Dagmar Haladová

Úvod

Tento text se zabývá problematikou polské nebinární poezie a nastínění problematiky překladu. V textu bude na příkladech a úryvcích ze dvou básnických sbírek dvou autorů (autorek) z polského prostředí poukázáno, jaké nástrahy polský nebinární jazyk předkládá pro překlad do českého jazyka. Pro označení daných tvůrců či tvůrkyň budu v textu užívat označení osoba, činím tak na základě četby knihy Pomiędzy autorky Renaty Kim. Kniha tvoří sepsaná interview s osobami nebinárního pohlaví, jež jednohlasně upřednostňují pro označení pojem osoba (KIM, 2024, s. 15). V mém textu budu vycházet z díla osob, které jsou poměrně mladé. Tou první osobou je Anouk Herman a její básnická sbírka right into tramwaj z roku 2022. Druhou osobou je Ada Rączka a její básnická sbírka Chciałośmy z roku 2022.

Tento text si klade za cíl za použití odborné literatury, publikovaných článků a online zdrojů předložit úskalí překladu této specifické kategorie v polské poezii. V první části článku představím samotný pojem nebinární identity a také pasáž o vývoj LGBTQ+ literatury v Polsku, druhá část článku pak bude věnována konkrétním příkladům z tvorby výše jmenovaných osob z oblasti polské nebinární poezie. V poslední části tohoto textu se budu věnovat shrnutí, tedy možnosti překladu nebinární poezie do českého jazyka. Ačkoliv nemůžu v tomto textu zcela pojmout a rozřešit danou problematiku, může být tento text podkladem při hledání ohleduplné varianty, která by mohla sloužit k pojmenování osob neidentifikujících se v rámci binární normy ve sféře poezie.

Nebinární identita a polská nebinární poezie

Samotný termín nebinarita není zcela novým jevem, ale v moderním kontextu získává viditelnost teprve v posledních desetiletích, zejména v souvislosti s rozvojem queer teorie, transfeminismu a intersekcionálních přístupů k identitě. V užším vymezení se za nebinární osoby, tedy osoby s nebinární identitou, označují takové osoby, které se neidentifikují jako muži či ženy. Jejich gender může být charakterizován jako maskulinní i femininní, jiný než maskulinní či femininní, nebo vůbec žádný. V současné době se tematika nebinárních osob rozšiřuje do povědomí širší společnosti (USHER, 2006, s. 200). Nebinarita předpokládá větší míru diverzity v kontextu pohlaví, genderu, sebepřijetí a sebeuvědomění. Vymezení nebinárního genderu je komplikované z podstaty nevyhraněnosti tohoto pojmu, jenž má sloužit jako inkluzivní označení začleňující širokou škálu jednotlivců. Identita nebinárních osob je tak přímo v opozici s předpokladem binarity genderu a pohlaví. Emancipace v genderu se dotýká i lingvistické stránky, jelikož například český jazyk v sobě distinktivní rysy binárního genderu nese (MATUŠTÍK*OVÁ, 2020).

V kulturních a jazykových prostředích, kde je gramatický rod pevně zakořeněn – jako je tomu v češtině a polštině – představuje nebinární identita zvláštní výzvu. Jazyk zde totiž funguje nejen jako nástroj komunikace, ale i jako nástroj kategorizace a normalizace genderu. V obou jazycích je nutné volit mezi „mužským“ a „ženským“ rodem při užití většiny sloves, přídavných jmen a zájmen. V tomto kontextu se nebinární poezie stává experimentálním a emancipačním prostorem, kde se jazyk přetváří, deformuje nebo přehodnocuje, aby umožnil existenci a vyjádření identit mimo binární rámec. Polské nebinární osoby– mezi nimi například Anouk Herman či Ada Rączka – tak prostřednictvím poezie nejen reflektují svou zkušenost, ale zároveň inovují jazyk, hledají nové formy a narušují ustálené normy. Výsledkem jsou texty, které často kladou důraz na performativní, kolektivní a tělesné dimenze identity a jazykového projevu. Nebinární poezie se v tomto smyslu nevztahuje pouze k obsahu, ale i k formě – k tomu, jak a čím se sděluje.

Samotný aspekt nebinárnosti pronikl i do širšího povědomí společnosti a to v podobě svátků. Nebinární osoby slaví v Polsku vlastní svátek 9. března, každého 20. dubna je Svátkem nebinárních rodičů a Mezinárodní den nebinárních osob byl stanoven na 14. července. Tyto svátky nejsou jen připomínkou identity, ale i prostorem pro solidaritu, vzdělávání a kolektivní podporu (ZAIMKI.PL, 2025).

