...
Peter_(1922).txt a potom si matně vzpomínám a, ale mohu se mýlit, že
existovalo něco jako Bio Sibiř. musíte mě poopravit jestli, Královo
Pole.
PSk: v poválečných letech určitě, ale jestli se to takto [menovalo]
PD: [ne ne ne,] to bylo, to bylo před válkou.
PSz: no, od roku dvacet dva už.
PD: jo. tak tam, tam mě taky vedla, em tam sem taky strávil, v sobotu
odpoledne byla dětská představení, a tam byly český filmy historický,
tam byl Svatej Václav, ((Svatý Václav)) tam byl em (.) něco s Bezdězem,
a to si matně pamatuju, ale byly to český filmy, historické. Peter_(1922).txt PD: já prostě do Králova Pole se mi nechtělo no.
PSz: hm
PD: no když můžu jít do dopsu ((Dopz)) tak, je to pět minut že jo. Borivoj_(1927).txt BH: [ta blízkost.] ta blízkost, později pochopitelně už sem měl
větší (.) eh (.) okruh.
LH: ehm.
BH: tak to bylo do středu města (.) i (.) do (.) prostě okrajových
částí, jako do Králova Pole, do Husovic, do Židenic, tam kde byl
prostě film, kterej mě nějak nějakým způsobem (nezaujal) název
pochopitelně, mm no tak sem tam šel. Borivoj_(1927).txt BH: [hlavní] hlavní bylo prostě evv (..) co se hrál za film, kterej
mě zaujal, kino ať to bylo zz co se jel řekněme se z toho sem jel až
dd do Králova Pole, když prostě tam byl f- film, kterej (.) bych
chtěl vidět.
LH: ehm.
BH: takže kina, kina mě prostě jako jako vlastní kina mně nic
neříkaly, prostě bylo to film, hlavně film šel.
Marie_(1915).txt byla dvě kina v
Králově Poli, ((pravděpodobně kino Adria a kino Union)) Miroslav_(1923).txt MJ: jó. no do hlavně do té Lucerny ((Lucerna)), tam sme chodili
jenom s děckama, tam em rodiče ani nechodili. oni si byli na
divadlo, ale e tam sem chodil už s klukama s bratrancama a s kam-
s se spolužákama, sám, no. a to bylo, těch kin bylo plno. oni byly
levnější ty takový ty e malý kina, co bylo na náměstí Svobody ((kino
Úderka)) a na ná- na tom na, u nádraží ((kino čas)) a e v k em na ee
v Krpoli ((Královo Pole)) a kde- kdekol- kdekoliv, Miloslava_(1925).txt JV: a vy když ste se, když ste se vrátili zpátky z Kyjova do Brna?
MM: tak to sme, tak to sme chodívali, to sme se nastěhovali do
Králova Pole, já bydlím teď v Králově Poli a tam byly dvě kina,
takže sme chodili taky dost často.
JV: a vrátili ste se v jakém roce?
MM: vrátili sme se v roce šedesát osm.
Jiri_(1924).txt to zas v Krpoli ((Královo
Pole)) bylo lacinější kino, jo.
PS: v Krpoli ((Královo Pole)) myslíte tam bylo Union kino.
JN: to už ani nevím, ale na kraji hned bylo em na kraji na na...
LS: já tady ten seznam kin mám, můžeme se na to podívat...
JN: na toho, na (..) em na kraji (..)
LS: v Králově Poli, [myslíte]
JN: [v Králově Poli]
LS: tak já se podívám, třeba to tady najdeme, já vím, že v Králově
Poli bylo kino Union.
JN: to je možný.
LS: ale bylo jich tam určitě víc.
JN: jo, taky, to víte, taky sme, no, chodili sme, Jarmila_(1926).txt tak naproti sme měli to kino Oko. a teď pak to byla Morava, jo?
a to, to Palackého ((Palackého třída)), jestli víte [Palackého,]
JV: [vím.]
JC: taky tam dolejc je veterina, Baťa tam býval, tak to šlo kousek
nahoru, bylo to kino Oko, tak já sem chodi-, manžel hlídal tu dceru,
a já sem si šla do kina. Jarmila_(1926).txt JC: tam. a tak já si to pamatuju v to Oko, tam byly pěkný filmy, jo
třeba, a my sme to se z vokna dívali, jak byly fronty na toho Krále
Šumavy ((Král Šumavy)).
JV: hm
JC: já ne-, jestli vám to něco říká, německej film lujse a lotka
((Luisa a Lotka)) a jéžiš to bylo [celý králo-] Jarmila_(1926).txt JC: [a to už] sem, to už sme teda chodili míň, ale dokud sem byla
v tom Oku ((kino Oko)), tak já sem viděla co hrají, a tak vždycky
sem si tak ee, on s- on ee opatroval děti, a tak sme jako společně
už pak nechodili, to je pravda, ale na tom Babím létu ((Babí léto))
sme byli společně, na té Kytici ((Kytice)) sme byli, pak sme byli
eště na jednom filmu, já kvůli Barešovi ((Igor Bareš)), von hrál
v divadle v Brně, to bylo jak ten popel roz-, rozsypali, Janžurová
((Iva Janžurová)) tam hrála, jéžiš já nevím, jak se to menovalo, ten
film. ((snímek Výlet)) a ty dcery tam hrály. Jarmila_(1926).txt JC: a většinou, pravda je, že když sme ještě bydleli na Palacké
((Palackého třída)), proti tomu kinu Oko, tak to, co bylo, noviny
sme možná vodbírali, to, co bylo nazvaný, mělo škaredou kritiku, tak
na to byly fronty. to to, to sem... Jarmila_(1926).txt JC: až po. tu Lidickou ((kino Moravia)), no a pak sme chodili do
toho Jadranu ((Jadran)) a Moravy ((Morava)). Eva_(1928).txt samozřejmě, že sem
chodila také do toho kina, až sme se přestěhovali.
LS: až ste se přestěhovali.
ES: tak tam do toho Besedního domu ((Besední dům)).
LS: hm. a to bylo?
ES: to bylo kino Union.
LS: hm.
ES: to byly jako nepravidelné návštěvy (.) dá se říci, týdně.
LS: takže jednou týdně ste říkala?
ES: jednou týdně.
LS: a s příbuznými většinou?
ES: do toho v tom Králově Poli sem chodila hodně s mým otcem. Eva_(1928).txt ES: když sme přišli do toho Králova Pole, tak tam bylo
LS: ano?
ES: Besední dům a Orion ((pravděpodobně Union)). Eva_(1928).txt měla ste v tom věku
potom od těch deseti let dál své oblíbené kino, které ste
navštěvovala úplně nejraději?
ES: tak (...) myslím, že to byl ten Union.
LS: a co se vám na něm tak líbilo?
ES: že sem tam mohla tu paní pokladní vždycky obalamutit. ((smích))
LS: a třeba, když byste měla říct, co se týče třeba toho interiéru
toho kina nebo přístupu personálu k tomu, tak i z tohodle důvodu
třeba se vám to líbilo nebo?
ES: tak.
LS: zkuste to nějak rozvést.
ES: ty kina byly velice skromné.
LS: mhm.
ES: Besední dům, který byl ovšem ee lepší jako mm jako zařízený tak
(..) moderněji, kdežto (.) kino Union, to bylo opravdu pro takový
chudáčky. vstupné tenkrát, to víte, to bylo od koruny do čtyř
padesáti. Eva_(1928).txt LS: hm, hm. aa takže vlastně to zůstávalo potom tím vaším oblíbeným
kinem, když ste se přestěhovali do té Krpole ((Královo Pole)).
ES: ano, do Krpole ((Královo Pole)), tak ten Union. Emilie_(1922).txt pak sem chodila ještě
do Králova Pole. v Králově Poli, tam byl film, tam bylo kino Besední
dům a kino Union, pozdějc kino Oko Jarmila_2_(1926).txt JV: vzpomněla byste si ještě tady em em v tom dětství do těch deseti
let, jaká kina ste navštěvovala všechna? mluvili sme o tom Studiu
((Studio)), mluvili sme o [Morávce,] ((pravděpodobně Moravia))
JG: [to tam bylo to] Oko nebo jak se menovalo, Jarmila_2_(1926).txt JG: nic to toto, pak Oko a Studio, to už byly takový prostor a tak,
že, Metro taky, no a nejlepší tenkrát teda byla skala ((Scala)),
JV: skala ((Scala))
JG: a myslím Kapitol.
JV: Kapitol.
JG: ty, ty byly takový [bych řekla] Marie_(1915).txt jak sem vám řekla, já v pozdějších letech už sem, já sem
třeba bydlela sedum roků v Králově Poli, a pro mě bylo jen to kino
em em Besední dům byl, (je tam).
LS: hm hm
MH: do toho druhého ((pravděpodobně kino Union)) sem nechodila.
nevím proč, ale nelíbilo se mně tam. Irena_(1922).txt IK: protože za protektorátu bylo zatemnění, a zhasínalo se, takže sme z
kin chodili potmě, že, když bylo, a prostě aby nás to dopravilo na
okraj, že, já sem bydlela v Židenicích, a když sme chodili třeba do
Kapitolu ((Kapitol)), to bylo tady na Mahence ((poblíž Mahenovy
činohry)), že Dopz byl nahoře, Alfa byla, no ale tak chodili sme i do
toho Králova Pole, tam byla Morava, ta je tam myslím dodnes, no ale my
sme měli vlastně taky možnost těch kin přímo v Židenicích,
Lč: hm
IK: ale jak říkám, tam bývaly premiéry, tam nás to víc jako lákalo. Milan_(1932).txt ML: to bylo v beseďáku ((Bio Besední dům)), v Králově Poli, a dvě
stě metrů dolů bylo další kino.
LR: hm
ML: se menovalo Oko nebo Světozor nebo tak nějak, to nevim, jo a a v
tom Jadranu, tam bylo první širokoúhlý plátno v Brně. Libuse_(1924).txt LM: a ještě tam bylo takové malé kino, ale tam sme nechodili, tomu
se říkalo blešárna ((smích)), protože to byl takový, vlastně dvě ee
d- d- dvě dva ty sály tam byly, jeden, ale to už vůbec nevím jak se
to menovalo, to bylo mezi mezi ulicí Dobrovskou ((ulice
Dobrovského)) a a Svatopluka čecha bylo na té straně bylo jeden ee
jedno to kino ((kino Union, později Oko)) a druhé bylo na roku
Šumavské ((pravděpodobně kino Elektra)), ne Šumavské, tam, kde jede
dneska sedmašedesátka dolů z vrchu ee k tomu k tesku ((Tesco))
MB: (.) ee k tomu
LM: [a a tam je tam je]
MB: [jo, jo k tomu obchodu]
LM: ňákej, ňákej sekndhend ((second hand)) na rožku
MB: mhm mhm
LM: tak to bylo také také k- kino to bylo také kino, ale tam sme
nechodili do blešáren, jako to e tomu se tak říkalo <že> tam sme
nechodili. Jiri_(1924).txt JN: jo, no my sme chodili do různejch fil- do různejch to už si tak
nepamatuju, víte, přesně. do toho Unionu ((Union)) se chodilo často
jednak že tam bejvaly ty grotesky a kolikrát tam byly filmy em který
sme chtěli vidět, nějaký ty nějaký ty kovbojky a tak, no. Zdenek_(1927).txt a
někdy sme jeli do toho Králova Pole, to bohužel nevím už jak se to
kino jme- jmenovalo v tom Králově Poli. už ho taky zrušili, tam byly
dvě kina, ten Jadran, ale předtím vlevo bylo ještě jedno kino ((kino
Union)), to nemáte v přehledu? Libuse_(1929).txt SM: mhm a navštěvovala ste v tuto dobu i nějaká jiná kina než než ta
husovická? ten Jas a Sibiř?
LS: ne.
SM: ne?
LS: myslím že ne, až později v Králově Poli, protože tam sem měla
jako ty příbuzné od matky, jeden rok sem tam také bydlela nebo asi
půl roku, u té nevlastní matky a tam sem chodila také do školy to
sem chodila ale do třetí třídy, to bylo eště před tím, no a tam bylo
kino Morava, kino myslím no už nevím to je tam dodnes, ale to jméno
sem zapomněla, takže tam sme občas do té Moravy Libuse_(1929).txt LS: sem chodila sama, to mně bylo eh ale někdy sme šly s tou mojí
sestřenicí,
SM: mhm
LS: nevlastní, v Králově Poli tak sme tam chodily do toho kina,
říkám do té Moravy ((Morava)) Libuse_(1929).txt SM: tak třeba s tou sestřenicí, chodily ste do [podle toho]
LS: [no jen] v tom Králově Poli.
SM: mhm
LS: tam sme byly, buď v té Moravě ((Morava)) nebo tam v tom velkém
kině ((pravděpodobně Besední dům)), Libuse_(1929).txt SM: mhm. ehm a chodila jste někdy do kina bez placení?
LS: ne. no, chodila sem do kina bez placení, ale až po válce, kdy v
královopolským kině ((Besední dům nebo Union - později Morava)))
moje dě- moje jedna teta, byla biletářka,
SM: mhm
LS: no a tak moje děti i mě tam jakoby propašovala až už se hrálo,
tak se objevila někde, anebo nám přistavila židle, protože do kina
se chodilo dost, no a děti třeba viděly všechny ty indiánské díly s
old četrhendem ((Old Shatterhand)) a vinetúem ((Vinnetou)) tak to
byly úplně zamilované do toho, tak já někdy sem se šla také podívat
s nimi ale jinak. Dagmar_(1929).txt sme chodili po po po městě a e myslim, že sme byli
skoro ve všech. i v Králově Poli Oko, Morava, tam Jadran ještě nebyl Jarmila_(1926).txt a tak nám dali pak rodiče, ti bydleli na
Malátové ((ulice Malátova)), to je pod Jadranem ((Jadran)) tam, a
tak sme si vyměnili, tak ee voni šli na to naše na Palackou
((Palackého třída)) a my na tu Malátovu ((ulice Malátova)). Jarmila_(1926).txt JC: [chodili,] no tak ale, tak ee už víc na takový, už tolik ne, no.
ale pak sme chodili kd-, říkám vám, když začalo, tam bylo
panoramatický v té ja-, víte Jadran.
JV: hm
JC: nó ee tak tam byly krásný filmy, to maj fér lejdy ((My Fair
Lady)) nebo Kleopatra, pak ee, pak byla jeden rok byla taková akce,
a bylo to ňák levnější, ee na ty ruský,
JV: to myslíte jaké, jaké roky?
JC: no tak to ještě bylo no před před tou revolucí, to bylo, ale
to...
JV: v osumdesátém, v osumdesátým devátým?
JC: nó, to bylo osumdesát dva, osumdesát tři nebo tak.
JV: sem nevěděl před [jakou revolucí, jestli štyrycet sedum nebo]
JC: [jo, jo, jo, jo, jo, jo, jo] a von tam, voni tam dávali
čajkovský ((čajkovskij)), ten film, to sme tam taky byli. ale tam
byly pěkný filmy v tom Jadranu ((Jadran)), tam... Jarmila_(1926).txt no a pak sme chodili do
toho Jadranu ((Jadran)) a Moravy ((Morava)).
JV: ale až po válce zas.
JC: až po válce. to už sme bydleli v Králově Poli, tam sme teda taky
chodili. Vera_(1913).txt LR: [které] bylo v Brně kino, které ste neměla ráda, kam byste
nešla?
VP: (..) no možná v Králově Poli takový něco bylo (..) to tam eště
je ne eee (...) jak se to menovalo to kino?
LR: nějaký sokol nebo?
VP: hm?
LR: nebyl to nebyl to sok- sokolské kino to nebylo v Králově Poli?
VP: ne
LR: tak Besední dům?
VP: Besední dům [tam bylo kino]
LR: [nebo at-]
VP: v Besedním domě
LR: ano v Králově Poli nebo Adria se menovalo
VP: adri- jo
LR: jo?
VP: jo jo jo, no tak tam sem moc nechodila
LR: mhm to se vám nelíbilo [tam]
VP: [mhm] a taky to bylo daleko
Eva_(1928).txt samozřejmě, že sem
chodila také do toho kina, až sme se přestěhovali.
LS: až ste se přestěhovali.
ES: tak tam do toho Besedního domu ((Besední dům)).
LS: hm. a to bylo?
ES: to bylo kino Union.
LS: hm.
ES: to byly jako nepravidelné návštěvy (.) dá se říci, týdně.
LS: takže jednou týdně ste říkala?
ES: jednou týdně.
LS: a s příbuznými většinou?
