Filmové Brno



Název kódu Národnostní charakteristika (česká/německá kina) Citáty — Kategorie citátu Edita_(1926).txt LG: em ja- některá teda ty brněnská kina byla spíš německá a některá česká jakože e [aspoň u těch jiných ( )]? EB: [no tak já] sem to nevnímala. LG: jo. EB: já sem to nevním- nevim nevim nevim, no vono ee česká, bylo? ((k další osobě)) ta je tady neni. byly teda že by byla čes-, já sem to ne- já nevim, Vera_(1923).txt a a přímo třeba ta kina, že že by Němci Němci chodili do ňákých e vybraných kin v Brně? (.) jestli si nepamatuje ze VB: oni měli byl ten Německý dům tady SM: mhm VB: tak jestli tam se nezhrocovali, tam jestli něco nebylo, a to nevím. Vilemina_(1919).txt LR: a byla některá kina německá a některá česká? pamatujete si, že by tam bylo takové rozdělení? VB: ne, no jako [osazenstvo]? LR: [v Brně] e no tak jako vůbec, jako jestli [někam víc chodili třeba Němci] VB: [v Žabovřeskách nebylo moc Němců] LR: mhm mhm a jinde v Brně nevíte, VB: ne, LR: ne. VB: to nevím. Jarmila_(1926).txt JV: vědělo se o ňákých kinech, že byla německá nebo naopak česká? že tam chodí spíš Němci nebo češi? věděla ste? JC: no tam, tam nebylo tam nebylo moc Němců v Líšni, ale stavěla se tam německá škola, Vera_(1913).txt LR: a pamatujete si, že by právě v době toho protektorátu se kina dělila na, nebo byla některá kina německá chodili, tam víc Němci a zase třeba kina česká? VP: aha, jo to myslim že bylo. LR: mhm VP: nějak tak rozdělený (...) to právě si myslím (...), že to byl ten Máj nebo tak nějak se (nějak) nějaké kino menovalo a já myslim, že to právě LR: mhm VP: bylo někde tam (...) LR: a to kino bylo teda německé? VP: no myslím si, že byly kina, kde se snad víc promítali německy než česky LR: mhm a VP: ale já si [myslím], LR: [ano] VP: že já sem to dost ignorovala LR: aha VP: že sem se o to nezajímala Miroslav_(1931).txt AV: nepociťoval jste to. (.) takže to, že by do některých kin spíše chodili Němci nebo češi... MH: ne. AV: nevzpomenete si. MH: to, nepamatuji. Marie_(1928).txt LH: (..) ták ee teď se tady mám takové téma to je ta doba protektorátu. ee vy už ste hodně z toho řekla, ale ještě to tedy zopakujeme. ee jak na vás působily změny po roce devatenáct set třicet devět, kdy začaly platit protektorátní předpisy ee bylo třeba mm ňák cítit, že třeba do některého kina chodí spíše češi, do některého spíš Němci, nebo tam u vás v těch [řečkovicích se to ňák...] MB: [ne, tam tam] nechodili Němci, ee Němci tam chodili jenom češi. Peter_(1922).txt PSz: takže třeba Jugendkino ste nenavštěvoval, pro [německou mládež.] PD: [jo, tam sem musel.] PSz: to [to,bylo hm] PD: [s jugend, ((Jugendkino)) jako] em s, třídou, PSz: hm PD: tam nás hnali, do do Jugendkina ((Jugendkino)), Peter_(1922).txt PSz: protože z literatury vy- vyplývá že to bylo asi jediné německé kino v Brně, to Jugendkino aspoň aspoň původně, PD: no, von ten Jugendkino podle mý paměti byl umístěn v takzvaném léringshajmu ((Lehringsheim)). to znamená tam byli učni němečtí, že, PSz: hm PD: takže to byla německá instituce. ale když se podíváte na program jiných kin například Central, PSz: hm PD: nebo Kapitol, PSz: hm