Polská LGBTQ+ literatura a překlad

Historie homosexuální literatury v Polsku sahá daleko do minulosti. Autoři jako Jarosław Iwaszkiewicz a Witold Gombrowicz přispěli k vývoji LGBTQ+ literatury v Polsku, v jejich díle je často zobrazováno toto téma subtilním a nejednoznačným způsobem. Morální cenzura, která byla v Polsku na vrcholu ve 20. století, značně omezovala přítomnost homosexuálních motivů v polské literatuře. Mezi tato represivní opatření patřila například akce „Hyacint“, která proběhla v roce 1986 na příkaz Ministra vnitra Czesława Kiszczaka. V hledáčku byly osoby podezřelé z homosexuality. Akce trvala až do roku 1988, do databáze se dostalo 11 000 homosexuálů a dodnes se tyto spisy nazývají „Różowe kartoteki“ (ZIELIŃSKA, 2005, s. 4). Objevování LGBTQ+ témat v literatuře má široký záběr, počínaje starověkými texty až po nejnovější díla. Současné příběhy se zaměřují na různé aspekty života související s LGBTQ+ identitou, od osobních zkušeností po širší sociokulturní kontexty. Nejvíce se polská LGBTQ+ literatura začala rozvíjet po roce 1989, vliv na rozvoj měl sociální kontext, ale také všeobecné vnímání literatury i kultury. K nárůstu zájmu o LGBTQ+ literaturu přispěla také aktivita v médiích a technologie. Je však na místě poznamenat, že v současné době pouze 20 % polských škol zařazuje literaturu LGBTQ+ do svého učebního plánu, což poukazuje na významnou mezeru ve vzdělávacích zdrojích. Zároveň se počet literárních festivalů věnovaných LGBTQ+ tématice zvýšil za posledních pět let ze 2 na 10, což svědčí o rostoucí viditelnosti a akceptaci v Polsku. Od 90. let 20. století, kdy se termín „coming out“ stal populárním, se queer literatura stala více viditelnou (MAGDA, 2025).

Autoři LGBTQ+ literatury v Polsku však narážejí na značné překážky. Statistiky ukazují, že přibližně 60 % z nich se setkává s diskriminací v literárním prostředí. Většina tvůrců se nedokáže uživit pouze psaním. V roce 2022 se pouze 5 % vydaných knih týkalo témat LGBTQ+, což podtrhuje marginalizaci této oblasti v polské kultuře. Nárůst počtu publikací v posledních letech, který činí 30 %, však svědčí o rostoucím zájmu o současnou literaturu LGBTQ+ (MAGDA, 2025). Mezi klíčové osobnosti LGBTQ+ literatury lze uvést například Mariana Pankowského a jeho novelu Rudolf z roku 1996 nebo Mikołaje Marcelu, autora knihy Patoposłuszeństwo. Jak szkoła, rodzina i państwo uczą nas bezradności i co z tym zrobić? z roku 2022. V pozadí nestojí ani transgender a nebinární literatura, na popularizaci této literatury má vliv literární akce Czas na trans, czyli literatura transpłciowa w Polsce pořádaná sdružením Homokomando, na této akci se konají literární čtení a rozhovory s trans a nebinárními osobami (HOMOKOMANDO, 2024). V trans a nebinární literatuře vynikají osobnosti jako Renata Kim a její kniha Pomiędzy z roku 2024, která je sbírkou interview s nebinárními osobami (KIM, 2024). Další autorkou je například Paula Szewczyk s dílem Ciała obce. Opowieści o transpłciowości, vydaná v roce 2023, v níž se autorka zabývá aspekty života LGBTQ+ komunity (SZEWCZYK, 2023). Vzhledem k tomu, že nejen polská literatura LGBTQ+ nabývá na významu, je důležité věnovat pozornost novým perspektivám a výzvám, které přináší trans a nebinární literatura a s tím souvisí i překlad.

