Návrat k redakční práci

Milan Pokorný: Metodika práce s textem. České vysoké učení technické, Praha 2021. ISBN 978-80-01-06851-9.


Autor (roč. 1961) je nyní ombudsmanem Českého rozhlasu, ale předtím byl řadu let redaktorem, ale to není vše: absolvent historie a bohemistiky na Univerzitě Karlově, PhD. Masarykovy univerzity (na Ústavu slavistiky). Je pozoruhodné, že s iniciativou vydat tuto knihu, jež může být užitečná všem, kteří zacházejí s textem, literaturou, edicemi knih a periodik, nepřišla nějaká humanitně orientovaná fakulta, ale škola technická – to „technické“ myšlení se na tom asi v dobrém slova smyslu podepsalo, tedy snaha udělat v tom všem trochu pořádek i s ohledem na současnost, aktuální stav poznání. Když mi autor knížku věnoval s tím, že jako mnohonásobný editor toho vím stejně, ne-li více, musel jsem se červenat: není široko daleko člověka zkušenějšího teoreticky a prakticky v edičním řemesle než on sám. O tom svědčí přehled jeho publikační činnosti vědecké i metodické, reportérské, redakční, je mimo jiné autorem příběhů Karel Kyncl. Život jako román (2005), ale také literárněvědné práce Románová epopej v žánrových a meziliterárních souvislostech (2007) a Mezi literaturami. Česko-slovenské literární reflexe ve středoevropských souřadnicích (2016), Báječní muži s mikrofonem (2008), V hlavní roli rozhlas! (2018); obrovská je jeho práce ediční, vytváření rozsáhlých pořadů typu Zápisník zahraničních zpravodajů (editor, 1997), dál už nemá smyslu pokračovat, ale je to práce různorodá a vždy vrcholně profesionální. Stejně jako cluster publikací o redakční práci, o niž nám tu právě jde: Práce s textem v redakční a nakladatelské praxi (2007), Základy redakční práce (2010; spolupracoval na ní se svou manželkou Danou, redaktorkou nakladatelství Academia a nyní GRADA), stejně jako na knize Redakční práce. Jak připravit text k publikování (2011) a jeho vlastní Texty, žánry, souvislosti (2012). Jeho podpis je také na sbornících Společnosti Aloise Jiráska, na čtyřicetidílném rozhlasovém cyklu V hlavní roli rozhlas (1991–1995) a 140dílném cyklu Kapitoly z historie českého rozhlasového vysílání (2003–2005). Těch studií z konferencí a časopiseckých článků je samozřejmě mnoho.

Přítomná kniha je dokonalá metodická příručka, na vysoké technické a teoretické úrovni a s důrazem na praktickou aplikaci. Moc bych ji doporučoval všem redaktorům a editorům, kteří zacházejí s přípravou textu k vydání v knižních nakladatelských domech, ale také v periodickém tisku. Publikace se dělí na tři kapitoly a přílohu s praktickými ukázkami a příklady. První kapitola Redaktor – editor – korektor obsahuje základní úkoly této „svaté trojice“ ediční praxe, rozdělení úkolů a vzájemnou koordinaci. Chtělo by se dodat, že takováto spolupráce a dělba práce se dnes už málokde a málokdy vidí: důvody jsou finanční, tedy že tyto funkce často obhospodařuje jedna osoba, nebo prostě pohodlnost a hlavně tlak na rychlost spojenou zase s finančním tlakem a spoléháním na současné technologie: každý ví, že dokonalé počítačové vybavení vede paradoxně k většímu počtu chyb než v minulosti tím, že je špatně využíváno a enormně se na ně spoléhá – výjimkou jsou seriózní nakladatelství s dokonalým technických a finančním zázemím, většinou však opět z grantů hrazených daňovými poplatníky. Jinak řečeno: za metodikou vydávání, korigování a vážností přístupu je celkový stav našeho knižního „průmyslu“, který je, abych to neřekl přímo, tedy nedobrý. O to silněji zní hlas tohoto kompendia. Druhá kapitola Editorská příprava rukopisu je už zaměřena interněji a jde více ke konkrétnostem. Zde se může „vyřádit“ skutečný odborník na text, jazyk, kompozici a je zde všechno: věcnost, specifická role krásné/umělecké, odborné, populárně naučné literatury, překladů, pravopis, zásada jednotnosti, logická návaznost textu, editování starších textů, úprava celkové podoby rukopisu, korektury a náhledy, rejstříky, seznamy literatury, ale také respekt k autorským právům a specifika editace elektronických a mluvených textů. Z rozsáhlých autorových zkušeností pramení také kapitola Editor v periodickém tisku, kde se líčí např. průběh a obsah redakčních porad apod. A potom jahůdka na dortu: přílohy s desítkami pokynů a příkladů, mimo jiné, jak vytvořit rejstřík, typografická pravidla, korektorské značky, klávesové zkratky aj. Je to živé, instruktivní a atraktivní, což se o příručkách tohoto typu dá říci jen zřídkakdy.

Ivo Pospíšil


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat