hlavní stránka germanistika nordistika nederlandistika lidé předměty aktuality linky


Týden humanitních věd
Týden humanitních věd
 
 
 
Program Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky v rámci Týdne humanitních věd na FF MU 2016

Pondělí 14. 11. 2016 - Učebna A11 (Arna Nováka 1)

9:15: Zahájení

9:30 – 10:30:  Lingvistický blok I. Odborné přednášky pro veřejnost v němčině

Prof. Iva Zündorf:   Zur Textwissenschaft mit Gefühl und über den Sinn des Ganzen…

Dr. Anna Halasová: Internetkommunikation in Kommentaren zu deutschen und tschechischen You-Tube-Aufnahmen, diskursive Relevanz, sprachliche Evaluation und Expressivität

10:30 – 11:00: Přestávkový program v češtině:

Prezentace časopisu Brünner Beiträge zur germanistik und nordistik (doc. Jiřina Malá)

a vědeckých aktivit nederlandistické sekce katedry.


11:00 – 12:00: Lingvistický blok II. Odborné přednášky pro veřejnost v angličtině a češtině

Mgr. Sofie Royeaerd : Language variation in Flanders

Dr. Marta Kostelecká: Artikulační báze v nizozemštině a v češtině


13:00 – 14:30: Literární blok. Odborné přednášky v češtině

Dr. Zdeněk  Mareček: Ve stínu pražské německé literatury

Dr. Jan Budňák: Modernisté, humanisté, kosmopolité v německém Brně


Doc. Sylvie Stanovská: Rainer Maria Rilke v novém překladu  s ukázkami metody práce

14:30 – 15:00: Prezentace aktivit nordistické sekce katedry v češtině (doc. Miluše Juříčková)


15:00 – 15:15: Přestávka

15:15 - 16:15 Blok hostů: Přednášky

Mgr. Adéla Elbel : Pieter De Buysser v roli veřejného intelektuála - Angažovanost v díle vlámského divadelníka, spisovatele a filozofa Pietera De Buyssera

Joe Louis Trott: Virtuální prohlídka frankfurtského letiště



Anotace:
I. Zündorf: Výrazy emocionality v textu lze chápat jako (hyper)propozice, tedy jako výrazy individuálního stanoviska autora ke stavu věcí.  Lze je však interpretovat i jako verbalizované scénáře založené na naší zkušenosti. Narativní text vede ve svých fiktivních situacích a kontextech k rekonstrukci takového očekávaného schématu, ale současně i k jeho aktualizaci, s čímž se autor i čtenář textu musí vyrovnat. Tématem přednášky je otázka, jakým způsobem se tyto prvky v rovině textu zapojují, proč má jazykovědná analýza textu specifickou kognitivní dimenzi a proč je dobré se jí zabývat

A. Halasová
Der linguistisch ausgerichtete Vortrag wird der Internet-Sprache im Deutschen und Tschechischen gewidmet. Die untersuchten Texte stellen zwei Sätze von Kommentaren zu zwei Videos auf You-Tube dar. Das deutsche Video bietet dokumentarische Aufnahmen zum Fall der Berliner Mauer an, begleitet vom Song „Wind of Change“ der Band Scorpions. Das tschechische Video beinhaltet Aufnahmen der  Besetzung von der Tschechoslowakei durch Armeen der Warschauer Paktstaaten 1968, denen legendäres Lied „Běž domů, Ivane“ („Geh nach Hause, Iwan“) hinzugefügt ist. In den jeweilige Kommentar-Sätzen sind mithin zwei Diskursstränge präsent: der Mauerfall samt seinen politischen Folgen für Deutschland und eine geschichtliche Reflexion der sowjetischen Okkupation seitens tschechischer Diskutanten. Neben der Analyse der angedeuteten Diskursstränge in den Zuschauerkommentaren wird die Aufmerksamkeit auf spezifische Züge der Internetkommunikation sowie auf Belege sprachlicher Evaluation und Expressivität in beiden Diskussion-Texten gerichtet, und nicht zuletzt auf interlingualen Vergleich besprochener sprachlicher Phänomene.

S. Royeaerd
Worldwide Dutch is spoken by approximately 24 million people, of whom 6.5 million live in Belgium. How does this variety of Dutch, spoken in Flanders and Brussels and often referred to as Flemish, compare to Dutch in the Netherlands? In order to answer this question, Dutch speaking Belgian lecturer Sofie Royeaerd gives a general account of the language situation in Belgium and Flanders in particular and discusses the different varieties of Dutch in Belgium.

M. Kostelecká
Dva jazyky, jako jsou nizozemština a čeština, se od sebe neliší pouze různými inventáři vokálů a konsonantů a v zákonitostech spojování hlásek, ale také ve způsobu, jakým v každém z jazyků fungují aktivní a pasivní artikulátory – rty, ústa, čelist, jazyk atd. Liší se rovněž v tom, jak jsou artikulátory v daném jazyce nastaveny. Tento fenomén nazýváme artikulační bází jazyka.
V tomto příspěvku budu srovnávat artikulační bázi severní nizozemštiny, jižní nizozemštiny a češtiny, a to u vokalismu a konsonantismu. Dále se budu věnovat artikulační práci jednotlivých složek a na základě porovnání artikulačních bází zmíněných jazyků ukáži, která jazyková varieta je českému mluvčímu bližší a proč. Rovněž nastíním, které artikulační činnosti je třeba věnovat pozornost při nácviku výslovnosti u českých mluvčích nizozemštiny.

Z. Mareček
Fritz Mauthner charakterizoval ve svém románu Poslední Němec z Blatné pražskou jazykovou situaci takto: „Tisíce lidí hovořilo oběma jazyky stejně mizerně, považovalo se ale bez zaváhání za Němce, protože se to považovalo za něco hodnotnějšího.“ Tato charakteristika Prahy v době studií Mautnerova hrdiny Antona Gegenbauera patrně lépe vystihuje léta před rokem 1861 než po vydání Stremayrových jazykových nařízení v roce 1880, jíž se bude srovnání věnovat. Mauthnerova slova by však mohla vzbudit určité pochybnosti o spolehlivosti výsledků rozšíření „obcovací řeči“ zjištěné při sčítání lidu.
Pražští německy píšící autoři patřili ke stále slabší národnostní menšině, její podíl na obyvatelstvu velké Prahy v hranicích z roku 1922 klesl za čtyři desetiletí z 13,7 % na 4,6 %. Brněnští autoři německého jazyka se mohli v roce 1880 opírat o většinu 58 %, v roce 1921 již jen o menšinu 25 %. Podíl německého obyvatelstva zde klesal přece jen pomaleji než v Praze. Za těchto okolností se nabízí otázka, jaké kontakty mezi českými a německými literáty v obou městech existovaly. Je podstatně vyšší počet pražských překladatelů české a německé literatur vysvětlitelný jen rozdílnou demografií obou měst? Z čeho vyplynulo, že je daleko méně známých autorů brněnských než pražských, ačkoli absolutní čísla o počtech obyvatel německé národnosti se zas až tak neliší. Je to dáno jen kvalitami literárními?

J. Budňák
Dějiny německojazyčné literatury a kultury v Brně nenabízejí jen obrazy národní konfrontace s českými obyvateli města, jak se bohužel často obecně soudí. Zvlášť v prvních třech desetiletích 20. století v Brně působilo několik uskupení autorů a intelektuálů a několik periodik, jejichž umělecké snažení i vliv na veřejný život lze označit jako progresivní. Příspěvek se zaměří na diskurs okolo „Moravské moderny“ na počátku století a na časopisecké projekty doby těsně poválečné - expresionistický měsíčník „Der Mensch“ a časopis brněnské Kosmopolitní společnosti „Die Wahrheit“.

S. Stanovská
Po krátkém úvodu, spočívajícím v zařazení Rilkových básnických textů do časového a uměleckého období jeho tvorby, se hlavní část přednášky věnuje stručným interpretacím tří vybraných básní s důrazem na básnické sdělení, způsob sdělení (formální prvky, symboly a impresi) a na způsob překladu těchto aspektů z originálního jazyka do češtiny a jeho odůvodnění. Spojuje tak ve zkratce teorii i praxi uměleckého překladu.

Adéla Elbel
Pieter De Buysser je vlámský filozof, esejista, divadelník a romanopisec. Píše texty, které vychází v médiích a se svými divadelními hrami cestuje po celé Evropě. Jeho filozoficko-politický románový debut Řezači kamene (Argo, 2016) vyšel v letošním roce i v češtině. Po teroristických útocích v Paříži napsal De Buysser reakci „Při příležitosti znovuotevření bistra Le comptoir Voltaire“ („Bij de heropening van Le comptoir Voltaire“), kterou otiskl vlámský list De Standaard, a převzali ji i německé a české noviny. Výše zmíněné příklady z díla Pietera De Buyssera jsou důvodem, proč ho považuji za typický příklad „veřejně činného intelektuála“, tedy subtilním způsobem angažovaného umělce, který cítí potřebu se společensky projevovat. Jistý druh společenské angažovanosti v umění je pro naši dobu charakteristický a já bych to ráda osvětlila na příkladu Pietera De Buyssera.   