Překladem se považuje převod z jednoho jazyka do druhého, obvykle v písemné podobě (MUNDAY, 2016, s. 202). Pro překlad je nezbytné znát jazyk, ze kterého se překládá, dále pak jazyk, do kterého se překládá, a věcný obsah překládaného textu (tím jest míněno dobové i místní reálie, různé zvláštnosti autorovy, případně příslušný obor u odborné literatury) (LEVÝ, 2012, s. 21). Pro tento text je podstatný polský jazyk, coby zdrojový jazyk, z nějž se překládá, a český jazyk, tedy ten, do nějž se překládá. Oba jazyky se řadí mezi slovanské jazyky, které jsou flektivní, ačkoliv míra flektivnosti je u obou jazyků různá. Spisovná čeština je ze všech slovanských jazyků nejflexivnější, zatímco polština se v hodně směrech, hlavně v syntaktické a lexikální rovině, velmi zřetelně odchyluje od flexivního typu (LOTKO, 1986, s. 36). Nebinární poezie však pro oba jazyky představuje výzvu, neboť v obou jazycích se překladatelé potýkají s gramatickým rodem – participia, adjektiva i slovesa nesou rodové koncovky. Překladatel se tak musí rozhodnout, jakým způsobem adaptovat nebinární identitu subjektu, aniž by došlo ke zkreslení autorského záměru.

Anouk Herman a básnická sbírka right into tramwaj

Osoba Anouk Herman se narodila v roce 1998 v Polsku. V současné době bydlí v Katovicích, studuje doktorský studijní program a miluje zvířata. Tvorbu této osoby jsem zvolila pro tento text především proto, že byla vybrána mezi finalisty soutěže Nagroda Literacka Gdynia za rok 2023 s básnickou sbírkou right into tramwaj. Mezi další díla této osoby patří novela Nigdy nie będziesz szło samo, jež vyšla v roce 2023 (HERMAN, 2024). Ve sbírce right into tramwaj se tato osoba jako autor*ka pohybuje na pomezí jazyka, těla a každodennosti. Její poezie je introspektivní, fragmentární, zároveň však výrazně tělesná a senzitivní. Sbírka tematizuje (ne)srozumitelnost jazyka, přechody mezi světy a jazykové formy odporují normativním pravidlům. Pro tento text jsem vybrala úryvky z básnické sbírky right into tramwaj. Jako první příklad uvedu krátký úryvek z básně Muss, kde se vyskytuje právě střední rod, jakožto označení pro nebinární identitu, tento střední rod se nachází v koncovce slovesa. Druhý úryvek bude z básně breastless ze stejnojmenné sbírky. Na uvedených dvou příkladech a v souvislosti s odbornými články zmíním, jaké jsou možnosti překladu nebinárních variant slov.

Příklad:

Polský originál

ta jedna ktorą spotkałom żywą

Po tylu tylu kilo zmarłych

weszła pod moje nogi

okrągla chora bez śladów krwi

i ze sferami oczu krążącymi po mnie

i była bardzo bardzo piękna

o barwie jako kolor kolanka

pod zlewem w wilgotnym kącie domu

chciałom wziąć cię na ręce ŻYWA MYSZO

chciałom ci dać oliwy

          Miejskich torfów

               Nowego dnia

(HERMAN, 2022, s. 20)

Český překlad:

ta jedna kterou (jsem) potkalo živou

po tolika tolika mrtvých

vstoupila pod moje nohy

kulatá nemocná bez stop krve

a valila na mě oči

a byla velmi velmi hezká

barvy jako barva kolénka

pod umyvadlem ve vlhkém koutě domu

chtělo (jsem) Tě vzít do rukou ŽIVÁ MYŠI

chtělo (jsem) Ti dát olivy

          Městských trávníků

               Nového dne

Druhý úryvek je z básně breastless ze stejnojmenné sbírky.

Příklad:

Polský originál:

chciałobym wyleźć na morze

     wysunąć się ze skorupę

     plasnąć ciałem o piach

tak żeby w górę uniósł się kurz

i odłamki muszli wbiły się w tłuszcz

przebiły rozszerzone pory skóry

która nie chce być płynna

jak glina giętka jak stal nie chce się złamać

rozejść pod naporem próśb i subliminali na yt:

(HERMAN, 2022, s. 32)

Český překlad:

chtělo (bych) vyrazit na moře

     vylézt z ulity

     rozplácnout (své) tělo na písku

aby se vznesl prach

a úlomky skořápek se dostaly do tuku

pronikly rozšířenými póry kůže

která nechce být tekutá

jako hlína pružná jako ocel nezlomná

rozpadnout se pod nátlakem proseb a podprahových slov na yt:

V obou zde přeložených příkladech je vidět, že autorka pro označení nebinárního rodu užívá neutrálních koncovek „-om“ u sloves jako „spotkałom, chciałom, chciałobym“. Pro překlad a zápis těchto tvarů do českého jazyka se nabízí několik variant. U překladu jsem vycházela z článků osoby Květa Matuštík*ová, která uvádí, že častým řešením je pro zápis psaného textu užití symbolu hvězdičky, jako příklad uvádí: Marieke Lucas Rijneveld je nizozemský*á spisovatel*ka. Nicméně, jak Matuštík*ová dále píše, v zápisu tato forma odrazuje od čtení (MATUŠTÍK*OVÁ, 2020). V souvislosti s tímto tvrzením se přikláním k tomu, že pro zápis psaného uměleckého textu nebudu symbol hvězdičky užívat. Dále autorka v článku píše, že je možné pro zápis psaného textu užívat koncovku -e v minulém čase sloves, příkladem je věta: Narodile se v roce 1991. V závěru však dodává, že ani tato koncovka se s nadšením nesetkává (MATUŠTÍK*OVÁ, 2020). Pro překlad mnou zvolených úryvků není užití koncovky -e vhodné, proto jsem tuto variantu pro překlad také zavrhla. Poslední možnost, kterou Matuštík*ová zmiňuje, jsou jazykové inovace – přídavná jména lze vztáhnout k výsledkům práce namísto osoby – cena byla udělena nizozemskému románu z pera Marieke Lucase Rijneveld. Na místo zápisu spisovatel*ka autorka předkládá jednoduše napsat Marieke Lucas Rijneveld se věnuje psaní poezie (MATUŠTÍK*OVÁ, 2020). Pro daná slova ve vybraných úryvcích však není ani tato varianta řešením. Jako variantu pro uchopení problematiky rodu u binárních postav, jsem zvolila užití neutra. Ačkoliv v některých případech může být užití neutra, například v anglickém jazyce, považováno za dehumanizující, Matuštík*ová uvádí, že český jazyk tak striktní není, a ačkoli je střední rod spojován především s dětmi a mláďaty, má potenciál stát se vhodným prostředkem nebinárního vyjádření (BREGANTOVÁ, 2020). Právě i z tohoto důvodu jsem výše zmiňovaná slovesa odkazující k nebinární identitě subjektu přeložila jako: spotkałom – potkalo (jsem), chciałom – chtělo (jsem), chciałobym – chtělo (bych). Varianty překladu do českého jazyka navíc ještě umožňují použít pomocné tvary slovesa „být“ (bych, jsem). Jako překladatelka jsem dala dané pomocné tvary do závorek, neboť je považuji za volitelné.

Ada Rączka a básnická sbírka Chciałośmy

Osoba Ada Rączka se narodila v roce 1997 ve Varšavě, je absolventkou studijního programu Výtvarné umění na Städelschule ve Frankfurtu nad Mohanem. V současné době se kromě psaní poezie věnuje také práci s obrazem, textem a videem (RĄCZKA, 2025). V roce 2019 vyšla první básnická sbírka této osoby Nie róbmy nic, błagam. Ale powiedzmy innym, że robiłyśmy a v roce 2022 básnická sbírka Chciałośmy, z této básnické sbírky uvedu dva konkrétní příklady, v nichž osoba Rączka užívá forem nebinárního vyjádření subjektu. Tvorbu této osoby jsem pro tento text zvolila z důvodu, že se tato osoba stala držitelkou ocenění v soutěži Konkurs Poetycki Fundacji Duży Format za knižní debut Nie róbmy nic, błagam. Ale powiedzmy innym, że robiłyśmy (RĄCZKA, 2019). Podobně jako osoba Anouk Herman i Ada Rączka v poezii tematizuje propojení jazyka a těla (HALBER, 2024). V tomto případě uvedu dva úryvky ze stejnojmenné sbírky, jednotlivé básně nemají názvy, proto zde nejsou uvedeny.

Příklad:

Polský originál:

chcę

chcemy

chciałośmy

chciałośmy się policzyć

chciałośmy się policzyć i obrysować

zaczynamy od

          dlaczego jesteśmy

zmęczone?

(RĄCZKA, 2022, s. 20)

Český překlad:

chci

chceme

chtělo jsme

chtělo jsme spočítat

chtělo (jsme se) spočítat i nakreslit

začínáme od

          proto jsme tak

unavené?

