Pro autory

Instrukce pro přispěvatele

Podmínky přijímání příspěvků

Přijímány jsou rukopisy v němčině, angličtině, nizozemštině a severských jazycích, a to na běžných datových médiích nebo na e-mailovou adresu výkonné redaktorky ve formátech rtf, doc a kompatibilních. Rozsah příspěvků, včetně poznámek pod čarou a seznamu literatury by neměl přesáhnout 20 normostran A4 (cca 36 tisíc znaků), recenze, zprávy a informace 5 stran (9 tisíc znaků). Rukopisy statí musí vedle vlastního textu zahrnovat i abstrakt v angličtině. Podrobnější pokyny k formální úpravě jsou shrnuty níže nebo ke stažení v přiloženém dokumentu (PDF); k dispozici je i vzorová ukázka s přednastavenými styly (doc). Příspěvky je možné zasílat průběžně, nejzazší termín dodání příspěvků pro otištění v aktuálním ročníku (za optimálních podmínek) je vždy polovina března každého roku.

Redakce si vyhrazuje právo jazykové úpravy všech textů, veškeré formální, stylistické i jiné úpravy má autor možnost posoudit při korektuře.

Autoři rukopisů nemohou vystupovat anonymně, zároveň s rukopisem dávají k dispozici i svou plnou adresu, včetně tel. čísla, e-mailové adresy či faxu.

Pokyny pro formální úpravu rukopisů

Redakce přijímá rukopisy v němčině (nový pravopis), angličtině, nizozemštině a severských jazycích, a to na běžných datových médiích nebo e-mailem na adresu redakce v běžných dokumentových formátech (např. rtf, doc a kompatibilních). Rozsah příspěvků včetně poznámek pod čarou a seznamu literatury by neměl přesáhnout 20 normostran A4 (cca 36 tisíc znaků), recenze, zprávy a informace 5 stran (9 tisíc znaků). Rukopisy statí musí vedle vlastního textu zahrnovat i abstrakt (včetně titulu příspěvku) a klíčová slova v angličtině.

Doporučený formát základního textu je:

  • Písmo: Times New Roman, velikost 12 pt, řádkování 1,5, zarovnání do bloku; formát stránky A4, všechny okraje 2,5 cm.
  • Titul příspěvku a případně mezinadpisy v textu se označují odpovídajícími nadpisovými styly se zvětšeným, případně tučným písmem.
  • Pro zvýraznění lze použít kurzívu (ne podtržení nebo vytučnění).
  • Citáty jsou ohraničeny kulatými uvozovkami ... (typ 99 ... 66); [v anglicky psaném příspěvku jsou to pak horní uvozovky odpovídající příslušnému úzu “ ... ”].
  • Víceřádkové souvislé citace se uvádějí menším písmem v samostatném zleva odsazeném textovém bloku.

Pro bibliografické odkazy je na výběr konvence s poznámkami pod čarou nebo odkazy se zkrácenými citacemi v závorkách přímo v textu vždy podle níže uvedeného formátu. Zvolenou konvenci je třeba použít jednotně v celém textu. Pro odkazy na internetové materiály a jiná elektronická média se přiměřeně aplikuje formát pro knižní titul, navíc se přidává internetová adresa a datum načtení).

Odkazy v poznámkách pod čarou

představují číslované poznámky na konec stránky vkládané příslušnou funkcí editoru; formát bibliografického údaje:

Albrecht, Jörn: Literarische Übersetzung. Geschichte – Theorie – Kulturelle Wirkung. Darmstadt 1998, S. 53–54.

Schmid, Hans Ulrich: Die Ausbildung des werden-Futurs. Überlegungen auf der Grundlage mittelalterlicher Endzeitprophezeiungen. In: Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik 67, 2000, S. 6–27 (hier S. 6).

Schweikle, Günther: Hugo von Trimberg. In: Ruh, Kurt [et al.]: Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon 4 (2. Aufl.). Berlin – New York 1983, Sp. 268–282.

Bär, Jochen A.: Thesen zur Entstehung der neuhochdeutschen Schriftsprache. Ein Beitrag zur Geschichte der Sprachgeschichtswissenschaft. Heidelberg 2004. http://www.baer-linguistik.de/beitraege/thesen.pdf (19. 2. 2014).

 

U opakovaných citací téhož díla se údaje mohou zkracovat:

Albrecht [Anm. 2], S. 54.

(Pro odkaz na poznámku s plnou bibliografickou citací lze využít funkci křížových odkazů.)

Při této konvenci se samostatný seznam literatury v příspěvku nezařazuje.

Odkazy přímo v textu

mají podobu např.:

... (vgl. Albrecht 1998: 53–54)

Schmid (2000: 6) spricht über ...

nach Schweikle (1983) ...

Bär (2004)

Seznam pramenů a literatury

je pak zařazen na konci příspěvku v následujícím formátu:

Albrecht, Jörn (1998): Literarische Übersetzung. Geschichte – Theorie – Kulturelle Wirkung. Darmstadt.

Schmid, Hans Ulrich (2000): Die Ausbildung des werden-Futurs. Überlegungen auf der Grundlage mittelalterlicher Endzeitprophezeiungen. In: Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik 67, S. 6–27.

Schweikle, Günther (1983): Hugo von Trimberg. In: Ruh, Kurt [et al.]: Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon 4 (2. Aufl.). Berlin – New York, Sp. 268–282.

Bär, Jochen A. (2004): Thesen zur Entstehung der neuhochdeutschen Schriftsprache. Ein Beitrag zur Geschichte der Sprachgeschichtswissenschaft. Heidelberg. http://www.baer-linguistik.de/beitraege/thesen.pdf (19. 2. 2014).

 

(Při tomto způsobu citování mohou poznámky pod čarou obsahovat např. vysvětlivky či dodatky, ne bibliografické údaje.)

Pro usnadnění jednotného formátování lze použít přiložený ukázkový dokument s přednastavenými typografickými styly.

Při zařazení obrazových materiálů je potřeba je dodat v samostatných souborech o minimálním rozlišení 300 DPI při požadované velikosti (vedle toho zůstávají vloženy i přímo do dokumentu). Pod vloženými grafikami, tabulkami apod. se v textu uvádějí popisky.

Typické uspořádání příspěvku

jméno a přímení autora

titul, (případně podtitul) stati

anglický abstrakt včetně anglické podoby titulu

klíčová slova v angličtině

text příspěvku (případně rozčleněný podnadpisy)

seznam pramenů a literatury (při použití zkrácených bibliografických odkazů v textu)

jméno autora včetně akademických titulů, adresa pracoviště, případně e-mail