ES: do toho v tom Králově Poli sem chodila hodně s mým otcem. Eva_(1928).txt ES: když sme přišli do toho Králova Pole, tak tam bylo
LS: ano?
ES: Besední dům a Orion ((pravděpodobně Union)). Eva_(1928).txt ES: Besední dům, který byl ovšem ee lepší jako mm jako zařízený tak
(..) moderněji, kdežto (.) kino Union, to bylo opravdu pro takový
chudáčky. vstupné tenkrát, to víte, to bylo od koruny do čtyř
padesáti. Emilie_(1922).txt pak sem chodila ještě
do Králova Pole. v Králově Poli, tam byl film, tam bylo kino Besední
dům a kino Union, pozdějc kino Oko. tak do Beseďáku ((Besední dům))
tam sme chodívaly, tam to stálo myslim dvě koruny nebo co, tak
nějak. no a e tam už to bylo kvalitnější, to už nebylo jen takový,
v tech řečkovicích, tam už sem tam to tak zabrnělo, zavrnkalo nebo
co ledasjak, ale v Králově Poli to už bylo kvalitnější. Emilie_(1922).txt EF: [no], to teda man- mám zážitek, na tom Byl lásky čas mně bylo
právě šestnáct roků. a já sem šla do toho kina do Králova Pole do
Beseďáku ((Besední dům)), vedle mě seděl... sama. měla sem
k narozeninám takový kabátek, takový do fialova károvaný, sem se
hrozně nesla a vedle mě seděli dva vojáci, jenže toto, ten film byl
tak trošku smutnej takto, já bréčela, voni mě utěšovali ti vojáci,
ale slečno, dyť neplačte, dyť to je jenom kino. mně to nepomohlo já
sem bréčela a bréčela. na to teda si , že to byl film,
když mně bylo šestnáct roků, no. Emilie_(1922).txt LR: potom do toho Besedního domu [a ještě] ste chodila někam v této
době?
EF: [ano]. no, em em, to byla výjímka, výjimka, když hrál ve městě
prostě ňáký hráli film, kterej jako výhledově se nedostal do toho
Králova Pole. Emilie_(1922).txt LR: měla ste svoje oblíbené kino v této době?
EF: no tak ten Besední dům, to bylo takový, nó.
LR: co se vám na něm [líbilo]? proč ste tam chodila?
EF: [nó]. Besední dům se i vyklidil, vite, zase židle pryč a tam se
tančilo, byly tam plesy, takže vono to všecko bylo takové
víceúčelové.
LR: mhm. a byl nějaký důvod, proč ste chodila zrovna... nebo proč
byl, proč bylo oblíbené zrovna to kino, ten Besední dům?
EF: no, jednak bylo blízko.
N1: vysoký, prostornější.
EF: prostornější, ano, ano. bylo vysoký, nebylo to takový em takový
malý jenom a udušený, jo? už to bylo vopravdu a bylo to ty židle už
nebyly (rovno), ale bylo to...
N1: až pozdějš.
EF: až pozdějš.
N1: (napřed) bylo vpředu jenom. Besední dům ten sál byl vpředu a pak
v té aj dole [( )].
EF: [aha] a potom to předali dolů, jo, jo, jo, jo. vidiš to já sem
(se)...
N1: ( ).
EF: jó, to sme pak chodili dólu a tam to bylo teprve tak ee eh po-
postupně.
N1: tam bylo pak široký plátno už. Emilie_(1922).txt N1: [jestli mohu], tak Besední dům měl akusticky lépe vybaven
natrvalo.
EF: ano.
N1: kdežto v těch řečkovicích ((Kino Sokola v Sečkovicích)) tam...
EF: no ano jistě, tam to bylo všecko [provizorní, (že). i
v řečkovicích]
LR: [mhm ( )].
EF: třeba, kdežto v tom Králově Poli už to mělo tu akustiku a
všecko, čili tam už z toho byl větší požitek, že. Emilie_(1922).txt LR: a v této době, v tom období protektorátu, chodila ste do jakých
kin?
EF: no do toho samýho v [králově... áno to samý jako] v Králově Poli
LR: [( ) mhm].
EF: anebo v těch [řečkovicích], ((Kino Sokola v řečkovicích)) jo.
LR: [mhm].
EF: tak to samý.
LR: mhm.
EF: nikde jinde. Jarmila_2_(1926).txt JG: dost se chodilo taky do té Jalty ((Jalta)), [že, když byla,]
JV: [do Jalty ((Jalta)), hm, hm]
JG: nebo do toho Jadranu. Jadran myslím. ne v Krpoli ((Královo
Pole)),
JV: ano,
JG: na tom tak ňák se to menovalo.
JV: a takže to ((smích))
JG: to víte, to bylo okolí, jo, Borivoj_(1927).txt LH: a naopak bylo třeba ňáké kino, kam ste nerad chodil, které se
vám třeba nelíbilo?
BH: ((smích)) dalo by se hzz dalo by se říct, že že byl
takový kino, bylo to náá (..) my sme tomu říkali flokysna. a to je
ná (...) jak se jede do Králova Pole, dneska je tam (..) velkej
velkej (...) šop ((shop)).
LH: ehm.
BH: jó? em, safra jak jak to kino se menovalo nevim, to bylo malý
(...) poměrně mm, poměrně nedobře vybavený. (..) ((pravděpodobně
Jadran))
Marie_(1915).txt jak sem vám řekla, já v pozdějších letech už sem, já sem
třeba bydlela sedum roků v Králově Poli, a pro mě bylo jen to kino
em em Besední dům byl, (je tam).
LS: hm hm
MH: do toho druhého ((pravděpodobně kino Union)) sem nechodila. Irena_(1922).txt ebo
kino Jadran, tam byl otec teda vedoucím, to bylo kino širokoúhlé první.
Lč: ale to bylo až po válce vlastně.
IK: ano, ano, a tam sem viděla třeba liz tejlorovou ((Liz Taylor)), no
to byla senzace, že, tenkrát Kleopatra.
Irena_(1922).txt Lč: a když se vrátíme ještě k těm kinům, no tak jaké tedy byly rozdíly
v těch kinech, byla některá kina, že by se lišil opravdu třeba to, jak
to tam vypadalo ty pokladny, foajé ((foyer)), to, jací tam byli
zaměstnanci,
IK: no určitě, určitě ano, no, já říkám, myslím, že nejoblíbenější byl
tahleta Alfa, Kapitol, ten Dopz, potom ten Jadran velice lákal tím
širokoúhlým filmem, Milan_(1932).txt ML: [a zároveň] to jo, a takže to bylo divadlo, no a a třeba,
podívejte se, vemte si, vono to totiž tady ty, ty biografy, kerý
byly dá se říct na těch předměstích, čili tenkrát to byla periferie,
jo, ( ) ty Žabovřesky, Královo Pole a tak dále, dyť Královo Pole
mělo dva biografy. jo, tam byl v Besedním domě ((Bio Besední dům))
byl bylo kino to se potom přejmenovalo na Jadran, ale možná že se to
Jadran menovalo i dřív.
LR: hm já mám [pocit, že ( ).]
ML: [mám takovej] dojem, páč vemte si to, že tam sou všude sou tam
ty ulice, který se vztahujou k té bývalé Jugoslávii. tam máte
Srbská, Slovinská, Charvatská, takže možná že to byl Jadran i za
první republiky.
LR: no, teď to tady nikde nevidim, ale mám pocit, že ne teda.
ML: to bylo v beseďáku ((Bio Besední dům)), v Králově Poli, a dvě
stě metrů dolů bylo další kino.
Milan_(1932).txt ML: a tady takový ty, já akorát co se týká těch em těch em jako
periferních, tak to akorát ovládám tu Lucernu ((Lucerna)) v
Žabovřeskách a potom dole v tom Králově Poli. Libuse_(1924).txt LM: no tak potom potom až, tak to sem už potom začala eště
s děckama, když už e se svými dětmi em tak to sme chodili, protože
to sme bydleli s tom Králově Poli, tak to sme chodili do Jadranu
((Jadran)), v Jadranu z- znáte Královo Pole?, neznáte těžko, že
MB: trošku
LM: ale no no tak ee tak tam byl e kino Jadran, teďka sou tam myslím
ti, já nevím co tam em dolů to se šlo pod zem, ale je to v tom e
proti proti Husitské, vedle jak je (žouželka), jak je to v ní tak
tak ňáký, teď sou tam Vietnamci nebo já nevim ňáké hadry sou tam tam
sou všade hadry, že jo. tak e tak tam byl kino kino Jadran, dobrý.
potom dokonce, dokonce, jak se menoval ten ten film, létající klipr
((Létající Clipper)), říká vám to něco, ten název?
MB: ne
LM: to byl barevný film a oni to měli širokoúhlý, tak to byly
takové, lidi tam vykřikovali, protože byly mnohé záběry, že ste měla
dojem, že na vás jede teda, letí letadlo na vás přímo a tak- takhle
em tak no to no potom ani nevím, proč jak to bylo e z- bylo zrušené,
protože pak už sem se dá říct jako do kina moc nechodila. Libuse_(1924).txt MB: zhruba deseti do dvaceti vašich let. která kina ste
navštěvovala? tak my už [sme o tom trošku mluvily]
LM: [no to sem o tom mluvily, že] to byly české, české biografy, tak
to bylo em jak sem jak sme o tom o tom mluvily. takže to byla byla
Alfa Alfa, která se menovala pořád Alfa, že, pak byla ta em ta skala
((Scala)) em pak em pak byla ta, to Studio (.), pak bylo me- Metro
MB: to Metro
LM: to Metro, Metro, no a v Královým Poli to se menovalo, já ale si,
to Jadran se menoval pořád tak, to nevím.
MB: já tady mám ee že se to menovalo ee od roku štyrycet (jedna) do
roku štyrycet pět ádria ((Adria))
LM: ano
MB: jestli to je ono
LM: ano [ano]
MB: [jedna Palackého]
LM: ano ano
MB: mhm. Jadran tady mám, že se to menovalo od roku štyřicet osm
LM: no tak [po- potom ano]
MB: [takže možná]
LM: protože to už sme tam potom byli, tak to už zůstalo a- Adria.
[máte, máte pravdu]
MB: [že se to vlastně přejmenovalo] Libuse_(1924).txt MB: a ee na němé filmy, rozdíl němý zvukový, to už asi nevzpomínáte.
LM: ((smích)) na to si vzpomínám
MB: vzpomínáte si?
LM: vzpomínám a vzpomínám si eště dobře třeba v tom v tom Královým
Poli ((pravděpodobně kino Adria)), kdy se hrávalo na klavír k tomu
filmu. tam byl člověk, který prostě e hrál na klavír, teďka byla
přestávka, protože ten ten buben jak došel, že ee dneska em máte
film v jednom kuse, ale dřív se to skládalo zpravidla ze dvou kusů,
ze dvou těch bubnů, takže byla přestávka jak došel jeden, tak bylo
pět minut přestávka a začalo pokračování, no. pak byla velká
vymoženost, když se začaly em nosit em eskyma. to byly takové takové
pěkné ty tyčinky ne, tak to bylo takové jako em zvláštní. a tak
jináč.
MB: a takže takže zase když se zeptám jakoby na to rozlišení ne-
němý zvukový, jaký to pro vás mělo význam při výběru třeba toho
filmu?
LM: ee tak ono těch, potom když začal zvukový e zvukový film, tak už
těch němých ee to už to už bylo vyloženě starožitnost bych řekla
tenkrát. to sme byli ee v tom v tom, k té ádrie ((Adria)) v tom
Královém Poli, ale bože jak se to menovalo, to byl ňáký ruský ruský
historický film, tak vím, že to bylo neoz- teda opravdu němý film,
černobílý němý film a k tomu byl ten doprovod a titulky. to už to už
mi tak, to už je takový dávnověk. ((smích)) Svatava_(1924).txt SM: Jadran, tam sme taky občas, to bylo Královo Pole,
LS: mhm
SM: manžel pocházel z Králova Pole, takže sme tam často aj taky když
sme byli u jeho rodičů, tak sme si tam třeba šli taky na na ňákej film.
em Miloslava_(1925).txt JV: a vy ste říkala, že ste měla hodně ráda tu Moravu ((Morava,
dříve Bio Metro)).
MM: Moravu ((Morava)) a Jadran.
JV: Moravu ((Morava)) a Jadran a Metro.
MM: no to Metro, to bylo ještě tam Morava a Jadran, tam sme
chodívali, tam sem chodívala až teda když sme se pak přestěhovali do
toho Králova Pole po roce sedmdesát. Jiri_(1924).txt LS: tak mám tady kino Besední dům v Králově Poli.
JN: Besední dům...
LS: sem našel.
JN: tam sem snad byl jednou nebo, málo.
Marie_2_(1921).txt Lč: tak k tomu se taky ještě bych se vás na to pak zeptala konkrétně,
takže vy byste asi nenašla kino, které byste třeba neměla ráda. [že by,
že by nějaké ste neměla oblíbené].
MS: [ne, všechny, všechny, všechny]. chodili sme do Králova Pole
později, do Besedního domu ((Besední dům)), tam naproti byl Sokol,
Lč: Sokol.
MS: to kino. takže my sme co bylo poblíž všechny kina jako
[navštěvovali.] Libuse_(1929).txt ale to jméno
sem zapomněla, takže tam sme občas do té Moravy anebo do toho
velkého kina chodili.
SM: mhm
LS: a spíš později až potom až po válce. Libuse_(1929).txt a pak tam bylo eště
jedno kino teď jesi je tam nějaký seknd hend ((second hand)), to
bylo říkali tomu blechárna ((pravděpodobně Besední dům)), nevím
proč, jestli tam byly ty blechy nebo ne, ale byl to takový dlouhý
sál, takže ze zadu eh ani nebylo už moc vidět, to bylo taková nudle,
a kam sme eště chodili, Libuse_(1929).txt SM: tak třeba s tou sestřenicí, chodily ste do [podle toho]
LS: [no jen] v tom Králově Poli.
SM: mhm
LS: tam sme byly, buď v té Moravě ((Morava)) nebo tam v tom velkém
kině ((pravděpodobně Besední dům)), Jarmila_(1926).txt JV: a do sokolského a do ee orelského kina ((Kino Sokol v Líšni a
Kino Orel)) ste chodila, v Líšni.
JC: jo, tam byl Sokol a Orel, to byly dvě kina. Jarmila_(1926).txt JC: a na tu vorlovnu ((Kino Orel)) sme taky chodili.
JV: hm
JC: a na tu vorlovnu ((Kino Orel)) si pamatuju, von je vo deset let
mladší, ten bratr, že já sem ho měla na starosti.
JV: [to ste říkala.]
JC: [a já sem ho] musela vopatrovat, a von mně tam tolikrát utekl a
tak ho honil ten pán Kobza tam dělal toho, a já si pamatuju, ty
první řady, já sem vám to už možná tam do toho telefonu říkala,
JV: hm
JC: tam byly, tam seděli vždycky ti kluci všelijací, ti ma- menší, a
když byly ty kovbojky, tak to všecko drnčelo, jo, ale tak ňák ni- Jarmila_(1926).txt na vorlovnu ((Kino Sokol v Líšni a Kino Orel))
sem pak už brala toho, Toňana jo, Toňan mě tam, co sem ho měla na
starosti, jo, Jarmila_(1926).txt jo, třeba, voni ještě to,
vono nebylo každej den, to kino. bylo sobota, neděle, pondělí.
JV: hm
JC: a pak bylo zase sobota, neděle a pondělí. Jarmila_(1926).txt JC: tak taky sme vo tu politiku tolik nedbali, to je pravda, ale
podle tak toho se mi nelíbili, tak sem tu trojku volila. no tak to
sme tenkrát šli ještě na tu orlovnu ((Kino Orel)), a tam sme vlezli
o přestávce, a dávali tu, Celý svět se směje. to ještě bylo, ty
ruský, nebo Děti kapitána Granta, že, to bylo, a tam byly ty pěkný
písničky a to. a to ještě sme tak jako vo přestávce tam vlezli, a
ještě se dívali. tak sme byli takoví, ee dá se říct lidově lační
toho, ňáké té zábavy, že. Jarmila_(1926).txt JC: ta vorlovna ((Kino Orel)) myslím byla lepší, no. jako lepší
sedadla, Jarmila_(1926).txt JC: no, vzpomenu si právě na té orlovně ((Kino Orel)) pak byla
taková jako estráda. a to se, to ještě byla válka,
JV: hm
JC: a už se tam byly ňáký ty písničky, to si to taky, a já nevím,
proč to bylo na vorlovně ((Kino Orel)) nebo kdo to pořádal, ale už
v takový, že už bude po válce, jo? že už, už je to tady.
JV: už to bylo asi na jaře ee čtyřicet pět.
JC: ano, ano, čtyřicet pět. tak to sem, a to na té orlovně ((Kino
Orel)) se vlastně nic nekonávalo, žádný divadla, jenom to kino tam
bývalo, jo?
JV: hm
JC: a pak to tam, pak tam byla najednou ňáká estráda, že tam
účinkovala ta Miluška Králová ((Milena Králová)), ta si pak vzala
jednoho toho syna belkrediho ((Belcredi)), co ho tady nechali, Jarmila_(1926).txt JV: ee tak estráda, jak ste říkala, tak ta byla jenom jedna nebo
jich bylo [třeba více.]
JC: [jedna.]
JV: jenom jedna.
JC: to bylo před, a to už sme všeci věděli, že už ně- že už bude
Německo pryč,
JV: hm
JC: a nebáli se nějak, jo? to mně to tak přišlo teda.
JV: vzpomněla byste si, jak třeba dlouho to bylo před koncem té
války?
JC: no tak to bylo v květnu, tak to mohlo být někdy duben, březen
duben,
JV: jo
JC: tak nějak, už těsně.
JV: hm
JC: ale eště, [eště]
JV: [a byli] tady ještě Němci, jako vojska? vojáci?
JC: tak v Líšni nebyli.
JV: nebyli.
JC: né, né
JV: ale v Brně třeba.
JC: v Brně no tak, já vám já vám teda...
JV: tam pravděpodobně byli, že jo, protože tak vlastně ta okupace em
[nebo ( ) bylo jako v dubnu.] Jarmila_(1926).txt JV: a do sokolského a do ee orelského kina ((Kino Sokol v Líšni a
Kino Orel)) ste chodila, v Líšni.
JC: jo, tam byl Sokol a Orel, to byly dvě kina. Jarmila_(1926).txt JC: [my sme] bydleli když, to právě tam, ta Karolínka jezdila, ten
vlak,
JV: hm
JC: tak ten, naproti orlovně byla konečná, jo? a teďkon si člověk,
se šlo jako na městečko, tak ee tam byla Sokol ((Kino Sokol
v Líšni)), a to byla chajda taková, hospoda Chajda. a tam ee se šlo
pak na (ráj), to se mohlo přijít do marijánského údolí ((Mariánské
údolí)) tama, a tam byl takovej malej domeček a tam sem se narodila, Jarmila_(1926).txt a tam na té Chajdě ((Kino Sokol
v Líšni)),
JV: hm
JC: to byla sokolovna ((Kino Sokol v Líšni)), pak měli takový ty
šatny, to byly okna a takový jako v domech, a tam mívali ty vývěsky,
co hrají v kině. tak jestli sem viděla prvně Na Svatém Kopečku,
JV: hm
JC: a to si pamatuju, to tenkrát byl ten ee voni von v rádiu aj
vtipy vykládal, ten Šindler ((Valentin Šindler)), von byl aj zpěvák,
ale byl to Stréček Křópal z Břochovan.
JV: ((směje se))
JC: a von hrál tam v tom filmu. a hrála v tom filmu Světla
Svozilová, to si pamatuju, Láďa Pešek ((Ladislav Pešek)), a vo- von
byl menší než vona, vona byla vysoká. jo, a pak tam hrála ta, tu
hlavní roli hráli jiřina štajmarová ((Jiřina Steimarová)), to ještě,
JV: takže Na Svatém Kopečku, Jarmila_(1926).txt JV: a takže vy ste chodila s ňákými třeba staršími kamarády nebo,
nebo...
JC: no tak musela sem s ňákou, ale tak já vám, nebo sem šla i sama
třeba, to protože to bylo tak blízko, že se nemusel člověk [bát,
jo.]
JV: [že se nebáli.]
JC: na tu sokolovnu. Jarmila_(1926).txt jo, třeba, voni ještě to,
vono nebylo každej den, to kino. bylo sobota, neděle, pondělí.
JV: hm
JC: a pak bylo zase sobota, neděle a pondělí. Jarmila_(1926).txt V: to bylo v jakém kině? tenkrát? ten Noční motýl, jak ste říkala.
JC: já si myslím, že na té sokolovně ((Kino Sokol v Líšni)). no
někde to muselo, to být protože to ještě sem o Brně neměla ani
tušení, že budu, že se budu stěhovat. Jarmila_(1926).txt ta sokolovna ((Kino Sokol v Líšni)) byla taková, no tak
tam, tak pak když byl ples, tak to voni vyklidili, no a ples, plesy
byly až po válce vlastně. no, to nebyly ňáký veliký takový ňáký. Jarmila_(1926).txt JC: no takže sme mohli jako třeba jít v neděli a pak i v pondělí
třeba. třeba v neděli na sokolovnu ((Kino Sokol v Líšni)),
v pondělí, to vím, že v pondělí, to sem taky jednou byla myslím. Irena_(1922).txt ale můj směr kulturní byl do toho Sokola. teď my sme
nacvičovali na různá vystoupení, nebo my sme pomáhali třeba když tam to
bylo to kino, tak to kino bylo ve správě Sokola, ten Sokol z toho měl
určitý užitek, takže my sme všechny služby tam konali zdarma. třeba
bratr Petr byl jako vedoucím toho kinoodboru, sestry si střídaly službu
jako uvaděčky,
Lč: aha
IK: jedna sestra tam měla takový malinký bifé a prodávala, a em my sme
i úklid obstarávaly. Marie_(1915).txt v řečkovicích
myslím ani kino nebylo.
Ludmila_(1923).txt anebo sme chodili teda na sokolovnu, do řečkovic ((Kino Sokola
v řečkovicích)), Ludmila_(1923).txt no a v těch řečkovicích to bylo, kino vlastně to byl Sokol ((Kino
Sokola v řečkovicích)), bylo to, byla to sokolovna, tam se cvičilo, a
bylo tam i to kino.
PV: hm
LH: takže em no ale sokolovna v řečkovicích je dost veliká, a bývalo
kino ((Kino Sokola v řečkovicích)), jako dosti plné, protože chodili ti
lidé starší už a tohle. takže nebylo té zábavy tolik. takže to všechno
bylo takové nijaké. Ludmila_(1923).txt protože se válčilo, a já mám vůbec dojem, že v té době vůbec bylo
kino zavřeno, že se ani nehrálo v řečkovicích, a em ve válce kdo měl
zájem moc o kino.
Ludmila_(1923).txt [no do, no] do toho, no tak do toho ře- ((řečkovice, Kino Sokola
v řečkovicích)), tam, v tem omladině,
PV: hm
LH: když sme teda, říkám, do těch osumnácti let, protože sem se vdala v
těch osumnácti, Ludmila_(1923).txt no tak ne- nepřestala sem chodit do kina, ne, ale teda kino potom
už, pak mám dojem, že v těch řečkovicích se zavřelo, takže, Ludmila_(1923).txt a to už se potom chodilo do města. to už v řečkovicích
neexistovalo, filmy nejezdily jako po hospodách a tak. Ludmila_(1923).txt ale no tak do těch patnácti to, to bylo ještě ty řečkovice, byly
dobré,
Ludmila_(1923).txt a ty řečkovice
byly takový prostě, aby se něco, a ti staří lidé, aby měli kam chodit a
tak. takže to, v řečkovicích, no, [jako]
PV: [a a jak] to vypadalo, třeba v řečkovicích, když se promítal film
LH: no tak nic, no, tak plátno, a někde to pouštěl, a židle se tam
nanesly, který byly v řečkovicích, když tam třeba byla ňáká zábava nebo
něco, sál byl dosti velkej, takže málo kdy myslím to bylo plné, abych
řekla, to prostě bylo takové provizorium, aby teda ty řečkovice taky
nějak žily, Ludmila_(1923).txt PV: jak probíhalo to představení, když ste [byla v řečkovicích.]
LH: [no tak] představení, no normálně. sedla ste si na židli a koukala
ste, co bude.
PV: ((směje se))
LH: takže, jak probíhalo, normálně. dívala ste se na to, neměli sme
rádi moc aby před tím byly ty zprávy, jak voni to jako vysílali, no
prostě sme byli, byli sme rádi, že sme v kině. Ludmila_(1923).txt PV: a někteří říkali, že třeba se někdy prodávalo nějaký jídlo mezi
těma filmama, anebo že tam byl nějaký program,
LH: ne ne ne, nic se tam neprodávalo,
PV: hm
LH: nic se neprodávalo, každý byl rád, když měl na ten lístek. Ludmila_(1923).txt a ty řečkovice ((Kino Sokola v řečkovicích)), to bylo jenom takové,
prostě tak, jako když se díváte na světelné obrazy, a prostě tak jak,
nemělo to takovou úroveň, tak jako když to bylo opravdu kino. protože v
těch řečkovicích museli voddělat židle, tam sme cvičili, a cvičilo se
tam prostě celý týden, že, děcka, em dorostenci, muži, a ženy, chodilo
tam teh- tehdá ee prostě ten Sokol přitáhl velmi mnoho lidí.
PV: hm
LH: takže, ee prostě to se muselo zase židle všechny vyklidit, a to
všechno. takže, no a platil nájem, se tomu Sokolu, že se tam dělají ty,
protože se tam muselo po nich uklidit. takže musel em to kino vlastně
nepatřilo Sokolu, to patřilo někomu, kdo musel platit nájem za to, že
tam promítal ty filmy. Ludmila_(1923).txt PV: že tam se vám asi líbilo víc, v tom [Králově Poli.]
LH: [ale no tak] jistě, líbilo, ale to jako v řečkovicích ((Kino Sokola
v řečkovicích)) to bylo lacinější. Ludmila_(1923).txt takže sme brali řečkovice jako prostě, že tam deme, že se nám to
taky líbilo, ale nebylo to kino ((Kino Sokola v řečkovicích)), byl byl
to sál em Sokola.
PV: jo.
LH: a ten vypadal jinak, byly tam ee kruhy tam visely, a tak [dále.]
PV: [jo jo jo.]
LH: museli z toho oddělat bradla, a já nevim, co všechno se muselo. a
to se muselo zase zaplatit tomu Sokolu. Ludmila_(1923).txt PV: na nepřístupným filmu? když ste byla menší? že ste chodila na
nepřístupné filmy?
LH: no tak to moc né, no dyť vám řikám, to nás tam nepustili v těch
řečkovicích.
PV: hm
LH: a když sem byla em malá, tak to to nás nepustili, kdepak. protože,
to víte, hlavní věc byla, aby ti starší se přišli podívat,
Ludmila_(1923).txt LH: [ale v těch řečkovicích] se pamatuju, že se jim snad ten em
přetrhl, nebo čert ví co bylo, to si tohle,
PV: hm
LH: ale že by se odcházelo, to leda když někdo musel odejít, tak šel,
protože musel odejít, a ani to moc nebylo. em-em. takže Ludmila_(1923).txt Sněhurka a sedum trpaslíků ((Sněhurka a sedm
trpaslíků)), to byly ty moje dětský léta ještě teda, takový ty
PV: hm a to [bylo vlastně,]
LH: [dvanáct, třináct,]
PV: a to bylo barevné tenkrát, ne?
LH: nó, to bylo řečkovice, pochopitelně Ludmila_(1923).txt le v řečkovicích si nepamatuju,
že by byly ňáký přestávky. a v Králově Poli taky ne. ne- nepamatuju si.
protože když už ti lidé seděli, a teď by se rozběhli, ne. nepamatuju
si, že by byly přestávky. Jedině, když se něco stalo, že se třeba, a to
se stávalo v řečkovicích, že se to třeba něco přetrhlo nebo něco,
Ludmila_(1923).txt [ale v těch řečkovicích] se pamatuju, že se jim snad ten em
přetrhl, nebo čert ví co bylo, to si tohle,
PV: hm
LH: ale že by se odcházelo, to leda když někdo musel odejít, tak šel,
protože musel odejít, a ani to moc nebylo. em-em. takže, Ludmila_(1923).txt Sněhurka a sedum
trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to teda v těch v mladších
letech.
PV: hm
LH: to tak ty
PV: a to ste viděla v em Králově Poli? em nebo Sněhurku ((Sněhurka a
sedm trpaslíků))?
LH: to si nepamatuju.
PV: už nevíte.
LH: jestli už v řečkovicích nebo v Králově Poli. ale určitě, říkám, buď
řečkovice nebo Královo Pole. Marie_(1928).txt MB: předtim sem chodila taky, ale jenom tak jako ee nepra-, no
vlastně taky asi pravidelně, ale to bylo kino, jako takový v
řečkovicích ((Kino Sokol v řečkovicích)) víte ještě se tam (točilo)
takhle promítal...
LH: [hm.]
MB: [tam] z- jako kamarádi moji třeba, a (..) takže tam sem taky
chodila, no ale já nevim přesně už jak často, ale tam sme chodili
potom pravidelně dvakrát v týdnu. Marie_(1928).txt LH: ehm. a to, takže to nebylo ňáké pravidelné kino, když ste
říkala, že tam mm ňácí kamarádi promítali, nebo...
MB: no, no bylo, ale bylo to v sokolovně, bylo...
LH: [hm.]
MB: [to] takový eště em prostě byla přestávka mezi tím, že, nebo se
jim to někdy strhalo. ((smích)) Marie_(1928).txt MB: mm no tak já j- e jedině na to kino v těch řečkovicích ((Kino
Sokol v řečkovicích)), na tó ee tó takový, kdy teda tam byla
přestávka, kdy s- kdy kdy to se promítal tam někdo takhle, že,
nebylo to nějaký, odborný, nebo tak, ale ale vobčas se to strhalo
aj. ((smích))
LH: ((smích)) a nevzpo- nevzpomenete si třeba v jakém roce to bylo,
n- nebo na taková ta úplně první vzpomínka, na kterou si vzpomenete
na kino mm, co se vám třeba ňák zapsalo do paměti?
MB: mm no tak to mohlo být tak ee jako za té války tak ve štyrycátým
roce možná, nebo aj tak předtím. Marie_(1928).txt LH: jasně, a do těch svých deseti let, takže v podstatě to máme tak
zhruba do doby d- do začátku války, ee která kino ste navštěvovala v
té době, když ste šla do kina, do kterého to bylo?
MB: nó to v těch řečkovicích ((Kino Sokol v řečkovicích)), ale to
bylo ee kino jako takový v sokolovně, víte...
LH: [ehm.]
MB: [se] tam promítalo.
LH: á jaký, nebo proč to bylo právě toto kino, bylo to tím, že bylo
nejblíž to kino?
MB: ano.
Marie_(1928).txt LH: mhm mhm. tady už to mám tá Tělocvičná jednota Sokol v
řečkovicích v podstatě v tělocvičně tam [to kino.] ((Kino Sokol
v řečkovicích))
MB: [no, no.]
LH: mhm. á ták můžeme se ee posunout emm o trošku dál, já se tady
podívám. em, když ste skončila mm když ste skončila chodit dó s-
skončila ste docházku do obecné školy, začala ste chodit častěji do
kina třeba, když vám bylo víc jak třeba těch deset let?
MB: ne to (to stejný).
LH: á, já to tady rychle proběhnu. (...) á v té době ste stále
chodila do těch řečkovic do toho kina ((Kino Sokol v řečkovicích)),
nebo...
MB: nó (pak) stále.
LH: ehm, ehm a jinak kromě těch řečkovic, kromě té sokolovny ((Kino
Sokol v řečkovicích)), měla ste třeba nějaké jiné oblíbené kino,
třeba v Brně, ve městě?
MB: no ee to sem jinam nechodila tehdá. Marie_(1928).txt LH: ehm, ehm. já teď spíš mluvím ee teď spíš mluvím o tom období ee
ještě vlastně během války, vlastně od začátku války, do konce války,
jestli třeba v průběhu války [ste chodila do kina?]
MB: [no tak to sme] chodili, jo.
LH: ehm, a mm stále to byly ty řečkovice? ((Kino Sokol
v řečkovicích))
MB: no.
LH: á co se vám, nebo co se vám líbilo třeba na tomto kině, co co si
co si pamatujete z toho kina, nebo proč em jestli vám něco uvízlo v
paměti z toho řečkovického kina ((Kino Sokol v řečkovicích))?
MB: no to už, to už ani moc ne.
LH: ták ee, takže stále ty ty řečkovice, em takže nedá se říct, že
by em ss, dá se v podstatě říct, že to kino v těch řečkovicích
((Kino Sokol v řečkovicích)) ste navštěvovala hlavně kvůli tomu, že
bylo, že bylo blízko, že ste nemusela dojíždět [nikam nikam dopra-
...]
MB: [no blízko a chodili] tam jako o spolužáci a a všichni i jako...
LH: ehm. á bylo třeba v této době, nebo třeba i později ee v Brně
nějaké kino, kam ste nechodila, které vám třeba to kino se nelíbilo,
nebo...
MB: nó tak ee ee já sem tak ee kromě těch řečkovic nikam jako
nechodila.
LH: ehm, ehm.
MB: nebo ani sem Marie_(1928).txt MB: [pak tam byly] ještě kruhy a em takový věci všechno, že jako v
tělocvičně.
LH: ehm. takže do konce té války to byly hlavně ty řečkovice...
MB [no.] Marie_(1928).txt MB: [židle, židle.]
LH: [židle] tam byly, ehm.
MB: no tak jako sklápěcí takový, ale em dřevěný židle.
LH: a ty tam ňák přinesli a pak třeba po představení zase [odnesli?]
MB: [mám dojem], že to vej- vyklízeli zase.
LH: ehm. em bylo ňák poznat, že to je třeba, že to je sokolské kino?
třeba jestli uvaděči, nebo někdo tam třeba chodil v sokolské
uniformě?
MB: ne, ne, ne, ne. Marie_(1928).txt LH: taková zvláštní otázka, byla ste někdy přítomna ee promítání
filmů v domácnosti? jestli třeba někdo z vašich známých kamarádů měl
doma projektor, že by promítal třeba doma?
MB: ne, ne, akorát sme bydleli jako v těch řečkovicích, tam ten
promítal jako zn- (.) zn- ne spolužák, ale jako asi ó třídu chodil
výš a tak n- nás tam někdy jako [pozval.]
LH: [ehm.] ale to bylo v té sokolovně?
MB: v té sokolovně, ale z- zvlášť tam ee měla byla místnost, že, na
to.
LH: takže teď mluvíte o tom kině, kam ste chodila, kde se promítalo,
že tam promítal někdo z vašich známých, rozumím rozumím [tomu
dobře?]
MB: [no, ano,] ano. Marie_(1928).txt LH: (..) ták ee teď se tady mám takové téma to je ta doba
protektorátu. ee vy už ste hodně z toho řekla, ale ještě to tedy
zopakujeme. ee jak na vás působily změny po roce devatenáct set
třicet devět, kdy začaly platit protektorátní předpisy ee bylo třeba
mm ňák cítit, že třeba do některého kina chodí spíše češi, do
některého spíš Němci, nebo tam u vás v těch [řečkovicích se to
ňák...]
MB: [ne, tam tam] nechodili Němci, ee Němci tam chodili jenom češi. Emilie_(1922).txt LR: ee jak často ste chodila do kina v tomto období? to znamená od
těch vašich jedenácti [do] patnácti.
EF: [tak] to vám řeknu přesně, protože v řečkovicích tam bylo kino a
taky Sokol ((kino Sokola v řečkovicích)), tam se cvičilo a pak se
tam na sobotu, neděli se taky daly ty židle, a protože sme tam
s kamarádkou Zdenou Vaškovou, sme chodily spolu. my sme tam měly dva
kamarády, kteří ty židle tam nanášeli a vždycky, když se zhaslo, tak
nám tam přistrčili dvě židle a my sme tam byly zadarmo. dneska už to
můžu říct, že (jo), (že sme...), takže sme chodívaly pravidelně do
kina, buď v sobotu anebo v neděli. v neděli, když sme měly
domluvený, my sme řikaly trampovat, jo, když sme měly domluvený
ňákou vycházku ven někde, tak sme tam šly v sobotu večer, jo. a
jinak sme chodily v neděli, ale pravidelně. Emilie_(1922).txt tak do Beseďáku ((Besední dům))
tam sme chodívaly, tam to stálo myslim dvě koruny nebo co, tak
nějak. no a e tam už to bylo kvalitnější, to už nebylo jen takový,
v tech řečkovicích, tam už sem tam to tak zabrnělo, zavrnkalo nebo
co ledasjak, ale v Králově Poli to už bylo kvalitnější. no tam už
sem si pak užívala... Emilie_(1922).txt N1: [jestli mohu], tak Besední dům měl akusticky lépe vybaven
natrvalo.
EF: ano.
N1: kdežto v těch řečkovicích ((Kino Sokola v Sečkovicích)) tam...
EF: no ano jistě, tam to bylo všecko [provizorní, (že). i
v řečkovicích]
LR: [mhm ( )].
EF: třeba, kdežto v tom Králově Poli už to mělo tu akustiku a
všecko, čili tam už z toho byl větší požitek, že.
LR: mhm.
EF: ano ale když v řečkovicích dávali třeba zoro, tajems- tajemný
mstitel ((Zorro mstitel)) no tak to stačilo klidně, jo. někdy i to
dávali, že. ale to byly takový filmy takový (abych řekla víc)
úpadkový. to jsme šli proto, že jsme to měli zadarmo. Emilie_(1922).txt LR: a v této době, v tom období protektorátu, chodila ste do jakých
kin?
EF: no do toho samýho v [králově... áno to samý jako] v Králově Poli
LR: [( ) mhm].
EF: anebo v těch [řečkovicích], ((Kino Sokola v řečkovicích)) jo.
LR: [mhm].
EF: tak to samý.
LR: mhm.
EF: nikde jinde. Edita_(1926).txt : byla v těch, na tom filmu kin kong, ((King Kong)) a to mně mohlo
být tak (.) jedenáct dvanáct let. a to sem byla v Lucerně
((Lucerna)) s maminkou.
KH: a líbilo se vám to?
EB: no bylo to, byl strašidelný film. to byla tak (.) kin kong
((King Kong)) byla gorila, která unesla mladou ženu, jo a to, no
líbilo se mi, byla sem z toho celá (.) no nadšená. ((smích)) Edita_(1926).txt to sem chodila do té Lucerny ((Lucerna)) s tou kamarádkou sme
chodily hodně do f- do kina. to stálo korunku, tak na to vždycky nám
dala babička nebo maminka. a to sme chodívaly.
Edita_(1926).txt : to bylo hodně těch kin, ale co sme chodily akorát do té luce- to
si Lucerna a ta Moderna. že tam sme to měly zadarmo (.) Kapitol... Edita_(1926).txt [jo no] Lucerna byla malá, pro míň lidí, že a k- Edita_(1926).txt KH: takže spíš, že to hráli v Lucerně ((Lucerna)), že ste chodila do
[Lucerny] ((Lucerna))
EB: [ano, že] ano ano. a tam se měnilo myslím každý týden, nebo
ještě dvakrát do t- , nevím, to už si taky nepamatuju, ale tam sme
chodily hodně často.
KH: takže ste viděla vlastně skoro všechno v tý Lucerně.
EB: hodně, no, moc. (.) Edita_(1926).txt to už se do Lucerny ((Lucerna)) nechodilo, to se chodilo do
městských kin.
KH: a pamatujete si, proč ste nechodila do Lucerny?
EB: (..) to bylo... já sem se učila ve městě a pro mě do m- jet
nebo nebo... já už si to tak nepamatuju. vim, že ale že sem chodila
ve městě do kina. Edita_(1926).txt LG: a ty otázky se týkají em té doby, než ste ukončila obecnou školu
(...), takže (.) e vzpomínáte si na e na první návštěvu kina?
EB: ano, to sem byla s maminkou v kině Lucerna a kin kong ((King
Kong))
LG: ((smích))
EB: to by la ta (..) e
LG: jo.
EB: orangutan nebo h-
LG: jo.
EB: ano, to byl můj, to mně bylo třináct dvanáct jo sem, to byl
první film.
LG: a em m- máte, pamatujete si něco detailně z toho filmu nebo
prostě přímo z té návštěvy?
EB: no tak z té návštěvy moc ne, ale to právě teď už to bylo i
v televizi že to. Edita_(1926).txt nejvíc u nás v žabinách ((Žabovřesky)) Lucernu.
Edita_(1926).txt ee tu Lucernu, protože tam sme bydleli v Táboře jo to je na ve-
pořád ta Lucerna je na
LG: [jo jo, mhm.]
EB: [tom stejným] místě a všechno. stálo to e řekneme korunku dvacet
nebo c- ten lísteček a v poslední řadě tři koruny dvacet a tak sem
vždycky vod našich dostala a... Edita_(1926).txt Lucerna to bylo v žabinách ((Žabovřesky)) vobyčejný
(.) to. tam ještě chodili s takovým (.) foukali ten e voňavej vzduch
a to. Edita_(1926).txt sem šla s tou Blankou ta byla vo rok starší než já a šly sme do
Lucerny, byl to nějak film ne nepřístupný, ale možná vod patnácti
šestnácti let a .
LG:
EB: ((smích))
LG: ((smích))
EB: ((smích))
LG: a vyprávěla vám potom ta kamarádka [o tom filmu]?
EB: [to víte], že jo! to vite a ! ((smích))
LG: a jak to tam teda f- fungovalo, tak že ste že ste si chtěla
koupit ten lístek a on...
EB: já myslím dokonce, že sem měla koupenej, ale nepamatuju se, že
by mě vrátili nebo ne-, nevím o tom, jak to bylo, já sem byla
LG: jo.
EB: strašně
LG: jo, takže ( )
EB: a šla sem dom.
LG: a náhodou se nepamatujete, co to bylo za film?
EB: ne, ne, ne. ale určitě českej film.
LG: českej.
EB: určitě českej, to byla z- Zita Kabátová a Mandlová ((Adina
Mandlová)) a tototo- že ty [herečky]
Edita_(1926).txt LG: a kde ste získávala informace o těch filmech?
EB: o těch filmech? no (.) v Lucerně to bylo, že,
LG: jo.
EB: vystavený Edita_(1926).txt LG: [a Lucernu] ((Lucerna)) a tak, jaké byly mezi těma kin- kinama
rozdíly?
EB: no vel-, no tak velké, protože Lucerna to to byl menší že ( )
LG: mhm.
EB: já sem ještě chodila do toho starýho, jak ta Lucerna potom jí ee
renovovali nebo to takže s- se to vylepčilo všechno. a to byl
velkej, město a Žabiny, ((Žabovřesky)) to byl velkej rozdíl.
LG: a tak mě by to
EB: no.
LG: celkem zajímalo, jak to tam vypadalo před tou rekonstrukcí, jesi
si jesi si to teda pamatujete v té Lucerně ((Lucerna)).
EB: ah to to vám neřeknu, tak vím že spravili ty židle že to, ty
křesílka sme jinak seděli, teď osvětlení, teď i to plátno (...) no
bylo to vylepčený no jak dyž člověk doma maluje a
LG: jo.
EB: vylepčí si všechno. Vilemina_(1919).txt ale když už jsem byla vdaná a dávali něco, tak kino
((Lucerna)) bylo nahoře, na té Minské, v Táboře vlastně, tam se to,
jako kona- e e
LR: mhm
VB: Tábor je vod města a Minská je důle. tak tam sme chodili, tam to
bylo levný,
LR: mhm
VB: a tak tam sme chodili jako když bylo nějaká veselohra nebo tak,
LR: mhm
VB: tak sme s manželem jako šli. Vilemina_(1919).txt LR: mhm, dobře. tak, a teď už se přesuneme opravdu va- do vašeho
dětství, budeme se bavit o tom, jak ste navštěvovala kina asi do té
doby, než vám bylo těch deset let, jestli ste teda ještě vůbec e v
té době navštěvovala kina, tak mě by zajímalo, jestli si vzpomínáte
na svoji první návštěvu kina,
VB: no to byl Pat a Patachon,
LR: mhm
VB: protože tam bylo, maminka povídá e
vodpoledne to bylo, prej, pudem do kina. já povídám ee a můžu? no to
víš, no vona, e první tři řady byly za korunu, no tak to nebyl
ale, to to byl první film, to si pamatuju, protože
to byla samá legrace, no tak.
LR: a kolik vám asi bylo
VB: cože?
LR: kolik vám asi bylo?
VB: jestli deset let,
LR: aha,
VB: no tak nějak.
LR: a [v kině]
VB: [dřív ne],
LR: mhm, a v kině ste byla v těch
Žabovřeskách? ((kino Lucerna))
VB: ano.
LR: mhm [poprvé],
VB: [to většinou] sem byla, Vilemina_(1919).txt LR: mhm (.) a proč ste chodila právě do toho kina ((Lucerna)) v
Žabovřeskách,
VB: no
LR: předpokládám protože ste tam bydlela, v Žabovřeskách,
VB: no bydlela a tam to bylo celkem levný kino,
LR: aha
VB: to ne ve městě přece jenom to bylo dražší. Vilemina_(1919).txt LR: mhm (.) tak, a (.) v té době, když ste chodila do té měšťanky,
ste teda říkala, že ste navštěvovala ty kina méně,
VB: no,
LR: a chodila ste kam do kina, v této době?
VB: no [tam do Lucerny ((Lucerna))],
LR: [stále do těch] do Lucerny ((Lucerna)),
VB: no,
LR: pořád, do Žabovřesk.
VB: tam
LR: mhm
VB: v Žabovřeskách.
LR: mhm, a když ste se vdala, tak stále tam, když už teda byla
příležitost?
VB: no
LR: mhm. a co se vám líbilo na té Lucerně ((Lucerna)), líbilo se vám
tam něco? proč ste tam chodila, nebo...
VB: tak e to bylo e takový jednoduchý kino,
LR: mhm
VB: ale e bylo to tam takový příjemně,
LR: mhm
VB: a už ta paní nás znala (v) pokladně, a maminka když dělala tam,
tak vždycky řekla, no budeme mět to a to na programu, a tak dycky,
tak já si přindu pro lístky, tak už sme měli ,
LR: aha, byla to jakože vaše známá,
VB: no, maminčina. Vilemina_(1919).txt LR: mhm (.) a dále by mě zajímalo, jak ste se obvykle v kině
chovala. jestli ste třeba měla ve zvyku konzumovat jídlo nebo
nápoje, protože v kině byl třeba bufet, tak jestli ste byla zvyklá,
nevím jestli jak v žabov- Žabovřeskách jestli byl bufet? ((v kině
Lucerna))
VB: no ne, ne bufet tam nebyl, Vilemina_(1919).txt ale tos- něco se mně opravdu líbilo tak (.) třeba já sem byla e
(.) můžu říct e a dodneska, nemůžu zapomenout na Babičku
((Babička)),
LR: mhm
VB: paní Brzková ((Terezie Brzková)), když hrála babičku, tak já sem
na to byla myslim ale pětkrát,
LR: opravdu?
VB: to bylo prostě, to bylo takový kouzelný, jak ta herečka dovedla
všechno tak (.) procítěně udělat, jo? zahrát. vopravdu to bylo,
LR: a pamatujete si, kde ste byla na Babičce ((Babička))? v jakém
kině?
VB: jaká byla?
LR: ne, v jakém kině ste byla na Babičce ((Babička))?
VB: no no v lu- Lucerně ((Lucerna)), Vilemina_(1919).txt LR: a eště někde jinde? pamatujete si? říkala ste v tom Starém Brně
((pravděpodobně kino Grand)), ale to si už nevzpomínáte ty názvy
[tam se vám to nelíbilo],
VB: [(věřít- mně se t- mně)] se to
LR: aha mhm
VB: a já sem e dost byla taková nervózní, já nevím proč, ale prostě
nemohla jsem se pořád jsem se někde dívala,
LR: mhm
VB: soustředit že,
LR: mhm
VB: sem byla zvyklá na to jedno kino ((Lucerna)),
LR: mhm
VB: no kdybych bejvala chodila tam a ta možnost, že to nebylo,
LR: hm
VB: jistě že to nebylo, ale prostě to bylo že e sem byla vopravdu e
(.) zvyklá na tu Lucernu ((Lucerna)). Vilemina_(1919).txt LR: mhm (.) a v těch Žabovřeskách ((kino Lucerna)), pamatujete si
třeba na Niké, říkala ste ta pokladní, že byla známá maminky, a
ještě na jiné zaměstnance, na to, jak se třeba chovali,
VB: tak tam byly dvě starý uvaděčky.
LR: mhm
VB: a když bylo to plno, vyprodaný, tak sme museli jít tam, kde sme
měli lístky. ale stalo se taky, že třeba už to dávali potřetí, tak
už tam bylo pár lidí, tak řekla, sedněte si tadyk, je to stejnak
volný.