PD: nebo Moderna, tam bylo, tam byly převážně němeč- německý filmy. to je úplně jasný. Peter_(1922).txt JV: ale znamená to že asi některá kina byla pociťována jako německá, případně [německá vyloženě byla] programově, PD: [no ovšem.] JV: a jiná byla považována za česká, asi, že jo to už byla trošku [jako vlastenecká záležitost, ne?] PD: [no jo, jenom,] jenom český biografy hrály hodně amerických filmů, takže to vlastenectví bylo, takový volnější, kdežto němeč- neměcký biografy hrály německý filmy výhradně, a těch bylo hodně, páč ta UFA tenkrát produkovala o sto šest. Peter_(1922).txt PD: těžko to určitě jako, poněvadž když máte film jako fred aster ((Fred Astaire)) v Moderně ((Moderna)) tenkrát, tak kdo tam seděl. (.) češi, Němci, Židi, no, takže, Jarmila_2_(1926).txt JG: protože tenkrát byla jedna herečka, ta se menovala marika rek ((Marika Rökk)). byla jako Němka, ale myslim už aj podle jména, že to byla Maďarka a já sem byla ochotná kterýkoliv kino navštívit, kde sem zjitila, že vona hraje, jo? a tím vám řeknu, že sem se dostala do jednoho kina. JV: mhm. JG: který dnes ani neexistuje a málokdo o něm ví. a to byl na Šilingrovym náměstí. JV: mhm. JG: myslim, že se to menovalo Excelsior, ale já vám nevim jistě. JV: ee ano, jmenovalo se [to kino Excelsior]. JG: [no, no, no]. a tam sem zažila úplnou hrůzu. to kino bylo o trošku větší jak ta Morávka ((pravděpodobně Moravia)). JV: mhm. JG: to nebylo velký. vycházelo se do Dominikánské ulice. JV: mhm, [mhm]. JG: [jo]? tam jak sou ty sloupy. já si totiž myslim, že tenkrát to... eště tam nebyl vůbec podchod. že udělali potom právě, že zrušili to kino, jo? no, a já sem vám tak... a to bylo vyloženě německý kino. JV: mhm. JG: ale co mě je, [(sem si říkala...)] JV: [i před válkou]? JG: né. sem v-... za druhé světové války. JV: za protektorátu. JG: za [protektorátu]. JV: [mhm]. JG: já sem vám tam šla, protože ona hrála. teď vám byl žurnál, poněvadž tenkrát se hrál vždycky žurnál. teď se vám tam objevil Hitler. JV: mhm. JG: a teď si představte, že ty lidi všichni vstali a zvedli ruku. a teď já sem seděla a teď sem si řikala a teď mě vyrazí. fakt sem měla uplnej strach, neměla sem z toho kina vůbec lízt. už sem tam nikdy nešla. to sem nevěděla, že to je vyloženě německý [kino]. JV: [nevěděla]. JG: ne, nevěděla. ale bylo t-... JV: takže to na vás zapůsobilo [dost otřesně]. JG: [no, no.. protože] už všelijaký ty zprávy [šly, že]? JV: [mhm, mhm]. JG: voni když se do- dostali dohromady, tak voni byli jak na hlavu. JV: a to byl začátek války. nevzpomenete si, kdy to mohlo být? JG: no tak, to mohl být takovej čtyrycátej [jednačtyrycátej rok]. JV: [jednačtyr-, mhm, mhm]. JG: protože náš tatínek zemřel ve dvaačtyřicátým. JV: mhm. JG: no, a to, to už to ne, to bylo předtim. Borivoj_(1927).txt LH: ehm. tak teď se půjdeme podívat na období protektorátu. ee jak na vás působily změny po rocé devatenáct set třicet devět, kdy začaly ee platit protektorátní předpisy? ee tím myslím, byla třeba v Brně mm kina, která byla německá a která česká, kam chodili více Němci a kam chodili více češi? BH: no tak st- nedá se říct st- nedá se říct, že by prostě