Příklad:

Polský originál:

…przytulałośmy się

całe przedpołudnie

jest ich tak pełno

jest nas tak pełno

ścisnęłośmy się mocno

ścisnoły

ścisły…

(RĄCZKA, 2022, s. 30).

Český překlad:

přitulilo (jsme se)

celé dopoledne

je jich tolik

je nás tolik

stisklo (jsme se) pevně

stisklo

pevně…

Podobně jako Anouk Herman i v těchto úryvcích užívá Ada Rączka koncovky neutrálních sloves jako chciałośmy nebo v druhém příkladě przytulałośmy się. I v tomto případě jsem se přiklonila k překladu v podobě chtělo (jsme se) a přitulilo (jsme se). Pomocné tvary slovesa „být“ jsem také uvedla do závorky jako možnou volbu, čímž byla dle mého názoru zachována nebinární identita subjektu. Pro překlad zápisu nebinárních sloves bylo možno použít i symbolu hvězdičky nebo křížek, tento zápis volí sama osoba Ada Rączka. Jak je například uvedeno v jejím medailonku:

„ (…) Ukończyłxm kierunek Fine Arts w Städelschule we Frankfurcie nad Menem. Pracuję z obrazami, tekstem i wideo. (…) (RĄCZKA, 2025).“

Zápis sloves by pak v překladu vypadal následovně: chtělx (jsme se) a přitulilx (jsme se). Osobně se však přikláním k verzi překladu, v níž budou mít slovesa koncovky neutra, neboť pokud bych užila ještě pomocné varianty slovesa „být“, jež jsou uvedeny v závorkách, tak stejně jako v případě veršů Anouk Herman, dojde ke zdůraznění subjektu stojícího v případě subjektivního básnictví v popředí (HRABÁK, 1977, s. 263). Zápis se symboly, ať už jde o hvězdičku nebo křížek, je z mého pohledu při použití u psaného uměleckého textu pro čtenáře odrazující či matoucí.

Závěr

V tomto textu jsem si kladla za cíl nastínit varianty překladu polské nebinární poezie na základě několika konkrétních příkladů z polské poezie. Věnovala jsem se dvěma osobám, které se řadí mezi představitel*ky současné polské nebinární poezie, konkrétně se jedná o Anouk Herman a osobu Ada Rączka. Obě osoby tvoří a píší v Polsku. Anouk Herman se v roce 2023 dostala mezi finalisty soutěže Nagroda Literacka Gdynia se sbírkou right into tramwaj (2022) a Ada Rączka je držitelkou ocenění v soutěži Konkurs Poetycki Fundacji Duży Format za knižní debut Nie róbmy nic, błagam. Ale powiedzmy innym, że robiłyśmy (2019). Právě z tohoto důvodu jsem obě osoby a jejich tvorbu vybrala pro tento text. V první části textu jsem se věnovala obecnému popisu a samotnému vymezení pojmu nebinární identita v souvislosti s vývojem polské LGBTQ+ literatury. Gender osoby s nebinární identitou může být charakterizován jako maskulinní i femininní, jiný než maskulinní či femininní, nebo vůbec žádný. Při překladu z polského jazyka do českého jazyka představuje aspekt nebinární identity výzvu, neboť dodnes není v českém jazyce ustálen zápis slov a překlad tohoto druhu poezie. Ve druhé části textu jsem se věnovala tvorbě dvou výše zmíněných osob. Uvedla jsem dva příklady z básnické sbírky Anouk Herman. Konkrétně se jednalo o příklady ze sbírky right into tramwaj (2019). U tvorby osoby Ada Rączka jsem uvedla dva příklady z její básnické sbírky Chciałośmy (2022). U všech uvedených příkladů se ukázalo, že u překladu do českého jazyka nejsou možné varianty, které pro překlad nebinární poezie uvedla Květa Matuštík*ová, jako například koncovky -e nebo zápis za užití hvězdičky nebo vhodného opisu daného větného spojení, pro tyto případy relevantní. Pro překlad uvedených úryvků jsem užila koncovek neutra s možnou variantou příslušného tvaru přítomného času slovesa „být“, neboť z hlediska významové roviny tento tvar slovesa „být“ zpřítomňuje potenciálnímu čtenáři daný subjekt ve vybraných úryvcích veršů.

Jak lze vidět z problematiky a z překladu představeného v tomto textu, dosud neexistuje jednotný způsob, jak k oslovování nebinárních osob přistupovat. Ačkoliv tedy text nemá za cíl definovat způsob, jakým slova, jež označují nebinární osoby, používat, prezentuje současné možnosti a hodnotí jejich funkčnost, což může sloužit jako podklad k dalšímu bádání a podpoře při hledání takové varianty, která bude inkluzivní a respektující, aniž by působila nepřirozeně.