LR: mhm
VB: takže sme si sedli blízko dveří a bylo to e (.) teďka to myslím
není vůbec Vilemina_(1919).txt LR: a pamatujete si, z čeho se skládal obvykle program? té projekce,
když ste přišla do kina.
VB: no tak to se votvíralo pět minut před začátkem.
LR: mhm
VB: takže to každej už honem honem na si se- [za chvílu]
LR: [mhm]
VB: pustili e tu hudbu
LR: mhm
VB: no a pak e kdo hraje co co se hraje a začal film,
LR: mhm (.) takže byl hned film,
VB: no no,
LR: mhm (.) a byla přestávka?
VB: no ně-
LR: jo
VB: někdy jo. já si pamatuju, že v jednom a byl to ňákej slovenskej
film, ten šel bez přestávky, Miroslav_(1931).txt MH: třeba já nevím, jeden čas nejlacinější v té Lucerně ((Lucerna))
stálo korunu. Miroslav_(1931).txt MH: jak říkám, člověk byl zvyklej do Lucerny ((Lucerna)) za korunu.
((smích)) Marie_(1915).txt MH: jo to vzpomínám. em z gymnázia, myslím v kvintě nebo v kvartě,
sme celá škola vyrukovala, páč byla událost, do kina Lucerny
((Lucerna)). a to eště byl němý film samozřejmě, vpravo tam byl
pianista, který to doprovázel hudbou. to bylo první. ta Lucerna
funguje dodneška [jistě.] Marie_(1915).txt em no tu Lucernu ((Lucerna)), sme tenkrát, to si
pamatuju, Marie_(1915).txt
MH: kdepak na toto. ale potom jak studentka, jakmile sem šla na
gymnázium, my sme měli slevu na divadlo.
LS: hm
MH: ale do kin sme nechodili.
LS: hm
MH: pro nás ta Lucerna byla událost tenkrát. Marie_(1915).txt LS: takže vlastně ani když ste chodila na gymnázium, [ste často do
toho kina nechodila.]
MH: [ne, vůbec. jedině] jednou sme byli celá škola v té Lucerně
((Lucerna)), to byla událost veliká, páč se šlo pěšky z Úvozu na
vrch, že, tak... Marie_(1915).txt a eem a ta
Lucerna, tak em ta si už nepamatuju. vím jenom, kde seděl ten
pianista. toho si pamatuju, co se hrálo, dávno nevím.
LS: hm a byl tam jenom ten pianista, nebo tam byl ještě někdo další
z hudebníků?
MH: ne, jenom pianista. Miroslav_(1923).txt no tak ty němé filmy, to sem viděl v Lucerně
((Lucerna)), to bylo kino z Masarykovy štvrti dole v Žabovřeskách,
to je dokonce e tří kin, které ještě existujou
v Brně a hrajou, kromě těch Art a skaly ((Scala)), že jo. tak tam
sme chodívali, jako děcka pokud nám naši dali tu dvě koruny, nebo
korunu padesát, no to je dneska desetkrát em em jako míň, ale to
nehraje roli ňáký, no to sme museli zaplatit, (jo), dycky tam bylo
velká tlačenice a, tak to si vzpomínám na ty první filmy. Miroslav_(1923).txt JV: jestli ste chodil s kamarády do jiných kin než s rodiči?
MJ: jó. no do hlavně do té Lucerny ((Lucerna)), tam sme chodili
jenom s děckama, tam em rodiče ani nechodili. oni si byli na
divadlo, ale e tam sem chodil už s klukama s bratrancama a s kam-
s se spolužákama, sám, no. a to bylo, těch kin bylo plno. oni byly
levnější ty takový ty e malý kina, Miroslav_(1923).txt JV: mhm dobře. á měl ste ňáké svoje oblíbené kino, které ste
navštěvoval nejvíc, kam ste chodil nejradši?
MJ: no oblíbené né. no do do Lucerny ((Lucerna)), protože to bylo
nejblíž a bylo to laciný.
Miroslav_(1923).txt MJ: to vim, když sme byli v Lucerně ((Lucerna)), to bylo takový
kino, kde byl děsnej nával, protože oni tam ty lístky ee, to nebylo
podle e sedadel, každý chtěl být vzadu, tam to bylo tak zvýšený, tak
dycky hrrrk a ten nás držel a a toto, ale em že by vyvedl, to né, to
by musel nějak ně- dělat ňákou moc velkou pos- to si nepamatuju.
JV: mhm
MJ: ale chodili a šprycali takovou tu lesní vůni, protože tam byl to
vy- vět- klimatizace nebyla, že jo, když tam bylo narvaný lidma, tak
to byl (.) k zalknutí, ale to to my sme necejtili to em si člověk
necítí, že je toto, že jo, ale tak to patřilo jako em jako sme dycky
vstávali a čuchali honem k ((smích)), šak víte co to je,
jo, ten...
JV: ano.
MJ: sprej. chodil kolem a to patřilo jako, to je dobrý kino, oni nám
tam aj řekněme za eee pokropí a nebo nám tam ee nás tam prostě ee
dají takovej požitek, že je tam vůně, provoní to ten vzduch. a to
jenom tak, to dělali v Lucerně ((Lucerna)), jinak ne.
JV: mhm takže jenom v Lucerně ((Lucerna)) tohle to dělali? to
nedělali i v jiných kinech?
MJ: já sem to nikde neviděl. možná, nevím. Irena_(1922).txt Alfa, na Marxové byla Lípa. Lucerna byla v
Žabovřeskách, kino Jas byl v Husovicích, na té Hybešce ((ulice
Hybešova)) to Ponrepo, to se menovalo Mír. Milan_(1932).txt ML: [no tenkrát] tenkrát ne, podívejte se, to už bylo to, tenkrát to
bylo ee tenkrát to bylo daný tím, že více méně už začaly nálety,
LR: hm
ML: takže my sme neměli od rodičů na ňáký takový.
ale zkrátka a dobře, když sme šli sami,
LR: hm
ML: tak v zásadě to byly kina, kde sme to měli jak se říká ee k
doběhnutí domů.
LR: hm
ML: jo no a to byly ty dvě kina, to bylo to, tady ten Stadion,
LR: hm
ML: to sme měli prakticky to bylo pár minut vod baráku, dole, dole
to Studio jak by smet, no a ještě snad bylo, k dosažení bylo v
Žabovřeskách ta, Lucerna. Milan_(1932).txt ML: no ta em v Žabovřeskách ta Lucerna, to zůstalo, to se udrželo,
no a potom já nevim Milan_(1932).txt ML: a tady takový ty, já akorát co se týká těch em těch em jako
periferních, tak to akorát ovládám tu Lucernu ((Lucerna)) v
Žabovřeskách a potom dole v tom Králově Poli. Libuse_(1924).txt MB: takže vlastně ee ste se i dostala, vlastně i do jiných kin než
ee než jakoby byla ta hlavní, do kterých ste chodila.
LM: no tak ano no sem sem tam pak ještě ještě do, do Lucerna
v Žabovřeskách, víte, na minsk- je to Minská?
MB: jo jo jo
LM: Minská, že, tak ee tam když bylo, tam vím, že tam sme byli na
Pohádce máje ((Pohádka máje)) eee jestli to eště em z té původní
nahrávky krásné, Miloslava_(1925).txt JV: s babičkou. dobře tak kdyžtak pak se ještě dostaneme k době
protektorátu, za nějakou dobu, takže to pak, se vás zeptám dál. a
jaké kino ste navštěvovala nejčastěji, nebo která kina ste
navštěvovala s tou babičkou?
MM: s tou babičkou to bylo vždycky do Lucerny ((Lucerna)).
JV: vždycky do Lucerny ((Lucerna)).
MM: vždycky Lucerna.
JV: a nikdy ste nezamířily nikam jinam.
MM: ne, nikdy sme nezamířily nikam jinam. ono, já, ono to bylo taky
tím, že jednak sme bydleli ještě tehdy ta doprava městská byla tedy
slabá, tak my sme chodily vždycky pěšky a tam to bylo teda nejblíž a
mimo to babička mě potom už brala na filmy, takzvaně mládeži
zakázané, na kterých teda vlastně nebylo nic závadného, ale v té
době to tak bylo, takže já sem ve svých třeba dvanácti letech viděla
třeba filmy, mládeži nepřístupné, protože babička to tam měla tak
zařízené, protože jak se začalo hrát, tak nám tam přistavili dvě
židle a sledovala sem ten film, protože jinak bych se tam na to teda
nedostala.
JV: to mně pan doktor Skopal říkal, že ste chodila s babičkou na
nepřístupné filmy.
MM: no, ano.
JV: vy ste se tam dostaly, protože ona tam měla toho známého.
MM: ano, ano.
JV: takže s tím nebyl žádný problém.
MM: ne.
JV: on vás pustil normálně.
MM: no ano.
JV: a vy ste seděly na těch dvou židlích někde bokem nebo...
MM: to sme seděly, no, tak nám to přistavil vedle řady, ano.
JV: v první řadě?
MM: ne, ne, to sme vždycky sedávaly tak v té druhé polovině.
JV: tak to je teda zajímavé, to sme tu ještě neměli.
MM: tehdy v první řadě seděl jenom ten, kdo měl korunu na kino.
JV: hm
MM: stálo v první a myslím v druhé řadě korunu, protože to byl
udělané tehdy tak, že ste měl <úplně zvrácenou hlavu>. Miloslava_(1925).txt JV: privátním životem, takže ste navštěvovala tyhlety reví
((revue)). dobře, a v tomto, v tomto čase ste pořád navštěvovala do
toho roku třicet devět ještě pořád tu Lucernu ((Lucerna)) nebo už
ste chodila třeba i do jiných kin s babičkou?
MM: no, s babičkou si vzpomínám jenom, že sme byly někdy ve skale
((Scala)) a v Alfě ((Alfa)), ale málo kdy. my sme hrozně moc
chodívaly do té Lucerny ((Lucerna)). Miloslava_(1925).txt JV: a do Lucerny ((Lucerna)) ste chodila stále, i v čase [kdy ste
navštěvovala už i jiná kina]
MM: [ano, ano, ano, ano] Miloslava_(1925).txt ale ta kamarádka,
jak sem říkala, že někdy ta babička ju do té Lucerny ((Lucerna)) se
mnou vzala, tak ee, ta vopravdu ta měla tatínka, který teda byl víc
než pobožný, a já mám dojem, že tehdy s náma byla dvakrát nebo
třikrát a pak něco doma řekla a pak už nesměla jít. Miloslava_(1925).txt MM: ne, ne, to sem neviděla. ale, ale bývaly v té Lucerně
((Lucerna)) kdysi za mého nejranějšího mládí, tam opravdu ještě,
sice se mluvilo, ale někdy tam býval ještě stával bokem klavír a ten
na to něco hrál, jako doprovod k tomu.
JV: takže ten film byl zvukový.
MM: ten film byl zvukový ale ještě
JV: ale zároveň,
MM: ano.
JV: zároveň [tam byla ta produkce]
MM: [ano, protože] protože to, tak jak dneska máte ty filmy
podbarvený tou hudbou prakticky pořád, tak tam, tam to nebylo tak,
jo, čili tam jako třeba před tím filmem a předtím, to bylo vlastně
tam jenom mluvilo, ale ten zvukový doprovod nebyl. tak on tam
opravdu, taky sem si až teď na to vzpomněla, bývalo to tam, jo,
klavír,
JV: to trvalo tak do kdy, jak dlouho si to ještě pamatujete?
MM: no tak to bývalo jenom, já nevím tak, do těch deseti let mých,
potom už ne.
JV: to znamená do roku třicet pět.
MM: třicet pět.
JV: pak už ne. Miloslava_(1925).txt Sněhurka a sedum trpasliků ((Sněhurka a
sedm trpaslíků)), ale ten teda, to byla nádhera a vidíte, ten sem
viděla aspoň dvakrát nebo třikrát.
JV: no vidíte.
MM: teď jak sem si na to vzpomněla.
JV: s babičkou.
MM: ten sem viděla, to byla nádhera, nádhera.
JV: vzpomněla byste si kde, kde ste ho viděla?
MM: no v té Lucerně ((Lucerna)).
JV: takže to byly ještě ty třicátý léta [s babičkou]
MM: [ano, ano] to byla krása teda. Ctirad_(1931).txt ale myslím, že sem teda tak jedenkrát mohl bejt takřka v
každým brněnským kině, tedy Alfa například, nebo Kapitol, to bylo na
Dominikánským náměstí, že, em někt- možná v Lucerně ((Lucerna)), nevím
jak se menovala, jestli to bylo tehdy taky Libuse_(1928).txt no pak sem chodila třeba e do Lucerny ((Lucerna)), to
bylo tam na Horové, na Veveří. Bývala, já nevím, jak se to tam
jmenovalo, v té Lucerně ((Lucerna)). Libuse_(1928).txt do toho Artu, potom do skaly
((Scala)) sem chodila, pak do Kapitolu ((Kapitol)), pak do Moravie
((Moravia)), to bylo na Cejlu. Moravia! no a... Lucerna, Moravia,
skala ((Scala)), Kapitol, Art, no a to je myslím tak všechno. to
bylo poblíž toho mýho, nejblíž tomu mému bydlišti, takže tam sem
jako chodila Zdenek_(1927).txt na začátku zab- Žabovřesk kino Lucerna, Zdenek_(1927).txt ZP: tam panovalo, že tam vždycky tam byly šatny. jo, eště ( ) sou
dneska taky. em nevím es- jestli byly ty šatny aj u těch menších
kin, ale myslim si že jo, třeba kino Lucerna měla šatnu, kino,
myslim že byly ve všech kinech byly šatny. Zdenek_(1927).txt ZP: občas sme chodili do Lucerny ((Lucerna)), to je taky blízko, Marie_2_(1921).txt MS: já potom sem chodila, když byly děti, tak manžel hlídal, sama třeba
do Lucerny ((Lucerna)) na Veveří, když něco dávali, nějaký český film,
tak sem šla a...
Marie_(1921).txt Lč: a v té době ste pořád navštěvovala ta stejná kina, nebo která to
byla?
MD: ne to už sme, to už sme chodili, to už sme chodili ee právě
třeba do Husovic ee v Židenicích bylo kino, to si nepamatuju, jak se
menovalo.
Lč: Orient?
MD: né, to si, to nepamatuju, jak tehdy se menovalo. tam sme
chodili, Marie_(1921).txt Lč: takže ste do těch Židenic, ale to ste museli dojíždět, ne? nebo
nějak.
MD: no tak, to my sme chodili tenkrát pěšky. ((směje se)) Marie_(1921).txt Lč: takže do toho židenického kina ste chodila i protože tam ste
měla ty příbuzné nebo [to né?]
MD: [ale né], tak to sme se třeba domluvili, říkám my sme chodili,
nás bylo víc, tak sme se domluvili, že a zjistil někdo zjistil tam
hrají hezký, nějakej hezkej film, tak deme podívat se tam, jo?
Lč: takže teď už se to jakoby v tu dobu se to neorientovalo podle
toho, že to je blízko, ale spíš [podle té nabídky].
MD: [né, to už] to už prostě kde co hráli, jo? kde co hráli, no. Borivoj_(1927).txt BH: [ta blízkost.] ta blízkost, později pochopitelně už sem měl
větší (.) eh (.) okruh.
LH: ehm.
BH: tak to bylo do středu města (.) i (.) do (.) prostě okrajových
částí, jako do Králova Pole, do Husovic, do Židenic, tam kde byl
prostě film, kterej mě nějak nějakým způsobem (nezaujal) název
pochopitelně, mm no tak sem tam šel. Marie_(1915).txt MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se
nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně
kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a
hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)),
LS: hm
MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i
rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten
Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to
bylo velice aktuelní. Dagmar_(1929).txt no, bylo tam kino ee, na go- na Gajdošové
dnešní tam byla Hvězda v Sokolovně. Dagmar_(1929).txt jedno bylo na Sokolovně to vybombardovali
LR: [mhm]
DB: [v tom] velkym náletu, v roce štyrycet čtyry. jo, to to bylo
krásný kino. jmenovalo se Hvězda, a mělo to po obou stranách toho
plátna krásný hvězdy vy- plasticky vystouplý barevný z takových
světýlek
LR: [mhm]
DB: [toho] kina bylo škoda, no už se nikdy neobnovilo, už prostě,
padl strop tam dolu prostě tam byl nálet, na Židenice do- dost dost
dost velkej nálet to byl tehdy v tom čt- v letě. Dagmar_(1929).txt myslim, že poslední film co bylo než tu
Hvězdu ((Hvězda)) vybombardovali, že to byl paracelzus
((Paracelsus)), tušim, že to hráli, ten doktor, jak tam... to bylo
taky drastický to bylo. no a pak to pak to, to byl asi poslední
film, co sem tam Dagmar_(1929).txt DB [to byl] bylo nový kino
LR: mhm
DB: nově zřízený, krásný, moderní, veliký. ježíš, ty kina byly tak
krásný, takový obrovský. a fascinovaly mě ty hvězdy, byly takový
vypouklý, takle a teď takový mozaikový a teď to všema barvama hrálo,
ty hvězdy se vždycky rozsvítily. bylo to hezký kino no ale, bohužel.
někde se chodilo z boku, někde se chodilo vod plátna, že, někde se
chodilo proti plátnu, každý to kino bylo jinak ten interiér byl
jinačí Dagmar_(1929).txt a řikám, ve středu města byly vybavenější ty kina a e venku tak
jak vz- v takovým předměstí jako byl Světozor a a ta Hvězda a Slávia
((Kino Slávia Židenice)), tak tam ani myslim žádnej bufet nebyl, ne,
tam nic [nebylo]
LR: [mhm]
DB: nebo jo? prodávali bombóny? asi jenom. a ňákou limonádu? (.)
nevím, sem byla moc malá, a ty kina potom už sme tak nějak opustili Helena_(1927).txt nakonec byla eště Hvězda, to bylo v bývalé sokolovně na nynější
Gajdošové
LR: [mhm]
HH: [ulici]. tam sme chodívali, pěšky samozřejmě, auto žádný, tak za
každýho počasí se putovalo do kina,
Helena_(1927).txt LR: no že třeba s rodiči ste šla já nevim, do Židenic do Hvězdy
((Hvězda)), s kamarádkou zase někam jinam...
HH: no s tou kamarádkou, vona byla tam ee ze Židenic dóle až u
Zábrdovic, tak s tou sme obyčejně šly do toho kina Světozor.
LR: mhm
HH: anebo Sport a jinak s rodiči třeba tady do té Hvězdy ((Hvězda)),
no.
Marie_(1915).txt a potom em byly v Židenicích dvě kina,
na Gajdošově, ((kino Astra)) to bylo vybombardovaný, to bylo krásné
kino. Jiri_(1922).txt Lč: a to bylo jaké kino v těch Židenicích?
JH: tam byly tři kina. tam bylo Hvězda, to bylo na sokolovně, pak byl
Světozor, to bylo takový parádnější kino, a teď to my sme měli tu ten
plagát ((plakát)), já přesně teď nevím, jak se menovalo, esi Slávie
((Kino Slávia Židenice)) nebo... Jiri_(1922).txt čili do té Hvězdy ((Hvězda)) sem už potom
až po patnácti letech sem jako šel a do toho Světozoru ((Světozor)) taky
až později, ale hlavně do toho do té Slávie ((Kino Slávie Židenice)). Jiri_(1922).txt JH: no tak, v zimě to bylo teda bruslení, na lyžování a tak dále jednak
nebyl terén, jednak nebyly peníze na vybavení a tak, ale brusle prostě,
jako to sem od malička teda jako, a pamatuju se teda, tam jak bylo kino
Hvězda, tak tam bylo velké kluziště, tak to byl teda od rána nebo od
rána, vod odpoledne nebo tak večer, dokonce když mně bylo těch třináct
štrnáct patnáct roků, Jiri_(1922).txt Lč: a kam ste chodili, do jakých kin?
JH: tak, do toho (.) sem teď říkal Hvězda, Slávie ((Kino Slávia
Židenice)) Jiri_(1922).txt JH: no tak, kdybych tak srovnal například, já nevím, tu na sokolovně co
bylo kino, že, tak
Lč: tu Hvězdu. to byla Hvězda
JH: tak to mně připadalo, to bylo velký kino, že. to bylo takový prostě
parádní kino, to byl, řekl bych, pro tu vyšší vrstvu, víte, já sem sice
taky chodil taky do Sokola a tak dále ale, prostě tam se víc scházeli
tak lidé v té vyšší vrstvě do toho kina. jo, kdežto tam do té Slávie
((Kino Slávia Židenice)), tam chodili prostě takový ty nejnižší zase, jó
do tý blechárny, a ten Světozor mně připadal prostě takovej jako
nejsympatičtější, nejpřijatelnější a taky ten výběr filmů mám tam dojem,
že byl na tehdejší dobu takovej nějakej pro nás přijatelný, ovšem ne-
nepamatuji si prostě, jaký to byly filmy.
Jiri_(1922).txt Lč: a ta Hvězda si myslíte, že do ní chodili lidé, eh z těch vyšších
vrstev, proč?
JH: eh, protože to bylo sokolské kino, a Sokol, to byli národní
socialisté tehdy, když se to ( ) a to byla taková ta trochu honorace.
kdežto, my sme bydleli vedle Lidového domu, židenickýho, že, tak tam
prostě například, když se dělala taneční zábava, například já jsem byl
na sokolovně třeba, když bylo vinobraní, to si pamatuju jak teď. tak
prostě to bylo jako všecko načančaný, že. a další rok, nebo možná eště
ten rok bylo možná to vinobraní, to se tehdy dělalo, to byla taková
atrakce, že jo, na zábavu, to dělali v tom Dělnickým domě tak, tak
prostě to bylo tak jednoduchý všecko, že,
Lč: ano
JH: prostředí a tak dále, prostě úplně jiný typ lidí než tam. a toto to
bych řekl, že se srá- scházeli ze všech tech tady těchto, rozhodně to
bylo takovej rozdíl mezi tou Slávii ((Kino Slávia Židenice)) a tou tou
sokolovnou ((Hvězda)). Jiri_(1922).txt tam na té sokolovně ((Hvězda)),
tam byly parádní takové lavice jako židle, ale mám dojem, že nebyly
polstrované, že byly takové jenom jako normální, Jiri_(1922).txt Lč: a měla ta kina nějaké jako foajé ((foyer)), že by tam bylo nějaké
občerstvení třeba nebo šatna?
JH: no ve všech třech, ve všech třech no, tam na té sokolovně
((Hvězda)), tam prostě byla taková jako větší hala, no tam ve té Slávii
((Kino Slávia Židenice)), tam normálně a v tem na tom Světozoru
((Světozor)), tam bylo takové menší, takové útulnější bych řekl. Jiri_(1922).txt Lč: a bylo tam teda i šatny a občerstvení nebo jenom...
JH: jenom šatny. jenom šatny, Jiri_(1922).txt Lč: a mezi těmi kiny byly rozdíly, jak bylo drahé vstupné, třeba že by?
JH: no koruna, dvě koruny, tři koruny, jo. anebo v tom Světozoru
((Světozor)) bylo třeba dvě koruny, štyry koruny, šest korun. vždycky to
prostě byl ten.
Lč: ale jestli třeba do Slávie ((Kino Slávia Židenice)) to bylo dražší,
než do ee levnější...
JH: levnější, levnější, tam mám dojem, že to bylo koruna, dvě koruny a
tři koruny, že to bylo.
Lč: a v té Hvězdě ((Hvězda)) třeba? to bylo dražší myslíte nebo?
JH: já si myslím, že jo. Jiri_(1922).txt JH: no tak vždycky tam byly obrázky, teda fotografie, že, těch herců,
dost výrazně tam obyčejně bylo prostě jak se to jmenuje ten film, že, no
a potom byly tištěné plagáty ((plakáty)), kdo tam hraje a podobně,
popřípadě nějakej ten obrázek toho herce, tak to byly v těch skříňkách,
jinak teda já mám dojem, že i ostatní ty dvě kina, Hvězda i...
Lč: Světozor.
JH: Světozor, že měly také v různých podnicích ty plagáty ((plakáty)).
Lč: mhm
JH: to byla prostě specialita, že prostě na tom plagátě ((plakát)) byl
vždycky na týden jo, ve středu, já mám dojem, že ve Světozoru
((Světozor)) hrávali potom každý den, ve Hvězdě ((Hvězda)) si
nepamatuju, ale v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), tam bylo vždycky
středa, sobota, neděle, vždycky tučně, takovej plagát ((plakát))
tištěnej, barevnej.
Lč: a takže oni to umísťovali i do jinejch provozů, i jako do prodejen?
JH: já si myslím že, já si myslím, že třeba ta Hvězda měla zase v
restauracích jako nějakých lepších nebo něco takovýho, víte.
Irena_(1922).txt K: ano, vzpomněla, protože, já sem bydlela v Židenicích, a odmalička
naše rodina, jako za první republiky byli sokolové,
Lč: ano,
IK: a já v té jednotě pracuju dodneška, vlastně jako kronikářka. a em
jako sokolka, tak jako tam vím, že em se promítalo, to sem byla malá
holka, a promítalo se v tělocvičně, em té jednoty. to se dycky
postavily židle, a byl to němý film, a k tomu se hrálo na klavír. a
když já sem se narodila v dvaadvacátém roce, tak řekněme že mně bylo,
no, já to tady mám, v roce dvaadvacet, tak to sem se narodila, tak ten
Sokol získal pr- em Sokol získal koncesi že může promítat. a to byl
němý film. a tam si pamatuju, že sem jako šestiletá snad, tam dostala a
němý film Jánošík sem tam viděla.
Lč: takže to nebyla přímo představení pro děti.
IK: ne.
Lč: to bylo obecně...
IK: to bylo, to pro děti se hrálo loutkové divadlo v Sokole.
Lč: aha
IK: a tady to mám napsaný, v roce třicet se ozvučilo to kino,
Lč: aha
IK: takže začali promítat se zvukem, a v roce čtyřiačtyřicet Sokol
postavil kino v Židenicích.
Lč: hm
IK: to kino se menovalo Hvězda, a trvalo ne ne ne, v roce třicet. v
roce třicet em to kino
Lč: to byla ta Hvězda.
IK: ano. byla Hvězda a v roce čtyřiačtyřicet za války to kino bylo za
bombardování zničeno. Irena_(1922).txt takže v Židenicích bylo
kino Slávie ((Kino Slávia Židenice)), kino Sport, do toho sme chodili,
a potom do toho kina Hvězda.
Irena_(1922).txt Lč: a jako teda malá ste chodila hlavně do té tělocvičny sokolské.
IK: to sme chodili tam, ano.
Lč: a tam ta představení byla jak pravidelně?
IK: no vždycky v neděli.
Lč: v neděli.
IK: v neděli jenom. to se postavily židle a potom v pondělí už se
cvičilo, čili židle se sba-
Lč: to bylo ňák odpoledne nebo navečer ta představení.
IK: odpolední, odpolední. Irena_(1922).txt ale ten Světozor, to bylo hezký kino, bylo še- (šikmé,) ta Hvězda taky
byla, takže od všudu bylo vidět, a chodili sme za korunu za dvě, podle
toho... Irena_(1922).txt Lč: a vzpomněla byste si, že byste chodila třeba na nepřístupné filmy
nebo jak to bylo vůbec s tou přístupností, jak se jak se to dodržovalo
a měl- jestli s tím sama máte nějakou zkušenost?
IK: ((smích)) věříte, že to bych si ani nevzpomněla? tam do toho, do
toho Sokola, no tak to sme chodily jako děcka, tak, já nevim, no, že by
se, že by vykázali někoho z kina, možná že jo, Irena_(1922).txt Lč: a vzpomněla byste si ještě na některá ta němá kina jak tam vypadala
ta představení, jak se tam třeba hrála hudba, nebo jak to probíhalo?
IK: nó, jó, to em to byl klavír, křídlo, a tam byl klavírista, a když
třeba šaplin ((Charlie Chaplin)) utíkal, tak hrál trála la la la la la,
((zpívá)) jo, když tam bylo pomalý, tak jenom tak preludoval, a tak tak
je to doprovázený.
Lč: a to bylo, to bylo v těch Židenicích [tohlecto.]
IK: [jo, to si] pamatuju.
Lč: ještě jinde si, byste si vzpomněla, že by tohlecto bylo?
IK: ne, ne, to to to mně utkvělo, to už potom em teda, to už vlastně
první ozvučený film sem myslím viděla ještě v té sokolovně, a potom už,
Lč: to bylo všude.
IK: to bylo normální, ano. Irena_(1922).txt , takže já sem dostávala nějaký to kapesné, kdežto ačkoliv
třeba do té Hvězdy ((Hvězda)), tak to byla to bylo takový lepší kino. Bozena_(1924).txt JV: a vzpomněla byste si, do jakých těch kin ste chodili?
BK: no tak tady byly tady byla na sokolovně bylo kino Hvězda
JV: mhm
BK: potom byl na Na Benátkách kino Sport pak byl Světozor (nebo jak
) potom bylo v Husovicích byla Avia film ( ) teda kino Avia
JV: hm a tyhle všechny kina ste [ee]
BK: [ano ano]
JV. do těch deseti let navštěvovala
BK: (s tatínkem) sme tam chodili, no jak tam něco hezkého hrálo, tak
se šlo tam, ale to sme už chodívali, říkám do [už moc s rodiči]
JV: [a stávalo se třeba]
BK: ani ne tak jako spíš teda s tou mládeží Bozena_(1924).txt BK: a ta ki- kino Hvězda, to potom bylo [vybombardovaný]
JV: Hvězda?
BK: kino Hvězda tady to bylo na sokolovni Bozena_(1924).txt JV: a myslíte, že byla tenkrát možnost se jako dítě dostat na nějaký
nepřístupný film?
BK: no víte, když jednou, já nevím, to bylo ten film si pamatuji, že
to se hr- hraběnka ostrovinova ((Jindra, hraběnka Ostrovínová)) nebo
tak nějak, ale to bylo nepřístupné a tam bylo jenom prostě že se
objali a políbili ((smích)), takže to bylo nepřístupný pro mládež
JV: mhm
BK: a to sem tenkrát viděla, ale ani sem to nechápala.
JV: to ste viděla?
BK: to sem to sem viděla, to už sem možná měla, jo, ten věk na to,
jo, že už můžu to vidět, ale nic mně to neříkalo.
JV: nevzpomněla byste si, co to mohlo být konkrétně
BK: no říkám, to bylo nějak hraběnka ostrovinová ((Jindra, hraběnka
Ostrovínová))
JV: aha
BK: ale ale ještě něco k tomu, jestli život hraběnky ostrovinové
((Jindra, hraběnka Ostrovínová)) nebo tak nějak.
JV: to si najdeme už kdyžtak
BK: jo jo ně- něco takovýho to bylo, ale a byl to český film, ne
ale...
JV: hm ale já sem přeslechl to kino ste říkala že...
BK: to bylo to bylo tady to bylo vybombardované na sokolovně
JV: tady na sokolovně?
BK: no no na židenické sokolovně ((kino Hvězda)) Bozena_(1924).txt BK: a to kino Hvězda, to zas byla sokolovna
Miloslava_(1925).txt MM: a občas sme chodívali i do takových malých kin, protože sme
nechodili do kin, ale chodili sme na filmy, na filmy a na herce,
JV: takže, hm
MM: a pokuď, pokuď ten film se hrál někde, třeba si vzpomínám že v
Židenicích bylo kino Svět ((dříve Hvězda, Astra)). tak tam sme taky
byli několikrát, protože ten fi-, hrál se tam určitý film, který sme
chtěli vidět, ono to bylo tak že, nebylo to tak rozdělený jako
dneska, že byly ty premiérový kina, ale em tam se to hrálo, třeba
týden, to sme se ňák na to třeba nedostali, tak sme šli až pak tam. Dagmar_(1929).txt pak tam bylo kino Slávia ((Kino Slávia Židenice)) na
[Rokycanové] Dagmar_(1929).txt no pozor, taky jo. když to
bylo v Židenicích tak to kino Slávia ((Kino Slávia Židenice)), té
sme říkali blechárna [((smích))]
LR: [((smích))]
DB: nevim proč. měli tam dřevěný sedadla vobyčejný, to nám asi ňák
vadilo nebo co, jinde byly ty polštářky a takový ty p- prostě
potažený, jo? řikali sme a když a to je ve Slávii ((Kino Slávia
Židenice)) no a to nevadí, jdeme
LR: ((smích))
DB: takže to to nám to se nám nelíbilo, Dagmar_(1929).txt a řikám, ve středu města byly vybavenější ty kina a e venku tak
jak vz- v takovým předměstí jako byl Světozor a a ta Hvězda a Slávia
((Kino Slávia Židenice)), tak tam ani myslim žádnej bufet nebyl, ne,
tam nic [nebylo]
LR: [mhm]
DB: nebo jo? prodávali bombóny? asi jenom. a ňákou limonádu? (.)
nevím, sem byla moc malá, a ty kina potom už sme tak nějak opustili Helena_(1927).txt no tady v Židenicích bylo kino Sport,
LR: mhm
HH: to byl e t- majitel toho kina byl pan Tříska, s jeho dcerou já sem
právě chodila na tom gymnázium, no a tam sme chodívali teda, třeba i
na- e na dětsk- na odpolední představení, Helena_(1927).txt a tady v těch Židenicích to byly kina, tam
se třeba v tom kině Sport, tam ste vyšla hnedka na ulici, žádný
schodiště, nic,
LR: [aha]
HH: [to ste], to bylo tak nízko, že ste vyšla do ulice. Jiri_(1922).txt Lč: dobře. a teď bychom se vrátili úplně do dětství, eh vzpomínáte si,
když ste byl poprvé v kině?
JH: no tak zrovna jako poprvé né. ale my sme, já bych vám řekl jenom
jakou sme měli výhodu. na to, totiž tatínek tam měl holičství. a tehdy
bylo zvykem, že se do těch holičství dávaly plagáty ((plakáty)) z kina,
a my sme tam měli právě ten jeden plagát ((plakát)), z toho jednoho kina
židenickýho ((Kino Slávia Židenice)) a měli sme prostě takzvanou volnou
vstupenku, čili jednou za týden sme mohli, teda rodiče, já jsem tehdy
jako i když mně bylo deset roků, tak sem šel s nimi do kina, ale tam se
do kina smělo chodit až od patnácti let.
Lč: aha.
JH: a to sem ( ) vždycky schoval, když tam náhodou byl nějakej učitel
nebo <ředitel> nebo ředitelka. vždycky sme přicházeli prostě už po, to
byly reklamy napřed, pak byl žurnál, že, tak potom žurnálu sme vždycky
přicházeli, a měli sme tam svoje už jako takový vyhrazený na boku místo.
Lč: a to už ste byl vy a eště kdo?
JH: no tatínek a maminka.
Lč: [vaši rodiče. takže vy ste tam měl svoje rodiče.]
JH: [tatínek, maminka a já], já jsem sám jako do kina do patnácti roků
vůbec nechodil.
Lč: takže s nimi ste dycky chodil...
JH: vždycky jsem chodil prostě. Jiri_(1922).txt Lč: a to bylo jaké kino v těch Židenicích?
JH: tam byly tři kina. tam bylo Hvězda, to bylo na sokolovně, pak byl
Světozor, to bylo takový parádnější kino, a teď to my sme měli tu ten
plagát ((plakát)), já přesně teď nevím, jak se menovalo, esi Slávie
((Kino Slávia Židenice)) nebo...
Lč: možná Slávie (se jmenovalo).
JH: já mám dojem, že Slávie, jo, tak tam v té Slávii ((Kino Slávia
Židenice)) sme měli tady toto. Jiri_(1922).txt čili do té Hvězdy ((Hvězda)) sem už potom
až po patnácti letech sem jako šel a do toho Světozoru ((Světozor)) taky
až později, ale hlavně do toho do té Slávie ((Kino Slávie Židenice)). Jiri_(1922).txt Lč: a kam ste chodili, do jakých kin?
JH: tak, do toho (.) sem teď říkal Hvězda, Slávie ((Kino Slávia
Židenice)) Jiri_(1922).txt to třetí kino ((Světozor)), já jsem ho
jmenoval na začátku jo, tak tam sme jako víc chodívali, protože tam to
bylo takový příjemnější prostředí, jak se říká, jo, kulturnější, ta
Slávie ((Kino Slávia Židenice)), ta prostě byla, té se říkalo blechárna
tehdy v té době, že, to bylo takový obyčejný prostě tam kdokoli, kdežto
tam ((Světozor)) (.) Jiri_(1922).txt Lč: tu Hvězdu. to byla Hvězda
JH: tak to mně připadalo, to bylo velký kino, že. to bylo takový prostě
parádní kino, to byl, řekl bych, pro tu vyšší vrstvu, víte, já sem sice
taky chodil taky do Sokola a tak dále ale, prostě tam se víc scházeli
tak lidé v té vyšší vrstvě do toho kina. jo, kdežto tam do té Slávie
((Kino Slávia Židenice)), tam chodili prostě takový ty nejnižší zase, jó
do tý blechárny, Jiri_(1922).txt JH: prostředí a tak dále, prostě úplně jiný typ lidí než tam. a toto to
bych řekl, že se srá- scházeli ze všech tech tady těchto, rozhodně to
bylo takovej rozdíl mezi tou Slávii ((Kino Slávia Židenice)) a tou tou
sokolovnou ((Hvězda)). Jiri_(1922).txt JH: no tak, v tom v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), byly byly nějaké
polštáře na těch, protože tam se říkalo, že v tom sou blechy, , a taky se stávalo, že někdy sme přišli a sem tam
nějakou tu blechu se chytlo, to jako. Jiri_(1922).txt Lč: a bylo tam teda i šatny a občerstvení nebo jenom...
JH: jenom šatny. jenom šatny, ale na to si pamatuju, to v té Slávii
((Kino Slávia Židenice)), prostě když bylo venku vedro, tak ten východ
té Slávie ((Kino Slávia Židenice)) měl takový dveře na boku, tak to se
otevřelo, aby tam prostě šel trochu vzduch. no a když bylo šeredné
počasí nebo něco, tak chodili a stříkali takovej parfém,
Lč: mhm
JH: mezi lidi jako, takovou vůni, tak to si pamatuju jak jako kluk eště. Jiri_(1922).txt Lč: a měla ta kina nějaké jako foajé ((foyer)), že by tam bylo nějaké
občerstvení třeba nebo šatna?
JH: no ve všech třech, ve všech třech no, tam na té sokolovně
((Hvězda)), tam prostě byla taková jako větší hala, no tam ve té Slávii
((Kino Slávia Židenice)), tam normálně a v tem na tom Světozoru
((Světozor)), tam bylo takové menší, takové útulnější bych řekl. Jiri_(1922).txt Lč: a když ste potom chodil teda do kina, ať už ste chodil sám nebo s
tou slečnou nebo s kamarádem, měli ste ve zvyku třeba konzumovat jídlo
při při představení?
JH: jó, to bylo všeobecně známý. prostě takový ty sáčky s všelijakýma
těma voříškama a tak dále. to se šustilo. hlavně v té Slávii ((Kino
Slávia Židenice)) teda, tam teda jako to bylo. a mám taky dojem, že když
sme odcházeli, tak na zemi to vypadalo .
Lč: a kde ste si to kupovali? ty dobroty.
JH: to se nosilo, já si nepamatuju, že by tam někde byla...
Lč: to ste si koupili zvlášť někde cestou?
JH: ano, no většinou no jo no. nepamatuju doopravdy ne- nevím, nevím,
esi... nechodil tam? někde prostě s takovou jako...
Lč: ošatkou?
JH: nůší jako to s tím s bonbónama, tak mně něco prosvítá, víte, že
přímo před tím kinem, že chodili totiž, tam bylo zásadně bylo tak
vždycky myslím, že to bylo jasné, že reklamy, že takový ty, dokonce můj
tatínek tam taky měl, že jo, Jan Havránek, holičství. že jo. to byly
diáčky ((diapozitivy)) takový, že, pak byl vždycky byl žurnál, že,
napřed do okupace to byl náš žurnál, potom byl německočeskej žurnál, že,
a pak teprve bylo kino. takže to vždycky bylo takových nejmíň dvacet,
pětadvacet minut než začal film. a teď se mi nějak tak prosvítá, jesi
někdo prostě nechodil s nějakým takovým mezi lidima, že by někdo, to
nevím, to doopravdy nevím. Jiri_(1922).txt JH: protože oni pouštěli prostě reklamy, pak pouštěli ten týdeník, a pak
pouštěli ještě to, takže kdo chtěl, mohl přijít hneď jako ráno, totiž
tam byla výhoda ta, že nebylo číslování.
Lč: jo
JH: tam bylo jenom prostě peníze do té řady, peníze do té řady a peníze
do té řady, jako tři. kolik se to platilo tehdy si nepamatuju, protože
my sme měli teda takzvanou permanentku že, a kdo prostě přišel dřív, tak
si mohl sednout do té zadní řady, že, za ty peníze, a kdo přišel
později, tak musel sedět třeba v první druhé řadě a podobně. takže lidi
chodili, někteří chodili později a někteří chodili až po těch.
Lč: aha, a vy ste chodili ale na začátek?
JH: ne, my sme chodili, až byla tma už, už začínal film, potom jakmile
skončily ty eh ty týdeníky, že, tak my sme tam chodili prostě, aby nás
jako někdo neviděl.
Lč: jo, ale to ste chodili s těmi rodiči, abyste se tam vplížili, Jiri_(1922).txt Lč: a mezi těmi kiny byly rozdíly, jak bylo drahé vstupné, třeba že by?
JH: no koruna, dvě koruny, tři koruny, jo. anebo v tom Světozoru
((Světozor)) bylo třeba dvě koruny, štyry koruny, šest korun. vždycky to
prostě byl ten.
Lč: ale jestli třeba do Slávie ((Kino Slávia Židenice)) to bylo dražší,
než do ee levnější...
JH: levnější, levnější, tam mám dojem, že to bylo koruna, dvě koruny a
tři koruny, že to bylo.
Lč: a v té Hvězdě ((Hvězda)) třeba? to bylo dražší myslíte nebo?
JH: já si myslím, že jo. Jiri_(1922).txt JH: no tak vždycky tam byly obrázky, teda fotografie, že, těch herců,
dost výrazně tam obyčejně bylo prostě jak se to jmenuje ten film, že, no
a potom byly tištěné plagáty ((plakáty)), kdo tam hraje a podobně,
popřípadě nějakej ten obrázek toho herce, tak to byly v těch skříňkách,
jinak teda já mám dojem, že i ostatní ty dvě kina, Hvězda i...
Lč: Světozor.
JH: Světozor, že měly také v různých podnicích ty plagáty ((plakáty)).
Lč: mhm
JH: to byla prostě specialita, že prostě na tom plagátě ((plakát)) byl
vždycky na týden jo, ve středu, já mám dojem, že ve Světozoru
((Světozor)) hrávali potom každý den, ve Hvězdě ((Hvězda)) si
nepamatuju, ale v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), tam bylo vždycky
středa, sobota, neděle, vždycky tučně, takovej plagát ((plakát))
tištěnej, barevnej.
Lč: a takže oni to umísťovali i do jinejch provozů, i jako do prodejen?
JH: já si myslím že, já si myslím, že třeba ta Hvězda měla zase v
restauracích jako nějakých lepších nebo něco takovýho, víte.
Jiri_(1922).txt Lč: a mluvil ste vlastně i o tom, z čeho se skládal ten program
projekce, byly tam vlastně nějaké přestávky?
JH: vždycky. ze začátku teda dokonce v té v tom v té Slávii ((Kino
Slávia Židenice)), tam byly vždycky dvě přestávky než se přemotal film.
Lč: mhm
JH: ty filmy prostě nenavazovaly na sebe.
Lč: a co se dělalo o těch přestávkách?
JH: no tak nic, tak koukalo se, dívalo se prostě na to a mezitím mám
dojem, že chodili něco s nějakýma takovýma těma burákama a takovými těmi
sáčky, nějakými, vidíte, teď mně to právě zaza- zapálilo, to sem
nevěděl, ta doba a to bylo právě mezi tím. až potom teda v tom Světozoru
((Světozor)), tam už teda byly ty filmy, že to jelo pořád, tam už ty
přestávky nebyly. ale v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)) určitě. Jiri_(1922).txt no tak oni tam chodili v
Židenicích bylo spousta Němců,
Lč: mhm
JH: my, co sme chodili, bydleli v takovém v takovém usedlosti menší, že,
a ty majitelé byli Němci, a tam sme měli dva jednopokojové byty a tak
sme tam byly dvě české rodiny a jinak to bylo velikánské hospodářství a
to byli Němci, oni chodili normálně do kina taky, že, ale většinou teda
chodili asi do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)). Jiri_(1922).txt Lč: mhm a když říkáte, že oni chodili do té Slávie ((Kino Slávia
Židenice)), proč myslíte, že chodili tam? protože jako ta Hvězda byla
teda sokols-
JH: no tak to byla honorace.
Lč: mhm.
JH: oni to prostě nedělali nějaké rozdíly mezi čechy a ty Němci nedělali
takových rozdílů. Irena_(1922).txt takže v Židenicích bylo
kino Slávie ((Kino Slávia Židenice)), kino Sport, do toho sme chodili,
a potom do toho kina Hvězda.
Irena_(1922).txt IK: že, no, do těch kin, do toho kina Slavie ((Kino Slávia Židenice)) a
kina Světozor, tak to už sem chodila, když už sem chodila na obecnou,
že,
Irena_(1922).txt Lč: a i v té době ste už navštěvovala kromě toho sokolského kina i ta
em kina třeba tu Slávii ((Kino Slávia Židenice)),
IK: ano, ano.
Lč: [a tam ste chodila]
IK: [té se říkalo] to sme, to bylo hrozný kino, Irena_(1922).txt Lč: a řekla byste, že ste třeba i měla ňáké kino, které byste neměla
ráda v Brně, že byste třeba o něm věděla že tam, kdo tam chodí, nebo by
mělo ňákou špatnou pověst a proto byste do něj nechodila, je ňáké
takové kino?
IK: no u nás v Židenicích byla ta blechárna ((Kino Slávia Židenice)), Irena_(1922).txt kdežto třeba to do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)), jak se tomu říká
blechárna, tak tam chodili, že, ti cikáni všelijací a takoví. Bozena_(1924).txt JV: a vzpomněla byste si, do jakých těch kin ste chodili?
BK: no tak tady byly tady byla na sokolovně bylo kino Hvězda
JV: mhm
BK: potom byl na Na Benátkách kino Sport pak byl Světozor (nebo jak
) potom bylo v Husovicích byla Avia film ( ) teda kino Avia
JV: hm a tyhle všechny kina ste [ee]
BK: [ano ano]
JV. do těch deseti let navštěvovala
BK: (s tatínkem) sme tam chodili, no jak tam něco hezkého hrálo, tak
se šlo tam, ale to sme už chodívali, říkám do [už moc s rodiči]
JV: [a stávalo se třeba]
BK: ani ne tak jako spíš teda s tou mládeží Bozena_(1924).txt JV: jo ještě dost- k tomu se kdyžtak ještě dostaneme. vzpomněla
byste si na nějaké oblíbené kino v té době?
BK: no hodně sme chodívali tady do toho Sportu ((Sport)) tady (
) [všechno je to zrušený]
JV: [eště př- před tou válkou] od těch deseti let nebo od těch
štrnácti re- respektive, co ste se vlastně přestěhovala, už ste
chodila víc ee v páru ste říkala, tak jestli ste měli nějaké své
kino,
BK: né no to říkám tady ten [ten Sport byl] Bozena_(1924).txt JV: hm takže řekla byste tyhle dvě kina ste měla
BK: no kino Sport a eště byl potom byl ten Světozor, ten byly taky,
to byly takhle v tom trojúhelníku ty kina a ten Bajkal byl na Cejlu
JV: mhm
BK: a avija ((Avia)) v černovicích
JV: mhm
BK: to bylo všechno tak blízko pro nás ( )
Bozena_(1924).txt BK: no víte, ještě musim říct, že když sme bydleli tak teda v
Židenicích
JV: mhm
BK: v podnájmu [samozřejmě]
JV: [ano]
BK: v městských domech, tak sestra se narodila a my sme ta
československá husitská ((Církev československá husitská))
JV: mhm
BK: na- náboženství a tenkrát tady nebyl kostel, tak v tom kině
Sport v neděli vždycky dali oltář, takže ona je tam i křtěná a tam
sme chodívali v neděli
JV: mše
BK: mše
JV: kázání
BK: ano
JV: to je hezké
BK: to bylo největší kino v
Židenicích Bozena_(1924).txt BK: no určitě museli být ukáznění, protože kdo se nechoval slušně,
tak okamžitě byl vyveden [a nebo]
JV: [byla ste] svědkem toho, že by vyvedli třeba nějaké děti?
BK: to ne, to si nikdo netroufal, třeba zrovna v tom kině Sport
JV: mhm
BK: tam si nikdo nedovoloval, to byly takový filmy taky to ( )
opravdu tak ne ne nepamatuju si. Bozena_(1924).txt JV: jestli někde byly opravdu jakoby jiné, nepříliš příjemní a
[naopak někde byli...]