to bylo vyhraněný přímo, poněvač Němci v Brně měli svůj Německej dům ((Německý dům)), kde měli koncertní sál, co tam měli ještě, kavárnu, restauraci, taneční a nevim, jestli tam neměli dokonce svoje kino. LH: ehm. BH: že, takže ale (..) nemůžu říct, že by, že by to byl vyhraněný jenom německý, nebo nebo jenom český. Marie_(1915).txt SM: hm a když se teda ještě vrátíme k tomu protektorátu, tak všimla ste si třeba, že by byla některá kina vyloženě německá, a některá MH: ne. SM: vyloženě MH: ne. SM: ne. MH: [ne. ne. ne.] SM: [to ste si nevšimla.] MH: nevšimla, protože němectví v Brně dělali Židi. Miroslav_(1923).txt JV: že, nebyla ňáká kina chápána jako že to sou pro Němce kino, že tam chodí hlavně Němci. MJ: no možná měli v Německým domě ((Německý dům)). to stálo uprostřed (.) Lažanskýho teďka Moravskýho náměstí ((Moravské náměstí)), tam měli voni. JV: mhm MJ: a e tam možná měli kino, ale jinak né. JV: mhm. á některé kino, třeba české, že by bylo, že by tam Němci nechodili. MJ: no to většina, protože ď- (..) no za protektorátu všichni němečtí vojáci a b- byly to německé filmy, no tak tam chodili taky, že jo no. JV: mhm MJ: to to se nerozlišovalo. Jiri_(1922).txt JH: ne, ne. člověk to bral jako samozřejmost, no tak oni tam chodili v Židenicích bylo spousta Němců, Lč: mhm JH: my, co sme chodili, bydleli v takovém v takovém usedlosti menší, že, a ty majitelé byli Němci, a tam sme měli dva jednopokojové byty a tak sme tam byly dvě české rodiny a jinak to bylo velikánské hospodářství a to byli Němci, oni chodili normálně do kina taky, že, ale většinou teda chodili asi do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)). Lč: mhm mhm, a jak ste tu komunitu teda vnímali? jako nějakou podřazenou nebo nadřazenou... JH: ne. rovnocennou naprosto, oni s námi jednali ro- naprosto, tak jak bych řekl za první republiky nebyly, my sme tam bydleli už za první republiky, že jo, takže normálně to prostě furt pokračovalo dál. Lč: mhm a když říkáte, že oni chodili do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)), proč myslíte, že chodili tam? protože jako ta Hvězda byla teda sokols- JH: no tak to byla honorace. Lč: mhm. JH: oni to prostě nedělali nějaké rozdíly mezi čechy a ty Němci nedělali takových rozdílů. Irena_(1922).txt Lč: a teď bysme se vlastně soustředily hlavně na ten protektorát, já se třeba budu ptát na podobné věci, na které už sem se ptala, ale teďka by to za- záviselo vyloženě na tom, jak se třeba něco změnilo po tom po tom roce třicet devět, když začaly vlastně pla- platit ty protektorátní před- předpisy, em reflektovala ste některá kina jako česká, a jiná jako německá? třeba že by tam byly takovéhle rozdíly? IK: vyloženě ne. že by jenom německý, to se střídalo. Bozena_(1924).txt JV: a chtěl sem se zeptat, jako vědělo se o nějakých kinech tenkrát, že sou třeba jakoby česká nebo německá, že tam spíš chodí češi a tam zas že chodí Němci? BK: určitě ve městě to tak bylo. JV: bylo to tak jo? BK: určitě. JV: mhm vzpomněla byste si třeba které takové kino bylo? BK: (.) no protože tady toto byly ty čtvrtě Židenice Juliánov JV: mhm BK: Husovice, to všechno byly české