Nové číslo: Bohemica litteraria 2017/2

První blok studií tohoto čísla je věnován památce Jiřího Levého. Ladislav Franek, slovenský literární vědec, prezentuje a analyzuje translatologická bádání uskutečněná v 2. polovině 20. století na Slovensku a v Čechách (zejména J. Levý); věnuje pozornost konkrétním překladům (verše Paula Claudela) i teoretickému zobecnění principů překladu. Polský slavista Dariusz Tkaczewski  se zamýšlí nad symbolikou uplatňovanou v českých a polských somatických frazémech s lexémy „sluch / słuch“ a „ucho“ a nad jejich vzájemnou ekvivalencí. V aluzi k názvu studie J. Levého „Bude literární věda exaktní vědou?“ se Robert Změlík v článku „Bude literární věda exaktní vědou i ve století jedenadvacátém?“ zabývá otázkou exaktnosti v literární vědě a stanovuje podmínky úspěšné a funkční „spolupráce“ empirických analýz s teoretickými rámci a východisky literární vědy jakožto autonomní disciplíny. Soňa Šinclová se zabývá podobami literární postavy Salome v díle Jaroslava Vrchlického, v nichž – též pod vlivem Vrchlického překladatelské činnosti – shledává výrazný vliv evropských literárních vzorů.

Druhý blok studií uvádí práce Ivo Haráka věnovaná otázce poučené interpretace básně. Klade si otázku „čím je báseň velká?“, přičemž přihlíží k interpretačním metodám Zdeňka Kožmína a analyzuje – s ohledem na položenou otázku - báseň Hrabovské rybníky Viléma Závady. Martin Fibiger předkládá výsledky svého výzkumu zaměřeného na četbu studentů gymnázií, slovenská literární vědkyně Dana Lešková představuje koncepci své vysokoškolské učebnice Interpretácia umeleckého textu. Interpretačné B(lú)denie. Číslo uzavírá recenze.

Číslo je dostupné online v Digitální knihovně FF MU: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/138058.