Nové číslo: Bohemica litteraria 2018/1

Číslo je věnováno panu prof. PhDr. Milanu Suchomelovi, CSc., dlouholetému členu ústavu, k jeho 90. narozeninám. První blok tvoří – namísto laudatia – pozdravné texty Tomáše Sedláčka a Jiřího Trávníčka, žáků a posléze kolegů jubilanta. Následuje bibliografie prací prof. Suchomela (sestavená Pavlínou Duškovou, Zuzanou Urválkovou a Dagmar Vobeckou). 

Blok studií uvádí Petr Osolsobě úvahou nad alegorií a odkazy k apoštolu Petrovi ve Shakespearově Romeovi a Julii. Následuje studie Dalibora Turečka zabývající se Nerudovou prózou Franc (Arabesky, 1864), jejíž tradiční výklad autor problematizuje s odkazem na zřetelné romantizující prvky a jejich přítomnost i v dalších Nerudových prózách. Jiří Poláček připomíná Almanach na r. 1914 jako téma, jež mu v dobách studií otevřel seminář p. prof. Suchomela a jež je stále inspirativní, jak dokládá jeho moderní reedice (2014;  doprovodná monografie 2016, obojí pod vedením E. Gilka). Jiří Rambousek se zabývá prozaickou tvorbou Jiřího Mahena, komentuje a v mnoha ohledech doplňuje soubor mahenovských studií M. Suchomela Jiné oči Jiřího Mahena (1997). Bohumil Fořt analyzuje Nezvalovu prózu Valérie a týden divů (1932) a v jejím inspiračním zázemí shledává dvě vzájemně se ovlivňující linie – na straně jedné gotický román, frenetickou literaturu a romantismus, na straně druhé podněty surrealismu.  Erik Gilk sleduje okolnosti vzniku románu E. Basse Cirkus Humberto (1941) a současně hodnotí i jeho dobovou kritickou reflexi.  Studie Jiřího Holého analyzuje tvorbu A. Lustiga tematizující holokaust a zařazuje ji do kontextu evropské produkce, pozornost věnuje zejména próze J. Ostachowicze Noc żywych Żydów (2012) a J. Littella Les Bienveillantes (2006; česky Laskavé bohyně, 2008). Translatologické téma otvírá ve své studii Zbyněk Fišer, zkoumá estetické aspekty překvapení v prózách Jiřího Kratochvila, jejich jednotlivé vrstvy i strategii jejich uplatňování – jako náročný překladatelský úkol. Zuzana Foniková se zamýšlí nad metodou konstruování identity v autobiografickém textu Janet Frameové An Autography (1989). Tereza Dědinová na příkladu prózy Ursuly K. Le Guinové The Telling (2000; česky Vyprávění, 2016) uvažuje o významu mimésis a jejích jednotlivých úrovní ve fantastické literatuře. Alegorií i reálnými prvky v postapokalyptickém románu Cormaca Mc Carthyho The Road (2006; česky Cesta, 2008) a jeho stejnojmenné filmové adaptaci (2009) věnuje pozornost Petr Bubeníček. Číslo uzavírá rozhovor, v němž jubilantovi klade otázky Jitka Bednářová, a edice Sonetů Neorfeovi Jana Skácela doprovázená komentářem Jana Tlustého.

Číslo je dostupné online v Digitální knihovně FF MU: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/138261.