Překlad nebinární polské poezie představuje výzvu na mnoha rovinách: jazykové, estetické, kulturní i politické. Vyžaduje nejen znalost obou jazyků, ale i otevřenost vůči jazykovým inovacím, citlivost k identitě mluvčích a ochotu překračovat normativní rámce cílového jazyka. Přestože čeština nabízí zatím omezené prostředky pro vyjádření genderové inkluze, překladatelská praxe může být zároveň nástrojem jejího rozvoje.

Literatura

Ada Rączka. bsr.edu.pl, 2025. [online]. [citováno 2025-05-09]. Dostupné na: https://www.bsr.edu.pl/nauczyciele/ada-raczka.

Ada Rączka. sdk.pl, 2019. [online]. [citováno 2025-05-09]. Dostupné na: https://sdk.pl/wydarzenia/bec-dyzur-z-autografem-adu-raczka-chcialosmy/.

Anouk Herman – jedna z najciekawszych młodych polskich osób piszących – w Kaliszu. calisia.pl, 2024. [online]. [citováno 2025-05-08]. Dostupné na: https://calisia.pl/anouk-herman-jedna-z-najciekawszych-mlodych-polskich-osob-piszacych-w-kaliszu,69603.

BREGANTOVÁ, L. Nebinarita v našem jazyce. H70, 2020. [online]. [citováno 2025-05-08]. Dostupné na: https://www.h7o.cz/clanky/12881-nebinarita-v-nasem-jazyce.

HALBER, M. O książce. sdk.pl, 2024. [online]. [citováno 2025-05-09]. Dostupné na: https://sdk.pl/wydarzenia/bec-dyzur-z-autografem-adu-raczka-chcialosmy/.

HERMAN, A. right into tramwaj. Łódź: Stowarzyszenie Pisarzy Polskich oddział w Łodzi. 2022.

HOMOKOMANDO. Czas na trans, czyli literatura transpłciowa w Polsce – Homokomando. miastootwarte. waw.pl, 2024. [online]. [citováno 2025-05-09]. Dostupné na: https://miastootwarte.waw.pl/2024/12/30/czas-na-trans-czyli-literatura-transplciowa-w-polsce-homokomando/.

HRABÁK, J. Poetika. Praha: Československý spisovatel. 1977.

KIM, R. Pomiedzy. Warszawa: Wydawnictwo Luna. 2024:

LEVÝ, J. Umění překladu. Čtvrté, upravené vydání. Praha: Apostrof. 2012.

LOTKO, E. Čeština a polština v překladatelské a tlumočnické praxi. Ostrava: Profil. 1986.

MAGDA. Współczesna literatura LGBTQ+ w Polsce – rozwój i wyzwania. jezykowaoaza.pl, 2025. [online]. [citováno 2025-05-08]. Dostupné na: https://jezykowaoaza.pl/wspolczesna-literatura-lgbtq-w-polsce-rozwoj-i-wyzwania/.

MATUŠTÍK*OVÁ, K. Jak psát česky o nebinárních lidech. H70, 2020. [online]. [citováno 2025-05-08]. Dostupné na: https://www.h7o.cz/clanky/12870-jak-psat-cesky-o-nebinarnich-lidech.

MUNDAY, J. Introducing translation studies: theories and applications. 2nd ed. London: Routledge. 2008.

QUEEROWY KALENDARZ. zaimki.pl. [online]. [citováno 2025-05-09]. Dostupné na: https://zaimki.pl/kalendarz.

RĄCZKA, A. Chciałośmy. Warszawa: Staromiejski Dom Kultury. 2022.

SZEWCZYK, P. Ciała obce. Opowieści o transpłciowości. Warszawa: Wydawnictwo Agora. 2023.

USHER, R. North American Lexicon of Transgender Terms. San Francisco: GLB Publishers. 2006.

ZIELIŃSKA, I. Who is afraid of sexual minorities? Homosexuals, moral panic and the exercise of social control. Centre for Criminological Research. Sheffield University. Occassional Paper 1, 2005. [online]. [citováno 2025-05-09]. Dostupné na: https://www.academia.edu/32333381/Who_is_afraid_of_sexual_minorities_Homosexuals_moral_panic_and_the_exercise_of_social_control.