BK: [no tak říkám] tady v tom největším, že, potom bylo i to
náboženství
JV: mhm
BK: tak tam byl teda hodně přísný ten pan pan Tříska se menoval
JV: [to byl uvaděč nebo...]
BK: [majitel majitel] toho kina
JV: majitel
BK: a hlídal si to i uvaděče [dělal]
JV: [ano?]
BK: ten to to bylo několik těch představení od pěti o sedmi o
devíti, no tak většinou samozřejmě lidi chodili nejmenší nejmladší
chodili o pěti, my sme chodívali o sedmi, protože večer sme museli
být už zase doma, takže to byla taková doba, no.
JV: mhm ee ale konkrétně, že byste si vzpomněla, že tohle kino bylo
nějaké vyloženě obyčejné ee hodně [pamětníci říkají, že chodili do
takzvaných blecháren, což byly opravdu taková ta nejobyčejnější
kina]
BK: [no ano ano no tak to je právě tady toto o čem já mluvim,] tak
sme říkali do blechárny sme říkali.
JV: hm
BK: ale
JV: to ste říkala o jakém kinu třeba?
BK: tady o tem kinu Sport
JV: o tom kinu Sport
BK: no, to byl mnohem menší ten (světovel) Bozena_(1924).txt JV: hm ale nebylo to třeba někdy tak, že by ten interiér, když to
řeknu v uvozovkách, té blechárny, vás odradil jít od toho na nějaký
film, který byste vidět chtěla
BK: ne, no právě ten ten měl i galérku a ten byl hodně velký, takže
tam se [taky už]
JV: [takže] nebylo by to tak, že by vám to vadilo nebo že vás to
[odpuzovalo]
BK: [ne ne ne]
JV: neměla ste s tím problém
BK: ne, tam právě spíš spíš tam se chodívaly celý ty party
Dagmar_(1929).txt pak tam byl Světozor na Vojanové. Dagmar_(1929).txt a řikám, ve středu města byly vybavenější ty kina a e venku tak
jak vz- v takovým předměstí jako byl Světozor a a ta Hvězda a Slávia
((Kino Slávia Židenice)), tak tam ani myslim žádnej bufet nebyl, ne,
tam nic [nebylo]
LR: [mhm]
DB: nebo jo? prodávali bombóny? asi jenom. a ňákou limonádu? (.)
nevím, sem byla moc malá, a ty kina potom už sme tak nějak opustili Helena_(1927).txt pak tady byl kino, bylo kino
Světozor, ten byl kousíček dál, Helena_(1927).txt no s tou kamarádkou, vona byla tam ee ze Židenic dóle až u
Zábrdovic, tak s tou sme obyčejně šly do toho kina Světozor.
LR: mhm
HH: anebo Sport Marie_(1915).txt a potom em byly v Židenicích dvě kina,
na Gajdošově, ((kino Astra)) to bylo vybombardovaný, to bylo krásné
kino. a pak proti Drápalově hospodě, ((pravděpodobně kino Světozor))
nevim, jak se ta ulička menuje ((pravděpodobně Vojanova)). tam byl
jednou hostem Plachta ((Jindřich Plachta)) se souborem, Jiri_(1922).txt Lč: a to bylo jaké kino v těch Židenicích?
JH: tam byly tři kina. tam bylo Hvězda, to bylo na sokolovně, pak byl
Světozor, to bylo takový parádnější kino, a teď to my sme měli tu ten
plagát ((plakát)), já přesně teď nevím, jak se menovalo, esi Slávie
((Kino Slávia Židenice)) nebo... Jiri_(1922).txt čili do té Hvězdy ((Hvězda)) sem už potom
až po patnácti letech sem jako šel a do toho Světozoru ((Světozor)) taky
až později, ale hlavně do toho do té Slávie ((Kino Slávie Židenice)). Jiri_(1922).txt Lč: a kam ste chodili, do jakých kin?
JH: tak, do toho (.) sem teď říkal Hvězda, Slávie ((Kino Slávia
Židenice)) a
Lč: a Sokol ((Hvězda)).
JH: ne, ten třetí, ten parádnější. teď mně to vypadlo, já jsem to ze
začátku řekl. prostě v Židenicích to třetí kino ((Světozor)), já jsem ho
jmenoval na začátku jo, tak tam sme jako víc chodívali, protože tam to
bylo takový příjemnější prostředí, jak se říká, jo, kulturnější, ta
Slávie ((Kino Slávia Židenice)), ta prostě byla, té se říkalo blechárna
tehdy v té době, že, to bylo takový obyčejný prostě tam kdokoli, kdežto
tam ((Světozor)) (.) teď si to nevzpomenu, nevadí, já myslím, že
vzpomenu si potom později. tak... Jiri_(1922).txt Lč: že to pro vás bylo eh, tak Světozor to byl.
JH: ano, ano ano Světozor.
Lč: a eh to to bylo vaše nějaké oblí- nejoblíbenější kino, ten Světozor
nebo...
JH: ne, ale mám dojem, že tehdy ty filmy, které tam hrály, že nám jako
víc vyhovovaly, jako mladým.
Lč: mhm, a líbilo se vám třeba i tím, jak vypadalo? nebo...
JH: no tak, kdybych tak srovnal například, já nevím, tu na sokolovně co
bylo kino, že, tak
Lč: tu Hvězdu. to byla Hvězda
JH: tak to mně připadalo, to bylo velký kino, že. to bylo takový prostě
parádní kino, to byl, řekl bych, pro tu vyšší vrstvu, víte, já sem sice
taky chodil taky do Sokola a tak dále ale, prostě tam se víc scházeli
tak lidé v té vyšší vrstvě do toho kina. jo, kdežto tam do té Slávie
((Kino Slávia Židenice)), tam chodili prostě takový ty nejnižší zase, jó
do tý blechárny, a ten Světozor mně připadal prostě takovej jako
nejsympatičtější, nejpřijatelnější a taky ten výběr filmů mám tam dojem,
že byl na tehdejší dobu takovej nějakej pro nás přijatelný, ovšem ne-
nepamatuji si prostě, jaký to byly filmy. Jiri_(1922).txt Lč: a lišila se ta kina třeba i jako interiérem?
JH: tak rozhodně, rozhodně to mělo vliv.
Lč: a ja- jaký...
JH: to byl takový menší kino, nebylo prostě velké, že i ten vchod, to si
pamatuju, vždycky byl osvětlenej, ty před kinem ty plagáty ((plakáty))
ty nástěnny nebo ty výstavky, že, a tak dále, tam vždycky byl i program
o co se jedná, kdežto v těch jiných. Jiri_(1922).txt Lč: a měla ta kina nějaké jako foajé ((foyer)), že by tam bylo nějaké
občerstvení třeba nebo šatna?
JH: no ve všech třech, ve všech třech no, tam na té sokolovně
((Hvězda)), tam prostě byla taková jako větší hala, no tam ve té Slávii
((Kino Slávia Židenice)), tam normálně a v tem na tom Světozoru
((Světozor)), tam bylo takové menší, takové útulnější bych řekl. Jiri_(1922).txt Lč: a bylo tam teda i šatny a občerstvení nebo jenom...
JH: jenom šatny. jenom šatny, Jiri_(1922).txt když už sem byl v tom třetím štvrtým
ročníku na učitelským ústavě, tak eh sem měl známost s děvčetem, že jo,
no tak víte, no tak, sme byli aj v tom Světozoru ((Světozor)) myslím,
ale dvakrát nebo třikrát, to vím, že sem ji jako doprovázel a teď si
uvědomuju, jesi sem s ní náhodou nebyl někde, ne, my sme byli jenom v
tanečních (.) na těch čajích, ale nepamatuju, že bychom spolu by- třeba
byli někde v kině.
Lč: takže ste s ní šel do toho Světozoru ((Světozor)), protože vám to
tam připadalo sympatické...
JH: tak vím, že sem ji tam pozval.
Jiri_(1922).txt Lč: a potkával ste třeba svoje známé potom po kině, někde v tom foajé
((foyer)) povídali ste si? že byste tam potkal kamarády...
JH: jo to myslíte, když už sem potom chodil sám?
Lč: nó no no, když už ste chodil sám.
JH: no, no tak určitě tam, tam se vždycky čekalo, než se otevře a tak
dále to, vždycky se do toho Světozoru ((Světozor)) musely kupovat lístky
dopředu. tam málo kdy bylo, že by teda jako byly u pokladny lístky. tam
sem, tam někdo vyměňoval, nebo prostě nepřišel a tak dále, ale vždycky
dopředu se kupovaly lístky.
Lč: a kam ste si kupoval lístky?
JH: no tak, když sem byl sám, tak do toho prostředního, že jo, když sem
byl s , pořadí, ale kolik sem platil,
nepamatuju se, absolutně ne. Jiri_(1922).txt Lč: a mezi těmi kiny byly rozdíly, jak bylo drahé vstupné, třeba že by?
JH: no koruna, dvě koruny, tři koruny, jo. anebo v tom Světozoru
((Světozor)) bylo třeba dvě koruny, štyry koruny, šest korun. vždycky to
prostě byl ten.
Lč: ale jestli třeba do Slávie ((Kino Slávia Židenice)) to bylo dražší,
než do ee levnější...
JH: levnější, levnější, tam mám dojem, že to bylo koruna, dvě koruny a
tři koruny, že to bylo.
Lč: a v té Hvězdě ((Hvězda)) třeba? to bylo dražší myslíte nebo?
JH: já si myslím, že jo. Jiri_(1922).txt JH: no tak vždycky tam byly obrázky, teda fotografie, že, těch herců,
dost výrazně tam obyčejně bylo prostě jak se to jmenuje ten film, že, no
a potom byly tištěné plagáty ((plakáty)), kdo tam hraje a podobně,
popřípadě nějakej ten obrázek toho herce, tak to byly v těch skříňkách,
jinak teda já mám dojem, že i ostatní ty dvě kina, Hvězda i...
Lč: Světozor.
JH: Světozor, že měly také v různých podnicích ty plagáty ((plakáty)).
Lč: mhm
JH: to byla prostě specialita, že prostě na tom plagátě ((plakát)) byl
vždycky na týden jo, ve středu, já mám dojem, že ve Světozoru
((Světozor)) hrávali potom každý den, ve Hvězdě ((Hvězda)) si
nepamatuju, ale v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), tam bylo vždycky
středa, sobota, neděle, vždycky tučně, takovej plagát ((plakát))
tištěnej, barevnej.
Lč: a takže oni to umísťovali i do jinejch provozů, i jako do prodejen?
JH: já si myslím že, já si myslím, že třeba ta Hvězda měla zase v
restauracích jako nějakých lepších nebo něco takovýho, víte.
Jiri_(1922).txt JH: ne. žádnej barevnej film si nepamatuju, že bych. jestli z těch
německých revoálních filmů ((revue))? a víte že jo, nějaký ten němec- ty
německý filmy, že byly, teď si říkám, já si vzpomínám vždycky na ten
film Lili Marleen, to byl jednak to byla teda píseň, která šla celým
světem, že jo, a jednak teda úžasně zahraný, já nevím, kdo tam tehdy
hrál, ale to byl barevnej, a vím, že byl hodně drahej. to bylo v tom
Světozoru ((Světozor)), určitě. ale snad, na ten si tak nějaká, ale mám
dojem, že i některé německé ty revoální filmy ((revue)), že byly, z
našich českejch si nepamatuju, že by byl nějakej. Jiri_(1922).txt e začátku teda dokonce v té v tom v té Slávii ((Kino
Slávia Židenice)), tam byly vždycky dvě přestávky než se přemotal film.
Lč: mhm
JH: ty filmy prostě nenavazovaly na sebe.
Lč: a co se dělalo o těch přestávkách?
JH: no tak nic, tak koukalo se, dívalo se prostě na to a mezitím mám
dojem, že chodili něco s nějakýma takovýma těma burákama a takovými těmi
sáčky, nějakými, vidíte, teď mně to právě zaza- zapálilo, to sem
nevěděl, ta doba a to bylo právě mezi tím. až potom teda v tom Světozoru
((Světozor)), tam už teda byly ty filmy, že to jelo pořád, tam už ty
přestávky nebyly. Jiri_(1922).txt Lč: mhm a s tou slečnou ste chodil na jiné filmy třeba? nebo eh...
JH: no tak my sme byli, já nevím, asi třikrát v tom Světozoru
((Světozor)) a mám dojem, že právě jednou na tom na té reví ((revue)) a
mám dojem, že taky i na tom na tom stepaři. tehdy mě úžasně, jestli sem
to poprvé viděl prostě tancovat stop ((step)), že mě to tak prostě
hrozně zaujalo, teď, do teďkom si vzpomínám prostě na nádherné teda to
revoální film ((revue)) a hlavně teda to stopování ((stepování)) sem si
říkal, jak to je možné se naučit. Irena_(1922).txt takže v Židenicích bylo
kino Slávie ((Kino Slávia Židenice)), kino Sport, do toho sme chodili,
a potom do toho kina Hvězda.
Irena_(1922).txt IK: že, no, do těch kin, do toho kina Slavie ((Kino Slávia Židenice)) a
kina Světozor, tak to už sem chodila, když už sem chodila na obecnou,
že,
Irena_(1922).txt ale ten Světozor, to bylo hezký kino, bylo še- (šikmé,) ta Hvězda taky
byla, takže od všudu bylo vidět, a chodili sme za korunu za dvě, podle
toho... Irena_(1922).txt IK: no byly takový lepší, že jo, městský kina, lepší
Lč: kdybyste to srovnávala právě s těmi, s tím...
IK: ale to naše kino Světozor, to bylo taky moderní nový kino, to bylo
taky pěkný. Bozena_(1924).txt JV: a vzpomněla byste si, do jakých těch kin ste chodili?
BK: no tak tady byly tady byla na sokolovně bylo kino Hvězda
JV: mhm
BK: potom byl na Na Benátkách kino Sport pak byl Světozor (nebo jak
) potom bylo v Husovicích byla Avia film ( ) teda kino Avia
JV: hm a tyhle všechny kina ste [ee]
BK: [ano ano]
JV. do těch deseti let navštěvovala
BK: (s tatínkem) sme tam chodili, no jak tam něco hezkého hrálo, tak
se šlo tam, ale to sme už chodívali, říkám do [už moc s rodiči]
JV: [a stávalo se třeba]
BK: ani ne tak jako spíš teda s tou mládeží Bozena_(1924).txt JV: hm takže řekla byste tyhle dvě kina ste měla
BK: no kino Sport a eště byl potom byl ten Světozor, ten byly taky,
to byly takhle v tom trojúhelníku ty kina a ten Bajkal byl na Cejlu
JV: mhm
BK: a avija ((Avia)) v černovicích
JV: mhm
BK: to bylo všechno tak blízko pro nás ( )
Bozena_(1924).txt JV: o tom kinu Sport
BK: no, to byl mnohem menší ten (světovel)
JV: takže ty oponentní kina tady v tom okolí byly jakoby lepší
BK: ten (světovel)
JV: mhm
BK: to sme věděli, že to na orlovně Milan_(1932).txt v Židenicích bylo
kino,
LR: v Židenicích tady je svět- tam byl právě ten Světozor
ML: [Světozor, byl Světozor]
LR: [předtím se to menovalo] kino Vesmír,
ML: no,
LR: to do roku [devatenácet třicet osum]
ML: [no no tak ňák ano.]
Marie_(1915).txt takže vím, že na Emu
Destinovou ((Ema Destinová)) sem šla až do Jundrova do takového
moderního kina ((pravděpodobně kino Světozor)), kde byly daleko od
sebe ty židle,
LS: hm
MH: a em to prostředí bylo takové (.) poprvé a naposledy sem tam
byla.
Jarmila_2_(1925).txt JJ: osumapadesátým [roku]
JV: [a pak] už vás to moc do toho kine [ne ne]...
JJ: [pak] už sem (.) pak sem tam někdy
JV: [mhm]
JJ: [sem] zabrousila, že pudem na něco pěknýho v tym Jundrově, ale
tam sem byla myslim ale dvakrát jenom
Zdenek_(1927).txt vim, že sme chodili třeba aj do eh
kin eh v těch předměstích, do těch předměstskejch, když sme viděli,
že třeba premiérový kino sme nestihli v těch premiérových, tak se
chodilo, já vím, že sme jednou jeli do Tuřan třeba na nějakej film,
už si nevzpomenu na kterej, ale byli sme až v Tuřanech.