Joe Louis Trott
„Was halten Sie von Ihrem deutschen Vokabular? Haben Sie Interesse an einem virtuellen Rundgang durch den Hub Flughafen von Lufthansa? Auf dem Weg werden Sie die Gelegenheit haben Ihren Wortschatz zu verbessern und ein Paar interessante Fakten über die Luftfahrtindustrie, den Frankfurter Flughafen und die Produkte und Dienstleistungen von der größten Fluggesellschaft Europas zu erfahren.“



Úterý 15. 11. 2016, učebny K21 a K23 (Veveří 28)

Blokové prezentace úspěšných studentských prací a dalších studentských aktivit
(vše v češtině, délka příspěvků: bakalářské a magisterské práce 10-15 min., disertační práce 20-25 min.)

9:00 – 9:15 (K21): Zahájení

9:15 - 10:00: Prezentace nejúspěšnějších bakalářských prací z němčiny, norštiny a skandinávských studií

William Richter: Die täte-Periphrase als Alternative zum Konjunktiv II in der Schriftsprache; vedoucí práce: Klaus Otto Schnelzer, M.A.

Tomáš Bratina: Interpretační možnosti slovesa "fa" a jeho výskyt v norských novinových textech; vedoucí práce: doc. Miluše Juříčková

Pavlína Lukešová: Deklinační třídy staroseverských substantiv (vedoucí práce prof. Václav Blažek)

10:00: Přestávka s občerstvením, nato: Prezentace studentského spolku BAGR

10:50 – 12:20 (K23): Prezentace nejúspěšnějších magisterských prací z němčiny, nederlandistiky a skandinávských studií.

Petr Kuthan: (Un)objektives Bild Tschechiens in deutschen Online-Medien (sueddeutsche.de, spiegel.de, faz.de), učitelství; vedoucí práce: doc. Jiřina Malá

Pavla Fecková: Wettbewerbsordnung für den Bundeswettbewerb der Deutschen Jugendfeuerwehr. Eine kommentierte Übersetzung ins Tschechische mit dem Glossar; vedoucí práce: PhDr. Dana Spěváková.

Helena Kramářová: Verbalabstrakta im Deutschen und ihre tschechischen Äquivalente; vedoucí práce: prof. Iva Zündorf..

Jan Trna: Ein Schritt weiter oder zurück? Zu multimedialen Tendenzen im zeitgenössischen deutschen Drama; učitelství; vedoucí práce: Dr. Aleš Urválek.

Katrin Střihavková: Altijd een mislukking: De vertaalproblemen en -strategieën bij hetvertalen van de postmoderne roman, česky: Pokaždé nezdar: problémy a strategie překladu postmoderního románu; vedoucí práce: Dr. Marta Kostelecká

Veronika Horáčková: “Theater van de bovensteplank”. Duitse en Tsjechische vertalingen van vaste verbindingen in Het theater, de brief en de waarheid van Harry Mulisch, česky: „Prvotřídní divadlo“ Německé a české překlady frazeologismů v novele Divadlo, dopis a pravda Harry Mulische; vedoucí práce: Dr. Marta Kostelecká.

poté přestávka na občerstvení.

13:00 – 14:30 (K23): Představení studentských divadelních souborů ÚGNN.
Prezentace úspěšných disertačních prací.

Martina Trombiková: Biblische Intertextualität in deutschen Romanen seit 1990: Verwendung, Funktion und Bedeutung; školitel: Dr. Aleš Urválek, práce získala cenu děkana 2016 (1. místo)

Vojtěch Trombik: Der deutschsprachige Universitätsroman seit 1968. Die Verwandlung eines wenig geachteten Genres; školitel: Dr. Aleš Urválek.

Agnes Goldhahn: Tschechische und deutsche Wissenschaftssprache im Vergleich. Eine kontrastive Analyse tschechischer und deutscher wissenschaftlicher Artikel der Linguistik; školitelka: doc. Jiřina Malá.



Večerní aktivity mimo prostory FF pod patronací spolku BAGR (program bude upřesněn).

 
 

Aktuality
Hlavní stránka ÚGNN