Nové číslo: Bohemica litteraria 2017/1

Číslo zahajují studie dvou zahraničních literárních historiků: slovakistka Zuzana Kákošová se zabývá vztahem slovenské literární komunity, již tu reprezentují latinsky píšící humanisté Martin Rakovský a Juraj Koppay, k českému kulturnímu prostředí  16. století. Hungarista Róbert Kiss Szemán hodnotí tvorbu Jana Kollára z hlediska jejích doteků s uherskou literaturou – s klasicismem konce 18. století a romantismem 1. poloviny 19. století. Dalibor Tureček zkoumá tvorbu Karla Vinařického; na ní dokládá kontinuální existenci českého literárního klasicismu od počátku 20. do přelomu 40.–50. let 19. století, přičemž upozorňuje na jeho prolínání s vlasteneckou romantikou a naopak kontrapozici vůči romantice subjektivní. Milan Jankovič uvažuje o charakteru a životnosti úvah Immanuela Kanta o estetice a poukazuje na jejich spřízněnost s novodobým filozofickým myšlením (J. Patočka). Alice Jedličková analyzuje výkladové metody a přínosu monografie předního reprezentanta intermediálních studií Larse Elleströma Media transformation  (2014). Autorka hodnotí možnost využitelnosti předkládaného modelu coby sjednocující základny široce pojatého intermediálního výzkumu a posuzuje využitelnost nastavených parametrů pro řešení konkrétních problémů intermediality.

Petr Bubeníček sleduje proměny a posuny, jimiž prošel román Olive Kitteridgeová Elizabeth Stroutové při adaptování do podoby čtyřdílné televizní minisérie, jež interpretuje román, reflektující stav americké společnosti zasažené politickou a ekonomickou krizí, prizmatem tzv. quality TV užívající postupy typické pro uměleckou kinematografii.

Obsah čísla doplňuje dosud nepublikovaný text Zdeňka Kožmína, interpretace básně Oldřicha Mikuláška Balada o Smrtelné ulici v Třebíči; tradičně je uzavřeno recenzemi.

Číslo je dostupné online v Digitální knihovně FF MU: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/137341.