JV: české čtvrti BK: české čtvrti, takže se snažili i ti majitelé kin co nejvíc se bránit, aby aby se jim tam takovýhletonc... JV: ale naopak si myslíte, že v tom centru, kde byli spíš Němci, že tam do těch kin chodili spíše Němci, [že tam češi moc nechodili] BK: [no jistě, no] (..) jestli samozřejmě se stahovali všude, že JV: mhm BK: takže češi rači se drželi stranou JV: takže myslíte, že češi v tý době toho protektorátu ani příliš nejezdili do toho centra do těch hlavních kin, ale spíše když už teda bydleli BK: když už tam bydleli, tak možná určitě tam... JV: ale když bydleli tady v těch Židenicích, jako vy podobně, [na tý periférii, takže neměli chuť moc nejezdit...] BK: [tak sme se nijak] no nijak sme tam moc nechodili, protože nevěděli sme, co večer se může přihodit, Milan_(1932).txt ML: a to byla Úderka, jo a kam sme chodili potom naproti nádraží, to zřídili Němci. to se menovalo ópé ((OP - Ohne Pause)), LR: hm ML: zkratka one pause ((Ohne Pause)). tam se promítalo prostě durch, jo, a a tam byly jednak tam byly ty, ty jejich německý ten zvukovej týdeník, ale to se ignorovalo, když tam byli češi, tak dost často vzdychali, při promítání. ale my sme tam jako dítka sme tam chodili, protože tam se promítaly německý trikový kreslený filmy. barevný. LR: aha ML: to tenkrát bylo, to tenkrát bylo něco, Libuse_(1924).txt MB: no dá se říct vlastně ee, že některá kina byla třeba německá a česká? LM: to víte že jo MB: nějak se to lišilo LM: to víte. právě Kapitol, vidíte teďka mně to naskočilo tým německým. to bylo tam tam jak je Roxy Bar. MB: aha, mhm mhm. LM: tak to byl Kapitol, tak tam sme MB: tam ste nechodili. mhm. jasně. a ee takže to vlastně se to jakoby projevovalo tím, že do některých kin chodili spíš Němci a do některých češi? takhle se to jakoby ro- rozdělilo? LM: kdo měl, kdo měl uvědomění čecha, tak nešel. to záleželo prostě na každém člověku, jak se s tím vypořádal. ale naše rodina se s tím až do konce nevypořádala že, dycky byla proti. a já dneska, ještě mnohé věci mě štvou. MB: hm. (.) a týkalo se to myslíte spíš jakoby toho programu, že vlastně e [češi chodili jenom] LM: [ne, už ze zásady] MB: nebo LM: ze zásady, prostě to je německy a ne. MB: mhm LM: úplná ignorace. MB: myslím jakoby ee nejen to, že to byla německá, e německé filmy, ale i třeba, že to byla jakoby německá kina LM: ano, ano, [ano, ano, ano] MB: [jestli taky to mělo]. a jak byste to teda jakoby popsala, to německé kino nebo ňák mi to vysvětlila [jakoby] LM: [já nevím,] prostě to se, to to bylo německé kino, no tak to sme se toho vůbec jako, to byla to byla zábrana. to byla zábrana, prostě nejdu. su čech a nejdu. Svatava_(1924).txt LS: a mě by zajímalo třeba jestli v té době byla některá kina takzvaně německá a některá česká? SM: no jo. jenomže to já o tom nevím. určitě byla. určitě byla. LS: a vy sama ste se s tím teda nějak nesetkala? nebo nevíte, že by třeba češi odmítali chodit do německých kin? a tak dále. SM: jenomže (..) myslím si, že to ty velký kina nebyly, nebyla abych mluvila česky. ee počkejte, no tak e (.) ta skala ((Scala)) (.) hm ani ani si na to nevzpomenu, že by někde byl ňákej náznak toho e že bych teda vo tom věděla. Alfa? no Alfa bych řekla, že by byla, že byla česká. Kapitol? ne-e. (..) Kapitol, počkejte e ten Kapitol se menoval, vy to budete asi vědět, menoval se za všech režimů Kapitol? Miloslava_(1925).txt JV: teď když se dostanem k těm kinem, ee k těm kinům, zpátky, konkrétně, byla některá kina, nebo vědělo se o ňákých kinech, že sou německá, nebo spíš česká. že tam chodí Němci nebo češi. byla ňáká taková znalost ve společnosti? nějaké takové vědění? vzpomínáte si? se říkalo, tam nechoď, tam chodí Němci, nebo... MM: ne, to, to si nevzpomínám, možná že to bylo podle toho, jaké byly filmy, ale ty filmy byly tehdy zábavný, to byly filmy, to nebyly ňáký propaganda nebo něco vojenskýho, to nebylo, akorát to bylo v těch týdenících. ale to si tady tohle to si opravdu že by to bylo tak rozrůzněný, to si nevzpomínám, no ale vono Brno, dyť vono Brno bylo, tady bylo spousta Němců, tady bylo Ctirad_(1931).txt JV: hm em a teďka bych se zeptala, která kina ste v tomto období navštěvoval hlavně, jestli se to nějak změnilo oproti tomu, oproti těm předtím. CN: no řekl bych co sem nenavštěvoval. voni tady byly myslím dvě kina UFA. em Ufa Kapitol, a Ufa Central. tak to sme vnímali jako vysloveně německý kina. JV: hm CN: v jednom z nich, tak v tom Kapitolu ((Kapitol)) dokonce bydlel v našem domě promítač, pan Švajda, a to to nás úplně odradilo, to byl čech, to byla česká rodina Švajdovi, ale jakmile byl protektorát vyhlášen, tak se rozvzpomenul, že sou vlastně Němci, a se psal Schvejda, a pan Švajda byl v es á ((SA)), chodil v uniformě es á ((SA)), a bohužel potom zase po válce to na něj dolehlo, že vlastně to neměl dělat, a že byl vlastně čech, a dělal Němce, tak se pak oběsil. tak to je taková dramatická teda em epizodka, ale vnímali sme tyhlety německý kina jako cizí. jako něco, nevím jestli bylo ještě nějaký další UFA kino, Ctirad_(1931).txt JV: a eště ňáká třeba byla vnímána jako německá, že tam se scházeli hodně, hlavně Němci? CN: no, vím jenom o těchto, ale em mám za to že do toho, že do této společnosti teda patřila i ta skála ((Scala)). JV: hm CN: myslím, že to sme vnímali jako, to byl Kapitol, skála ((Scala)), a ten Central. JV: hm CN: nepletu-li se. JV: a myslíte, že tam třeba chodili hlavně ti Němci, že tam češi chodili méně? CN: asi jo, a asi ta UFA teda to, to si jenom tak myslím zřejmě teda dávala přednost takový ideově nacistickým filmům, JV: hm CN: což ty Němci rádi teda, že, tehdy. JV: a byla třeba něk- některá kina česká, že by tam Němci nechodili moc, že by tam chodili hlavně češi? CN: no, my sme chodili na ty český filmy, který nebyly teda, zase myslím, že tam neprobíhal em neprobíhal překlad, do němčiny, nevim, myslím, že ne. takže ta společnost, kterou já sem nacházel v kině kam sem šel, to byla dycky česká společnost. nějak se to vyvinulo, nějak přirozeně, ne ne že by to byla ňáká programová izolovanost proti Němcům. ale vono je to na českej film asi ani nijak netáhlo. Jiri_(1924).txt taky na náměstí Svobody byl jeden bylo jedno kino ((Central)), to bylo jen pro Němce. LS: a to si nevzpomínáte na název toho kina? JN: ono bylo v tý frontě, dyš em jak je dyš se šlo vod Jakubský, jo, tou ulicí Jakubskou, tak hned na levý straně, vono nebylo velký a tam dávali teda ty echt německý, tam chodili na legitimace enesdéápé ((NSDAP)) Němci tam chodili. Ls: mhm. JN: tam se... LS: já tady mám náměstí Svobody kino Central. JN: to bylo asi vono. LS: jo? JN: to bylo vono. LS: kino Central, takže to bylo vyloženě německé kino. JN: to bylo německý kino. LS: a tam ste teda tomu ste se vyhýbal. JN: já sem myslím tam vůbec nikdy nebyl. LS: hm. JN: eště jednou snad ale těžko, vůbec sem tam nebyl. Jiri_(1924).txt LS: dobře, můžeme se vrátit zase em teď bych se vás zeptal, jesi naopak bylo v Brně kino, které ste vyloženě neměl rád, nebo kam ste zásadně nechodil. JN: no tak do toho německýho. LS: do toho centrálu ((Central)). JN: do toho centrálu ((Central)). LS: a ještě nějaké další to bylo? JN: ne, já si nepamatuju. LS: ne. JN: že bych měl em jo, že bych měl, poněvač ( ) vyloženě německý kino, tak tam ze zásady voni tam měli plagáty dycky ale ale na někerý směli jenom Němci, jo, to třeba na někerý představení, ale tam tam bych bejval nikdy nešel, jo. Zdenek_(1927).txt JV: dobře. a já bych se tedy zeptala, jestli v době toho protektorátu byla některá kina považována za spíše německá nebo spíše česká... ZP: jo. jo, Kapitol byl německej. Kapitol byl německej, vyloženě německej. jestli ty vostatní, ale Kapitol byl skutečně německý kino. ty vostatní si nevzpomínám., že by byly, ale Kapitol byl německej. tam sme nechodili. JV: ehm, a jak se to projevovalo, že nějaká atmosféra tam byla jiná? ZP: že tam chodili hlavně Němci, nevím teda proč, em třeba to Metro, na té Lidické, to bylo spíš če- by se dalo říct spíš český kino. ale Kapitol byl vyloženě německý kino. Zdenek_(1927).txt JV: hm. a ještě bych se zeptala k tomu Kapitolu ((Kapitol)), k tomu německému kinu, kdyby tam teda šel čech, nebo kdyby tam... ZP: moch jít. moch jít, ale teda já si vzpomínám, že sme tam taky chodili, ale necejtili sme se dobře, protože to ostatní obecenstvo bylo vyloženě německý, a na ty čechy se ty Němci koukali tak jako svrchu. nepřátelsky. to bylo cítit, jo, to ste vycítila. JV: a tam byla i německá obsluha, nebo tam obsluhovali češi? ZP: myslim že to bylo německý. že to bylo německý. JV: a třeba Židé tam taky mohli jít? ZP: ne, ne, kdepak, ne. Židi měli vůbec zakázaný veškerý kulturní požitky, ty nesměli ani do kina do divadla, nikam. Libuse_(1929).txt SM: mhm, dobře, a eh už- vlastně jak to na vás teda působilo vzhledem třeba k té filmové kultuře nebo k tomu k těm kinům, jestli třeba existovala některá kina, která byla známá že že třeba sou jako více německá, některá jako více česká... LS: ne k tomu se nemůžu vyjádřit, protože nevím, já sem tolik, za prvé sem neznala tolik kina a ani nechodila, že, no jako jako dítě mám dojem, že byla kina, kde hráli asi jenom německy, mám dojem že ano, protože to si určitě ti fašisté vydupali, možná ta skala ((Scala)), ne- nevím nebo ten Kapitol, myslím že byla kina kde hráli jenom pro Němce jako, ale nemůžu to potvrdit a nevím která, Atlas.ti kód 359 Rodič kódu Struktura sítě kin, filmová představení nahoru